Přehled událostí z afrického kontinentu za měsíc srpen a září.

Nigérie: Zavraždění vůdce sekty Boko Haram

2. 8. 2013 – V Nigérii byl pravděpodobně zavražděn vůdce islamistické skupiny Boko Haram, Sheikh Abubakar Shekau.  Tvrdí to představitelé armády a duchovní skupiny Liman Ibrahim.  Existují však pochybnosti, zda je Shekau opravdu mrtev. Informaci se nepodařilo nezávisle potvrdit. Shekau byl údajně zabit a sesazen samotnými členy sekty.  Novým vůdcem hnutí byl zvolen Abu Zamira Mohammed. Skupina také potvrdila, že příměří, jež vyhlásila, zůstává v platnosti. V této souvislosti obvinila federální vládu z liknavosti při řešení dohody o příměří. Ibrahim řekl, že změna ve vedení je začátkem mírových vztahů s federální vládou. Ibrahim rovněž dodal, že Shekauův způsob učení byl krutý a začal se oddalovat od výkladu Koránu. Příměří ze strany Boko Haram bylo vyhlášeno 26. června a má trvat po 60 dní. Hnutí však stále čeká na odpověď od vládních činitelů. Samotné rozhovory jsou teprve na počátku a není jisté, zda povedou k ukončení akcí této skupiny, které se vyznačují především sebevražednými útoky.

(Obrázek: Abubakar Shekau, zdroj BBC)

Nigérie: Útoků Boko Haram přibývá

13. 8. 2013 – Nigerijský ministr vnitra Abba Moro prohlásil, že armáda udělala pokrok ve válce proti hnutí Boko Haram. Dále řekl, že bezpečnostní agentury vytlačily příslušníky Boko Haram z jejich hlavních opevněných bodů. Přesto došlo k dalšímu útoku na mešitu ve městě Konduga ležícího na severovýchodě Nigérie ve státu Borno. Při něm zahynulo 44 věřících. Skupina Boko Haram se k útoku nevyjádřila, přesto je připisován právě jí. Rovněž není jasné, proč se cílem útoku stala právě mešita. Jedním z vysvětlení může být skutečnost, že v mešitě se zřejmě modlili příslušníci vigilantských skupin, které se utvořili poté, co byl vyhlášen v oblasti výjimečný stav. 27. 8. se uskutečnil další útok ve státě Borno. Bojovníci islamistické skupiny Boko Haram měli zabít na 20 příslušníků civilní stráže. Prezident Nigérie Goodluck Jonathan označil hnutí Boko Haram za skupinu, která ohrožuje samotnou existenci nigerijského státu. Tato islamistická skupina bojuje za vytvoření islámského státu v Nigérii. Armáda podporuje vznik civilních ozbrojených vigilantistických jednotek, které jí následně pomáhají s ofenzívou proti příslušníkům Boko Haram. Tento útok je chápán jako odplata proti civilním strážím za účast v bojích. Pozorovatelé se obávají, že tyto vigilantistické jednotky mohou eskalovat násilí v severovýchodní části země. Útoků v severovýchodní části země přibývá, i přesto, že je zde vyhlášen výjimečný stav a do oblasti byly vyslány další tisíce vládních vojáků. Další útok se odehrál v severovýchodním státě Borno 19. 9. Útočníci v uniformách rozestavěli checkpoity kolem města Benisheik a stříleli na každého, který se snažil uprchnout. Město Benisheik leží přibližně 70 km od Maiduguri, hlavního města státu Borno. Právě zde byla v roce 2002 založena islamistická skupina Boko Haram.

Guinea-Bissau a záblesk spolupráce v boji proti obchodu s drogami.

13. 8. 2013 – Guinea-Bissau poprvé v historii vydala k trestnímu stíhání člověka podezřelého z obchodu s drogami. Tento západoafrický stát tak učinil ve snaze setřást svou mezinárodní pověst jako „narko-státu“. 48-letý španělský občan jménem Telmo Perez Fernandes byl zatčen dne 5. června na žádost španělské policie a v srpnu následně vydán do Španělska ke stíhání. Zajímavé je to, že k předání došlo i přesto, že mezi těmito dvěma státy není žádná smlouva o vydání občanů. Chronická nestabilita, která zde od nezávislosti v roce 1974 je, učinila z této bývalé portugalské kolonie středisko obchodu pro latinskoamerické narkomafie v pašování kokainu do Evropy. Problémem obchodu s drogami v tomto státě je i ten, že se na něm podílí vysocí představitelé státu. To dokládá i obvinění bývalého šéfa námořnictva a dalších vyšších představitelů tohoto Afrického státu ze strany Spojených států v dubnu letošního roku. Vláda Republiky Guinea Bissau ovšem vždy tato obvinění popírala.

Mali: Ibrahim Boubacar Keita vyhrál prezidentské volby

13. 8. 2013 – Keita vyhrál volby v Mali. Jeho rival Soumaila Cisse uznal svou porážku a pogratuloval Keitovi k vítězství. Keita, který mezi léty 1994 až 2000 byl malijským premiérem a má rovněž podporu umírněných islámských vůdců. Ve volbách byl kandidátem armády, která vládla Mali poslední rok, kdy v březnu 2012 provedla státní převrat a ukončila vládu prezidenta Tourého. Keita slíbil, že znovu vybuduje zemi, ve které po převratu probíhal konflikt s rebely z kmene Tuaregů a radikálními islámskými bojovníky napojených na teroristickou skupinu al-Kajdá. Ti téměř ovládli celou zemi, avšak v tom jim zabránila společná intervence francouzské a malijské armády. Poté byla do země vyslána stabilizující mise Organizace spojených národů (OSN) Minusma, která čítá 12 600 příslušníků. Dalším úkolem nového prezidenta bude rovněž navázat mírové rozhovory se separatistickými rebely z kmene Tuaregů. Ve své předvolební kampani právě prohlašoval, že znovu sjednotí zemi, pokud se stane novým prezidentem. To zopakoval i pří své inaugurační řeči, která se odehrála 4. září, kdy byl uveden do úřadu. Mezi další body svého programu zařadil boj s korupcí a reformu armády.

(Obrázek: Ibrahim Keita, zdroj BBC)

Rostoucí spolupráce mezi Keňou a Čínou

19. 8. 2013 – Keňa podepsala obchodní smlouvy s Čínou v hodnotě pěti miliard dolarů. Tyto peníze budou vynaloženy na stavbu železniční tratě a také na keňské energetické projekty.  Trať bude spojovat přístav Mombasa s hraničním městem Malaba, což poslouží rychlejšímu přístupu zboží z přístavu na trhy v regionu. Část peněz by měla posloužit i na ochranu volně žijících živočichů, především slonů, kteří jsou pytlačeni pro jejich kly. Ty paradoxně končí nejčastěji právě v Číně. Touto smlouvou čínsko-keňská spolupráce nekončí. Prezident Kenyatta ve svém projevu vyzval Čínu, aby investovala do nově objeveného ropného sektoru, do energetiky, a do výstavby nového přístavu v Lamu. Tento projekt se odhaduje na dalších 25,5 miliardy dolarů. Čína již je klíčovým hráčem v Keni, kde se věnuje výstavbě finančně náročných projektů, nejčastěji silnic. Tyto obrovské investice dokládají mohutný stavební boom a ekonomický potenciál nejen Keni, ale i dalších států ležících na černém kontinentu.

Hollande vyzval k zásahu ve Středoafrické republice

27. 8. 2013 – Francouzský prezident Francois Hollande vyzval Radu bezpečnosti OSN a Africkou unii ke stabilizaci situace ve Středoafrické republice. Zároveň varoval před podobným scénářem, který se odehrál v Somálsku. Nejméně 10 lidí bylo tento měsíc zabito při střetech mezi zastánci bývalého prezidenta a bojovníky, kteří jej před pěti měsíci svrhli a chopili se moci. „Je nejvyšší čas začít jednat“ řekl, Hollande na každoročním setkání desítek francouzských velvyslanců z celého světa. „Tato země je na pokraji somálského scénáře,“ dodal. Zároveň vyzval Africkou unii a Radu bezpečnosti k jednání o této velmi vážné situaci. Vysocí úředníci OSN varovali, že Středoafrická republika byla tento měsíc na pokraji zhroucení a hrozilo rozšíření krize i za její hranice. Vyzvali Radu bezpečnosti k finanční podpoře a k vyslání mírových sil Africké unie. Francouzský diplomatický zdroj uvedl, že Paříž je v případě potřeby připravena poslat více vojáků do země. V současnosti působí ve Středoafrické republice jen malá francouzská jednotka na Banguiském letišti.

DRK: Zabití peacekeepera OSN blízko Gomy

28. 8. 2013 – Organizace spojených národů oznámila, že došlo k zabití jednoho peacekeepera a zranění dalších tří v bojích s rebely ze skupiny M23 ve východní části Demokratické republiky Kongo (DRK). OSN nasadila k boji i vrtulníky, aby vytlačila bojovníky z pozic blízko města Goma, které je hlavním městem provincie Severní Kivu. Při těchto bojích zahynulo celkem 80 lidí. Rebelové obsadili město v roce 2012. Následně OSN vyslaly intervenční brigádu, která má za úkol vytlačit povstalce z východního regionu DRK, jenž je bohatý na nerostné suroviny. Peacekeepingová mise, známá pod francouzským akronymem Monusco, bojuje s rebely po boku s konžskými vládními vojsky. Mluvčí mise Monusco prohlásil, že se jím za použití vrtulníků a těžkých zbraní povedlo zatlačit rebely ze skupiny M23 do kopců přibližně 15 kilometrů od Gomy. Intervenční brigáda OSN čítající 3000 vojáků má mandát k odzbrojení a neutralizovaní rebelů v regionu. Je to dosud historicky nejsilnější mandát ozbrojeným jednotkám, jaký Rada bezpečnosti OSN vydala. Od roku 2012 opustilo své domovy v oblasti na 800 000 uprchlíků.

(Obrázek: zdroj Reuters)

Keňa: Teroristický útok v Nairobi

21. 9. 2013. – V sobotu 21. září zaútočili na luxusní nákupní centrum Westgate Mall v Nairobi teroristé. Útok byl proveden za pomoci automatických zbraní a granátů a v komplexu vlastněném Izraelci se právě nacházelo několik stovek lidí. Komando deseti až patnácti ozbrojenců drželo neupřesněný počet rukojmích až do úterý 24. září. Dle keňských vládních zdrojů přišlo o život 61 civilistů, šest příslušníků bezpečnostních sil a pět teroristů. Teroristé ale tvrdí, že zemřelo 137 rukojmích, a že za jejich smrt mohou vládní síly.

Několik dnů po zahájení útoku se přesně nevědělo, kdo za násilím stojí a spekulovalo se o islamistickém hnutí al-Shabaab, což se také později potvrdilo. Hlava této somálské islamistické milice Ahmed Abdi Godane se veřejně přiznal k odpovědnosti. Na zvukovém záznamu, který se objevil na jedné z islamistických internetových stránek, tvrdí, že teroristická akce v keňské metropoli je odvetou za podíl země na akcích proti al-Shabaab na jihu Somálska. Útokem na obchodní centrum ovšem teror neskončil. Nedlouho po zmíněné události se uskutečnil další výbuch v keňském městě Wajir na východě země, poblíž hranic se Somálskem. Zde jednoho člověka zabil a tři vážně zranil výbuch granátu v supermarketu (více viz článek Teroristický útok v Keni: příčiny a důsledky).

Autoři: Lukáš Němec a Jan Skoch, studenti Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU.