Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě v květnu 2013.
31. 5. Turecko – Policie rozprášila demonstraci v istanbulském parku Gezi
Protest proti zrušení symbolického parku v centru Istanbulu a vystavění obchodního centra na jeho místě byl rozprášen policií pomocí vodních děl a slzného plynu. Během zásahu bylo zraněno přes deset lidí, někteří z nich vážně. Co začalo jako marginální environmentální protest, se velice rychle proměnilo v masivní protivládní protesty šířící se nejen Istanbulem, ale i do dalších tureckých měst. Demonstranti se obávají islamizace země a autoritativních tendencí, jež se podle nich objevují v politikách premiéra Erdoğana. Pokračující demonstrace byly tvrdě potlačovány policií a videa a fotky zachycující extenzivní užití síly oblétají internet a mobilizují další demonstranty. Protesty trvají již několik dní.
24. 5. Turecko – Parlament schvaluje kontroverzní omezení prodeje alkoholu
Navzdory široké kritice parlament schvaluje návrh vládní pro-islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) zákon omezující prodej a propagaci alkoholu. Alkohol nemá být napříště mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní prodáván jinde než v restauračních zařízeních. Zároveň bude například omezena propagace alkoholických nápojů.
Opoziční poslanci považují toto omezení za zásah do svobod a práv člověka a zároveň to považují za další prosazování „pro-islamistických“ opatření. Poslankyně opoziční CHP (Republikánská lidová strana) Musa Çam prohlašuje: „Toto není zápas proti škodlivosti alkoholu, ale pokus o přetvoření společnosti podle jejich (AKP) víry a životního stylu.“. Premiér Erdoğan poukazuje na přítomnost podobné legislativy například ve Skandinávii.
Nicméně přijatá legislativa dále zvyšuje obavy částí společnosti z islamizace země, stejně tak budí obavy možné poškození turismu touto regulací.
22. 5. Írán – Mezinárodní agentura pro atomovou energii hlásí íránský pokrok v obohacování uranu
Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) týkající se Íránu zvyšuje obavy vznášející se nad íránským jaderným programem (). Podle zprávy se objem rizikových zásob obohaceného uranu zvýšil za čtvrt roku o 15 kg na asi 180 kg. Toto množství je stále pod „rudým limitem“ 240-250 kg, který už stačí na vytvoření jaderné bomby. Větší obavy ale plodí pokračující dostavba reaktoru s těžkou vodou v Araku, který umožňuje vytvořit plutonium – to lze použít k výrobě pokročilejších bomb. Plánované datum dostavby stanovené na rok 2014 bude zřejmě dodrženo. Dále se hovoří o zprovoznění dalších centrifug určených pro obohacování uranu.
Znepokojivý výsledek zprávy IAEA může poškodit další plánovaná jednání mocností s Íránem o jeho jaderném programu a posloužit jako argument vůči tvrdšímu postupu vůči íránskému režimu. Íránská strana se v polovině měsíce nechala slyšet, že je připravena na další kolo jednání.
16. 5. Turecko – Premiér Erdoğan v USA prosazuje ostřejší postup v Sýrii
Turecký premiér Erdoğan prosazuje během své návštěvy Bílého domu urychlení řešení syrské krize. Žádá proaktivní postoj a alespoň zavedení bezletové zóny po vzoru Libye. Spojené státy prozatím zůstávají zdrženlivé a mimo jiné žádají další důkazy o údajném použití chemických zbraní syrskými vládními silami, což USA považují za „červenou linii“, po jejímž překročení je třeba zasáhnout. Turecko žádá tvrdší a rychlejší postup proti prezidentu Assadovi a snaží se k tomu získat v klíčových zemích spojence.
15. 5. a 22. 5. Irák – Teroristický útok na bagdádské prodejny s alkoholem a další zařízení
Během podvečerních hodin bylo napadeno několik obchodů s alkoholem v bagdádské čtvrti Zayouna. Zabiti byli výhradně křesťanští majitelé obchodů (na deset obětí), zákazníkům bylo dovoleno odejít. Obchody s alkoholem se stávají i přes zvýšená bezpečnostní opatření v příslušných čtvrtích poměrně častým jevem. Ve stejné čtvrti byly o týden později napadeny bagdádské bordely a při útoku zahynulo na dvanáct lidí. Jedná se o bagdádskou čtvrť, kde žijí spíše vyšší sunnitské a šíitské vrstvy a v posledních letech zde vyrostla řada bordelů i prodejen s alkoholem.
Jedná se o další ze série násilností, které provází Irák zhruba poslední dva měsíce. S rostoucí intenzitou násilí mezi šíity a sunnity rovněž stupňují na obou stranách své útoky radikální islamisté. Cílem se v tomto případě stala i křesťanská menšina.
11. 5. Turecko – Bombový útok v příhraničním městě Reyhanlı
Dvě bomby umístěné ve vozidlech vybuchly ve městě Reyhanlı při syrských hranicích. Zahynulo téměř padesát lidí a dalších nejméně sto bylo zraněno. Reyhanlı je jednou z bran pro syrské uprchlíky odcházející do Turecka. K útoku se nepřihlásila žádná z tureckých skupin, nicméně turečtí představitelů mluví o napojení útočníků na syrskou zpravodajskou službu. Turecko je klíčovým podporovatelem rebelů a brojí proti prezidentu Assadovi. Zatím bylo v souvislosti s útoky zadrženo třináct podezřelých.
4. 5. Irák – Zveřejněny konečné výsledky provinčních voleb
Nezávislá vysoká volební komise (IHEC) zveřejnila konečné výsledky dubnových voleb do provinčních zastupitelstev, historicky prvních voleb po stažení amerických sil v roce 2011. Volilo se celkem ve 12 z 18 iráckých provincií. Ve třech zbylých severních autonomních kurdských provinciích se bude volit na podzim tohoto roku. Z bezpečnostních důvodů byly odloženy volby v sunnitských provincích Anbar a Nineveh na začátek června 2013. Ve sporném Kirkúku se volby nekonají od roku 2005.
V sedmi z dvanácti provincií zvítězila strana současného premiéra Nurího al-Málíkího Koalice státu práva. Tyto provincie jsou dominantně šíitské. Nicméně nejednalo se o natolik rozhodná vítězství jako v předchozích obdobích a provinční vlády bude muset Koalice státu práva sestavit ve spolupráci s dalšími politickými aktéry. Dobrý výsledek například zaznamenala šíitská strana Ammara al-Hakima „Občanská koalice“. Nabízí se jako vhodný kandidát na spolupráci s al-Málíkího stranou. V provinciích Diyala, Najaf a Salaheddin zvítězili místní lídři. Kandidáti opozičního bloku al-Iraqiyah, který zaznamenal úspěch v parlamentních volbách 2010, se voleb účastnili samostatně. V provincii Maysan zvítězil šíitský klerik Muqtada as-Sadr.
9. 5. Írán – Írán představuje svůj bezpilotní letoun „Epos“
Írán představil na přehlídce ke dni armády svůj nový bezpilotní letoun domácí výroby Hemaseh (v překladu „Epos“). ). Podle slov íránských vojenských představitelů je tento bezpilotní letoun schopen jak průzkumu, tak přímého útoku raketami, zároveň údajně využívá „stealth“ technologii. Mezi jeho přednosti prý také patří schopnost létat ve velkých výškách a velký dolet. Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry, je „Epos“ skutečně funkční a schopen plnit deklarované spektrum úkolů.
Proliferace technologií umožňujících vývoj a výrobu rozličných bezpilotních letounů v posledních letech výrazně narostla a stále více zemí touto technikou disponuje (více viz článek Petera W. Singera).
8. 5. Turecko – První skupina operativců PKK dorazila na irácké území – mírový proces pokračuje
Skupina asi 200 militantů Kurdské strany pracujících se stáhla z turecké provincie Şemdinli. První krok vyjednaného mírového procesu se tak začal realizovat. PKK slíbila stáhnout v tomto roce své militanty z Turecka do základen v severním Iráku v oblasti hory Kandíl. Bojovníci PKK z ostatních provincií (Diyarbakır, Bingöl, Erzurum, Muş či Elazığ) se prozatím stahovat nezačali. PKK slibuje stáhnout na 2000 militantů a připravuje zázemí pro jejich přijetí na irácké půdě.
Navzdory optimistickým prohlášením kurdské politické strany BDP, že stažení bude dokončeno do konce června, lze spíše počítat s pozvolnějším průběhem. Jedná se o logisticky náročnou operaci a především stále zde existuje hrozba zásahu tureckých ozbrojených sil, které jsou ze zákona povinny proti militantům zakročit. Ačkoliv ozbrojené složky operace proti PKK již dříve přerušili, byla zvýšena bezpečnostní opatření a narostl počet checkpointů na trasách odchodu operativců PKK. PKK zůstává nadále opatrná a odmítá odevzdat zbraně a varuje, že jakýkoliv útok ze strany turecké armády povede k okamžitému přerušení stahování.
Otázkou zůstává, co se stane s vycvičenými a vyzbrojenými militanty? Jednak mohou představovat bezpečnostní hrozbu pro samotný Irák, ale také mohou zasahovat do dění v Íránu i Sýrii, kde je početná kurdská menšina a fungující odnože PKK. Sám uvězněný lídr PKK k tomu říká: „Nevěřím, že by naše guerillová síla ukončila svoji aktivitu po stažení z Turecka – je tu Sýrie a Írán.“
Írán – Země se připravuje na červnové prezidentské volby
7. 5. – Začala pětidenní lhůta na registraci kandidátů do prezidentských voleb, které se budou konat v polovině června. Seznam přihlášených má být poté postoupen Radě dohlížitelů, která se sestává z šesti právníků a šesti duchovních. Klíčové slovo nad výběrem kandidátů má duchovní vůdce Alí Chameneí. Již v minulosti se tento proces stal nástrojem vyšachování opozičních liberálních figur z voleb. Hlavní představitelé reformní opozice jsou nadále drženi v domácím vězení (Mir Hossein Mousavi a Mehdi Karroubi).
12. 5. – Současný prezident Mahmúd Ahmadínežád doprovází k registraci svého chráněnce a spojence Esfandiara Rahima Mashaeiho. Ten je považován za prezidentova politického nástupce. Podle duchovních představitelů se jednalo o porušení pravidel voleb. Opět se ukazuje vrcholící rozpor mezi duchovním vůdcem a současným prezidentem.
21. 5. – Dvěma klíčovým figurám nebylo umožněno kandidovat. Rada dohlížitelů se rozhodla vyšachovat chráněnce současného prezidenta Mashaeiho a také favorita Akbara Hashemiho Rafsandžáního. Diskvalifikace Mashaeiho poukazuje na faktickou mocenskou prohru mezi Ahmadínežádem a nejvyšším duchovním Chameneím. Ex-prezident z let 1989-1997 Rafsandžání je považován za „pragmatického konzervativce“ a s vyšachováním reformistů by pravděpodobně získal podporu pro-reformních a středových voličů. Zamezením jeho kandidatury se Chameneí zbavil osobnosti, která ho mohla ohrozit. Opozice ostře kritizuje zásahy Rady dohlížitelů.
24. 5. – Konečný seznam osmi kandidátů naleznete zde. Lze konstatovat, že Chameneího režim se zbavil všech potenciálně reformních či těžko předvídatelných a mocných figur. Kandidují převážně konzervativci, popřípadě centristé loajální režimu. Mezi favority nyní patří Sajjíd Jalili, konzervativní architekt nukleární íránské strategie a rovněž konzervativní teheránský starosta Mohammad Qalibaf (první a druhý vlevo nahoře na obrázku).
Květen 2013 Irák – V zemi nadále stupňuje násilí mezi šíity a sunnity
Měsíc květen byl ve znamení stupňujících se střetů mezi šíity a sunnity v Iráku. Situace vyvolává obavy o návratu ke stavu faktické občanské války v letech 2006 a 2007. Podle odhadů jenom v měsíci květnu přišlo o život přes tisíc lidí v důsledku ozbrojených střetů s vládními ozbrojenými složkami a teroristických útoků. Pověřenec OSN Martin Kobler varuje, že „Systematické násilí může kdykoliv propuknout, pokud se iráčtí vůdci okamžitě nezačnou snažit vyprostit zemi z tohoto chaosu.“
Jako rozbuška posloužilo tvrdé potlačení sunnitských protestů ozbrojenými iráckými složkami v táboře Hawija na konci dubna, jež si vyžádalo až desítky obětí. Nicméně rozpory mezi šíitskou vládnoucí většinou a zhruba třetinovou sunnitskou menšinou se stupňují už od konce minulého roku. Kromě útoků na státní ozbrojené složky, často na policejní stanice, checkpointy a vojáky se postupně setkáváme s nárůstem teroristických bombových útoků s desítkami obětí.
Situace v Iráku se ale stává více chaotická a objevují se série bombových útoků na různých místech země, které cílí jak šíity, tak sunnity. Podle některých analytiků stojí za řadou teroristických útoků na obě strany zájem mnohých aktérů (např. al-Kájda v Iráku) vytvořit v zemi chaos a postupně snad i vyprovokovat občanskou válku. Často je zdůrazňován „syrský faktor“, protože úspěchy tamních povstalců dodávají iráckým sunnitům větší sebevědomí a potenciálního spojence. Sunnité jsou nespokojeni se svým postavením pod šíitskou dominancí pod vedením al-Málíkího. Problematické jsou i některé legislativní úpravy, které údajně slouží jako nástroj pro marginalizaci a represi sunnitů. Al-Málíkí se zavázal na začátku měsíce tyto úpravy novelizovat a zmírnit, nicméně narazil na tvrdou opozici šíitů v parlamentu.
Michael Knights z Foreign Policy trefně popisuje rostoucí problematickou situaci v Iráku následovně: „Ozbrojené civilní milice se reaktivují, série bombových útoků cílí sunnitské i šíitské mešity a některé irácké ozbrojené síly se rozpadají do etnicko-sektářských komponentů, nebo trpí chronickým absentérstvím. Řada segmentů irácké politiky – Kurdové, sunnité, šíité – je podrážděna kvůli neschopnosti vlády řešit politické či ekonomické nerovnosti a vážně hovoří o rozdělení země.“
