Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce března.

Irácká krize a Islámský stát

Měsíce po zahájení leteckých úderů proti samozvanému Islámskému státu (ISIS) se džihádisty stále nedaří vytlačit ze zabraného území v Iráku a Sýrii. Nové informace navíc mluví o tom, že se ISIS usadil v Afghánistánu. Rusko proto již naléhalo na Radu bezpečnosti OSN, aby zastavila jejich expanzi v této zemi. Po invazi Sovětského svazu v roce 1979 se v Afghánistánu rozrostli muslimští vzbouřenci, kteří pomáhali vytlačit sovětskou armádu ze země. Z většiny z nich se později zrodili dnešní tzv. warlordi, kteří mají podíl na současném rozvráceném stavu, který je ideálním prostředím právě pro ISIS.

Kromě expanze navíc Islámský stát nabývá na nebezpečnosti. Kromě předchozích zpráv např. o zneužívání dětí jako lidských štítů při amerických náletech zveřejnila Komise OSN pro lidská práva zprávu o podezření z genocidy na jezídech. Jezídi jsou křesťanská menšina na severu Iráku, která byla v centru pozornosti především na podzim loňského roku, kdy byla značná část této komunity ukrytá a odříznutá v horách právě kvůli ISIS. Zpráva mluví o tom, že ISIS na Jezídech podniká mučení, zabíjení, znásilňování nebo je prodává jako sexuální otroky. Vyšetřovatelé OSN navíc obviňují irácké vládní bezpečnostní síly a šíitské ozbrojence z mimosoudních zabíjení, mučení a únosů. Naléhají tak na Radu bezpečnosti, aby věc předala Mezinárodnímu trestnímu soudu k prošetření a aby irácká vláda dohlédla na řádné prošetření případů podle mezinárodních lidskoprávních standardů.

Koalice se proti Islámskému státu snaží bojovat také pomocí vycvičených iráckých a syrských jednotek. Prvních 1 800 syrských rebelů již bylo identifikováno jako vhodných k boji proti ISIS, 400 z nich pak vybráno k samotnému výcviku. Při testech jsou rebelům odebírány především biometrické údaje, aby se zjistilo, zda nefigurují v mezinárodní databázi hledaných teroristů či jiných podezřelých osob. Spojené státy mají v úmyslu ročně vycvičit okolo pěti tisíc rebelů a celý projekt by měl trvat tři roky. Kongres na výcvik uvolnil 500 milionů dolarů a zapojí se do něj Turecko, Saudská Arábie, Katar nebo Jordánsko. Do Turecka již dorazilo 350 amerických vojáků, další se v okolních zemích připravují na výcvik. Kampaň nicméně zaznamenala v březnu mírné zpoždění, na které upozornila turecká strana. Američané odůvodňovali opoždění geografickou vzdáleností. První vycvičení rebelové by měli být připraveni k boji s koncem letošního léta.

Vzhledem k nezlepšující se situaci chce nově Kanada zvýšit svou pomoc v boji proti Islámskému státu. Tuto iniciativu oznámil kanadský premiér Harper, který při hlasování v parlamentu zaznamenal podporu 142 ku 129 hlasů. Nasazení kanadských vojáků bylo prodlouženo o rok a navíc rozšířeno o letecké útoky v Sýrii. Kanada bude tak po Spojených státech teprve druhou zemí NATO, která zasáhne na území Sýrie. Opozice nicméně nařkla kanadského premiéra z toho, že zatáhl zemi do války bez jasného cíle a že by se Kanada měla spíše soustředit na humanitární misi.

Severní Amerika

Průjezd konvoje Dragoon Ride částí Evropy

Ve druhé polovině března se uskutečnil průjezd amerického konvoje s názvem „Dragoon Ride“, který představoval silniční přesun části 2. jízdního pluku americké armády z Estonska přes Lotyšsko, Litvu, Polsko a Českou republiku na jejich stálou základnu v německém Vilsecku. Konvoje, který měl ze strany Spojených států představovat demonstraci podpory spojencům NATO v rámci probíhající operace Atlantic Resolve, se zúčastnilo 516 vojáků s 118 vozidly, včetně obrněnců Stryker. Vojáci se těšili značné podpoře ve všech zemích, kde se setkávali s místními obyvateli, kteří si s vojenskými příslušníky mohli popovídat či si prohlédnout techniku. Lidé je také vítali poblíž dálnic či ve městech, kterými projížděli či v nich nocovali, bez ohledu na nepříznivé počasí. Přestože panovaly i protiamerické nálady, plánované demonstrace byly minimálního rozsahu a nijak nenarušily průjezd konvoje. Tento průjezd tak splnil svůj cíl a mimo jiné demonstroval schopnost Aliance pružně přesouvat vojenské jednotky přes hranice spojenců a úzkou spolupráci mezi nimi.

Cvičení Eagle Resolve v Perském zálivu

Během měsíce března se více než 3 000 vojáků z amerického Velitelství Střed (USCENTCOM) zúčastnilo ve spolupráci se svými protějšky ze členských zemí Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu mezinárodního cvičení s názvem Eagle Resolve. Toto cvičení,  jež letos hostil Kuvajt, testovalo schopnost účastníků reagovat na různé situace v rámci mezinárodně-složených velitelství, po nichž následovala série taktických demonstrací pozemních, námořních a vzdušných sil. Jednalo se například o simulovanou událost s vysokým počtem obětí, misi na záchranu rukojmích ze strany speciálních jednotek, výcvik přežití ve vodě či scénáře útoků využívajících improvizovaná výbušná zařízení (IEDs) v autech. Eagle Resolve bylo zakončeno seminářem pro vojenské velitele, kteří projednávali otázky regionálního zájmu. Celkově se cvičení zúčastnilo 5 500 vojáků z 29 zemí.

Obama podporuje pomalejší stahování z Afghánistánu

Americký prezident Barack Obama společně se svým afghánským protějškem Ashrafem Ghanim potvrdil závazek k bilaterální spolupráci v oblasti bezpečnosti a souhlasil se zpomalením stahovaní amerických vojsk z Afghánistánu. Tento krok je výsledkem Ghaniho obav z toho, že by jeho země mohla být svědkem bezpečnostního kolapsu, ke kterému došlo po stažení amerických vojáků z Iráku. V Afghánistánu tak zůstane stávajících 10 000 vojáků až do konce tohoto roku na místo snížení jejich počtu na polovinu. Obama však nadále trvá na svém dlouhodobém cíli zachovat po roce 2016 v zemi pouze malý kontingent o velikosti 1 000 vojáků na ochranu amerického velvyslanectví a pro poradenství afghánské vládě a  jejím ozbrojeným složkám.

Britské ostrovy

Země nadále vyváží zbraňové systémy do Ruska

Britská vláda premiéra Davida Camerona se dostala pod tlak ze strany Komise pro kontrolu vojenského exportu (Committee of Arms Export Controls) kvůli pokračujícím dodávkám zbraňových systémů Ruské federaci. Zpráva komise, která byla vydána jen den poté, co byli britští vojáci vysláni na Ukrajinu trénovat místní ozbrojené složky, uvádí, že existuje nevyhnutelný střet zájmů mezi značnou podporou vojenského exportu do autoritářských režimů a silnou kritikou porušování lidských práv z jejich strany. Velká Británie má nyní celkem 248 vývozních licencí do Ruska ve výši 168 miliónů liber, které zahrnují komponenty pro vojenské vrtulníky, střelivo pro malé palné zbraně či softwary pro zabezpečení komunikací. Členové parlamentu se tak nyní domáhají ověření, zda tyto licence, jejichž cílové subjekty odmítla vláda veřejně uvést, neporušují sankce uvalené Evropskou unií na Rusko. Cameron byl podobné kritice podroben již v loňském roce, kdy musel osvětlit, proč pouze zlomek exportních licencí do Ruska byl v důsledku uvalení sankcí pozastaven či zrušen.

Plány na posílení obrany Falkland

Velká Británie plánuje v následujících 10 letech investovat 180 miliónů liber do posílení své vojenské přítomnosti na Falklandských ostrovech. Britský ministr obrany Michael Fallon uvedl, že země plánuje do oblasti nasadit dva vrtulníky Chinook během příštího roku, které mají zajistit rychlou a rozhodnou reakci na všechny rozvíjející se incidenty. Stejně tak mají být zavedeny nové komunikační systémy pro britské velitelství na letecké základně Mount Pleasant a nahrazen stávající systém protivzdušné obrany Rapier systémem novým, pro něhož již Velká Británie hledá kontraktora. V neposlední řadě je země odhodlána pokračovat v pravidelných námořních patrolách, které v současné době provádí hlídková loď HMS Clyde, a posílit infrastrukturu místního přístavu Mare Harbour. Velikost posádky o 1 200 vojácích a nasazení čtyřech stíhacích letounů Eurofighter Typhoon budou zachovány. Tyto kroky jsou výsledkem přezkoumání obrany Falkland v reakci na informace z loňského prosince, že Argentina, která si dlouhodobě nárokuje Falklandy/Malvíny, plánuje nákup ruských útočných letounů Su-24. Obě země o tyto ostrovy, jejichž obyvatelé hlasovali v roce 2013 v referendu jasně pro setrvání v rámci Spojeného království, svedly v roce 1982 krátkou, ale krvavou válku.

Kontinentální Evropa

Finsko ochotno zvýšit obranné výdaje

Dle posledního průzkumu veřejného mínění ve věci obrany země je většina Finů ochotna navýšit obranné výdaje po nadcházejících volbách. V průzkumu deníku Helsingin Sanomat je 27 % obyvatel jednoznačně nakloněno zvýšení nákladů v příštích čtyřech letech a 32 % je spíše pro. Z průzkumu TNS Gallup vyplývá, že podíl Finů, kteří podporují vytvoření společného obranného systému, vzrostl za poslední rok o 15 % na hodnotu 38 %. Zhruba 50 % populace je však proti. Další z průzkumů ukázal, že až 72 % Finů podporuje, aby případné rozhodnutí o vstupu do NATO bylo učiněno pomocí referenda. Těsná většina – 54 % obyvatel je však proti vstupu do Aliance. Dění na Ukrajině tak podle této většiny téměř nijak neovlivňuje Finy, aby souhlasili s tímto členstvím.

Švédsko pořizuje dvě nové ponorky

V návaznosti na incident z minulého roku, kdy se švédským ozbrojeným silám nepodařilo lokalizovat a identifikovat ponorku u svých břehů, oznámilo ministerstvo obrany nákup dvou nových ponorek. Odhadovaná cena tohoto kontraktu je 945 milionů amerických dolarů za oba kusy. Předpokládá se, že cizí ponorka u švédských břehů patřila Rusku, a byla tak součástí ruské asertivní politiky, stejně jako narušování vzdušného prostoru států v Pobaltí. Dle švédské rozvědky SAPO je hrozbou pro Švédsko i ruská špionáž. Podle SAPO je až třetina diplomatického personálu Ruska ve Švédsku agenty ruských tajných služeb. Tímto podílem agentů tak Rusko údajně předběhlo Čínu i Írán.

Německo navýší výdaje na obranu o 6,2 %

Německá vláda v čele s kancléřkou Merkelovou zveřejnila své plány navýšit obranný rozpočet v dalších pěti letech o 6,2 %, což činí 8 miliard euro. Rozpočet na rok 2016 bude navýšen o 1,2 miliardy na hodnotu 34,2 miliard euro. Dodatečné finance budou použity na reformu ozbrojených sil a rozšíření jejich schopností. Tyto reformy jdou ruku v ruce s německým plánem více se angažovat v rámci Severoatlantické aliance. V současné době je německý obranný rozpočet roven výši 1,2 % HDP, což je značně pod dvouprocentní hranicí doporučenou NATO. Plánované navýšení finančních prostředků je umožněno vyrovnaným rozpočtem Německa pro rok 2014, což dává větší volnost k vyčlenění potřebných výdajů na obranu. Dalším důvodem pro navýšení tohoto rozpočtu jsou i nedávné teroristické útoky ve Francii a Dánsku.

Dánsko cílem výhružek kvůli aliančnímu deštníku

Dánsko před osmi měsíci oznámilo záměr zapojit se do aliančního protiraketového systému. Konkrétně by se mělo jednat o instalování speciálního radaru na jednu či více dánských fregat. Na tento záměr teď reagoval ruský velvyslanec v Dánsku Vanin. Ten se nechal slyšet, že Dánsko musí počítat s tím, že tímto krokem se jeho fregaty stanou legitimním cílem pro ruské jaderné rakety. Vanin zároveň dodal, že Rusové vlastní rakety schopné proniknout jakýmkoliv budoucím štítem, tudíž je jeho stavba zbytečná. Minulý měsíc došlo mimo jiné k zachycení ruských bombardérů Tu-22, které jsou schopny nést jaderné zbraně a jež směřovaly spolu s ruskými letouny Su-27 nadzvukovou rychlostí směrem k Dánsku. Letouny údajně zpomalily na podzvukovou rychlost v momentu, kdy došlo k ostrým vzletům hlídkových letounů Švédska, Finska a italských stíhacích letounů dislokovaných v Pobaltí.

Polsko se připravuje na hybridní válku

Ve světle anexe Krymu a konfliktu na východní Ukrajině čelí Polsko ruské hrozbě. Tato hrozba „hybridní války“ spočívá zejména v nástrojích propagandy, desinformací a informační války. Dle polského generála Kozieje se Polsko stalo cílem hybridní války již dnes. Obraz této země je v Rusku státními médii značně pokřiven. Podle ruské propagandy pomáhala Varšava cvičit extrémisty podílejících se na Majdanu a nyní vyslala své jednotky na Ukrajinu. Dále vyvíjí Moskva tlak na Polsko prostřednictvím rozmístění střel Iskander v oblasti Kaliningradu. I z těchto důvodů se Polsko snaží posílit svou obranu a jít příkladem ostatním členským státům NATO. Země se například zavázala od roku 2016 dodržovat doporučenou dvouprocentní hranici HDP výdajů na obranu a rovněž vytvořila vojenskou alianci na ose Ukrajina-Polsko-Litva. Zároveň polské ministerstvo obrany nabídlo Bulharsku modernizaci jejho techniky sovětské provenience tak, aby omezilo vliv Ruska v NATO. Varšava také oznámila otevření výběrového řízení na průzkumná vozidla. Plánovaná zakázka by měla čítat 118 vozidel označených jako Zmije, která by měla být malá kolová vozidla s pohonem 4×4 s možností dopravení do cíle na padáku nebo v podvěsu pod helikoptérou. Vozidla by mělo Polsko obdržet v letech 2016-2022.

Tragédie pádu letadla společnosti Germanwings

Dvacátého čtvrtého března došlo k další letecké tragédii, a to zřícení Airbusu A320, letu 4U 9525 z Barcelony do Düsseldorfu společnosti Germanwings, kterou vlastní firma Lufthansa. Náraz do skal v jižní Francii nepřežil žádný ze 150 pasažérů. Po nalezení obou černých skříněk v místě zřícení vyšetřovatelé dokázali určit důvody tragické události. Poté, co pilot odešel během letu na toaletu, se dvacetisedmiletý kopilot Andreas Lubitz zamknul v kabině a odmítal pilota pustit zpět. Promyšleně pak nařídil letadlo na pád do skal. Vyšetřovatelé doma u Lubitze našli lékařské záznamy potvrzující, že se kopilot léčil z deprese, což zatajil letecké společnosti společně s faktem, že na den letu měl vystavenou neschopenku. Podle vyšetřovatelů utrpěl Lubitz syndrom vyhoření a v těžké životní situaci se nacházel zejména po svém rozchodu s přítelkyní. Ta navíc uvedla, že Lubitz dlouho prohlašoval, že udělá něco, čím si ho všichni zapamatují. Psychotesty, které provádí společnost Lufthansa, jsou povinné pouze při skládání pilotních zkoušek. Ve Spojených státech nebo Velké Británii jsou nicméně nařízené průběžné psychotesty během celé pilotovy kariéry. S touto tragédií se znovu rozpoutala debata o bezpečnostních opatřeních v pilotní kabině, které se často společnost od společnosti liší. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se navíc znemožnilo jednoduché otvírání kokpitu, jehož dveře jsou obvykle odolné vůči vyvrácení a jejichž ovládání je plně v rukou pilotů. V nouzových situacích se mohou piloti uzamknout tak, že se dovnitř nikdo jiný nedostane. V důsledku této události se tak řada leteckých společností přidává k americkým či izraelským aerolinkám, které zakazují, aby byl pilot v kabině sám za jakýchkoli okolností.

Vyslání italských válečných lodí k pobřeží Libye

Itálie se rozhodla vyslat námořní flotilu k libyjským břehům, aby monitorovala situaci a chránila italské námořní a ropné soupravy před možnými útoky džihádistů. K flotile se dále připojí námořní pěchota, která bude moct zachytit podezřelá plavidla. Misi mají pomoci rovněž italské stíhací letouny Predators, které jsou nyní umístěné na základně Sigonella na Sicílii. Již dříve odtud startovaly v rámci náletů na Libyi pod tehdejším vůdcem Kaddáfím. Tato severoafrická země je nyní rozdělena dvěma vládami, a představuje tak atmosféru chaosu vhodnou pro expanzi Islámského státu. Itálie má obavy, že by se džihádisté mohli dostat až k italskému pobřeží. Zpřísní se tak kontroly veškerých lodí, aby nedocházelo k nepřehledné imigraci do Itálie, jež je navíc podpořena pašeráky na Sicílii. Itálie současně dodá Tunisku přístroje pro noční vidění, aby pomohlo kontrolovat sousední libyjské hranice. Samotné Tunisko zažívá těžké časy v boji proti ISIS, na jehož území došlo v březnu k teroristickému útoku v muzeu v hlavním městě Tunisu.

Severoatlantická aliance

Alianční cvičení v Černém moři

V březnu probíhala řada námořních cvičení pořádaných Severoatlantickou aliancí. Akce Standing NATO Maritime Group Two (SNMG2) byla k vidění v Černém moři, stejně jako v Bulharsku či Rumunsku. Alianční jednotky zde nacvičovaly společně s rumunským námořnictvem simulované protivzdušné a protiponorkové boje a základní lodní manévry. Cvičení se rovněž účastnilo kromě domácích rumunských letounů MIG-21 také šest amerických stíhacích letounů F-16. Kromě posilování interoperability šlo znovu o ujištění spojenců o zajištění bezpečnosti oblasti ze strany NATO.  Cvičení SNMG2 trvala do 27. března, poté se alianční lodě vrátily zpět do Středozemního moře.

Možná paralýza NATO ze strany Řecka

Řecká blízkost k Moskvě by mohla paralyzovat schopnost NATO reagovat na případnou ruskou agresi. Obávají se toho především východoevropští alianční velitelé. V Alianci, jak je známo, platí rozhodování na základě jednomyslnosti a pokud by se Rusko zaměřilo na pobaltské státy, jak je již v poslední době velmi často připomínáno, mohlo by právě Řecko svým vetem případná protiopatření zdržovat. V Řecku je v současnosti u moci radikální levicová strana a premiér Alexis Tsipras plánuje v dubnu navštívit ruského prezidenta Putina.

Kybernetický útok jako spouštěč článku 5

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po dlouhých debatách ohledně kybernetické bezpečnosti jasně zdůraznil, že kybernetický útok skutečně může vést k aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy. Ten aliančním státům udává povinnost poskytnout veškerou možnou pomoc k obraně území NATO v případě, že bude jeden nebo více členů napadeno. Podobně kontroverzní je také akt tzv. hybridní války, která kombinuje sílu státu s nekonvenčními prostředky jako jsou kybernetické a informační operace a operace „v převlečení“, kterých byli lidé svědky na Krymu. Stoltenberg upozornil, že NATO musí vzdorovat ruskému modelu a vybrousit svůj systém včasného varování do dokonalosti tak, aby se jasně vědělo, kdy je útok skutečně útokem. K tomu mají rovněž sloužit jednotky tzv. spear-head forces, které jsou v současnosti rozmísťovány na základnách ve východní Evropě, aby byly nasaditelné v časovém rozmezí 48-72 hodin od počátku případného útoku. Stejně tak NATO tento rok pořádá v oblasti řadu cvičení zahrnujících tisíce aliančních vojáků.