Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc březen.

13. 3. – Nizozemsko zvýšilo varování před terorismem

Nizozemská vláda dnes oficiálně zvýšila varování před terorismem z „omezené“ hrozby na „závažnou“. Důvodem jsou především obavy z návratů nizozemských muslimů, kteří odjeli bojovat do syrské občanské války. Podle odhadů národního bezpečnostního a proti-teroristického koordinátora se doposud jedná o zhruba stovku osob. Jako riziko je také vnímána celková radikalizace nizozemské mládeže, která by se mohla inspirovat právě „navrátilci“ ze syrské občanské války. Varování přichází dva měsíce před blížící se ceremonii u příležitosti abdikace královny Beatrix, na které se předpokládá vysoká účast veřejnosti. Nizozemí doposud žádný vážný teroristický útok nezažilo, ale v roce 2004 byl v Amsterdamu kvůli své kritice multikulturalismu a islámu zavražděn filmový tvůrce Theo van Gogh nizozemským radikálním muslimem (původem z Maroka).

12. 3. – USA deklarovaly ofenzivní kybernetické kapacity

Vrchní velitel nově vytvořeného Cyber Command (volně přeložitelné jako Velitelství pro kybernetický boj) gen. Keith Alexander (který současně vede Národní bezpečnostní agenturu, NSA) prohlásil, že vytvořil 13 týmů za účelem vedení odvetných ofenzivních kybernetických operací v případě rozsáhlého kybernetického útoku na Spojené státy. Je to poprvé, co Obamova administrativa oficiálně deklarovala vývoj těchto kapacit pro potenciální použití ve válce. Alexandrovo slyšení před Kongresem proběhlo v ten samý den, co ředitel národního zpravodajství a hlava americké zpravodajské komunity James Clapper varoval americké zákonodárce před hrozbou masivního kybernetického útoku, který by mohl ochromit americkou infrastrukturu a ekonomiku.

Washington bere v posledních letech kybernetické hrozby stále vážněji a je patrné, že vláda si americkou zranitelnost v této oblasti uvědomuje. V tomto smyslu se dají vysvětlit také snahy odstrašovat potenciální agresory vyvíjením vlastních ofenzivních kapacit. Přestože jsou tyto kroky namířeny proti kybernetickým hrozbám od všech potenciálních aktérů, je patrné, že hlavním adresátem těchto vyjádření je Čínská lidově-demokratická republika. Právě ona je stále častěji obviňována Washingtonem z rozsáhlé kybernetické špionáže a krádeže vyspělých technologií. Naposledy tomu tak bylo minulý měsíc, kdy americká zpravodajská komunita uveřejnila svůj nejnovější Národní zpravodajský odhad (NIE) pro letošní rok. V něm varovala, že Spojené státy jsou obětí soustavní a rozsáhlé kybernetické špionáže, která ohrožuje konkurenceschopnost země a za hlavního viníka těchto útoku označila Peking. K podobným závěrům došla také odtajněná zpráva soukromé bezpečnostní firmy Mandiant, která prověřovala kybernetické útoky hackerské skupiny Comment Crew za posledních 6 let. Mandiant se podařilo lokalizovat původce těchto útoků v Šanghaji v blízkosti armádního objektu, které má být údajně velitelstvím utajené vojenské divize, jednotky 61398, zaměřující se na kybernetický boj.

11. 3. – Maďarský parlament schválil kontroverzní ústavní novelu

Maďarský parlament schválil kritizovanou ústavní novelu navrhovanou premiérem Viktorem Orbánem a jeho vládní stranou Fidesz. Ta má v parlamentu pohodlnou dvou třetinou většinu a hlasování proběhlo bez komplikací. Podle maďarské opozice i Bruselu ale můžou tyto dodatky ohrozit pravomoci ústavního soudu a představitelé Evropské unie vyjádřili své znepokojení nad ochranou právního státu v Maďarsku. Změny maďarské ústavy teď budou posouzeny odborníky Rady Evropy i Evropské komise. Novela především omezuje působnost ústavního soudu a ruší všechna jeho rozhodnutí přijatá před rokem 2012. Kritikům vadí také to, že umožňuje trestní stíhání za bezdomovectví, že bezdětné homosexuální páry nebudou nově označovány jako rodina a v neposlední řadě omezuje i ekonomickou soběstačnost univerzit či nezávislost církví.

7. 3. – Nový ředitel CIA

Americký Senát schválil nominaci Johna Brennana na post nového ředitele CIA (63 hlasů proti 34). Obamův nový bezpečnostní tým pro druhé volební období je tak zdá se kompletní. Brennanova nominace se nečekaně opozdila kvůli kontroverzím kolem používání bezpilotních letounů k eliminaci teroristů, které v Kongresu rozpoutaly vášnivou debatu (viz únorové vydání těchto novinek). Přesto lze jeho nominaci považovat za mnohem hladší než v případě jeho kolegu, nového ministra obrany Chucka Hagela. Brennan tak nahradí ve funkci Davida Petrause, který odstoupil v listopadu loňského roku kvůli nemanželské aféře (CIA pak vedl krátkodobě jeho zástupce Michael Morel). Post ředitele CIA je pořád jedním z nejvlivnějších v americké zpravodajské komunitě, byť jeho význam mírně klesl po přijetí zákona Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act v roce 2005, který mimo jiné vytvořil novou funkci ředitele národního zpravodajství (Director of National Intelligence, DNI). Ten nahradil v čele americké zpravodajské komunity ředitele ústředního zpravodajství (DCI), který byl do té doby jak ředitelem CIA, tak hlavou celé zpravodajské komunity (v současnosti tvořené 16 různými agenturami).

4. 3. – Policie překazila bombový útok v severním Irsku

Policie v severo-irském Londonderry překazila pokus o útok minometnými granáty, jehož cílem měla být s největší pravděpodobností hlavní policejní stanice ve městě. Zadrženi byli tři muži, kteří vezli v upravené dodávce bez střechy 4 minomety připravené k palbě. Při zneškodňování munice musela policie evakuovat stovku domácností v oblasti, která s katolickými republikány tradičně sympatizuje. To bylo také patrné, když se na zasahující policisty snesla sprška kamení a dokonce i jedna zápalná láhev. V případě úspěchu by se jednalo o první útok tohoto druhu od podepsání mírové smlouvy s Irskou republikánskou armádou v roce 1998. Přestože se zatím žádná skupina oficiálně nepřihlásila k zodpovědnosti, policie pracuje s předpokladem, že se jedná o menší irskou militantní nacionalistickou buňku. Událost je společně s nedávnými lednovými nepokoji v Belfastu dalším důkazem toho, že přestože konflikt v Severním Irsku od 90. let výrazně de-eskaloval, ještě pořád je v oblasti přítomný a může dojít k jeho opětovnému zažehnutí.

1. 3. – USA zasáhly automatické rozpočtové škrty

Spojené státy americké zasáhly úderem půlnoci automatické škrty ve federálním rozpočtu (tzv. sequesters). Ty byly domluveny při sestavování rozpočtu v roce 2011 jako ústupek republikánům za jejich tehdejší podporu navýšení dluhového stropu USA. Návrh měl sloužit jednak jako automatická brzda pro další prohlubování státního deficitu v případě, že se do té doby oba tábory nedomluví na jiném konstruktivním řešení a zároveň i jako stimul pro nalezení nezbytného kompromisu.

Byť si to před dvěma lety málokdo uměl představit, republikáni ani demokraté nakonec skutečně nebyli schopni žádný společný kompromis dosáhnout a problém státního dluhu se staronovému americkému prezidentovi vrátil jako bumerang. Od 1. března tak musí všechny úřady snížit své plánované náklady pro letošní rok o 5 až 8 %. Škrty ve výši 85 mld. zasáhnou všechny rezorty, ale největší část se bude týkat výdajů na obranu (cca 43 mld.). Pentagon již oznámil, že 800 000 civilním zaměstnancům bude snížena týdenní pracovní doba o den, čímž dojde k 20% poklesu jejich platů.  Americké námořnictvo zredukovalo počet dní, které tráví jeho lodě na moři o 30 až 35 % a s okamžitou platností bylo pozastaveno také vyslání druhé letadlové lodě do Perského zálivu. Pentagon zároveň oznámil, že odkládá údržbu základen a dalších vojenských zařízení, co má přímý dopad na dodavatele těchto služeb. Omezena bude také činnost Pobřežní stráže.

Odhaduje se, že důsledkem škrtů bude zpomalení růstu americké ekonomiky v letošním roce na 1,3 % HDP (v roce 2012 dosáhl růst HDP 2,2 %) a Mezinárodní měnový fond varoval, že škrty by mohly ohrozit také globální ekonomiku. Problémem je pochopitelně automatický a všeobecný charakter těchto úspor, který povede k řadě okamžitých negativních dopadů v různých odvětvích americké ekonomiky. Pokud se americkým zákonodárcům nepodaří najít nějaké společné řešení současné situace, z dlouhodobého hlediska můžou tyto škrty dokonce ovlivnit dominantní postavení USA v mezinárodním systému. Dohoda z roku 2011 totiž počítá se škrty 1,2 bilionu dolarů v horizontu 10 let, což by mělo nepochybně dopad na dlouhodobou projekci americké síly ve světě a schopnost Washingtonu hodnověrně plnit své globální závazky.

Autor: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy na Faklutě sociálních studií Masarykovy univerzity.