Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc prosinec.

SWAPO pošesté

1. 12. 2014: Parlamentní volby v Namibii dopadly dle předpokladů. Od získání samostatnosti vládnoucí Jiho-západní africká lidová organizace (SWAPO) potvrdila svoji dominanci i na konci roku 2014 a se ziskem 86, 73 % ovládla v pořadí šesté parlamentní volby v na minerály bohaté zemi. V druhé polovině tohoto roku by se měla Namibie stát druhým největším celosvětovým producentem uranu, a to díky otevření nového dolu Husab. Namibii by se tak podařilo přeskočit Austrálii a Kanadu a zařadit se za dosud prvenství držící Kazachstán.

Vlajka SWAPO (South-West African People´s Organization). (Zdroj: Wikipedia.org)

Změny v čele keňské bezpečnosti

2. 12. 2014: Dlouhodobá aktivita militantního hnutí al-Šabab nepolevila ani v měsíci prosinci, tentokrát se terčem útoku islamistů stali nemuslimští horníci v jednom z kamenolomů v severovýchodním teritoriu. V noci z prvního na druhého prosince přišlo při dalším útoku o život 36 občanů. Stalo se tak ve stejné oblasti, ve které byl před deseti dny přepaden autobus s 60 cestujícími. Události napomohly také dlouho očekávanému odvolání ministra vnitra Josepha Ole Lenka, který svoji funkci vykonával od května roku 2013 a byl tak ve funkci během čtyřdenního oblehání centra Westgate. Spolu s ním podal rezignaci také policejní náčelník David Kimaiyo. Novým ministrem vnitra se stal bývalý major keňské armády Joseph Ole Nkaiseery, jenž má zkušenosti z vrcholné politiky z dob vládnutí prezidenta Kibakiho mezi lety 2007-2013. Kromě politických změn vedly události také k odchodu značného počtu křesťanského obyvatelstva ze severovýchodní oblasti Mandera, která přímo sousedí se Somálskem.

Al-Šabab opět útočí

3. 12. 2014: Povzbuzeni úspěšnými útoky na keňském území napadli islamisté hnutí al-Šabab konvoj OSN poblíž letiště v hlavním městě Somálska. Při bombovém útoku zahynuli minimálně tři lidé, jeden policista a zbytek z řad civilistů. Personál OSN zraněn nebyl. Den poté dle keňských úřadů havarovalo keňské vojenské letadlo poblíž somálského přístavního města Kismayo. Odlišný výklad události poskytl al-Šabáb, který tvrdí, že letadlo sestřelil a pilot byl zabit. Keňské úřady se odvolávají na technický problém ryze mechanického charakteru, přičemž dodávají, že milice al-Šabábu nemají technologie schopné sestřelit vojenská letadla. Pilot letadla ovšem zůstává nadále pohřešován.

Kenyatta osvobozen

5. 12. 2014: Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu stáhl obvinění proti keňskému prezidentu Kenyattovi. Obvinění ze zločinů proti lidskosti plynoucích z údajného zapojení Kenyatty do etnických nepokojů po volbách v roce 2007 byla kvůli nedostatku důkazů stažena. Žalobci v minulosti několikrát nařkli keňské úřady z nedostatku spolupráce, klíčoví svědci odmítli vypovídat a současný keňský prezident se tak nestane první aktuálně sloužící hlavou státu, která by stanula před ICC. Keňské diplomacii se také v průběhu měsíců podařilo přesvědčit mnoho dalších afrických vůdců, že ICC záměrně a nespravedlivě cíli jen na africké autority. Nespravedlivost výběru subjektů stíhání ICC potvrdil ve svém projevu také ugandský prezident Yoweri Museveni, který vystoupil v Nairobi při oslavě jednapadesátého výročí keňské samostatnosti.

Tragédie v Rudém moři

7. 12. 2014:  Více než 70 afrických uprchlíků utonulo při nelegálním pokusu o přeplutí Rudého moře u pobřeží Jemenu. Autority provincie Taiz uvádí, že se jednalo výhradně o Etiopany, kteří svěřili svůj život do rukou převaděčů. Každoročně se o dosažení jemenských a saudských břehů pokouší více než deset tisíc afrických migrantů využívajících nelegálních služeb převaděčů.

Zimbabwský nepotismus

9. 12. 2014: V dubnu 2015 oslaví Zimbabwe výročí 35 let od svého vzniku. Od samého počátku stojí v čele zimbabwské politiky Robert Mugabe, který z pozice prezidenta a zároveň předsedy vlády, disponuje takřka neomezenými pravomocemi. S ubíhajícím časem se ovšem znovu objevují otázky týkající se nástupnictví. V minulých letech byla nejčastěji skloňována Joyce Mujuru, zastávající pozici viceprezidenta. Srpen roku 2014 ovšem zrodil novou „hvězdu“ zimbabwské politiky se známým příjmením Grace Mugabe, druhou manželku současného prezidenta. Začátek prosince přinesl nařčení Joyce Mujuru ze zosnování převratu proti dosavadnímu prezidentovi, načež byla okamžitě z funkce odvolána. Nebylo překvapením, že do uvolněného čela ženského křídla vládnoucí Zimbabwské africká národní unie – vlastenecké fronty (ZANU-PF) byla jmenována právě Mugabeho žena Grace. Nakolik stojí za jmenováním Grace Mugabe její profesionální kvalifikace včetně studijních úspěchů, či správné příjmení, zůstává nadále veřejným tajemstvím.

Robert Mugabe (Zdroj: Wikipedia.org)

Napadení vojenské základny v Dolní Shebelle a Mogadišu

15. 12. 2014: Přesně v polovině prosince byla napadena společná vojenská základna Africké unie (AU) a Somálska v regionu Dolní Shebelle. Není překvapením, že za útokem opět stálo militantní hnutí al-Šabáb, kterému se během nočního přepadení podařilo usmrtit deset somálských vojáků a zapálit dvě vojenská vozidla. O deset dní později se islamistům podařilo úspěšně infiltrovat hlavní základnu AU v Mogadišu, při čemž zahynuli tři členové mise AMISOM a jeden civilní kontraktor.

Nový Anti-teroristický zákon v Keni

18. 12. 2014: Spolu s novým vedením keňské bezpečnosti, přišla současná politická garnitura s novým velmi kontroverzním Anti-teroristickým zákonem. Zákon by měl napomoci potírat hrozbu teroristických útoků islámských militantů eskalujících v posledních dvou letech na keňském území. Jádrem a zároveň nejproblematičtějším bodem zákona je možnost vzít podezřelého do vazby až na 360 dní bez obvinění. K dalším kontroverzním bodům zákona patří nutnost majitelů domů poskytnout informace o svých nájemnících a postih médii, které otisknou materiály způsobující strach a znepokojení. Keňské elity jsou dlouhodobě kritizovány za nedostatek bezpečnostních opatření vyvolávající nestabilitu, a to nejen v regionech přímo sousedících se Somálskem. Zákon byl schválen osmnáctého prosince a podepsán prezidentem Kenyattou den poté, vyvolal znepokojení a negativní odezvu jak z řad opozice, tak nevládních organizací zabývajících se lidskými právy.

Desítky mrtvých při bombových útocích v Nigérii

23. 12. 2014 Nejméně 27 mrtvých a na 60 zraněných zůstalo po explozích na tržišti a na autobusovém nádraží v severovýchodní části Nigérie. Masivní výbuch otřásl tržištěm ve městě Bauchi. Útok byl plánován s cílem co největších obětí. Odehrál se ve chvíli, kdy trhovci opouštěli svá místa. Dříve v tentýž den zabila druhá bomba dvacet lidí na autobusovém nádraží ve městě Gombe, které leží nedaleko Bauchi. Výbušnina byla nastražena u autobusu, který se zrovna plnil cestujícími. Podle zpráv zasahujících zdravotníků byla těla sežehnuta k nepoznání. Žádná skupina se nepřihlásila k útokům, ale podezření padá na islamistickou skupinu Boko Haram, jež podnikla bombové útoky na autobusových nádražích už dříve. Podle think tanku Rady pro mezinárodní vztahy bylo v důsledku násilí v roce 2014 na severovýchodě Nigérie zabito kolem 10 340 civilistů.

Omar Abdirashid Ali Sharmarke znovu jmenován

24. 12. 2014: Štědrý večer přinesl zvolení Omara Abdirashida Aliho Sharmarkeho na post premiéra Somálska. Sharmarke oficiálně nastoupil do funkce den poté, kdy byl schválen 218 parlamentními hlasy z 224 možných. Sharmarke vykonává úřad premiéra Somálska již podruhé, poprvé působil v čele somálské vlády od února 2009 do září 2010. V roce 2014 Sharmarke mimo jiné vykonával funkci velvyslance v USA.

Zabití vojáků při útoku na ropný terminál v Libyi

26. 12. 2014 Ropný terminál ve městě Sidra byl zapálen při pokusu bojovníků o získání kontroly nad hlavními ropnými terminály. Při tomto překvapivém útoku bylo zabito 20 vojáků. Útočníci použili k útoku rakety. Vojáci pak poškodili tři čluny ozbrojenců předtím, než došlo k odražení útoku. Ali al-Hassi, bezpečnostní mluvčí pro danou oblast, následně uvedl, že ozbrojenci vystřelili několik raket na terminály v Ras Lanuf a al-Sidře. Po zasažení se jeden z tanků vzňal. Al-Sidra je ropným „půlměsícem“ Libye a je tedy od roku 2011 častým terčem bojů mezi vládními vojsky a bojovníky z ozbrojené skupiny Fajr Libya. Útok se podle svědků odehrál v noci.  Střety byly hlášeny také z města Sirta, ležícím západně od al-Sidry. V al-Sidře byli hlášeni 4 mrtví vojáci, v Sirtě pak bylo podle zpráv lékařských pracovníků zabito 18 vojáků a bojovníků ze skupiny Fajr. Většina mrtvých vojáků patřila k 136. Praporu, který je odpovědný za hlídkování u elektrárny, jež leží západním směrem od Sirty. Boje v regionu bohaté na ropu přišly poté, co provládní jednotky ztratily pozice ve východolibyjském městě Benghází. Od srpna 2014 má země dva parlamenty. První, mezinárodně uznaný, sídlí v Tobruku, kam se uchýlil poté, co se vyostřily střety mezi milicemi v hlavním městě Tripolisu. Druhý parlament pak vznikl v Tripolisu pod hlavičkou islamistické frakce Dawn, která získala kontrolu nad hlavním městem.

Ztráty al-Šababu

27. 12. 2014: Přestože byl měsíc prosinec naplněn teroristickými útoky islámských militantů jak na území Somálska, tak v Keni, zaznamenala organizace napojená na al-Kajdu na konci roku znatelné ztráty. Dva dny po útoku na hlavní základnu AU v Mogadišu se v regionu Gedo vzdal Zakariya Ismail Ahmed Hersi, jeden z osmi vůdců al-Šababu, na jehož hlavu byla vypsána několikamiliónová odměna Obamovou administrativou v roce 2012. Al-Šabab tak v průběhu třech měsíců přišel o dalšího významného člena po Ahmedu Abdim Godanem, který byl zabit na začátku září tohoto roku.

Další významnou ztrátu zaznamenalo zpravodajské oddělení al-Šababu tzv. Amniyat, kdy byl leteckým úderem zneškodněn vedoucí tohoto oddělení Abdishakur, známý jako Tahliil, spolu s dalšími členy organizace. Stejně jako v případě Godaneho se jednalo o americký letecký úder na území Somálska.

Kamerun: bombardování pozic radikálů z Boko Haram

28. 12. 2014 První vzdušné útoky ze strany Kamerunu přišly poté, co Boko Haram obsadila vojenský tábor v provinci Far North. Letecký úder nařídil přímo kamerunský prezident Paul Biya. Cílem bylo vytlačit islamistické ozbrojence z tábora Assighasia. Ten museli vojáci opustit i přes urputnou obranu. Letecké údery byly použity poprvé od chvíle, kdy se konflikt s Boko Haram rozpoutal na kamerunské straně hranice. Po dvou útocích a střelbě z leteckých kulometů byli islamisté donuceni opustit tábor. Přitom ztratili několik svých bojovníků. Issa Tchiroma Bakary, ministr pro komunikace, uvedl, že operace stále pokračuje. Rovněž se poprvé stalo, že Boko Haram obsadila vojenskou základnu ve Far North, na území Kamerunu. Poslední podobně vážný útok se stal v polovině října, kdy se sebevražedný atentátník odpálil v autě před vojenskou základnou v Amchide. Armáda pak uspěla, když zneškodnila tanker patřící ozbrojencům. Ti chtěli zaútočit na základnu jednotek rychlé reakce, ležící přibližně 800 metrů od kamerunsko-nigerijské hranice. Armáda rovněž řekla, že předpokládá, že bojovníci ze skupiny Boko Haram obsadili několik měst v Kamerunu. Skupina tak chce rozšířit území svého chalífátu přes hranice do zmíněné kamerunské provincie Far North. Rovněž se domnívá, že Boko Haram rekrutuje další bojovníky právě v Kamerunu. Vláda vyslala do regionu tisíce vojáků, avšak ten je těžké ovládnout kvůli jeho velké členitosti. Rozsáhlá část provincie je navíc neobydlená a je zde málo fyzických bariér, jež by bránily překračování společné hranice. Navíc mnoho členů Boko Haram mluví stejným jazykem jako místní, a proto je těžké je rozeznat. Islamistická skupina Boko Haram má své hlavní těžiště aktivit v sousední Nigérii, kde od roku 2009 podniká útoky proti centrální vládě a obyvatelům. Jejím cílem je vytvoření islámského státu, kde se bude uplatňovat právo šaria. Avšak občasné útoky jsou uskutečňovány i v Kamerunu.

 Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.