Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě za duben 2014.

30. 4. – Irák – Parlamentní volby doprovázené násilím

Na konci dubna se v Iráku konaly první parlamentní volby od stažení amerických vojáků ze země v roce 2011. Volby byly doprovázeny eskalací sektářské nenávisti a násilnými střety. Navzdory silným bezpečnostním opatřením bylo na severu a západě Iráku v den voleb zaznamenáno 50 útoků na volební místnosti a lidi na cestě k nim, a to včetně minometné palby, bombových a sebevražedných útoků. V týdnu před volbami zemřelo v Iráku 160 osob. Nestabilitě Iráku vedle jiných faktorů do velké míry přispívá také příliv uprchlíků ze Sýrie, včetně bojovníků napojených na militantní džihádistickou organizaci ISIS.

Za klíčovou postavu a pravděpodobného favorita voleb je považován současný premiér Nouri Maliki, vůdce převážně šíitské koalice Právní stát, která se na rozdíl od dalších politických bloků vyhnula vnitřní fragmentaci. Podle M. Stephense z britského bezpečnostního think-tanku RUSI by vítězství Malikiho signalizovalo dlouhodobé opomíjení sunnitských stran v rámci irácké politické scény.

30. 4. – Libanon – Prezidentské volby odloženy

Poslanci se rozhodli bojkotovat druhé kolo prezidentských voleb. Důvodem je především spor mezi dvěma hlavními frakcemi v parlamentu – Aliance 8. března (která je spřátelena s Hizballáhem) a jejich rivalem Aliancí 14. března. Jedná se o politickou dimenzi spill-over efektu konfliktu v Sýrii. Zatímco Šíité podporují Assada a vysílají do Sýrie své bojovníky, Sunnité naopak podporují jeho svržení.

V prvním kole volby vyhrál odpůrce Assada Sarim Geagea, pro kterého volilo 48 poslanců Aliance 14. března. Poslanci Aliance 8. března odevzdali 52 prázdných hlasovacích lístků. Druhý pokus o druhé kolo voleb se uskuteční 7. května.

29. 4. – Jemen – Armádní ofenziva proti Al-Kájdě

Jemenské ozbrojené síly, které se dlouhodobě potýkají s útoky a destabilizací státu ze strany jemenské odnože al-Kájdy (AQAP), napadly za pomoci pozemních jednotek a letectva bašty AQAP na jihu Jemenu. Podle státní agentury Saba bylo při útoku zabito pět místních teroristických velitelů. Na straně armády bojovaly také stovky dobrovolníků sdružených do tzv. Lidových milic. Dva týdny před útokem bylo při útocích jemenského letectva na centra AQAP zabito 55 pravděpodobných členů.

28. 4. – Egypt – Vůdce muslimského bratrstva odsouzen k smrti

V další vlně rozsudků, které se snášejí na hlavy členů egyptského muslimského bratrstva v posledních týdnech, bylo odsouzeno 682 osob. Tato vysoká čísla již alarmovala i představitele OSN a Spojené státy. Mezi odsouzenými je i Mohamed Badie, jeden z čelních představitelů hnutí. Prezidentský kandidát al-Sisí se nechal slyšet, že „Muslimské bratrstvo nebude existovat“. A očividně k tomu volí prostředky, které úspěch jeho rozhodnutí zaručí. Na druhou stranu je zde veliké riziko, že tyto kroky povedou k radikalizaci doposud umírněných Bratří a spustí se nová vlna násilí a protestu. A podle toho, jak rázně si al-Sisí s Muslimským bratrstvem počíná, je vysoce pravděpodobné, že tyto protesty by byly velice krvavé.

28. 4. – Egypt – Potvrzen první výskyt viru MERS

MERS (Middle East Respiratory Syndrome) se projevuje především kašlem, horečkou a zápalem plic se vyskytl již v několika zemích perského zálivu. Nově byl však objeven i v Egyptě. Více jak 90 osob již tomuto viru podlehlo. Úmrtnost u nakažených je 40%. V Egyptě se virus projevil u osoby ve věku 27 let, která pochází z nilské delty. Za epicentrum nákazy se považuje Saudská Arábie, kde počet nakažených dosáhl čísla 313.

26. 4. – Turecko – Rozšíření pravomocí zpravodajských služeb

Nový zákon, který upravuje pravomoci zpravodajských služeb a zároveň zavádí až 10ti letý trest pro novináře, kteří opublikovali informace pocházející od tajných služeb byl schválen v Turecku. Kritici tvrdí, že se jedná o útok na svobodu tisku a snahu o centralizaci vlády a především premiéra. Jedná se pravděpodobně o reakci na skandály, které provázely Erdogana před volbami – především o nahrávky rozhovorů, které unikly na internet a Erdogan je později označil za podvrh.

24. 4. – Izrael – Odstoupení od mírových rozhovorů s Palestinci

Vytvoření společného vládního kabinetu palestinských stran, v němž kromě jiných zasedne také Hamas, který otevřeně odmítá právo Izraele na existenci, vyvolalo na oficiálních izraelských postech jasnou reakci. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil odstoupení od mírových rozhovorů s Palestinci, které před devíti měsíci iniciovaly Spojené státy americké. Vláda také podle izraelských médií uvažuje o zavedení sankcí vůči Palestincům. Hamas je v Izraeli veden na seznamu teroristických organizací. Současná vládní dohoda palestinských stran by mu umožnila kandidovat na Západním břehu Jordánu, který je v současnosti spravován umírněnějším Fatahem.

23. 4. – Egypt – Výbuch v Káhiře zabil policejního důstojníka, policisté umírali i jinde

Ahmed Zaki – policejní důstojník byl zabit poté, co vybouchlo nástražné výbušné zařízení umístěné pod jeho vozem na západním předměstí Káhiry. Téhož dne byl při nepokojích zastřelen i policista v Alexandrii.  O čtyři dny dříve byl zabit zpravodajec, který patroloval silnici z Káhiry do Suezu.

Dá se pozorovat rostoucí tendence násilí proti policejním, zpravodajským a vojenským orgánům. Tato situace poměrně dobře prospívá současné garnituře, která je podporována armádou. Po blížících se volbách slibují současní představitelé uklidnění situace a al Sisí se nechal slyšet, že jeho cílem je naprostá likvidace Muslimského bratrstva. Přestože za těmito útoky nemusí nutně Muslimské bratrstvo stát, režimní propaganda se nijak neobtěžuje tím, aby rozlišovala mezi Muslimským bratrstvem a menšími islamistickými skupinami, které jsou v současné době aktivní hlavně na Sinaji.

22. 4. – Bahrajn – 12 osob odsouzeno na doživotí za špionáž

12 osob bylo v dubnu bahrajnskými soudy odsouzeno za špionáž. Podle obvinění byli trénovaní íránskými Revolučními gardami. Bahrajn už od protestů šíitské komunity na jaře 2011 proti sunnitské vládě obviňuje Írán z podpory šíitů a podněcování nepokojů v zemi. Loni usvědčil íránské Revoluční gardy ze založení teroristické buňky, která plánovala útoky na bahrajnské letiště a vládní budovy. Írán tato obvinění odmítá.

19. 4. – Egypt – Protikandidát al Sisího v prezidentských volbách je Hamdeen Sabahi

Levicový politik, který v předchozích volbách v roce 2012 skončil na třetím místě je zatím jediný oponent Abdela Fattaha al-Sisího. Sisího vítězství je však podle pozorovatelů více než pravděpodobné, vezmeme-li jeho popularitu především u městských obyvatel (což je při silné urbanizaci Egypta velmi silný elektorát). Každý kandidát musí předložit komisi petici s minimálně 25,000 podpisy, aby mohl být zařazen do voleb. Sabahi jich nasbíral 31,100. Jeho protikandidát al Sisí jich nasbíral 200,000. Od voleb se tak nedá očekávat mnoho překvapení. Nejnapínavější bude pravděpodobně bezpečnostní situace, neboť střety mezi příznivci a odpůrci Muslimského bratrstva se očekávat dají.

18. 4. – Turecko – Bude Erdogan příštím prezidentem?

Analytici se dlouho domnívali, že je reálný scénář, při kterém by si současný prezident Gul a současný premiér Erdogan prohodili křesla. Podle vyjádření Gula by však takovýto tandem nebyl příliš vhodný pro demokracii. Přestože jsou Gul a Erdogan ze stejného politického tábora (AKP), nebyl jejich vztah v minulosti vždy harmonický a tak je tzv. ruský scénář nepravděpodobný – a to i proto, že Gul prohlásil, že po svém odchodu z úřadu se již nechce věnovat politice. Poprvé ve své historii bude Turecko volit svého prezidenta přímo, a nikoliv prostřednictvím parlamentu.

16. 4. – Jordánsko– Letouny zneškodnily vozidla směřující ze Sýrie

Několik vozidel se pokusilo překonat hranici ze Sýrie do sousedního Jordánská. Podle jordánských ozbrojených sil se jednalo o rebely a vozidla byla vyzbrojena kulomety. Podle vyjádření syrské tiskové agentury SANA nepatřila zničená vozidla syrské armádě. Oblasti podél jordánských hranic jsou ovládány rebely, přestože na ně v poslední době čím dál častěji útočí vládní síly.

13. 4. – Sýrie – Asadovy síly získávají navrch

Syrským ozbrojeným silám se s pomocí milic libanonského šíitského hnutí Hizballáh podařilo v posledních měsících vytlačit opoziční ozbrojené skupiny z několika důležitých strategických pozic. Obsadily hlavní transportní trasu spojující Damašek a Homs, provedly úspěšnou ofenzivu na město Aleppo a dobyly několik měst u hranic s Libanonem, přes něž se povstalecké skupiny často zásobovaly. Prezident Bašár Asad, který v červnu hodlá potřetí kandidovat v syrských prezidentských volbách, označil současnou situaci za „bod obratu“. Úspěchům syrských režimních sil napomohla výrazná fragmentalizace opozičních skupin, která s větší intenzitou probíhá už od roku 2013, a skutečnost, že některé ozbrojené skupiny bojují také mezi sebou navzájem.

12. 4. – Sýrie – Útok chlorem ve vesnici Kfar Zeita

Ve vesnici Kfar Zeita v provincii Hamá byl při bombovém útoku použit chlor. Syrská vláda z útoku obvinila džihádistickou skupinu Al-Nusrá, opoziční ozbrojené skupiny naopak viní režimní síly. Sýrie pokračuje v likvidaci chemických zbraní, chlor nicméně na deklarovaném seznamu chemikálií chybí, jelikož se jedná o chemickou látku využívanou v mnoha odvětvích, a nikoliv sloužící primárně jako chemická zbraň.  Použití chloru ukazuje, že boj chemickými prostředky může pokračovat i po likvidaci chemického arsenálu, na níž spolupracuje režim prezidenta Bašára Asada s OSN a OPCW. Povstalecké skupiny viní syrský režim z nejméně tří dalších dubnových útoků chlorem. Podle nezávislých pozorovatelů tato obvinění není možné potvrdit, přestože povaha útoků dle analytiků značí koordinovanou kampaň s pravděpodobným původem u režimních sil. OPCW koncem dubna rozhodla o vyslání zvláštní mise do Sýrie, která má útoky s použitím chloru v Sýrii prověřit.

9. 4. – Írán – Teherán spolupracuje na realizaci dohody o jaderném programu

Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že Írán dle společného plánu spolupracuje s inspektory OSN na odkrývání jaderných aktivit země. Teherán v listopadu minulého roku souhlasil s poskytnutím informací OSN o svém jaderném programu, který podle něj slouží výhradně mírovým účelům. Do poloviny května má Írán MAAE vysvětlit svou potřebu a využití vývoje rozbušek, které mohou sloužit k odpalování jaderných zařízení.

Kromě toho mají být začátkem května zahájeny společné práce na návrhu dlouhodobého plánu řešícího otázku íránského jaderného programu. Írán se kvůli nim přislíbil sejít se Spojenými státy, Velkou Británií, Francií, Ruskem, Německem a Čínou. Dohoda umožní postupné zmírnění sankcí uvalených na Írán.

5. 4. – Libanon – Vůdce Alavitů a 11 dalších obviněno z terorismu

Podle vyjádření soudce patřilo těchto tucet mužů k teroristické organizaci, která je spojována s úmrtím minimálně 30 lidí v Tripolis, ke kterým došlo za uplynulý měsíc. Nejčastější formou těchto konfrontací, které jsou v Libanonu v posledních měsících poměrně časté je rozpor mezi příznivci a odpůrci prezidenta Assada – tedy Šíité proti Sunnitům.

4. 4. – Turecko – Soud zrušil zákaz používání sociální sítě Twitter

Erdogan toto rozhodnutí ústavního soudu označil za „nepatriotické“ a označil Twitter za portál, který poškozuje morálku a národní hodnoty Turecka. Zákaz trval dva týdny a vzbudil velkou míru kritiky jak na domácí půdě, tak v zahraničí. Podobný osud potkal i portál pro sdílení videí YouTube. YouTube už byl v Turecku opět povolen, nicméně 15 videí s údajně závadným obsahem bude nadále zablokováno. Proti zákazu používání Twitteru se postavil například i turecký prezident Abdullah Gul, který sám Twitter používá.

3. 4. – Libanon – Počet uprchlíků překročil jeden milion

Podle oficiálních čísel překročil počet osob, které ze Sýrie uprchly do Libanonu před občanskou válkou, jeden milion.  Libanon, který má pouze 4 miliony obyvatel tak má v současné době největší procento uprchlíků v populaci na světě. Další země, kam utíkají před válkou Syřané, jsou Turecko, Irák, Jordánsko a Egypt. Jedná se celkem o zhruba 2,6 milionů osob. Počet IDPs je ještě vyšší, okolo 6 milionů.