Přehled událostí z afrického kontinentu za měsíc říjen.
Odchod Gambie z Commonwealthu
3. 10. 2013 – Gambie, země ležící v západní Africe, ze tří stran obklopená sousedním Senegalem, se rozhodla po 48 letech vystoupit ze společenství států Commonwealth. Podle prohlášení uvedeného v gambijské státní televizi bylo toto společenství, které sdružuje 54 států, včetně Velké Británie a většiny jejich bývalých kolonií, označeno za neokoloniální instituci. Další důvody odchodu však nebyly uvedeny. Jedním z nich však může být údajná podpora gambijské opozice ze strany Velké Británie při volbách konaných před dvěma lety, což tehdy vadilo současnému vládci země Yahyau Jammehovi. Ten pevně vládne zemi od roku 1994, kdy se pomocí převratu ujal vlády. Od té doby má Gambie napjaté vztahy s Velkou Británií. Samotný Commonwealth reagoval na prohlášení, že o odchodu země ví pouze z médií a dosud nebyl Gambií kontaktován. Mluvčí organizace uvedl, že generální tajemník Kamalesh Sharma sledoval zprávy se zděšením a zklamáním. V dubnu tohoto roku zpráva Commonwealthu konstatovala, že v Gambii se odehrály četné případy nezákonných uvěznění, ilegálního uzavírání novinových titulů a diskriminace minoritních skupin. Mluvčí rovněž uvedl, že o členství v organizaci rozhoduje každý člen Commonwealthu, přesto společenství velice lituje, že Gambie či jakákoliv jiná země se rozhodne k opuštění společenství.
Samotné společenství bylo založeno v roce 1931, ale svou současnou podobu získalo po roce 1949, kdy britské kolonie a protektoráty postupně získávaly nezávislost. Podle charty Commonwealthu mají členské státy komunikovat a spolupracovat v rámci společných zájmů našich národů, podporovat mezinárodní porozumění a světový mír. Podle Gambijské vlády nebude země součástí žádné nekoloniální instituce a rovněž nebude součástí instituce podporující rozšiřování kolonialismu. Toto však vyvrací Bakary Dabo, bývalý viceprezident Gambie a současný předseda kampaně za demokratické změny v zemi. Podle něho jsou naopak místní obyvatelé šťastní, že mohou být součástí Commonwealthu. Rovněž dodal, že oznámení o odchodu souvisí s nedávným začátkem boje vlády proti chabě specifikovaným nepřátelům, zvaných jako západní síly. Analytici předpokládají, že odchod z Commonwealthu je osobním rozhodnutím excentrického vládce Jammeha bez konzultace s gambijským lidem. Naposled se odchod z Commonwealthu odehrál v roce 2003, kdy ho opustilo Zimbabwe.
Guinea: perlametní volby
3. 10. 2013 – Hlavní opoziční strany stáhly své zástupce z počítání výsledků parlamentních voleb. Ty byly první od převratu, který se odehrál v roce 2008. Podle politických stran však docházelo k rozsáhlým podvodům. Podle prvních výsledků byla ve vedení strana Sraz guinejského lidu (Rally of the Guinenan People-RPG) současného prezidenta Alphy Condeho. Začátek voleb byl doprovázen násilnostmi, které jsou zapříčiněny etnickým a náboženským napětím ve společnosti. Podle opozičního zástupce Sidyi Tourého je proces počítání výsledků fraškou. Ústřední volební komise sice připustila chyby při hlasování, jinak však brání celkový průběh voleb. Nynější parlamentní volby mají nahradit přechodný parlament, který vládne zemi od konce vojenské vlády. Sám Condé se ujal prezidentského úřadu po volbách v roce 2010, ve kterých se stal deklarovaným vítězem, avšak opozice ho odmítla uznat. K současným volbám řekl, že doufá, že ukončí chaotickou periodu tranzice v zemi. Armáda převzala kontrolu v zemi v roce 2008 poté, co zemřel tehdejší prezident Lansane Conte. Guinea neměla legislativní volby od roku 2002.
Tunisko: Ennahda a opozice souhlasí s rozdělením moci
5. 10. 2013 – Vládnoucí islamistická strana Ennahda a opozice se dohodly na vytvoření prozatímní vlády v následujících týdnech. Po podepsání společné dohody bude prozatímní vláda působit v zemi do konání parlamentních voleb. Dohoda tak ukončila období patové situace, která začala krizí spuštěnou zavražděním dvou opozičních leaderů. Hrozilo tak přerušení procesu tranzice k demokracii v Tunisku, jež započal v roce 2011 svržením tehdejšího vládce Zine el Abidine ben Alího. Prozatímní vláda bude rovněž dohlížet na průběh následujících voleb. Ennahda se přitom profiluje jako umírněná islamistická strana, avšak opoziční strany ji obviňují, že chce omezit sekulární systém v zemi.
Libye: Vláda chce vysvětlení útoku USA na svém území
7. 10. 2013 – Libyjský premiér Ali Zeidan volal do Washingtonu a požadoval vysvětlení útoku speciálních jednotek USA na svém území. Požadoval objasnění celé situace a dále zdůraznil, že Libye bude chránit své občany na svém území. Komando speciálních jednotek zajalo vůdce teroristické sítě Al-kajdá Anase al-Libyho, který je podezřelý toho, že byl mozkem teroristického útoku na americké ambasády v Keni a v Tanzanii v roce 1998, při kterém zahynulo přes 220 lidí. Americký ministr John Kerry prohlásil, že al-Liby byl legálním cílem. Dále uvedl, že al-Liby by měl čelit spravedlnosti před soudem. Další cíl speciální komand USA byl v jižním Somálsku. Zde se však nepodařilo dosáhnout úspěchu. Jeden z nejmenovaných oficiálních představitelů USA uvedl, že celá akce v Libyi proběhla s vědomím místní vlády. Anas al-Liby (49), který se pravým jménem jmenuje Nazih Abdul-Hamed al-Ruqai se zřejmě bude zpovídat před soudním dvorem v New Yorku právě ve spojení s útoky na ambasády v Africe. Minulé desetiletí patřil rovněž mezi nejhledanější osoby v USA. Na jeho dopadení byla vypsána odměna 5 milionů amerických dolarů. Při akci byl zajat blízko libyjské metropole Tripolisu, když parkoval před svým domem. Kerry rovněž po akci prohlásil, že operace v Libyi a Somálsku ukazují, že USA nepřestanou ve snaze zadržet ty, co jsou odpovědní za teroristické činy. Při akce nebyl zraněn žádný příslušník speciálních sil.
OSN schválila vyslání vojenské mise do Středoafrické republiky
23. 10. 2013 – Již v srpnu vyzýval francouzský prezident Francois Hollande Radu bezpečnosti OSN a Africkou unii ke stabilizaci situace ve Středoafrické republice. O zhruba dva měsíce později byly jeho výzvy vyslyšeny a Rada bezpečnosti OSN dala vojákům zelenou pro vstup do Středoafrické republiky, k ochraně politické mise OSN. Tento vnitrozemský stát upadl do chaosu, když se v březnu zmocnili hlavního města muslimští rebelové. Tito rebelové ze severu země, nazývaní Seleka, svrhli prezidenta jménem Francois Boizé a na jeho místo nastoupil velitel rebelů Michel Djotodia. Současný stav země vyhnal více než 440 000 lidí ze svých domovů. V současné chvíli v zemi působí asi 400 francouzských vojáků v hlavním městě Bangui, kde hlídá letiště a další francouzské zájmy. Tyto počty by se měly nyní navýšit na 700-750 mužů. Africká unie také navýší svůj kontingent ze současných 2500 vojáků na 3600 vojáků v misi s názvem MISCA. Ta se skládá ze sil ze sousedních států Čadu, Gabonu a Konga, ale její zdroje jsou omezené a proto volají po francouzské podpoře. Ta by měla misi podporovat nejen vojensky, ale hlavně logisticky. Podle francouzského ministra zahraničí Fabiuse to nebude intervence v klasickém slova smyslu. „Nebudeme posílat parašutisty, ale musíme být přítomni, protože stát byl zcela odstaven.“
Libyjský soud obvinil osoby spojené s režimem Muammara Kaddáfího
24. 10. Libyjský soud obvinil více jak 20 představitelů spojených s Muammarem Kaddafím. Obviněn byl rovněž jeden z jeho synu Saif al-Islam. Dalším obviněným je pak také bývalý šéf zpravodajské služby Abdullah al-Senussi. Všichni čelí obvinění z údajné účasti na potírání protestů a vraždění protivládních demonstrantů během povstání v roce 2011, při kterém byl nakonec Kaddáfí svržen a zabit. Celý případ bude nyní převeden pod kriminální soud v hlavním městě Tripolisu. Zatím však nebylo stanoveno konkrétní datum začátku procesu. Saif al-Islam i Abdullah al-Senussi jsou rovněž obviněni z válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu (International Criminal Court-ICC). ICC uvedl, al-Senussi může být stíhán v Libyi, ale trvá na vydání al-Islama Kaddáfího ke stíhání do Haagu, kde má ICC své sídlo. Kaddáfí je přitom zadržován ve městě Zintán brigádou, která ho předtím zajala. Jeho věznění je zřejmě mimo vládní kontrolu.
Americký bezpilotní letoun zabil nejméně dva islamisty z hnutí Al Shabaab
28. 10. 2013 – Bojový dron Spojených států amerických zabil při pondělním náletu nejméně dva povstalce islamistického hnutí Al Shabaab. Povstalci byli zasaženi raketou z dronu při jízdě v autě jižně od hlavního města Somálska Mogadišu. Jedním ze zabitých byl s největší pravděpodobností Ibrahim Ali, který je považován za jednoho z hlavních expertů na výbušniny v celém hnutí Al Shabaab. Druhý zabitý nebyl identifikován. Americký dron vzlétnul nejspíš z americké základny v Arba Minch v Etiopii. Tato akce je ovšem již druhou v pořadí během října tohoto roku, zacílenou na vrchní představitele tohoto islamistického hnutí. 5. října se americké jednotky (US Navy SEALs) pokusily zachytit jednoho z vrchních představitelů jménem Abdulkadir Mohamed Abdulkadir, který je také známý jako Ikrima. Celá akce byla ovšem později odvolána a americké jednotky se stáhly, neboť se obávaly nebezpečí velkého počtu civilních obětí. Zásah pomocí bezpilotního letounu přišel několik týdnů poté, co se tato islamistická skupina přihlásila k útoku na obchodní centrum Westgate v Nairobi, kde bylo zabito nejméně 67 lidí.
Eskalace napětí v Mozambiku
31. 10. 2013 – Mozambik si prošel občanskou válkou v letech 1975-1992. Byla to válka mezi opoziční stranou RENAMO a mezi vládnoucí stranou FRELIMO. Po uzavření příměří, RENAMO prohrála všechny volby od roku 1992, ale stále si drží několik křesel v parlamentu. V poslední době se ovšem rozpory mezi těmito dvěma stranami opět prohlubují a dochází i k ozbrojeným střetům, s nezanedbatelnými ztrátami na životech. Příkladem může být jeden z posledních útoků partyzánů, kteří v sobotu 26. října přepadli minibus ve středním Mozambiku. Zde jednu osobu zabili a dalších 10 zranili. Útoků typu hit-and-run přibylo poté, co armáda obsadila 21. října opoziční základnu v provincii Sofala, a donutila tak příslušníky opozice k útěku do buše. Opoziční velitel RENAMA a bývalý rebel Afonso Dhlakama se nyní schovává v horách ve středním Mozambiku.
RENAMO požaduje, aby vláda přijala reformu volebního systému, a také si stěžuje na to, že FRELIMO zneužívá policii a armádu k politickým účelům. Opoziční strana také tvrdí, že se armáda snaží dopadnout a zabít jejich vůdce. Na druhou stranu, vládní představitelé označují útoky partyzánů RENAMO od dubna tohoto roku proti policii, civilistům vojenským úřadům a také na silniční a železniční dopravu, za ohrožení národní suverenity. RENAMO a vládní mluvčí byli opatrní udávat přesné počty obětí, ale některé Mosambické tiskové zprávy hovořili až o 60 mrtvých v nedávných bojích. Dosud se ovšem násilí drží od hlavního města Maputo několik set kilometrů severně. Tyto útoky odsoudily na konci října i Spojené státy a vyjádřily své znepokojení z eskalace násilí mezi armádou a opoziční stranou RENAMO. To podpořila také OSN, dále bývalý koloniální vládce Mozambiku Portugalsko, katolická církev a zahraniční vlády dárcovských zemí. Ti všichni vyzvali FRELIMO a RENAMO, aby začali vyjednávat a zabránili tak návratu k válce.
Autoři: Lukáš Němec a Jan Skoch, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
