Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc září a říjen.
Unesení humanitárních pracovníků
3. 11. 2015: Východní část Demokratické republiky Kongo (DRK) patří dlouhodobě k jedné z nejrizikovějších oblastí celého regionu subsaharské Afriky, co se bezpečnostního hlediska týká. Nestabilita pramenící z dozvuků tzv. druhé konžské války svazuje rozvoj na nerosty bohatého státu. Právě v oblasti Rutshuru na východě DRK byla na začátku listopadu unesena skupina humanitárních pracovníků čítající čtrnáct osob. Po třídenním zajetí byli pracovníci konžské neziskové organizace propuštění zatím neznámými únosci.
Čad: Vyhlášení výjimečného stavu
5. 11. 2015 Čad vyhlásil výjimečný stav v oblasti Čadského jezera. Je to reakce na útoky ze strany islamistické organizace Boko Haram. Při posledním sebevražedném útoku zemřeli dva lidé. Vládní představitelé prohlásili, že se jedná o nutné opatření, jelikož je region sousedící s Nigérií zasažen militanty. Čad je jedním z členů koalice, která pomáhá sousední Nigérii získat zpět území v severní části země, kterépředtím ovládlo hnutí Boko Haram. Avšak v posledních měsících skupina zintenzivnila své útoky v odlehlých oblastech okolo Čadského jezera. Boko Haram je rovněž podezřelá ze zabití dvou lidí v čadské vesnici a tří nigerijských uprchlíků v severním Kamerunu. Výjimečný stav dává pravomoc místnímu guvernérovi zakázat pohyb lidí a vozidel. Dále mohou bezpečnostní složky prohledávat domy a zabavovat zbraně. Vláda oznámila toto opatření po svém mimořádném zasedání. Kromě Čadu podnikají islamisté z Boko Haram ozbrojené útoky v Kamerunu a Nigeru. Nejvíce zasaženou však zůstává Nigérie, kde má skupina své hlavní působiště. Čad je také domovskou zemí pro nově utvořené regionální ozbrojené jednotky. Jejich úkolem je právě eliminovat činnost Boko Haram. Jednotka má čítat 8 700 vojáků a má býtsložena z příslušníků armád z Beninu, Kamerunu, Čadu, Nigeru a Nigérie. Avšak její nasazení je prozatím sporné, jelikož se objevily problémy s jejím financováním. Podle mezinárodní lidsko-právní organizace Amnesty International si ozbrojené povstání ze strany islamistů vyžádalo od počátku konfliktu v roce 2009 na 17 000 mrtvých. Převážně se jedná o civilní oběti. Cílem skupiny je vytvoření islámského státu na severu Nigérie, kde by se uplatňovalo islámské právo šaria.
Senegalský prezident Sall odsoudil radikální formu islámu
10. 11. 2015 Senegalský prezident Macky Sall vyzval k boji proti excesivní formě islámu, který vede k vzestupu džihádistických skupin. Muslimští duchovní musí být vedeni k prezentaci tolerantního islámu. Sall, který je také muslimem, pak vyzval k většímu sdílení zpravodajských informací mezi vládami. Senegalské vládní autority oznámily, že během předchozího týdne byli obviněni dva imámové z praní špinavých peněz a rovněž z vazeb na militantní islamisty. Jedná se o jeden z prvních případů. Převážně muslimský Senegal je přitom známý svou tolerantní verzí islámu. Jiné západoafrické státy, jako například Nigérie nebo Mali, bojují s islamisty napojenými na teroristickou síť Al-kajdá nebo organizaci takzvaného Islámského státu. Prezident Sall prohásil na bezpečnostní konferenci v senegalském hlavním městě Dakaru, že by lidé měli mít odvahu bojovat s excesivní formou islámu. Nesmí se dovolit militantům, aby zavedli jinou formu náboženství, která nekoresponduje s tradicemi a koncepcemi islámu v zemi. Podle prezidenta musí být zaveden psychologický a filozofický diskurs, se kterým získají imámové smysl pro tolerantní verzi islámu.
Boniforest
11. 11. 2015: Na severních hranicích Keni se Somálskem se na více než tisíci a třech stech kilometrů čtverečních rozkládá národní rezervace Boni. Kromě mimořádných přírodních krás je rezervace známa také působením islamistických milic al-Šabab. Právě v této oblasti proběhla rozsáhlá akce keňské policie a armády, která zničila pět táborů používaných militanty.
Libye: Vůdce Islámského státu zabit při leteckém útoku
14. 11. 2015 Letecký útok provedený vzdušnými silami Spojených států amerických (USA) zasáhl leadera islamistické organizace, tzv. Islámského státu (IS) v Libyi. Ten byl zřejmě zabit. Abu Nabil, irácký občan, známý také jako Wissam Najm Abd Zayd al-Zubaydi byl dlouholetým členem teroristické skupiny Al-Qaeda. Útok se odehrál ve městě Derna. Podle očitého svědka byl útok veden na předměstí Fattayah ležícím na jihovýchodě města, které je pod kontrolou IS. Američtí oficiální představitelé si jsou jisti, že Nabil je po smrti. Jak uvedl Peter Cook, mluvčí amerického Pentagonu, Nabilova smrt degraduje schopnosti IS dosáhnout svých cílů v Libyi, včetně rekrutování nových členů, budování nových základen na libyjském území a plánování útoků na USA. Samotná operace byla schválena ještě před útoky v Paříži z 13. listopadu, ke kterým se přihlásil právě IS. Cook dodal, že Nabil byl zřejmě mluvčím na videu, jež bylo uveřejněno v únoru 2015. Na něm byla zaznamenána zjevná smrt koptských křesťanů v Libyi. V Libyi panuje od roku 2011 chaos. Tehdy byl svržen její tehdejší vládce Muammar Gaddafi. Od té doby se území státu stalo bojištěm znesvářených ozbrojených skupin, mezi nimi i zmíněného tzv. Islámského státu. Tato islamistická organizace provedla několik ozbrojených útoků v zemi a získala zázemí v klíčových městech, včetně Sirty, rodiště plukovníka Gaddafiho. Útok na Nabila byl prvním, který se uskutečnil na vůdce IS v Libyi.
Nepokoje v Burundi
16. 11. 2015 Bezpečnostní situace v Burundi a především pakv hlavním městě Bujumbuře se stále i přes veškeré snahy Organizace spojených národů (OSN) nezlepšila. Násilí, které vypuklo v dubnu tohoto roku mezi vládními silami a prezidentovými odpůrci stále každodenně provází obyvatele hlavního města. Současný prezident Pierre Nkurunziza následně vyhlásil, že pokud někdo neodevzdá do soboty 7. listopadu ilegálně držené zbraně, bude na něj pohlíženo jako na nepřítele státu. V následujících dnech došlo k prohledávání domů za účelem nalezení zbraní, což však situaci značně vyostřilo. Počet konfliktů mezi policií a armádou na jedné straně a civilisty a politickými odpůrci Nkurunzizy na straně druhé se dále zintenzivnil a dle očitých svědků se nová těla obětí těchto střetů objevují na ulicích téměř s každodenní pravidelností. Nepokoje v Burundi vypukly jako reakce na prezidentovo oznámení kandidatury na třetí funkční období v řadě, což je opozicí považováno za protiústavní. Násilné protesty mají od svého dubnového začátku na svědomí již několik stovek mrtvých a přes 200 tisíc lidí opustilo své domovy a uprchlo převážně do sousedních zemí. Přestože situace vyvolává znepokojení jak v rámci vlád většiny západních zemí, tak v rámci Rady bezpečnosti OSN, kde panují obavy, aby konflikt nepřerostl v občanskou válku, tak mimo výzev a ujištění ze strany Pan Ki-Muna a dalších vysokých hodnostářů, nebyla přijata žádná opatření či jiný plán jak zasáhnout.
Kagame do roku 2034
17. 11. 2015: V polovině listopadu hlasoval rwandský senát o změně Ústavy, která by dovolovala současnému prezidentu Rwandy Paulu Kagamovi sloužit v úřadu dalších sedm let s možností prodloužení o další dva pětileté cykly. Kagame je v úřadu od roku 2000, přičemž jeho mandát vyprší v roce 2017. Kagame z pozice viceprezidenta a ministra obrany hraje ústřední roli v politice Rwandy již od poloviny 90. let, kdy se rwandské armádě pod jeho vedením podařilo ukončit genocidu. Přes prokazatelný socioekonomický rozvoj země je Kagame kritizován lidsko-právními skupinami za porušování svobbody vyjadřování.
Úspěšné drony
22. 11. 2015: Další z řady útoků dronů se odehrál v jižním Somálsku. Tradičním cílem byly jednotky islamistických milic al-Šabab. Dle informací místní policie bylo zabito pět islamistů, včetně jejich současného vůdce v oblasti LowerShabelle. Útok tak navázal na březnové usmrcení AdnanaGaraara, který byl zodpovědný za obléhání obchodního centra v Nairobi. Odezva ze strany al-Šababu přišla další den, kdy islamisté zaútočili na policejní vozidlo u hranic se Somálskem. Při útoku byli tři policisté zraněni.
Tunisko: Exploze nastražené výbušniny v autobuse
25. 11. 2015 K explozi se přiznala militantní organizace tzv. Islámský stát (IS). Autobus vezl příslušníky prezidentské ochranky. Výbuch provedený sebevražedným atentátníkem si vyžádal na 13 obětí. Celá událost se odehrála v hlavním městě Tunisu. Tuniský ministr vnitra uvedl, že v batohu atentátníka bylo ukryto na 10 kilogramů vojenských výbušnin. IS provedl již dva významné útoky na území Tuniska s cílem poškodit místní turistický průmysl. Jedním z nich byl útok na celosvětově známé muzeum Bardo a dalším pak střelba na pláži v letovisku Sousse. Exploze se odehrála na autobusové zastávce, kde zrovna nastupovali členové prezidentské ochranky. Místo se nachází nedaleko bývalého sídla politické strany bývalého prezidenta Zine el-Abidine Ben Aliho. Vláda v reakci na útok vyhlásila stav nebezpečí a zákaz nočního vycházení v Tunisu. Tunisko rovněž uzavřelo svou hranici se sousední Libyí po dobu patnácti dnů. Prozatím zůstávalo nejasné, kde atentátník nastoupil do autobusu. Ten byl vyhrazen pro strážce prezidenta, anebo jak se dokázal dostat tak blízko, aby exploze měla smrtící účinek. Tuniská sekulární vláda se potýká s vlnou násilí ze strany islamistů. IS však zatím neoznámil, že by měl svoji odnož v zemi. Tunisko má také mnoho svých občanů na straně islamistů v zahraničí. Odhaduje se, že kolem 3 000 lidí bojuje v Sýrii a Iráku. Další pak bojují po boku islamistů v sousední Libyi.
Čínská vojenská základna v Džibutsku
26. 11. 2015: První čínská vojenská základna na africkém kontinentu bude vybudována v Džibutsku. Již od poloviny května se hovořilo o nutnosti vybudování podpory pro čínské jednotky působících v rámci OSN v Africkém rohu. V malé východoafrické zemi má svoje vojenské základny také USA a Francie.
Zadržení dvou podezřelých z příprav útoků v Keni
28. 11. 2015 Keňská policie zatkla dvojici mužů podezřelých z plánovaného teroristického útoku v Nairobi. 69letý Abubakr Sadiq Louw a 25letý Yassin Sambair Juma byli zatčeni kvůli podezření z napojení na Íránské revoluční gardy. Sám Abubakr Louw přiznal, že byl v roce 2012 kontaktován íránskou rozvědkou a pověřen úkolem rekrutovat mladé Keňany za účelem spáchání teroristických útoků uvnitř Keni. Nejedná se o první podobný případ. Již v září 2014, Keňané zatkli dva Íráčany cestující s izraelskými pasy, z důvodu domnělých připravovaných útoků v zemi.
Sebevražedné útoky v severním Kamerunu
28. 11. 2015 Pět mrtvých civilistů si vyžádaly sebevražedné útoky na severu Kamerunu blízko hranic s Nigérií. Sebevražedná atentátnice se odpálila v domě kmenového náčelníka v Nigué. Při explozi zemřelo pět lidí a dalších deset lidí bylo zraněno. Následně se v blízkosti prvního výbuchu odpálily další tři ženy, tyto výbuchy však již nikoho nezranily. K útokům se přihlásila nigerijská teroristická organizace Boko Haram. Oblast severu Kamerunu se často stává terčem útoků Boko Haram, především z důvodů slabé vojenské kontroly nigerijsko-kamerunské hranice v této oblasti. Avšak z důvodu zvýšených bezpečnostních opatření v kamerunských městech se zdá, že Boko Haram začíná cílit spíše na menší vesnická osídlení, čemuž by nasvědčovaly i útoky z Nigué.
Tomáš Dvořák, Lukáš Němec a Jakub Zbýtovský, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
