Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc září a říjen.
Transparentnost veřejné správy
1. 9. 2015 Stejně jako kdekoli jinde, i jihoafrickým politickým diskurzem rezonují otázky spojené s dostatečnou, potažmo nedostatečnou mírou transparentnosti státních zakázek. Jihoafrická republika plánuje výstavbu nových jaderných elektráren napříč územím, aby dostatečně pokryla poptávku po energetické energii. V této souvislosti jsou v poslední době často skloňovány obavy opozičních politiků, kteří poukazují na to, že současná vládnoucí garnitura ANC (Africký národní kongres) bude v budoucích infrastrukturních projektech záměrně upřednostňovat ruské nabídky. Zda-li tomu tak skutečně bude, či nikoliv, napoví až střednědobý časový horizont.
Aktivní al-Šabab
5.9. 2015 El Saliindi a Kuntuwarey, dvě města na jihu Somálska, byla na začátku září dobyta zpět do rukou islamistických militantů. Ministr zahraničních věcí Somálska Abdusalam Omer, znepokojen stávající situací, volal po větších investicích do tvorby pracovních míst, která by pomohla bojovat s radikálními extremisty v zemi. Nakolik je ovšem somálská vláda schopna platit stávající jednotky bojující s extremisty, je předmětem mnoha dohadů. Dalších pět osob zemřelo při výbuchu automobilu v hlavním městě poblíž prezidentského paláce. Samotný prezident Hassan Sheikh Mohamoud utrpěl osobní ztrátu 7. října, kdy se terčem islamistů stal jeho synovec Liban Osman, jenž následkem atentátu zahynul.
Špatná řeč
15. 9. 2015 Přesně v polovině září pronesl Robert Mugabe svou otevírací řeč na zasedání zimbabwského parlamentu. Situace by nebyla nikterak výjimečná. Avšak samotný obsah prezidentovy řeči neodpovídal situaci. Chyba se prý stala v prezidentově kanceláři, kde byly jednotlivé řeči zaměněny a 91letý prezident tak pronesl chybnou řeč. Nakolik tato událost vypovídá o současném duševním stavu druhé nejdéle sloužící africké hlavy státu je předmětem domněnek nejen opozičních politiků. Zda-li se může stát Mugabovým následovníkem například jeho současný viceprezident Emmerson Mnangagwa nelze jednoduše predikovat, neb „starý pán“ proměnil svůj kabinet již třikrát za posledních devět měsíců.
Okolo 200 členů skupiny Boko Haram se vzdalo armádním složkám
25. 9. 2015 Okolo 200 členů islamistické skupiny Boko Haram se vzdalo armádním jednotkám. Nigerijská armáda uvedla, že se jedná o jedno z největších vzdání se od roku 2009, kdy skupina rozpoutala násilí v zemi. Stalo se to u města Banki, které leží poblíž kamerunské hranice. Armáda již dříve uvedla, že bylo město dobyto zpět pod vládní kontrolu, ale prozatím nešlo tuto informaci nezávisle ověřit. Násilí v Nigérii spáchané islamistickou skupinou Boko Haram si od počátku vyžádalo již okolo 17 000 obětí. Někteří bojovníci Boko Haram se vzdávali již v předchozích dnech, ale nikdy to nebylo v tak velkém počtu. Mluvčí armády uvedl, že nyní projdou procesem ověření, aby se mohlo zjistit jejich postavení. Následně projdou vládním programem deradikalizace. Zřejmě však budou i postavení před soud. Armáda je nyní optimistická a předpokládá, že islamisty z Boko Haram porazí během několika následujících týdnů. Avšak před rokem se bojovníci Boko Haram taky vzdávali, ale poté následovalo zintenzivnění bojů a vystupňování násilí na civilistech, především pak ve vesnicích a městech na severovýchodě země, kde má islamistická skupina své hlavní působiště. V tomto roce se armádě podařilo dobýt většinu území zpátky pod vládní kontrolu. Armádě se také podařilo osvobodit několik lidí, kteří byli uneseni islamisty. Tento týden oznámila, že zachránila 241 žen a dětí nedaleko kamerunské hranice. Útoky Boko Haram se zintenzivnily poté, co se úřadu ujal současný prezident Muhammadu Buhari, který vyhlásil poražení skupiny za svou prioritu.
Pochybnosti ohledně návrhu OSN na jednotný vládní kabinet
9. 10. 2015 Poslanci z opozičních libyjských parlamentů vyjádřili pohybnosti ohledně návrhu Organizace spojených národů (OSN) na jednotný národní kabinet. Uvedli, že zveřejnění návrhu bylo podle nich předčasné. Oznámení přišlo přibližně po roce trvajících rozhovorech mezi parlamentem podporovaným islamisty, který leží v hlavním městě Tripolisu, a mezinárodně uznanou vládou sídlící v současnosti na východě Libye. Oba parlamenty, podporované soupeřícími milicemi, budou hlasovat, zda předložený návrh OSN bude přijat.Libye se nachází ve stavu chaosu od roku 2011, kdy vypuklo povstání proti tehdejšímu vládci Muammaru Kaddáfímu. Ten byl tehdy v nastalém konfliktu svržen a zabit. Rovněž došlo k vytvoření mnoha ozbrojených skupin. Nestabilita v zemi rovněž napomohla převaděčům, jež pašují lidí z Afriky do Evropy. V srpnu 2014 obsadila Tripolis aliance milic, ve které působí islamisté. Ta znovu ustanovila Všeobecný národní kongres, jenž byl zvolen v roce 2012. Dosavadní parlament se pak musel přesunout do Tobruku na východě země. Alianci milic se nelíbilo rozložení parlamentu po volbách v červnu 2014, kde ztratila svůj vliv.
Rozhovory mezi oběma stranami jsou vedeny v Maroku., kde vyjednavač OSN Bernardino Leon oznámil, že novým premiérem by se měl stát Fayez Sarraj, který dosud působil v parlamentu v Tripolisu. Avšak obě strany zpochybnily tuto volbu, když prohlásily, že se s nimi o tom nejednalo, a že to bylo nemoudré rozhodnutí ze strany OSN. Generální tajemník Spojených národu BanKi-moon vyzval libyjské lídry, aby nepropásli tuto příležitost k navrácení země na cestu budování státu na základech ducha a ambicí revoluce z roku 2011. V návrhu nové vlády by se měly objevit i tři místa pro zástupce reprezentující západ, východ a jih země. Bernardino Leon následně uvedl, že věří, že navrhovaný seznam kandidátů na ministry projde a že tím dojde k vytvoření jednotného kabinetu. Připustil však, že se jedná o těžký proces vyjednávání. Libyjští politici čelí rostoucímu tlaku ze Západu, aby se dohodli na jednotné vládě. Násilí a politický chaos totiž umožnily, že v zemi získali útočiště islamističtí militanti a Libye se stala základnou pro převaděče uprchlíků do Evropy přes Středozemní moře
Noví podezřelí z útoku na letadlo společnosti PanAM nad skotským Lockerbie
21. 10. 2015 Skotští a američtí vyšetřovatelé byli pozvání do Libye, aby mohli vyslechnout dva nové podezřelé v případu teroristického útoku nad Lockerbie z roku 1988. Za podezřelé jsou považováni Mohammed Abouajela Masud a Abdullah al-Senussi. Pozvánka přišla od mluvčího vlády národní spásy. Ta kontroluje hlavní město Tripolis a další rozsáhlá území v zemi, ale není mezinárodně uznaná. Rodiny některých z 270 cestujících, kteří zahynuli při teroristickém útoku na letadlo společnosti Pan Am, přivítaly jmenování dalších podezřelých. Doposud jediným obviněným z útoku na let č. 103 z roku 1988 byl Abdelbaset al-Megrahi. Letadlo bylo tehdy, 21. prosince, na cestě z Londýna do New Yorku, když explodovalo nad skotským městečkem Lockerbie. Celkově si útok vyžádal na 270 obětí, z toho 11 bylo obyvatel města. Megrahi byl shledán vinným z masové vraždy a odsouzen na 27 let vězení. Avšak brzy byl propuštěn. Stalo se tak v roce 2009. Důvodem bylo, že trpěl nevyléčitelnou formou rakoviny. Zemřel v Libyi v roce 2012. Vyšetřovatelé jsou prozatím opatrní ohledně jmen nových podezřelých a chtějí na případu dále pracovat. Samotní podezřelí jsou ve vězení v Libyi. Senussi byl v červenci 2015 odsouzen k trestu smrti. Byl šéfem zpravodajské služby za vlády plukovníka Muammara Gadaffiho a rovněž byl i jeho zetěm. Masud byl odsouzen za údajnou výrobu bomb. Oba muži byli jmenováni jako možní podezřelí v americkém televizním dokumentu. Režisér dokumentu Ken Dornstein měl mezi oběťmi útoku svého bratra.
Armáda ukázal 100 fotografií nejhledanějších členů Boko Haram
29. 10. 2015 Nigerijská armáda publikovala 100 fotografií lidí, kteří jsou podezřelí ze spolupráce s islamistickou organizací Boko Haram. Rovněž byly zřízeny speciální horké linky, kam mají obyvatelé volat v případě, že budou vědět informace o některém z podezřelých. Armáda se tímto krokem snaží zvýšit úsilí při hledání členů této militantní skupiny. Prezident země Muhammadu Buhari, který se ujal úřadu v květnu 2015, dal armádě čas do poloviny listopadu 2015, aby skupinu porazila. Boko Haram ztratila většinu území na severovýchodě Nigérie, které předtím ovládala. Zároveň však zvýšila počet sebevražedných útoků v zemi. Islamisté ze skupiny Boko Haram začali vést ozbrojený boj proti centrální vládě v roce 2009 na severovýchodě Nigérie. Od té doby však byli aktivní i v sousedních zemích, v Kamerunu, Čadu a Nigeru. Boko Haram se hlásí k takzvanému uskupení Islámský stát, které se snaží o vytvoření celosvětového chalífátu řízeným v souladu s islámským právem šaria. Fotografie podezřelých byly převzaty z propagačních materiálů skupiny, včetně videí. Leader skupiny Boko Haram Abubakar Shekau je zobrazen dvakrát na daném seznamu, přestože se objevila tvrzení nigerijské armády, že byl zabit. V srpnu uvedl čadský prezident idriss Déby, že skupina má nového vůdce, se kterým otevřel dialog o ukončení násilí. Informace se však prozatím nepotvrdila. Armáda dále uvedla, že bude fotografie distribuovat po celé zemi, aby mohla snáze dopadnout hledané osoby. Plakáty jsou v angličtině a v jazycích Hausa a Kahuri, které jsou nejvíce používanými jazyky na severovýchodě země, kde je Boko Haram nejvíce aktivní.
Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
