Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc červen.
1. až 14. 6. – Záplavy ve střední Evropě
Střední Evropu zasáhly v důsledku silných dešťů začátkem měsíce silné povodně. Nejhůře postiženými zeměmi je Česká republika, jižní a východní Německo a Rakousko; v menší míře pak bylo zasaženo také západní Slovensko, Polsko, Maďarsko a Švýcarsko. Nejhorší situace byla na povodí velkých řek jako Labe, Dunaj nebo Vltava. Povodně si zatím (k 10. 06., pozn. redakce) vyžádaly nejméně 19 obětí na životech, z toho až 11 v České republice. Dalším tragédiím zabránily nejen protipovodňové bariéry, ale také záchranný systém státních bezpečnostních složek, které v postižených oblastech zasahovaly a pomáhaly s evakuací. Jedním z nejhůře postižených měst bylo například východoněmecké město Halle, v němž hladina vystoupala na nejvyšší úroveň za posledních 400 let, a evakuováno muselo být 30 000 obyvatel. Velmi dramatická byla také situace v Pasově nebo Magdeburgu. V České republice bylo nejhůře zasaženo především Ústí nad Labem a velké vodě se nevyhnula ani Praha. Na definitivní vyčíslení škod způsobených povodněmi v jednotlivých zemích se dosud čeká, ale již teď je patrné, že částky se budou šplhat do miliard.
3. 6. – Začíná soud s Manningem
Ve Spojených státech byl zahájen vojenský soud s vojínem Bradleym Manningem, který je obviněn z předávání utajených vojenských a diplomatických materiálu serveru WikiLeaks. Dokumenty byly zveřejněny v roce 2010 a jednalo se o zatím největší únik utajených informací v americké historii. Podle prokurátora 25letý Manning systematicky předával utajené informace, které se dostali mj. i do rukou nepřátel a ohrozil tak americké národní zájmy, bezpečnost a životy. Podle obhájce Manning jednal s dobrými úmysly a při prozrazování tajných dokumentů postupoval selektivně. Právě tato otázka je klíčová, protože podle Manningových podporovatelů je mladý vojín tzv. whistle-blower (tj. někdo, kdo upozorní na nelegální, nemorální nebo neetické praktiky v nějaké organizaci, přičemž jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch), k jejichž ochraně existuje ve Spojených státech zákon. Sám Manning se přiznal k 10 z 22 obvinění; to nejzávažnější, které se týká napomáhání nepříteli, ale odmítl. Pokud bude shledán vinným, hrozí mu doživotí. Případ také vyvolal hodně otázek ohledně zabezpečení utajovaných informací. Není totiž jasné, jak se mladý vojín, který působil jako nízce postavený zpravodajský analytik v Iráku, mohl dostat k tak rozsáhlému množství utajených materiálů.
3. 6. – Bude NATO cvičit libyjskou armádu?
Podle nejmenovaného amerického představitele zvažuje Severoatlantická aliance možnost asistence při výcviku libyjských bezpečnostních složek. Klíčovým zájmem je především bezpečnost libyjských hranic, protože země je vzhledem ke svému geografickému umístění jedním z hlavních tranzitních států pro nelegální migraci do Evropy (kvůli slabému postavení centrální vlády a křehké bezpečnostní situaci po pádu Kaddáfiho režimu možná dokonce i hlavní tranzitní zemí v současnosti). Ze stejného důvodu schválili představitelé EU minulý měsíc vyslání civilní asistenční mise k posílení libyjské příhraniční bezpečnosti.
3. 6. – Více než 60 států podepsalo Arms Trade Treaty
Ke smlouvě OSN o kontrole obchodu se zbraněmi už připojilo svůj podpis více než 60 států. Zástupci OSN do ní vkládají naději na získání účinného legislativního nástroje k dodržování a vymáhání mezinárodního práva a k zabránění neregulovaného obchodu se zbraněmi. Je ale otázkou, do jaké míry může smlouva tyto naděje naplnit (viz náš dubnový komentář). Pro přijetí rezoluce o smlouvě, která byla letos v dubnu schválena generálním tajemníkem OSN, hlasovalo 154 států – proti se postavila Sýrie, Korejská lidová republika a Írán. Mezi zeměmi, které se hlasování zdržely, byly také Rusko a Čína, které se k dohodě v blízké budoucnosti ani neplánují připojit.
5. 6. – Susan Rice jako nová poradkyně pro národní bezpečnost USA
Susan Rice, americká velvyslankyně u OSN, se stane novou americkou poradkyní pro národní bezpečnost. Nahradí tak odcházejícího Toma Donilona, který působil v Obamově administrativě od jejího počátku; nejdřív jako zástupce poradce pro národní bezpečnost a od října 2010 pak už přímo jako poradce. Donilon je považovaný za jednoho z hlavních architektů zahraniční a bezpečnostní politiky první Obamovy administrativy. Podle jeho vlastních slov chtěl odejít z funkce již na začátku Obamova druhého funkčního období, ale na žádost prezidenta ještě zůstal, aby pomohl zformovat prezidentův nový tým pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Susan Rice má doktorát z Oxfordu a svou politickou kariéru začala v Clintonově administrativě na postu v Národní bezpečnostní radě. V roce 2008 byla v průběhu prezidentské kampaně Obamovou zahraničně-politickou poradkyní a po jeho vítězství se o ní uvažovalo jako o nové poradkyni pro národní bezpečnost. Prezident ji ale nakonec jmenoval velvyslankyní USA u OSN. V druhé Obamově administrativě měla Rice původně nahradit Hillary Clinton na postu ministryně zahraničních věcí, ale kvůli ostré kritice ze strany Kongresu ohledně útoku na americké velvyslanectví v libyjském Bengházi byla její kandidatura stažena.
Poradce pro národní bezpečnost je v rámci americké exekutivy jedna z nejvlivnějších funkcí, protože je součástí nejužšího týmu prezidenta a je s ním v každodenním kontaktu. Právě tento post zastávali nejznámější jména americké zahraniční politiky jako například Henry Kissinger nebo Zbigniew Brzezinski.
5. 6. – Polsko plánuje pořídit rakety středního doletu
V rámci plánů na celkovou revizi polských ozbrojených sil a obranných raketových systémů plánuje ministerstvo obrany zakoupit nové protivzdušné a protiraketové systémy středního doletu. Konkrétní detaily a technické parametry mají být dojednány v průběhu června. Polsko tímto krokem potvrdilo své odhodlání disponovat vlastní protiraketovou obranou, které je patrné již několik let.
6. 6. – Odhalení tajného programu PRISM
Americká vláda potvrdila, že její zpravodajské služby získávají osobní data a záznamy o internetové komunikaci občanů z celého světa. Dosud přísně utajený program Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Národní bezpečnostní agentury (NSA) nesoucí kódové označení PRISM získává informace přímo z centrálních serverů největších poskytovatelů internetových služeb; konkrétně Yahoo, Google, Microsoft, Facebook, Skype, YouTube, PalTalk, AOL a Apple. Zahájen byl za prezidenta George Busha v roce 2007, ale k jeho výraznému rozšíření došlo až po nástupu prezidenta Obamu.
S odhalením přišel jako první americký list The Washington Post a záhy byla existence programu potvrzena hlavou americké zpravodajské komunity, ředitelem pro národní zpravodajství Jamesem Clapperem. Podle americké vlády je program PRISM pod přísnou kontrolou ústavních orgánů a nenarušuje občanské svobody. Clapper uvedl, že program je každých 90 dnů prověřován zvláštním soudem, Kongres o něm ví a využívání důvěrných dat je možné pouze v případě, že existují důkazy o důvodném podezření. Prezident Obama program obhajuje jako nezbytný nástroj pro boj s terorismem a ochranu národní bezpečnosti, který zároveň zachovává podle jeho slov soukromí lidí. Největší ze zmiňovaných internetových společnosti reagovaly na odhalení programu prohlášením, že v žádném případě americké vládě neumožnily „přímý přístup“ na své servery a všechny informace o uživatelích byly poskytnuty v souladu se zákony. Přesto odhalení programu PRISM celkem pochopitelně vyvolalo mediální senzaci a vášnivé debaty v americké společnosti kvůli možnému zasahování do občanských svobod a potenciálnímu zneužití důvěrných soukromých informací. Zvýšenou pozornost věnovaly případu také britská média po tom, co list The Guardian přinesl informace, že část údajů získaných programem PRISM týkajících se občanů Spojeného království využívá také britská zpravodajská služba GCHQ. Premiér David Cameron ale zpravodajské služby brání s tím, že jejich veškerá činnost probíhá striktně v souladu s existujícím legislativním rámcem.
Tři dny po zveřejnění existence programu vyšla najevo také identita informátora. Za celým odhalením stojí 29letý Edward Snowden, který v minulosti pracoval pro CIA a v současnosti je zaměstnán u soukromé firmy Booz Allen Hamilton na Havaji jako kontraktor pro NSA. Podle Snowdena bylo motivací k tomuto kroku systematické sledování nevinných občanů svou vlastní vládou a on sám je připraven čelit důsledkům svého rozhodnutí. Snowden se momentálně nachází v Hongkongu, kam odcestoval koncem května. Právě z tohoto důvodu se objevily spekulace, zda nekonal v zájmu Pekingu, aby oslabil pozici prezidenta Obamy den před summitem s jeho čínským protějškem Su Ťin-pchinem. Jedná se ale pouze o spekulaci a žádné důkazy zatím neexistují.
Ministerstvo spravedlnosti teď připravuje na Snowdena soudní žalobu kvůli prozrazení utajovaných informací. Podle ředitele FBI Roberta Muellera způsobil Snowden svým činem výraznou škodu národní bezpečnosti Spojených států, protože varoval potenciální teroristy, a vláda ho za to bude stíhat.
Zajímavý komentář k tomuto tématu lze najít například od Johna McLaughlina na Foreign Policy.
7. až 8. 6. – Setkání Obamy a Si Ťin-pchina
Americký prezident Barack Obama a jeho čínský protějšek Si Ťin-pchin se sešli na neformálním dvoudenním summitu v kalifornském Sunnylands. Jednalo se o první takovéto setkání vůbec a jeho cílem bylo posílit důvěru mezi oběma zeměmi a položit základy pro další pozitivní vývoj vzájemných vztahů. Hlavními tématy rozhovorů byly kybernetická bezpečnost, severokorejský jaderný program a boj s klimatickými změnami. Pro podrobnější informace si můžete přečíst naši analýzu a komentář k této události.
10. 6. – Německý ministr obrany čelí tlaku k rezignaci
Německý ministr obrany Thomas de Maizere prozatím odolává sílícím hlasům, které volají po jeho rezignaci v důsledku zastavení programu na výrobu bezpilotního letounu Eurohawk. Konec projektu, který stál Německo již více než 500 milionů eur, oznámilo ministerstvo obrany minulý měsíc. Evropské autority by totiž Eurohawkům kvůli chybějícímu proti-koliznímu systému neumožnily průlet nad obydlenými oblastmi. Připojit tento systém by podle propočtů ministerstva stálo příliš mnoho peněz. De Maizere přiznal, že se při dohlížení na projekt dopustil chyb, za rozhodnutím jej ukončit nicméně stojí. Podporu mu vyjádřila také kancléřka Angela Merkelová.
10. 6. – Nizozemci stále skladují americké atomové pumy
Podle bývalého premiéra Ruuda Lubberse se v Nizozemsku nachází přes 20 amerických taktických atomových bomb. Spolu se zveřejněním této informace Lubbers dodal, že podle jeho přesvědčení jejich další skladování nemá žádný význam. Oficiální vyjádření vláda v této záležitosti vydat odmítla. Odhaduje se, že v Evropě zůstává přibližně 160 až 200 bomb B61, umístěných na leteckých základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemí a Turecku. Jde o pozůstatky amerických zásob, které na počátku 70. let čítaly asi 7 300 jaderných hlavic. Spojené státy plánují existující bomby B61 inovovat do podoby nové verze B61-12.
13. 6. – Spojené státy začnou vyzbrojovat syrské povstalce
Bílý dům oznámil, že poskytne syrským povstalcům vojenský materiál, především ruční zbraně a munici. Jako hlavní důvod pro toto dlouho očekávané rozhodnutí uvedla administrativa potvrzení použití chemických zbraní režimem Bašára Asada, které prezident Obama již dříve označil za červenou linii, jejíž překročení by změnilo názor Washingtonu na případnou intervenci. Za tímto krokem se ale pravděpodobně skrývají i jiné faktory. Vládní síly totiž v poslední době převzaly iniciativu a zdá se, že dosavadní vojenské štěstí se od povstalců odvrací, což je nepochybně způsobeno výraznou pomocí Íránu a libanonského hnutí Hizballáh Asadovým jednotkám. Podle mnohých se bez americké pomoci dosavadní vývoj konfliktu obrátí a povstalci můžou být poraženi. Počet obětí se podle odhadů blíží již k 93 000 a ze země prchá stále víc lidí, což dále destabilizuje bezpečnost celého regionu. Také postoj evropských spojenců se kloní spíše k zapojení do konfliktu, což se projevilo i zrušením zbrojního embarga EU vůči Sýrii. V neposlední řadě mohl přispět k rychlejšímu rozhodnutí také odposlouchávací skandál kolem zpravodajského programu PRISM a snaha odvrátit alespoň částečně pozornost médií na jiné téma. I přes toto rozhodnutí ale zůstává Obamova administrativa nadále rozdělena v otázce míry zapojení Spojených států do konfliktu a žádnou bližší specifikaci ohledně toho, jaké zbraně mají být povstalcům poskytnuty, neposkytla.
14. 6. – Norsko zavádí povinnou vojenskou službu pro ženy
Norská vláda dosáhla konsenzu v otázce rozšíření povinné vojenské služby také na ženy. Ta byla doposud pouze dobrovolná a ženy tvořili zhruba 10 % odvedených branců. Opatření by mělo nabít platnosti v roce 2015 a Norské království se tak stane jedinou evropskou zemí s povinnou vojenskou službou pro ženy v dobách míru. Na vojenskou službu trvající jeden rok je ročně odvedeno 8 000 až 10 000 branců ze zhruba 60 000 vhodných kandidátů. Vybírání jsou především na základě motivace a psychických a fyzických testů. Jak je vidět, gendrovou rovnost berou v Oslu doslova a cílem ministerstva obrany je mít v ozbrojených silách do roku 2020 20 % žen.
17. až 18. 6. – Summit G8 v Severním Irsku
V Severním Irsku se uskutečnil 39. summit skupiny G8 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Ruská federace, Spojené státy, Spojené království). Prioritami Londýna, který letos uskupení předsedá, byla podpora obchodu, posílení transparentnosti a boj proti daňovým rájům. Kromě otázek globální ekonomiky byl jedním z hlavních probíraných témat také konflikt v Sýrii. Summit se neobešel bez problémů. Již týden před jeho konáním se v Londýně uskutečnila rozsáhlá demonstrace antiglobalistů nazvaná „karneval proti kapitalismu“, při které bylo zatčeno 32 lidí. Také severoirská policie provedla několik preventivních akcí, při kterých bylo zatčeno několik členů militantních irských nacionalistických skupin a zajištěny výbušniny a munice. K dalším rozsáhlým demonstracím pak došlo také v Belfastu.
17. až 28. 6. – Letecké cvičení NATO Tiger Meet
Na norské letecké základně Ørland proběhlo jedno z největších a nejprestižnějších leteckých cvičení v Evropě, NATO Tiger Meet. Akce se zúčastnilo na sedm desítek letounů a vrtulníků, včetně čtyř českých Gripenů 211. taktické letky z Čáslavi a vrtulníků Mi-24 221. vrtulníkové letky z Náměště nad Oslavou.
18. 6. – Třetí vlna snižování britské armády
Britské ozbrojené síly se rozloučily s dalšími 4 480 vojáky v rámci třetí, a zatím největší, vlny personálního zeštíhlení resortu obrany, kterým se Londýn snaží bojovat s výrazným rozpočtovým deficitem vojenských financí. Podle informací ministerstva obrany odchází 84 % vojáků ze služby dobrovolně. Početní stav britských ozbrojených sil se tak v současnosti pohybuje mezi 89 až 90 tisíci. Čtvrtá a závěrečná vlna by pak měla do roku 2018 vést k poklesu na plánovaných 82 000.
19. 6. – Obamův projev v Berlíně
Americký prezident Barack Obama pronesl svůj dlouho očekávaný projev v Berlíně před Braniborskou bránou; na stejném místě, kde v roce 1987 vyzval Ronald Reagan Michaela Gorbačova ke stržení Berlínské zdi. Obama v projevu tentokrát vyzval Kreml k další redukci strategických jaderných zbraní o celou třetinu (tedy na 1 000 hlavic) a také k omezení taktických jaderných zbraní v Evropě. Připomeňme, že poslední smlouva START, podepsaná v roce 2010 v Praze, by měla do roku 2018 vést k snížení strategických jaderných arzenálů obou mocností na 1 550 hlavic. Obama zároveň přislíbil, že zvýší své úsilí k uzavření věznice na Guantánamu a udělá víc pro boj s klimatickými změnami.
Do jaké míry se americkému prezidentovi skutečně podaří naplnit vytyčené cíle je ale velkou neznámou. Reakce z Moskvy byly velmi zdrženlivé a nezdá se velmi pravděpodobné, že by prezident Putin přistoupil na další redukci ruských jaderných zbraní. Vedle nezanedbatelných finančních nákladů jsou tu strategické faktory jako vývoj americké protiraketové obrany nebo postupná modernizace a navyšování čínského jaderného arzenálu. V případě taktických zbraní je pak komplikací spoléhání ruské vojenské politiky na tyto prostředky jako způsob vyvažování konvenční a technologické převahy západních států. Proti uzavření věznice v Guantánamu zase stojí americký Kongres, který znemožnil prezidentovi splnit tento slib již v jeho prvním funkčním období a nic nenasvědčuje tomu, že by se postoj amerických zákonodárců měl v dohledné budoucnosti změnit. Zdá se tedy, že pouze v případě ochrany klimatu Obama nečelí až tak vážným překážkám. I tady ho ale budou limitovat zájmy amerického průmyslu.
Zajímavý komentář k otázce, zda by Spojené státy skutečně měly dále snižovat velikost svého jaderného arzenálu, publikoval na stránkách Foreign Policy Matthew Kroenig.
21. 6. – Španělský zátah na islámské radikály
Španělské ministerstvo vnitra informovalo o úspěšném zásahu ve městě Ceuta na severu Maroka, při němž bylo zadrženo osm osob podezřelých z napojení na Al-Káidu. Všichni měli španělské občanství. Teroristické buňky působící v Ceutě měly verbovat a organizovat mladé islámské radikály, které následně posílaly do Sýrie. Podle prohlášení ministerstva vnitra opustilo Ceutu s finanční podporou Al-Káidy několik desítek mladých bojovníků – někteří z nich spáchali sebevražedné atentáty, jiní se zapojili do dalších výcvikových programů.
Koordinátor EU pro boj s terorismem Gillese de Kerchove uvedl, že v Sýrii působí přibližně 500 bojovníků z Evropy. Jejich zapojení do syrského konfliktu podle něj pro Evropu představuje potenciální bezpečnostní hrozbu. Nebezpečí spočívá především v napojení těchto osob na radikální teroristické skupiny, s nimiž mohou dále spolupracovat i po návratu do EU.
21. 6. – Nový šéf FBI
Prezident Barack Obama nominoval Jamese Comeyho, bývalého náměstka ministra spravedlnosti v administrativě George W. Bushe, na nového ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). V případě schválení Senátem Comey nahradí odcházejícího Roberta Muellera III., který úřad vedl od roku 2001. FBI působí ve Spojených státech jako federální kriminální policie a zároveň jako zpravodajská služba s vnitřní působností (tzv. kontrarozvědka). Standardní funkční období ředitele FBI je deset let, ale v praxi je většinou kratší. Výjimkou byl pouze první ředitel, J. Edgar Hoover, a současný ředitel Mueller.
21. 6. – Změna nizozemské unijní politiky?
Ministr zahraničí Nizozemska Frans Timmermans představil Bruselu vládní koncept politiky vůči Evropské unii, který se řídí principem „evropsky, kde je to nezbytné – národně, kde je to možné.“ Vymezuje se vůči postupnému rozrůstání unijních kompetencí. V dokumentu je uveden seznam oblastí, jejichž záležitosti je podle nizozemské vlády lepší ponechat na zodpovědnosti jednotlivých členských států. Spadá zde například rozhodování o pracovních podmínkách, zrušení evropských programů na distribuci mléka a ovoce ve školách nebo odmítnutí jakékoliv evropské regulace různorodosti médií. Co by naopak v kompetenci společného rozhodování zůstat mělo, jsou oblasti energetiky, financí, imigrační politiky nebo dokončení vnitřního trhu. Podle Timmermanse jde Nizozemsku především o snahu vyvolat diskusi, zda je nezbytné, aby Evropská unie skutečně prováděla všechny úkoly, které jí v současnosti přísluší. Ministerstvo ale zároveň zdůraznilo, že plně respektuje současné rozdělení pravomocí v rámci Unie.
25. 6. – Údery na sítě islamistů v Německu a Francii
V Německu a Francii se podařilo zadržet členy militantních skupin radikálních islamistů podezřelých z plánování teroristické činnosti. Německá policie oznámila sérii úspěšných razií proti osobám zapojeným do financování teroristických aktivit. Někteří z podezřelých, kteří mimo jiné používali dálkově ovládané modely letadel pro plánování teroristických útoků, jsou studenty letectví a vesmírných technologií na univerzitě ve Stuttgartu. Policie v této souvislosti vyšetřuje nejméně dvě osoby tuniského původu.
Ve Francii, která již dříve zvýšila ostražitost vůči vnitrostátnímu terorismu v souvislosti s invazí do Mali, bylo během dvou dnů zadrženo devět osob podezřelých z vazeb na islámské teroristické sítě a z vyhrožování útoky na francouzské instituce a památky. Existuje rovněž podezření, že zadržení byli zapojeni do vysílání bojovníků z Francie do jiných zemí.
26. 6. – První várka amerických zbraní pro syrské rebely
Podle listu The Wall Street Journal zahájila americká CIA transfer prvních zbraní pro syrské rebely směřující do Jordánska, kde dojde k ozbrojení a výcviku jednotek umírněné syrské opozice. Rozhodnutí podpořit vojensky protivládní jednotky padlo ani ne před dvěma týdny po tom, co Bílý dům údajně obdržel definitivní důkazy o použití chemických zbraní jednotkami prezidenta Asada.
27. 6. – Nepokoje v Kosovu
Před budovami kosovské vlády a parlamentu v Prištině došlo ke střetu policejních složek se stovkami Albánců protestujících proti urovnávání vztahů se sousedním Srbskem. Při nepokojích bylo zraněno 17 policistů a přibližně 70 protestujících bylo zadrženo. Demonstranti vyjadřovali nesouhlas s omezeným stupněm autonomie, který byl přiznán kosovským Srbům na základě dohody zprostředkované Evropskou unií z dubna tohoto roku. Protesty zorganizovala opoziční strana Vetevendosje, podle jejíhož prohlášení srbská autonomie v Kosovu podrývá suverenitu tohoto mladého státu.
27. 6. – Užší bezpečnostní spolupráce v Arktidě
Nejvyšší vojenští představitelé osmi arktických zemí se domluvili na užší spolupráci v oblasti námořního hlídkování a posílení společných vojenských cvičení. Nová strategie, která je výsledkem dvoudenního setkání v grónském městě Ilulissat, se má zaměřit na celkové posílení vzájemné vojenské a bezpečnostní spolupráce v arktickém regionu včetně výměny informací týkajících se námořní přepravy, klimatických změn, ekonomických aktivit či geologického průzkumu. Strategický a geopolitický význam oblasti se s postupným táním ledu zvyšuje a tento vývoj je patrný nejenom na prohlubující se regionální spolupráci ale i rostoucím významu Arktické rady, která minulý měsíc udělila šesti novým zemím (Indii, Číně, Singapuru, Jižní Korey, Japonsku a Itálii) pozorovatelský status.
28. 6. – EU zahajuje přístupová jednání se Srbskem
Předseda Evropské rady Herman van Rompuy ohlásil zahájení rozhovorů se Srbskem ohledně jeho členství v EU. Začít by měly v lednu příštího roku. Jejich předmětem budou vzájemné obchodní, ekonomické a politické vztahy, jejichž vývoj je pro budoucí členství v Unii klíčový. Rozhovory se povedou také s Kosovem, jehož nezávislost dosud nebyla uznána nejen Srbskem, ale ani Španělskem, Řeckem, Rumunskem, Slovenskem a Kyprem – tedy pěti členskými zeměmi EU.
28. 6. – Další únik informací v USA?
Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje podle amerických médií další možný únik utajených informací. Podezřelým je tentokrát čtyřhvězdičkový generál ve výslužbě, James E. Cartwright, který před odchodem do důchodu (2011) působil jako zástupce předsedu sboru náčelníků štábu (druhý nejvýše postavený vojenský činitel) a byl součástí nejužšího bezpečnostního týmu kolem prezidenta. Podle médií je Cartwright vyšetřován kvůli podezření z vyzrazení citlivých informací o viru Stuxnet, který byl odhalen v červnu 2010 a s největší pravděpodobností byl naprogramován ke kybernetickému útoku na íránská jaderná zařízení. List The New York Times pak vloni přišel s informacemi, které dokazují, že vir byl součástí širší kybernetické kampaně amerických a izraelských zpravodajských služeb s kódovým označením „Olympijské hry“. Ministerstvo spravedlnosti ani samotný Cartwright případ zatím nekomentovali.
30. 6. – Vývoj kauzy Snowden
Edward Snowden, který stojí za odhalením tajného sledovacího a odposlouchávacího programu amerických zpravodajských služeb PRISM, zatím uniká americkým úřadům. 22. června jej ministerstvo spravedlnosti obžalovalo ze špionáže a vyzrazení utajovaných informací. Snowden se mezitím stihl přemístit z Honk Kongu do Moskvy a v současnosti se s největší pravděpodobností ukrývá v tranzitním prostoru letiště Šeremeťjevo. Bývalý kontraktor NSA zároveň požádal o azyl v Ekvádoru, který ale posouzení jeho žádosti podmínil fyzickou přítomností žadatele na své půdě. To může být ale pro Snowdena problém, protože jeho cestovní doklady byly společně se žalobou zbaveny platnosti, což je nejspíš důvodem jeho nuceného pobytu na moskevském letišti. Německý magazín Der Spiegel mezitím přišel 30. června s obviněním, že Spojené státy sledovaly mimo jiné také úřady Evropské unie v New Yorku a Washingtonu a evropské ambasády. Vyplývá to údajně s dokumentů zveřejněných Snowdenem. Předseda Evropského parlamentu požádal o Washington o okamžité objasnění těchto obvinění.
Autoři: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy, a Zuzana Gruberová, studentka bakalářského programu Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
