Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě v dubnu 2013.
1. 5. – Irák: Desáté výročí Bushova slavného projevu „Mission Accomplished“
Je tomu deset let, co americký prezident George W. Bush 1. 5. 2003 ve svém projevu na letadlové lodi U. S. S. Abraham Lincoln pronesl svůj slavným projev k „ukončení hlavních bojových operacích v Iráku“. Z „mission accomplished“ se velice rychle stala „mission impossible“. Foreign Affairs nabízí k tomuto výročí zajímavé zamyšlení nad celou kampaní.
29. 4.: Irák – al-Džazíra a devět dalších TV kanálů zakázáno
Bagdád odebral devíti televizím včetně katarské al-Džazíry licenci v odpověď na jejich údajné posilování nestability v zemi, podporu sektarismu a povstalců.
Irák zažívá po místních volbách vlny sektářského násilí, které stály životy až stovek lidí. Po relativním úspěchu premiérova bloku Koalice státu práva se v zemi rozhořelo násilí mezi sunnitskou menšinou a šíitskou většinou. Šíitský premiér Nurí al-Málikí varuje před rozkladem země, který neprospěje žádné straně a vyzývá ke klidu.
27. 4. – Irák: Pešmergové se přesunují do sporného Kirkúku
Ozbrojené síly Kurdské regionální vlády (pešmergové) se přesunuli ke spornému městu Kirkúk, o jehož statusu stále není rozhodnuto. Jedná se o oblast klíčovými zásobami ropy a vede o ní spor Bagdád a Kurdská regionální vláda (KRG). Pešmergové akci vysvětlují nastolením pořádku a bojem s militanty v době nestability. Irácká armáda to vnímá jako prostý politický manévr.
V situaci rostoucího násilí v zemi se jedná o krok, který lze vnímat z kurdské strany jako využití oslabenosti Málíkího režimu a pokusu o získání vhodné pozice do dalších jednání. Vztahy mezi KRG a Bagdádem jsou dlouhodobě spíše napjaté, ale 30. dubna mělo dojít na společné schůzi ke smíření mezi premiérem Málíkím a lídrem KRG Barzáním. Výsledky této schůze zatím nejsou známé .
25. 4. – Turecko: PKK ohlašuje datum stahování operativců
Polní velitel Kurdské strany pracujících (PKK) Murat Karayılan na tiskové konferenci v severním Iráku ohlásil 8. květen jako datum začátku postupného stahování operativců PKK z Turecka. Stažení bojovníků PKK z tureckého území má být dokončeno do letošního podzimu.
Po vyhlášení příměří 21. března se jedná o další významný krok v tzv. İmralském mírovém procesu mezi PKK a tureckým státem, kterém jsme Vás již dříve informovali .
Uvězněný vůdce PKK Abdullah Öcalan s Karayılanem sestavili tříbodový „jízdní řád“ mírového procesu, přičemž postupná stažení operativců PKK je první na seznamu. Hovořilo se i o složení a odevzdání zbraní, avšak Karayılan prosazuje odzbrojení až jako poslední krok. V jednom z rozhovorů varoval, že bojovníci PKK jsou stále připraveni bojovat a věří ve vojenské vítězství a zbraně si prozatím ponechají, jako záruku. Turecká strana naopak považuje odzbrojení za jeden z prvních kroků celého procesu. Atmosféra v Turecku i na kurdské straně nicméně nadále zůstává optimistická a mírový proces pokračuje vstřícnými kroky na obou stranách.
23. 4. – Irák: Na pokraji občanské války?
Sektářské nepokoje v zemi pokračují. Ačkoliv protesty zejména sunnitské menšiny proti vládě Nurího al-Málíkího postupně narůstají již zhruba od prosince loňského roku, po volbách se postupně zvrhávají v rozsáhlé ozbrojené střety. Pomyslnou rozbušku tvořil zásah ozbrojených sil proti údajně neozbrojeným demonstrantům v Hawiji, nedaleko Kirkúku.
V odpověď na to sunnitští militanti v mnoha místech země (Suleiman Bek, Fallúdža, Mosul) zahájili ozbrojenou kampaň proti vládním silám. Vládní jednotky zahájili sérii odvetných akcí. Situace v Iráku se zdá nepřehledná a násilí stálo životy až stovek lidí, včetně civilistů. Nurí al-Málíkí vyzývá k jednání a varuje před občanskou válkou. Ve světle probíhajícího syrského konfliktu by se jednalo o závažnou destabilizaci regionu.
23. 4. – Írán: Nová kola jednání o jaderném programu ohlášena na květen
Po jednáních v Kazachstánu na začátku měsíce, která nepřinesla pozitivní zlom, ale ani výrazné roztržky jsou plánována jednání v polovině května ve Vídni . Zástupce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nechal slyšet, že rozhovory mezi mocnostmi a Íránem budou pokračovat. Mimo jiné se má jednat i opětovném obnovení inspekčních cest IAEA po jaderných zařízeních v Íránu.
22. 4. – Turecko: Izraelská delegace jedná v Istanbulu
Zástupci Izraele a Turecka se sešli v Istanbulu na jednodenním setkání. Jedná se o další krok v oteplení doposud chladných vztahů mezi Ankarou a Tel Avivem. Vztahy utrpěly zejména po roce 2010 při zásahu izraelských sil na tureckou loď s humanitární pomocí Mavi Marmara, která směřovala do pásma Gazy, při něm zahynulo několik tureckých občanů. Hlavním tématem jednání byl právě tento incident .
Minulý měsíc se izraelská strana omluvila za incident s Mavi Marmara po návštěvě prezidenta Barracka Obamy. Americký ministr zahraničí John Kerry na začátku dubna navštívil Turecko a vybízel mimo jiné k další normalizaci vztahů. Jednání budou pokračovat příští měsíc v Izraeli . Očekává se, že zlepšení vztahů zároveň přinese regionální koordinaci v řešení syrské krize. Izrael se díky zlepšení vztahů může dostat z diplomatické izolace a lépe čelit rostoucím hrozbám jako pokračující íránský jaderný program, válka v Sýrii a stejně tak zhoršující se situace v Egyptě.
22. 4. – Turecko: Turecká armáda: „boj proti terorismu pokračuje“
Navzdory probíhajícímu vyjednávání mezi Kurdskou stranou pracujících a tureckým státem se armáda nechala slyšet, že její boj s terorismem bude nadále pokračovat v mezích zákona a stanovených úkolů. Stejně tak se o dva dny později prohlásila, že údajné částečné stahování sil z východního Turecka jako vstřícný krok v mírovém procesu, je nesmysl. Premiér Erdoğan ale slovem zaručil volný odchod operativců PKK z Turecka a pozastavení vojenských operací.
Od počátku mírového procesu v lednu 2013 armádní zdroje pravidelně prohlašují, že operace proti PKK nadále pokračují nicméně podle dostupných zpráv i kurdské provenience veškeré protipovstalecké akce ustaly na zemi i ve vzduchu.
Turecké ozbrojené síly (TSK) mají stále v Turecku značný vliv, i přes částečně úspěšné snahy vládní strany AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje) v poslední dekádě jejich vliv omezit. TSK jsou tradičně spíše v opozici proti vyjednávání s PKK. Podle našeho názoru je spíše nepravděpodobné, že by se armáda jako celek snažila otevřeně narušit mírový proces.
20. 4. – Irák: První volby od stažení amerických vojsk
V sobotu proběhly volby do provinčních zastupitelstev. Před volbami jsme zaznamenali vlnu teroristických bombových útoků po celé zemi, cílili nejen civilisty ale i kandidáty. Nicméně samotný den voleb se obešel víceméně bez násilností. Ač byly tyto volby považovány za „test irácké demokracie“, účast Iráčanů nebyla valná, místy až pod 20 %.
Zcela přesné výsledky zatím nejsou známy, ale podle všeho si vládní Málíkího Koalice státu práva jen mírně pohoršila, nicméně nebude schopna sestavit většinové vlády .
15. 4. – Írán: Zemětřesení na pomezí Íránu a Pákistánu
Největší zemětřesení za posledních 40 let zasáhlo hranice Íránu a Pákistánu. Ačkoliv epicentrum bylo na íránském území, desítky obětí jsou hlášeny především z pákistánské strany hranice. Írán zůstal ušetřen především díky větší hloubce zemětřesení.
Írán byl několik dní před tím zasažen zemětřesením v jihozápadní části země. Zemětřesení si vyžádalo asi 40 obětí a několik set raněných. Epicentrum bylo relativně blízko (90 km) jaderné elektrárny v Búšehru, nicméně ta funguje nadále v normálním režimu a nebyla poškozena.
10. 4. – Turecko: Komise moudrých osobnosti se sešla v Malatyi
První setkání jedné z „komisí moudrých“, které mají sdružit významné osobnosti ze všech segmentů společnosti, proběhlo v Malatyi. Úkolem komisí je napomoci mírovému procesu a vyřešení kurdské otázky. Premiér Erdoğan slíbil plnou podporu a pravidelná setkání s hlavami komisí.
„Komise moudrých“ tvoří celkem asi 60 osobností z řad žurnalistů, umělců, podnikatelů atp. Jsou vítaným krokem v mírovém procesu a jsou vnímány jako nástroje celospolečenské debaty. Otázkou zůstává, jaký budou mít skutečný vliv na podobu mírového procesu, který se zdá být na turecké straně zejména v gesci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
9. 4. – Írán: Teherán přiznal rozšíření těžby uranu
Írán informuje o rozšíření těžby uranové rudy v dolech Saghan a Ardakan. Podle oficiálních zpráv jsou sto vyprodukovat až 60 tun uranové rudy určené k obohacování. Toto prohlášení přichází po neúspěšných jednáních mezi mocnostmi. Írán tvrdí, že se jedná o prosté snahy o zvýšení kapacit pro využití jaderné energie pro mírové účely.
6. 4. – Írán: Jednání o jádru mezi Íránem a šesti mocnostmi v kazašské Almatě
Mocnosti (USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína + Německo – tzv. P5+1) jednaly dva dny s Íránem v Almatě o jaderném programu. Podle všeho se jednání uvázla prozatím na mrtvém bodě, nicméně nedošlo k výrazným neshodám a roztržkám a rozhovory budou zřejmě v budoucnu pokračovat. Jednalo se také o možnosti pozastavit některé ze sankcí vynucovaných vůči Íránu. Rozhovory zaštiťovala také Catherine Ashtonová, vysoká komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU.
Prezident Obama dříve prohlásil, že zabrání Íránu v získání jaderné zbraně za každou cenu, ale diplomatické možnosti řešení situace prozatím nebyly vyčerpány. Izrael mezitím zdůrazňuje odhodlání zastavit íránský jaderný program i vojenským zásahem.
5. 4. – Irák: Premiér Málíkí zmírňuje postoj vůči Turecku
Premiér Nurí al-Málíkí volí po roztržkách s Tureckem, vrcholících v minulém roce, smířlivější rétoriku. Vztahy se v minulosti rapidně zhoršily mimo jiné díky tureckému partnerství s Kurdskou regionální vládou, jež vede k pokračující spolupráci v oblasti dodávek ropy a rozpracování tamějších nalezišť. Bagdád to vnímal jako obcházení a narušování vlastní suverenity, které přišlo v době nejistých jednání o sdílení zisků z ropy prodané Turecku mezi Erbílem a Bagdádem. Nicméně Ankara volí v posledních měsících rovněž smířlivější postoj a je připravena podpořit „spravedlivou“ dohodu o sdílení zisků z vývozu ropy mezi Erbílem a Bagdádem.
