Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc srpen.
Guinea uzavřela hranice s okolními státy kvůli šíření viru ebola
9. 8. 2014: Guinea uzavřela hranice se sousední Libérií a Sierra Leone. Stalo se tak den poté, co Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO-World Health Organization) vyhlásila stav globální zdravotnické pohotovosti. Virus již od vypuknutí zabil v těchto třech zemích okolo tisíce lidí a dál se šíří i do okolních afrických států. První případ ohlásily Senegal a Nigérie. V samotné Guiney, kde se ebola začala šířit, zabila od března tohoto roku na 367 lidí a další jsou nakaženi. Uzavření hranic bylo zdůvodněno tím, aby se do země nedostali další nakažení lidé.
Francouzské jednotky bombardovaly pozice islamistů v Mali
10. 8. 2014: Několik bomb bylo shozeno v regionu Esssakane. Ten leží západně od města Timbuktu. Podle údajů Organizace spojených národů (OSN) jsou v daném regionu aktivní ozbrojenci z teroristické sítě Al-kajda. Minulý měsíc došlo k raketovému útoku na letiště v Timbuktu. Francie intervenovala v Mali v lednu minulého roku. Jejím cílem bylo zastavit postup ozbrojených skupin napojených na Al-kajdu, které v té době ovládaly sever země. Minulý měsíc francouzská vláda oznámila, že sestavuje novou vojenskou operaci, jež má zastavit vznik jihadistických skupin v oblasti Sahelu na severozápadě Afriky. Kromě ozbrojenců napojených na Al-kajdu působí v severním Mali povstalci z kmene Tuaregů. Ti právě usilují o vznik vlastního státu na severu Mali. Rebelové souhlasili v květnu 2014 s příměřím mezi nimi a centrální vládou a nyní se společně účastní mírových rozhovorů v Alžírsku.
Přívrženci Boko Haram čelí podezření z dalšího únosu
15. 8. 2014: Členové islamistické skupiny Boko Haram jsou podezřelí, že unesli desítky chlapců a mužů ze vzdálené vesnice na severovýchodě země. Svědci tvrdí, že viděli, jak ozbrojenci zabili šest starších mužů ve vesnici Doron Baga, kde bylo následně pobořeno několik domů. Únosy přišly čtyři měsíce poté, co islamisté z Boko Haram, kteří se snaží na severu Nigérie vytvořit islámský stát, unesli 200 školaček, což vyvolalo doposud nevídaný mezinárodní zájem. Muži a chlapci byli naloženi do přistavených vozidel a odvezeni pryč. Skupina Boko Haram je považována za největší bezpečnostní hrozbu v regionu. V posledním roce došlo ke zvýšení četnosti útoků na civilisty. I přes nasazení početných jednotek armády se nedaří ukončit násilí v oblasti severovýchodní Nigérie, kde byl vyhlášen dokonce výjimečný stav. Ze samotných unesených se stávají buď nedobrovolní vojáci, nebo sexuální otrokyně. Podobným postupem je známá Armáda božího odporu (Lord’s Resistance Army), jež působí především v Ugandě a okolních zemích.
Zabití dvou příslušníků peacekeepingových jednotek OSN v Mali
17. 8. 2014: Dva vojáci byli zabiti a dalších sedm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Organizace spojených národů (OSN) ve městě Ber, které se nachází padesát kilometrů východně od města Timbuktu na severu Mali. Útočník přijel na základnu v nákladním autě naloženém výbušninami a poté zde nechal automobil explodovat. Oběťmi útoku se stali vojáci ze západoafrické Burkiny Faso. K útoku se nikdo nepřihlásil. V Mali probíhá nyní stabilizační mise OSN Minusma. Podle očitého svědka nebyl u základny žádný kontrolní bod, takže útočník mohl vjet přímo dovnitř mezi stany, kde se odpálil. Útok se stal jen týden poté, co jiní tři příslušníci peacekeepingových sil byli zraněni při najetí na nastražené miny. Současný velitel mise Minusma David Gressly následně prohlásil, že peacekeepingové jednotky platí velkou cenu za to, že zajišťují návrat míru a stability v Mali. Těmito útoky je známá organizace Al-kajdá Islámského Maghrebu, jež v oblasti rovněž působí. Mezitím probíhají mírové rozhovory mezi rebely z kmene Tuaregů, kteří usilují o vlastní stát a malijskou centrální vládou. Ty zprostředkovává alžírská vláda a trvají již tři týdny. Výsledek by měl být znám během září. Tyto rozhovory však nezačleňují zástupce Al-kajdy či jiných islamistických skupin, jež se konfliktu také účastní. Jedna ze separatistických skupin, Hnutí za osvobození Azawadu, odsoudila útok ve městě Ber a kondolovala vládě Burkiny Faso jejíž vojáci se stali oběťmi útoku.
Změna postoje rebelů v Jižním Súdánu
22. 8. 2014: Rebelové z Jižního Súdánu souhlasili s udržením ugandských vojenských sil na jihosúdánské půdě, kde se tato vojska pokoušejí uklidnit situaci. Rebelové dříve tato vojska striktně odmítali a tím pádem je možné považovat tuto dohodu za poměrně důležitý obrat, především ve vztahu mezi rebely a ugandským prezidentem Yoweri Musevenim. Etnické boje mezi kmeny Kiira a Dinka, umocněné soubojem o moc, si od prosince loňského roku vyžádaly více než 10 000 obětí na lidských životech. Mírové iniciativy se ujala skupina okolních států, avšak situace se stále nedaří uklidnit. Při mírových rozhovorech mezi zástupci rebelů a zástupci Ugandy byl uznán přínos těchto mírových vojsk, které do země vstoupili s primárním cílem zastavit hrozící genocidu. Závěrem se však obě strany shodly na tom, že vojenské řešení nemůže přinést trvalý mír pro tento nejmladší stát světa. Podle analytiků se Uganda obává kolapsu vlády v Jižním Súdánu a vytvoření plnohodnotné občanské války, neboť Jižní Súdán se stal pro Ugandu jedním z hlavních exportních trhů. 9. května se hlavní představitelé obou znepřátelených stran konfliktu dohodli na příměří a dohodli se na vytvoření prozatímní vlády, ovšem to se doposud nepodařilo a mírové rozhovory se zastavily. Na celou situaci reagovala Rada bezpečnosti OSN, která pohrozila uvalením sankcí na obě strany konfliktu z důvodu opakovaného porušování příměří a obavy z hrozícího hladomoru v zemi.
Islamistické milice získaly kontrolu nad letištěm v Tripolisu
23. 8. 2014: Bojovníci Libyjského centrálního štítu prohlásili, že získali kontrolu nad letištěm po bojích s nacionalistickými ozbrojenými skupinami, které trvaly několik dní. Prohlášení bylo zveřejněno v místní televizi, jež má blízko k islamistickým jednotkám. Ztráta letiště je velkou porážkou pro nacionalistické bojovníky z milice Zintan. Ti ho měli pod svou kontrolou od pádu režimu předešlého vládce Muammara Kaddáfího v roce 2011. Strategické místo ležící třicet kilometrů od hlavního města a bylo terčem bojů od poloviny července tohoto roku. Bojovaly o něj právě jednotky Libyjského centrálního štítu, jež je provázán s islamistickou milici Misurata ovládající východ Tripolisu a milice Zintan. Ta spolupracuje s bývalým generálem Haftarem, který bojuje právě proti islamistickým milicím především na východě země. Libyjská centrální vláda, která má provizorní působiště ve východolibyjském Tobruku, nemá reálnou moc a není schopná zabránit dalším střetům a šíření násilí.
Nigerijští vojáci překročili kamerunskou hranici při střetech s Boko Haram
25. 8. 2014: Okolo 480 nigerijských vojáků vstoupilo na území sousedního státu Kamerun, při bojích s příslušníky islamistické skupiny Boko Haram. Některé zprávy tvrdí, že se vojáci připojili k tisícům civilistů, kteří opustili oblast kvůli probíhajícím bojům. Nigérie však prohlašuje, že se jedná pouze o taktický manévr. Boje prý pokračují v pohraničním městě Gamboru Ngala. Zároveň Boko Haram zveřejnila video, na kterém oznamuje, že ustanovila islámský stát ve městech a vesnicích, jež má pod svou kontrolou. Ty se nacházejí v severovýchodní části Nigérie, kde má skupina své hlavní působiště. Boko Haram vede vzpouru proti nigerijské centrální vládě a jejím cílem je ustanovení islámského státu v severní části země, kde převažuje islámské náboženství. Vzpoura začala v roce 2009 a v posledních měsících probíhá s větší intenzitou, i přesto, že nigerijská armáda vyslala do nejpostiženějších oblastí tisíce dalších vojáků. Za neúspěchem v boji proti islamistům stojí mimo jiné i chabá morálka nigerijských vojáků. Důkazem je událost z minulého týdne, kdy skupina vojáků odmítla bojovat proti Boko Haram, s odůvodněním, že jsou islamisté lépe vyzbrojeni. Ozbrojenci taktéž dobyli jednu ze dvou hlavních policejních akademií, jež se nachází blízko města Gwoza. Celou situaci navíc komplikuje šířící se vir ebola. Kamerun uzavřel svou 1600 kilometrů dlouhou hranici s Nigérií, aby zabránil dalšímu šíření tohoto viru. Ten postihl především západní část Afriky, nicméně hranice je stále propustná v odlehlých částech, kde dochází ke střetům.
Rezignace kabinetu premiéra al-Thinniho v Libyi
29. 8. 2014: Vláda Abdullaha al-Thinniho rezignovala kvůli pokračujícím bojům mezi soupeřícími islamistickými milicemi v hlavním městě Tripolisu. Premiér a vláda tak chtějí uvolnit cestu pro vytvoření nového kabinetu založenému po parlamentních volbách, jež se konaly v červnu 2014. Ve svém prohlášení dosavadní kabinet uvedl, že rezignuje podle ústavních pravidel, aby umožnil Sněmovně reprezentantů vytvořit novou vládu založenou na všech stranách společnosti. Sněmovna reprezentantů nahradila po volbách v červnu Generální národní kongres, avšak byla donucena přestěhovat se z hlavního města do východolibyjského města Tobruk. Důvodem byly pouliční boje mezi milicemi v Tripolisu. Armádní frakce z Misuraty, ležící na severozápadě Libye, vytlačily z hlavního města konkurenční milici Zintan a tlačí na obnovení Generálního národního kongresu. Důvodem je to, že v něm islamisté měli silnější pozici. Ve Sněmovně reprezentantů převládají liberální a federalističtí politikové. Vláda al-Thinniho byla ustanovena v březnu 2014, ale po celou dobu svého mandátu čelila kritice ze strany opozice kvůli kolapsu země. V květnu se premiérem stal Ahmed Maetig, jenž měl blíže k islamistům, ale jeho ustanovení bylo později označeno za protiústavní a al-Thinni se stal opět premiérem.
Jan Skoch a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
