Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě za květen 2014.
6. 5. Egypt – Sisí: „Muslimské bratrstvo nebude existovat“
Bývalý vysoký vojenský představitel Abdul Fattah al Sisí se v televizním vystoupení nechal slyšet, že za jeho prezidentského úřadu nebude Muslimské bratrstvo existovat. Prohlásil to v interview soukromé televize CBC, kde ho mohli lidé vidět oblečeného do něčeho jiného, než do uniformy. Dále prohlásil, že existují důkazy o dvou pokusech spáchat na něj atentát. K tomu pouze dodal, že věří v osud a že se nebojí. Svým výsledkem ve volbách si je docela jistý. Má pouze jediného protikandidáta, kterým je levicový politik Hamdín Sabahi (ten se již účastnil voleb v roce 2012 a umístil se třetí). Předvolební průzkumy stejně tak jako nálada v ulicích ukazuje na jasnou převahu podporovatelů Sisího.
7. 5. Sýrie – Rebelové se stahují z Homsu
Po ročním obléhání třetího největšího syrského města Homs z něj síly Bašára Asada vytlačily povstalce. Klid zbraní pro jejich stažení z města vyjednaly obě strany za účasti prostředníků z Íránu a Ruska. Součástí dohody bylo také umožnění průjezdu humanitární pomoci do dvou severních měst obléhaných opozičními skupinami. Spolu s rebely Homs opustili i někteří civilisté. 9. května převzala nad Homsem kontrolu armáda. Homské centrální Staré město bylo dlouho nazýváno „metropolí revoluce“ – bylo těžištěm odporu po celé tři roky trvání syrského konfliktu, přestože jiné čtvrti se podařilo vládním silám dobýt. Syrské armádě se v předchozím měsíci podařilo získat několik významných měst u hranic s Libanonem. Opoziční ozbrojené skupiny rozdělují vzájemné neshody a oslabují je boje jedné proti druhé.
7. 5. Izrael – Den nezávislosti
7. května si Izraelci připomínali 66. výročí ode dne vyhlášení nezávislosti Státu Izrael (Deklarace byla veřejně přečtena prvním izraelským prezidentem Davidem Ben Gurionem 14. května 1948) – dne, který Palestinci nazývají „Nakba“, česky Katastrofa. Pro stovky tisíc Palestinců znamenal tento den odchod z jejich domovů, do nichž se dodnes nevrátili. Právě otázka návratu Palestinců je jedním z významných předmětů sporu v rámci mnohaletého přerušovaného jednání o míru. Současné mírové rozhovory jsou silně podporovány administrativou amerického prezidenta Baracka Obamy. S ohledem na neochotu dohodnout se na zásadních pilířích na obou stranách barikády je ale perspektiva jejich zdárného a konečného uzavření jen mizivá. K modlitbám za mír vyzval Izraelce i Palestince také papež František, který koncem května podnikl návštěvu Blízkého východu.
11. 5. Írán – Ajatolláh Chameneí vyzval k masové produkci raket
Jednání o íránském jaderném programu předcházelo prohlášení íránského nejvyššího duchovního Alího Chameneího, v němž označil očekávání, že Írán omezí svůj jaderný program, zatímco je pod neustálou hrozbou vojenské akce, za „stupidní a idiotská“. Íránské revoluční gardy zároveň vyzval k pokračování a zintenzivnění dosavadní produkce. Ve Vídni poté k jednacímu stolu zasedli zástupci Íránu, Spojených států, Francie, Německa, Velké Británie, Číny a Ruska. Írán jednal o svém jaderném programu také se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, výrazný posun v celé záležitosti ale tato jednání nepřinesla.
13. 5. Izrael – Olmert odsouzen za korupci
Izraelský soud v Tel Avivu odsoudil k šesti letům vězení bývalého premiéra Ehuda Olmerta za korupci, na které se měl podílet v době, kdy byl starostou Jeruzaléma. Souhlasil tehdy s výstavbou mohutné rezidence Holyland, která ale nesplňuje stavební předpisy zavazující architektonická a stavitelská díla na území města. Olmert obvinění z korupce popřel a rozhodl se proti rozsudku odvolat k Nejvyššímu soudu. Jedná se o první případ v historii Izraele, kdy došlo k odsouzení bývalého předsedy vlády. Soudce David Rozen přirovnal veřejného činitele, který bere úplatky, ke zrádci.
13. 5. Sýrie – Brahímí končí ve funkci
Zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lakhdar Brahímí rezignoval na svou funkci. Nesouhlasil především s odhodláním syrského prezidenta Bašára Asada účastnit se prezidentských voleb v červnu. Ve svém prohlášení vyjádřil lítost nad tím, že nedokázal „pomoci syrským lidem tak, jak by si zasloužili.“ Svou rezignaci Brahímí zvažoval již nejméně rok. O možném nástupci se prozatím spekuluje. Jedním z pravděpodobných kandidátů je podle diplomatických zdrojů, jak píše katarská zpravodajská stanice Al-Jazeera, bývalý tuniský ministr obrany a zahraničí Kamel Morjane.
15. 5. Jemen – Jemenská vláda vede masivní protiteroristickou ofenzivu
Jemenský prezident Abd Rabu Mansur Hadi prohlásil, že jeho země je v otevřené válce proti Al-Kájdě. Al-Kájda Arabského poloostrova (AQAP), která působí v Jemenu a podle USA je jednou z nejnebezpečnějších odnoží této teroristické sítě vůbec, dlouhodobě útočí na oficiální představitele a bezpečnostní složky jemenského státu. Proti AQAP byla masivní ofenziva zahájena již na konci minulého měsíce. Během prvních šesti dní intenzivní kampaně bylo podle jemenských zdrojů zabito 64 teroristů a 24 vojáků. Jemenským ozbrojeným silám se podařilo zabít i jednoho z vůdců AQAP, Mohamada Sajda Šabvaního. Jako odpověď na výrazné protiteroristické zásahy zaútočili 9. května ozbrojenci z AQAP na jemenský prezidentský palác – při tomto útoku zemřeli nejméně 4 jemenští vojáci. V tentýž den se na jiném místě země islamisté neúspěšně pokusili o atentát na ministra obrany Mohameda Násira Ahmeda. 25. května byl zabit další z významných vůdců jemenské Al-Kájdy Saleh al-Tais. Za jeho dopadení byla dokonce vypsaná odměna (v přepočtu asi 500 000 Kč).
Kromě války proti AQAP se jemenské jednotky potýkají také s šíitskými kmenovými milicemi Húthiů na severu země.
17. 5. Turecko ukončilo záchranné práce v Somě
Důlní neštěstí, které se odehrálo 13. května již zná celkový počet obětí – 301. K nehodě došlo poté, co chodby dolu zaplavil po výbuchu smrtelný oxid uhelnatý. V dole v té době pracovalo 787 horníků. Strast rodin nad ztrátami již stihl vystřídat vztek nad nečinností úřadů a nad zanedbáním bezpečnostních podmínek pro práci. Situaci ještě více eskaloval poradce Erdoğana Yusuf Yerkel, poté co se na veřejnosti objevila fotografie, na které Yerkel kope do jednoho z demonstrantů ležícího na zemi.
V souvislosti s důlním neštěstím bylo obviněno 25 osob, mezi nimiž jsou například manažeři dolu.
21. 5. Egypt – Hosní Mubarak odsouzen za zpronevěru
Odsuzuje se ke třem letům vězení – to je rozsudek, který si vyslechl bývalý prezident Hosní Mubarak, jehož prezidentská kariéra skončila v roce 2011 svržením. Důvodem k verdiktu byl fakt, že Mubarak měl údajně zpronevěřit miliony z veřejných financí a investovat je do osobního majetku a renovace svého sídla. Jeho dva synové byly odsouzeni ze stejného důvodu ke čtyřem letům odnětí svobody. Všichni tři ještě dostali pokutu ve výší cca $ 2,98 mil.
26.-27. 5. Egypt – Prezidentské volby s předem jasným vítězem
Volby, které se původně měly konat dva dny byly nakonec prodlouženy ještě o jeden den a to z důvodu nízké účasti. Ani to však nepomohlo dosáhnout přesvědčivého čísla – k urnám přišlo přibližně 25 z 54 milionů oprávněných voličů – podle přesných čísel tak byla volební účast 47%. Drtivou většinu (96,91%) hlasů získal dle očekáváni Abdul Fattah al Sisí. Sám Sisí si však příl podle svých slov minimálně osmdesáti procentní účast.
Sisího protivník Hamdín Sabahi obdržel pouhá 3% hlasů, 1,7 milionů odevzdaných lístků bylo neplatných. V posledních prezidentských volbách vyhrál Mursí 52% hlasů, volební účast činila taktéž 52%.
28. 5. Sýrie – Zničení syrských zbraní v termínu neproběhne
Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun oznámil, že likvidaci syrských chemických zbraní se do deklarovaného termínu 30. června nepodaří stihnout. Zbývá přitom zlikvidovat méně než 8% zásob. Důvodem zpoždění je destabilizovaná bezpečnostní situace v zemi.
Novým problémem je opakované používání chloru jako chemické zbraně při útocích v Sýrii. Chlor coby hojně používaná chemická látka různorodého využití nebyl uveden na seznamu chemických látek určených k destrukci. Opoziční skupiny obviňují z jeho nasazení vládu, režimní síly zase ozbrojenou povstaleckou skupinu Al-Nusrá. Tak či onak se ukazuje, že boj chemickými zbraněmi ze syrského konfliktu nemusí zmizet ani po konečném naplnění plánu OSN.
29. 5. Turecko – Soud nařídil znovuzpřístupnění služby YouTube
Turecký nejvyšší soud vydal nařízení, podle kterého má být obnoven přístup na server pro sdílení videí YouTube. Přístup byl tureckým uživatelům zablokován z nařízení vlády premiéra Erdoğana. O zrušení zákazu přístupu na sociální síť Twitter jsme Vás informovali minulý měsíc. Server YouTube byl zablokován již v minulosti, konkrétně v roce 2007- Zákaz tehdy trval 3 roky.
29. 5. Írán – Íránská kybernetická špionáž USA, Izraele a dalších
Společnost iSight Partners, zabývající se zpravodajstvím v oblasti kybernetických hrozeb, odhalila špionážní kampaň íránských hackerů, vedenou proti vrcholným vojenským a politickým představitelům Spojených států, Izraele a dalších zemí, například Velké Británie, Afghánistánu nebo Sýrie. Hackeři získávali utajené informace skrze falešné účty na Facebooku a falešném zpravodajském serveru NewsOnAir.org. Pro zvýšení důvěryhodnosti navazovali kontakty s přáteli svých cílů přes sociální sítě. Podle prohlášení iSight Partners není možné prokázat vazby těchto hackerů na oficiální představitele z Teheránu, s ohledem na komplexnost celé operace ale věří, že byli národním státem podporováni.
31. 5. Irák – Květen nejkrvavějším měsícem roku
Podle informací OSN bylo v květnu v Iráku v násilných střetech zabito 799 lidí, 196 z nich byli příslušníci iráckých ozbrojených sil, zbytek civilisté. Čísla jsou ale ve skutečnosti vyšší, protože údaje nezahrnují oběti bojů v západní provincii Anbar, kde irácká armáda zasahuje proti povstaleckým skupinám. Irák se potýká s vlnou sektářského násilí, zejména mezi šíitskými a sunnitskými ozbrojenými skupinami. V předchozím měsíci se v Iráku konaly první parlamentní volby bez dohledu zahraničních jednotek. Na jejich přesný výsledek se čeká několik týdnů.
31. 5. Turecko – Taksimské protesty
Protestní akce, která se konala v den prvního výročí nepokojů na náměstí Taksim v Istanbulu se zúčastnilo přibližně 25,000 protestujících. Akce se konala na připomenutí rok starých událostí, při kterých především mladí lidé nespokojení se situací ve své zemi okupovali náměstí a zasáhlo proti nim několik tisíc policistů.
Premiér Turecka Erdoğan vyzval především mládež, aby se do připomenutí výročí nezapojovala protože se jim stejně nepodaří dostat se na ta místa, kam chtěli loni. Dále řekl, že policie má volnou ruku a udělá vše, aby svůj úkol splnila. Jeho slova se také naplnila, poté co policie užila vodní děla a slzný plyn. Několik lidí zemřelo, neznámý počet (pravděpodobně tisíce) bylo zraněno. Jednou z příčin takovýchto akcí může být i rozhořčenost veřejnosti nad neadekvátní činností úřadů v případě nedávného důlního neštěstí. Navíc olej do ohně přilévají neadekvátní zásahy policie – například 23. května byl policistou zastřelen muž, který s demonstracemi neměl vůbec nic společného.
květen Libanon – Libanon neustále v politickém patu
Ani v květnu se Libanonskému parlamentu nepodařilo najít shodu v otázce nového prezidenta. Tento fakt nejen že blokuje spoustu důležitých funkcí státu, ale také se velmi negativně podepisuje na stavu libanonské ekonomiky. Vakuum moci které se v Libanonu právě teď odehrává má zřetelný dopad především na libanonský státní dluh. Podle Merrill Lynch jsou potřeby libanonské vlády stanoveny na $14 mld. což je 30% HDP. Jedná se z většiny o $9,8 mld. na umoření dluhu. Tento deficit ve financích nadále narůstá a vzhledem k nejasné délce trvání mocenského vakua se pravděpodobně bude situace ještě zhoršovat.
Podle komentátora z Al Monitor Samiho Nadera je hlavní problém současného patu ve volebním zákoně. Ten je totiž nastaven tak nevhodně, že skluz do současného stavu by byl dříve či později nevyhnutelný. I kdyby se teď mělo podařit zvolit nového prezidenta, problém tím vyřešen nebude. Libanonská politika funguje totiž na principu národního paktu, což je nepsaná dohoda, která zahrnuje menšiny a sekty a upravuje podíl křesťanů a muslimů na moci. Právě tento princip se stává důvodem, proč tak často dochází k politickým blokacím.
