Autory jsou Lenka Vybíralová, Jakub Maděránek a Jan Merička
Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Blízkého východu za měsíc listopad a prosinec.
Útoky ISIS v Libanonu
Ve čtvrtek 12. listopadu 2015 v 18 hodin místního času byly spáchány dva sebevražedné útoky takzvaným Islámským státem (ISIS) v jižním předměstí Bejrútu, Burj al-Barajneh, který je základnou šíitského hnutí Hizballáh. Při tomto útoku bylo zabito 41 lidí a přes 200 lidí bylo zraněno. Jedná se o nejkrvavější útok od konce občanské války (1990). Policie k 18. 11. zadržela více jak pět lidí spojených s tímto útokem a přes 300kg trhavin.
Útok byl zřejmě zaměřen výlučně na civilní oběti. V této čtvrti se nachází mnoho obchodů a kaváren, které v této době bývají plné. Jedná se především o šíitskou čtvrť, ale žijí zde také sunnitské komunity a maronitští křesťané. První sebevražedný útočník se odpálil před šíitskou mešitou, druhý uvnitř blízké pekárny. Třetí útočník byl zabit druhou detonací, než se stihl sám odpálit. K útokům se přihlásil Islámský stát, přičemž dva útočníci pocházeli z Palestiny a jeden ze Sýrie.
Tento teroristický čin můžeme vnímat jako určitou odplatu vůči Hizballáhu za jeho aktivní zapojení do bojů v Sýrii, jak na podporu Asádova režimu, tak do bojů proti ISIS. Tato čtvrť se v minulých letech, tj. 2013 a 2014, stala terčem celkem osmi útoků. Hizballáh sám tento útok označil za „satanský teroristický čin“ a hodlá pokračovat v boji proti terorismu.
Premiér Tahman Salan, sunnitský libanonský politik, vnímá tento útok jako pokus o rozdělení Libanonu a vyzval k sjednocení všech stran proti těmto pokusům o vyvolání sporů. Bílý dům k návaznosti k těmto útokům prohlásil, že pomůže posílit libanonské instituce, včetně bezpečnostních složek, k zajištění stability státu.
Turecko-ruské hrátky
Dne 24. listopadu 2015 eskalující rusko-turecké vztahy vyústily v sestřelení ruského stíhacího bombardéru SU-24 dvěma tureckými stíhacími letouny F-16 po údajném narušení tureckého vzdušného prostoru a po opakovaném varování, kterého nebylo dle tureckých vládních zdrojů uposlechnuto. Oba ruští piloti se včas katapultovali, načež menší syrská rebelská skupina zvaná „Brigade 10“ zveřejnila video ukazující mrtvé tělo jednoho z pilotů. Druhého pilota se podařilo zachránit v noci z 24. na 25. listopadu za pomocí syrských speciálních jednotek.
Tomuto vyostření předcházelo několik aktů, jako například dvojnásobné narušení tureckého vzdušného prostoru na začátku října 2015 ruskými stíhacími bombardéry SU-24 a SU-30, nebo „uzamčení na radaru“ dvou tureckých stíhaček F-16 bitevníkem MiG-29, které používá jak syrské, tak ruské letectvo. Následně pak 16. října došlo k sestřelení ruského dronu. Celá situace kulminovala v druhé polovině listopadu, kdy se ruské bombardování jako podpora syrské vládní armády zaměřilo na oblast severovýchodní Latakie, jež je osídlená převážně etnickými Turky a Turkmeny.
Ruský prezident Vladimír Putin odmítl obvinění z narušení tureckého leteckého prostoru a označil turecké chování jako „bodnutí do zad teroristickými komplici“. „Nikdy nebudeme tolerovat takový zločin, jaký byl dnes spáchán“, dodal prezident Putin.
Rusko na začátku prosince 2015 pokračovalo označením Turecka za hlavního překupníka ropy od Daesh neboli ISIS. Do ropného byznysu má být údajně zapleten i turecký prezident Tayyip Erdogan, který obvinění popřel a opakovaně prohlásil, že pokud se tato obvinění prokáží jako právoplatná, okamžitě rezignuje z jeho prezidentské pozice. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že má důkazy, načež přišlo pouze se satelitními snímky kolon cisteren na tureckých hranicích.
Útoky ISIS v Tunisku
Daesh se přihlásil k sebevražednému bombovému útoku dne 24. listopadu v Tunisu, hlavním městě Tuniska, kde zemřelo 12 členů prezidentské ochranky. Podezřelý z útoku je 28 letý Houssem Abdelli, znám také pod jménem Abu Abdullah al Tunisi, který byl mimo jiné před útokem zadržen z podezření ze spojitostí s džihádem, avšak kvůli nedostatku důkazů byl propuštěn.
V důsledku tohoto sebevražedného útoku tuniský prezident Beji Caid Essebsi vyhlásil třicetidenní stav ohrožení.
Tento útok je třetí v pořadí v Tunisku v roce 2015. V březnu se Islámský stát přihlásil k útoku na Bardo muzeum, kde zemřelo více jak 20 lidí, převážně zahraničních turistů. Následně v červnu teroristé zabili 38 lidí v rezidenci na pláži v Sousse.
Prosincová jednání v Saúdské Arábii
V hlavním městě Saudské Arábie, Rijádu, se ve dnech 10. a 11. prosince sešlo více než 100 zastupitelů syrské politické i militantní opozice za účelem sjednotit tuto jinak velmi roztříštěnou syrskou opoziční strukturu především s ohledem na nadcházející jednání s Bašárem al Assadem, která by se měla konat v první polovině ledna 2016. Nicméně skupiny jako ISIS (Daesh) a Jabhat al-Nusra (odnož teroristické skupiny Al-Kájdy) nebyly na tyto jednání přizvány.
Jednání byla však značně ovlivněna odchodem jedné z největších opozičních skupin, Ahrar al-Sham, která svůj odchod zdůvodnila tím, že klíčové rozhodující role byly dány převážně politickým aktérům, jako je např. Národní koordinační výbor. Navzdory tomu, John Kerry, ministr zahraničí Spojených států amerických, prohlásil, že první den diskuzí „byl velmi konstruktivní“, iránskou reakcí na tvrzení bylo, že se jednání účastní spojenci ISIS.
Z „Rijádské“ konference byly mimo jiné také vyloučeny kurdské opoziční skupiny, které se ukázaly jako klíčové v boji proti ISIS. Kurdské skupiny paralelně uspořádaly vlastní konferenci v syrském městě al-Malikiyah. V pátek 11. prosince 2015 ohlásily vytvoření nové arabsko-kurdské politické struktury nazvané Syrská demokratická rada (the Syrian Democratic Council).
Čtvrteční diskuze vedly k úspěšnému vytvoření 34 členné Nejvyšší rady, která je určená pro nastávající jednání se syrskou vládou. Toto jednací těleso je složeno z 11 zastupitelů bojujících opozičních skupin, z 9 členů exilové politické opozice, 6 reprezentantů syrské interní opozice a 8 nezávislých členů. Mezi zastupiteli se objevil například Khaled al-Khoja, hlava Syrské národní koalice (the Syrian National Coalition).
Opoziční lídři se nakonec dohodli na několika podmínkách, které mohou vést k úspěšným jednáním se syrskými vládními zastupiteli. Mezi hlavní požadavek zahrnuli odchod syrského prezidenta Assada v časovém rozmezí 6 týdnů po jednáních.
Prezident Sýrie Assad prohlásil, že Spojené státy a Saudská Arábie chtějí, aby se teroristické skupiny zapojily do mírových jednání, což je podle něj neakceptovatelné v kterékoliv zemi, nicméně nevyloučil možnost jednání se syrskými rebely.
Karty se obrací, i když pomalu a nejistě: Situace ISIS
Po přibližně sedmi měsících příprav irácké armádní jednotky zahájily vojenskou operaci na znovudobytí strategicky důležitého iráckého města Ramádí, hlavního města provincie Anbár, které bylo v květnu tohoto roku dobyto Islámským státem (ISIS). Dne 22. prosince 2015 vládní armádní jednotky o síle přibližně 10 000 vojáků, podporované místní policií a protiteroristickými jednotkami a kryté americkými vzdušnými útoky, započaly svoji finální ofenzívu útoky ze severu, jihu i západu Ramádí.
Po vyčištění jižních oblastí Ramádí od bojovníků Islámského státu ve dnech 26. a 27. prosince irácké armádní jednotky pokračovaly znovuzískáním vládního komplexu a vyvěšením irácké vlajky v centru města dne 28. prosince. Irácké jednotky se však nesetkaly se silným odporem ze strany ISIS a většina členů této teroristické organizace se stáhla do východní části města do oblastí al-Sufiyah a al-Sijariyah. Nicméně některá důležitá místa jako tamní Justiční palác či Velká mešita jsou ještě stále pod kontrolou ISIS (viz obr. níže). Několik dalších míst v severní části Ramádí spolu s oblastmi mezi městem a vojenskou základnou Habbaniyah jsou také ještě stále v područí ISIS.
Islámský stát má pod kontrolou většinu území Anbáru zahrnující města Hit, Ana, Rawa, Al Qaim a město Fallúdža, které bylo v lednu 2014 prvním dobytým městem ISIS.
Zdroj obrázku: ISW Research
Odhadovaný počet vojáků ISIS bránící své pozice v Ramádí se pohyboval v rozmezí 500 až 1000 ke dni 21. prosince. Přibližně 350 pak bylo údajně zabito americkým bombardováním a 26. prosince místí irácká zpravodajská služba odhadovala, že pouze 500 členu ISIS se stále pohybuje v Ramádí.
Podle amerického armádního plukovníka a mluvčího Ministerstva obrany v Bagdádu, hlavního města Iráku, Steve Warrena: „Irácké ztráty na životech jsou obecně nízké…Opravdu v nízkých dvouciferných hodnotách mezi desíti či dvacíti.“
Irácký premiér Haider Al-Abadi ve své pondělní televizní řeči prohlásil, že: „2016 bude rok velkého a konečného vítězství, kdy přítomnost Islámského státu v Iráku bude ukončena.“ Následně podtrhl další cíl této Irácké osvobozující ofenzívy prohlášením: „Chystáme se osvobodit Mosul, a to bude osudová a finální rána.“
