Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě za únor 2015.

IZRAEL A PALESTINA

Z čela vyšetřovací komise OSN pro loňské útoky v Gaze odstoupil po opakované kritice ze strany Izraele kanadský právní expert William Schabas. Jak Izrael upozornil, Schabas v roce 2012 působil jako poradce Organizace pro osvobození Palestiny a patřil k dlouhodobým hlasitým kritikům Židovského státu. Podle Avigdora Liebermana, izraelského ministra zahraničí, bylo svěřit Schabasovi vyšetřování loňského konfliktu v Gaze podobné, jako „dát Kainovi za úkol zjistit, kdo zabil Ábela.“ Během padesáti dní vzájemného ostřelování a náletů zemřelo přes dva tisíce Palestinců a přes sedmdesát Izraelců. V případě, že Izrael nezmírní svou blokádu Gazy, může její obnova podle mezinárodní organizace Oxfam trvat déle než století.

Izraelské ministerstvo obrany mezitím oznámilo záměr zakoupit čtrnáct stíhacích letounů F-35 od americké společnosti Lockheed Martin celkem za téměř 3 miliardy dolarů. Na konci února také došlo k dohodě mezi Izraelem a Indií na spolupráci ve vývoji systému raket středního doletu (MRSAM – medium range surface-to-air missile) pro indické ozbrojené síly. MRSAM má nahradit stávající systémy Kvadrat a OSA-AKM, zakoupené ze Sovětského svazu v 70. letech minulého století. Indie chce nový systém využít k obraně obrněných jednotek působících mimo jiné v pouštních oblastech země.

JEMEN

Jemen již od nepokojů v roce 2011 a odstoupení prezidenta Saleha prochází mohutnými otřesy a potýká se s problematickou bezpečnostní situací. Únorové události přiměly OSN označit Jemen za stát, jenž „se hroutí před očima“ a „je na pokraji občanské války.“ Ozbrojení šíitští secesionisté z kmene Hútiů, kteří již v září minulého roku obsadili hlavní město Saná, rozpustili 6. února parlament a ustanovili novou dočasnou vládu. Akt Hútiů, podporovaných šíitským Íránem, byl členy bývalé vlády a následně i zeměmi Perského zálivu označen jako státní převrat. Spojené státy ze Saná stáhly zaměstnance své ambasády, jejich příkladu následovaly další západní země. Tisíce obyvatel Jemenu vyšly do ulic, aby vyjádřily nesouhlas s převratem.

V polovině února vyzvala Rada bezpečnosti OSN Hútie k odstoupení ze státních institucí. Sesazený prezident Mansúr Hadí opustil hlavní město, prohlásil převrat i veškeré následující události za nelegitimní, a přesunul se do jihojemenského Adenu se záměrem vytvořit zde druhé mocenské centrum.

Podle zvláštního vyslance OSN pro Jemen, Jamala Benomara, se stát ocitl na rozcestí. „Buď země upadne do občanské války a rozpadu, nebo najde způsob, jak obnovit započatou tranzici. Do značné míry to závisí na politické vůli jemenských vůdců. Ti všichni nesou zodpovědnost za současný stav, a stejně tak i zodpovědnost za nalezení způsobu, jak zemi dostat z propasti.“ (UN News Centre 2015).

SAUDSKÁ ARÁBIE

Saudská Arábie stáhla své diplomatické zástupce z Jemenu v reakci na převrat, který se v polovině měsíce uskutečnil v jemenském hlavním městě Saná. Svá velvyslanectví v Jemenu zavřely také západní státy jako USA, Velká Británie, Francie, Německo nebo Itálie. Saúdský velvyslanec Mohamed Said al-Jaber se přesunul do Adenu, města na jihu Jemenu, v němž se bývalý prezident Hadi spolu s armádními jednotkami a loajálními kmeny pokouší o vytvoření druhého mocenského centra.

JORDÁNSKO

Islámský stát na začátku měsíce zveřejnil video, v němž je upálen jordánský pilot Maáz Kasásba, zadržovaný IS od prosince loňského roku 2014, kdy se jeho letadlo zřítilo na islamisty ovládané území syrské provincie Rakka. Jordánsko od té doby s IS vyjednávalo o jeho výměně za iráckou teroristku Sadžídu Rišáví, která se podílela na teroristických atentátech al-Kájdy v Amánu v roce 2005. Krátce po zveřejnění videa, natočeného podle odborníků již v lednu, nechalo Jordánsko Rišáví oběsit spolu s dalším vězněným džihádistou. Oficiální představitelé vzápětí přislíbili mohutnou odplatu a nasadili desítky bojových letounů do útoků na pozice islamistů v Sýrii. Podpořily je i západní státy, především Spojené státy, a také Francie, která se únorové nálety rozhodla posílit nasazením stíhaček Mirage. Spojené arabské emiráty, další člen koalice států bojující proti IS, naopak z obav o nedostatek bezpečnostních záruk pro své piloty na několik dní zcela stáhly své letouny.

SÝRIE

Pozice Islámského státu na území Sýrie byly během února oslabeny na několika frontách. Nálety koalice vedené Spojenými státy, lokální milice a kurdské ozbrojené jednotky donutily bojovníky z IS stáhnout se z některých oblastí na severu Sýrie. Ofenziva vedená kurdskými YPG ze strategicky významného města Kobani směrem na severovýchodní město Hasaka vyústila ve dvě významné porážky IS. Jak podotýká Jennifer Cafarella v přehledu situace na konci února pro Institute for the Study of War, tyto taktické porážky nemusejí znamenat celkové oslabení IS v Sýrii, protože ten se místo toho zaměří na posílení a udržení klíčového území blíže svému centru. Stejně tak mohou podpořit IS v záměru expandovat na jih a východ, tedy do oblastí, které kurdské YPG nejsou schopné zabezpečit.

Konflikt v Sýrii si dosud vyžádal přibližně 220 tisíc obětí, počet uprchlíků překročil 3,9 milionů.

TURECKO

Turecko během února provedlo bezprecedentní operaci, kdy téměř 600 tureckých vojáků vstoupilo na území Sýrie za účelem přesunout ostatky šáha Sulejmána, praotce zakladatele Osmanské říše, do bezpečí. Součástí akce byla také evakuace vojáků, jež do té doby Sulejmánovu hrobku u Aleppa na severu Sýrie střežili. Turecký premiér Ahmet Davutoglu i současný prezident Erdogan uvedli, že během operace nepadl ani jediný výstřel a krom jednoho vojáka, jež podlehl zraněním kvůli nehodě na cestě, si akce nevyžádala žádné lidské životy.

Krok Turecka je význačný zejména proto, že se jedná o první vniknutí jeho jednotek na syrské území od počátku občanské války v roce 2011. Země se tak rozhodla učinit poté, co se po kurdské ofenzívě proti radikálům z ISIS uvolnila cesta do oblasti a naskytla se tak příležitost vyzvednout šáhovy ostatky, kterým ISIS již v minulosti hrozil zničením. Hrobku poté vojáci sami srovnali se zemí, aby ji radikálové nemohli zneužít v boji či zdemolovat, a ostatky plánují převést blíže k tureckým hranicím.

Ačkoliv místo patří podle dohody z roku 1921 pod samosprávu Turecka, Assadův režim operaci prohlásil za čistý akt agrese, který podle něj má dokazovat blízké spojení Turecka a teroristické skupiny ISIS.

ÍRÁN

S blížícím se konečným termínem pro dohodu o jaderném programu stanoveným na 30. březen pokračovala jednání mezi Íránem a P5+1 – permanentními členy Rady bezpečnosti OSN a Německem. Mohammad  Džavad  Zarif se v Ženevě setkal se svým protějškem, americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, ve snaze dosáhnout finálního řešení. Ani tentokrát se ovšem stranám nepodařilo nalézt kompromis- podle Zarifa jednání znamenala „dobrou diskuzi, ale žádnou dohodu“, a za problematické mimo jiné hodnotí americké sankce uvalené na Írán, jež podle něj současným diplomatickým snahám nijak neprospívají. Situaci také okomentoval prezident Obama, který odmítl další prodloužení doby pro potenciální ujednání a poukázal na to, že je připravený spolupráci s Íránem kdykoliv po tomto termínu ukončit. Pokud by se nepodařilo dohody dosáhnout, Zarif vyjádřil obavy z odvolání současného íránského prezidenta Hasana Rúháního, který pro Západ představuje jednu z posledních šancí na přijatelný kompromis.

Už tak napjatou situaci nezlehčuje ani pozice Izraele reprezentovaná premiérem Benjaminem Netanjahu, který dlouhodobě považuje jednání za alarmující. Státy vyjednávající s Íránem označil za rezignující ohledně faktu, že si islámská republika bude moci během let nerušeně budovat své nukleární kapacity a v budoucnu pak ohrožovat existenci Izraele.

IRÁK

Americká koalice v únoru oznámila plán na znovuzískání druhého největšího iráckého města Mosul, které je doposud pod kontrolou ISIS. Akce by měla proběhnout v dubnu nebo květnu a počítá s účastí 12 brigád včetně kurdských milicí Pešmerga, mosulských policejních jednotek či iráckých protiteroristických brigád vycvičených USA. Spojené státy také souhlasily s poskytnutím techniky a vzdušné podpory, jakožto i se sdílením zpravodajských informací. Po rozhodnutí následovalo 10 leteckých úderů proti pozicím ISIS, přičemž polovina z nich byla zaměřená právě na Mosul.

Během února se ISIS podařil první územní zisk za dobu několika měsíců- dobyli město al-Baghdádí v provincii Anbár. Po jeho obsazení pak měli upálit 45 místních obyvatel, kteří podle všech dostupných informací patřili k bezpečnostním službám působícím ve městě. Město je však pro ISIS důležité hlavně z jiného důvodu- nachází v těsné blízkosti letecké základny Ajn al-Asad, která představuje jednu z nejvýznamnějších a největších základen USA a jejich spojenců v Iráku a již v minulosti byla ISIS zvolena za cíl útoku. Pentagon sám přiznal, že po obsazení města se radikálové pokusili s vojenskými vozidly dostat do areálu a odpálit zde výbušniny, irácké vojenské složky s americkou vzdušnou pomocí však tomuto útoku dokázali zabránit.

Měsíc se také nesl ve znamení několika sebevražedných útoků, které způsobily smrt více než 37 lidí a zranily přes 70 z nich. Nejsmrtelnějším z nich byl útok na jihovýchodním předměstí Bagdádu, kde atentátník prve odpálil bombu v čajovně a v následujícím zmatku pak vybuchlo i jedno z aut zaparkovaným před budovou. Útoky proběhly také na tržnici v nedalekém Balad Ruz a v Samaře, kde ISIS zaútočil na kontrolní stanoviště provládních šíitských skupin. Ty se v oblasti shromažďují za účelem ofenzívy, která má ISIS vytlačit z jejich pevností kolem řeky Tigris, včetně města Tikrít. Útoky byly vykonány jen týden poté, co ISIS zničil vzácné artefakty mosulského muzea, jejichž stáří se datovalo až do dob Asyrské a Akkadské říše.

EGYPT

V Egyptě v únoru pokračovaly masové persekuce. Před soudem si vyslechlo rozsudek smrti 183 osob. Jsou obviněni ze zabití 11 policistů a dvou civilistů. Tento rozsudek vyvolal ve světě značně negativní ohlasy. Podobné masové udílení trestu smrti však není v Egyptě něčím neobvyklým. Do tohoto dne bylo v Egyptě za poslední dobu odsouzeno k smrti 415 osob v rámci čtyř soudních procesů. Podle soudu se provinili především podporou režimu bývalého prezidenta Mubaraka. Zatímco civilní soudy postupují v těchto případech nekompromisně, doposud nestanul před tribunálem žádný z příslušníků bezpečnostních složek, které se dopustily v srpnu 2013 masakru, při kterém zemřelo 1000 protestujících. Z odsouzených 183 mají všichni nárok na odvolání.

V oblasti vojenské politiky byl v únoru významný především obchod mezi Francií a Egyptem. Zástupci obou států se dohodli, že Egypt od Francie koupí 24 letounů Rafale. tyto letouny však nemají příliš dobré renomé. Přes předchozí nabídky od států Latinské Ameriky je Egypt první, kdo se rozhodl pro takovouto akvizici. Po technické stránce letouny čelí velké kritice. Zakázka má hodnotu 5,2 mld. EUR. Důvodem k takovéto investici je především dlouhodobá nestabilita v regionu – zejména chaos v Libyi a problematická situace v pásmu Gazy. Egypt však čelí i vnitrostátním bezpečnostním hrozbám – tou největší z nich je pravděpodobně bezpečnostní situace na severu Sinajského poloostrova. Zde proběhla začátkem února jedna z největších protiteroristických operací poslední doby. Zemřelo při ní 47 osob, které podle úřadů byly zodpovědné za útok na bezpečnostní složky, ke kterým došlo na konci ledna.

Sinajský poloostrov je nestabilní od poloviny roku 2013 kdy začaly protesty proti islamistické vládě prezidenta Mursího. Teroristické skupiny na Sinaji Mursího podporovaly a po jeho sesazení se nesmířili s novým vedením státu v čele s as-Sísím, prezidentem, který má zastání především v armádě. Přes velké nasazení vojenské techniky se zdá, že si Egypt se sinajským problémem neví rady. Velmi časté jsou také vojenské akce, při kterých zahynou civilisté, popřípadě přijdou o střechu nad hlavou. Tento fakt tak vede k velké nepopularitě armády u místních obyvatel.

LIBANON

Libanonský premiér Tammam Salam se dohodl s Francouzi, že od nich obdrží zbraně v hodnotě 2,65 mld. EUR na boj s džihádisty, včetně ISISu. Tato dohoda byla předjednaná již v lednu, Francie začne zbraně dodávat v dubnu. Libanonská armáda však již obdržela zásilku zbraní z USA. Ta se skládala především z houfnic, minometů a munice. Za zásilku francouzských zbraní zaplatí Saudská Arábie. Jedná se o revitalizaci libanonské armády za účelem boje proti teroristickým skupinám působícím v Sýrii.