Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc listopad.
Obama žádá miliardy dolarů na boj proti Ebole
5. 11. 2014: Prezident Barack Obama požádal kongres o 6,18 miliard dolarů na boj s virem Ebola, který ohrožuje především západní části afriky, ale v poslední době i samotné území USA. Podle předloženého dokumentu kongresu Obamova administrativa žádá přibližně 4,5 miliardy do fondu na okamžitou pomoc a další zhruba 1,5 miliardy jako zdroj pro pohotovost. Pro Obamu je dle jeho slov prioritou číslo jedna ochránit americké občany a proto je potřeba bojovat s nemocí přímo v jejím centru. Tento vir má od jejího vypuknutí do současnosti na svědomí více než 5 000 obětí na lidských životech a z toho devět případů onemocnění bylo zaznamenáno i na území Spojených států.
Partnerství Číny a USA?
7. 11. 2014: Spojené státy zvažují partnerství s Čínou na zlepšení energetické situace v Africe. Návrh by měl zahrnovat investice okolo 5-7 miliard dolarů, které by měly zlepšit výrobu a přenos elektrické energie v několika afrických zemích. V současné době 48 zemí subsaharské afriky s populací přes 800 milionů obyvatel vyrobí ročně přibližně tolik elektrické energie jako Španělsko. Tato spolupráce by znamenala významný posun v diplomacii obou zemí, která je plná vzájemných sporů v zahraniční politice, lidských právech a také zhoršená špionážními skandály.
Bombové útoky v Tobruku a v Al-Bayda
12. 11. 2014: Bomby nastražené v automobilech explodovaly ve dvou východolibyjských městech, v Tobruku a v Al-Bayda. Po obou útocích zůstalo na místě nejméně pět mrtvých a dalších několik zraněných. První útok se odehrál v Tobruku, odkud byl hlášen jeden mrtvý, zřejmě sám útočník. Další čtyři lidé zahynuli poté, kdy bomba explodovala u letecké základny v Al-Bayda. Je to důsledek rozpadu země po svržení bývalého vládce Muammara Gaddafiho v roce 2011. V Tobruku se exploze odehrála blízko sídla zpravodajské služby. Očití svědci tvrdí, že bylo zraněno dvacet jedna lidí a pět okolo stojících aut bylo vážně poničeno. Není jasné, zda se jednalo o sebevražedné útoky anebo o improvizovaná nástražná zařízení. Mluvčí armády obvinil z útoků militanty napojené na organizaci Islámský stát. V Tobruku se rovněž nachází sídlo zvoleného parlamentu, který nucen se přesídlit z hlavního města Tripolisu kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci. Nejvyšší soud však tento parlament minulý týden prohlásil za protiústavní.
Michel Kafando se stal prozatímním prezidentem v Burkina Faso
17. 11. 2014: Političtí a vojenští leadeři v Burkině Faso vybrali bývalého ministra zahraničí Michela Kafanda za prozatímního prezidenta. Tento krok následuje po podepsání charty mapující rok trvající proces tranzice k volbám. Michel Kafando byl jeden ze čtyř možných kandidátů, zahrnujících dva novináře a jednoho akademika. Armáda převzala moc poté, co byl protesty donucen odstoupit dlouholetý prezident Blaise Compaoré. Podplukovník Isaac Zida, který se prohlásil za hlavu této západoafrické země, slíbil, že předá moc civilní vládě. Přechodná charta je považována za prozatímní legislativní komoru a přechodného leadera až do voleb v příštím roce. Katando byl vybrán speciálním panelem, který se skládá z náboženských, vojenských, politických civilních a kmenových vůdců. Prvním úkolem nového prezidenta bude jmenování premiéra, který pak ustanoví vládu složenou s dvaceti pěti členů. Rovněž se Katando nebude moci zúčastnit chystaných voleb jako jeden z kandidátů. Mezinárodní organizace pohrozily sankcemi, pokud by nedošlo k opětovnému nastolení civilní vlády. Podplukovník Zida se snažil pozastavit ústavu, avšak to se setkalo s čerstvými protesty v ulicích. Následně Zida prohlásil, že ústava je v platnosti. Předchozí prezident Compaoré se ujal moci v roce 1987 a poté vyhrál čtyři diskutované prezidentské volby. V říjnu tohoto roku vyšly do ulic desítky tisíc lidí, kteří protestovali proti jeho snahám si prodloužit svou vládu.
Keňa znovu cílem útoků
17. 11. 2014: Keňská nestabilní bezpečnostní situace plynoucí z aktivního působení somálského al-Šababu si v měsíci listopadu znovu vyžádala několik desítek obětí, včetně incidentu z 22. listopadu, kdy fotografie napadeného autobusu oblétly celý svět. Již na začátku měsíce bylo zabito několik policistů v severozápadní oblasti Turkana. V druhém největším keňském městě Mombase proběhlo několik incidentů, které vyústily v polovině listopadu v zátahy v místních mešitách. Keňská policie zadržela okolo 250ti podezřelých muslimů, přičemž byla jedna osoba zabita. V následujících dnech byly prohledány další mombaské mešity, ve kterých byly nalezeny výbušniny a zadrženi další podezřelí. Je otázkou, nakolik byly zmíněné zátahy příčinou incidentu z 22. listopadu. Právě z přístavní Mombasy vyjížděl autobus směřující do hlavního města, kam bohužel nikdy nedojel. V severovýchodní oblasti Mandera byl autobus s 60ti cestujícími zastaven a všichni cestující s nemuslimským vyznáním popraveni. Smrt 28mi cestujících, ke které se přihlásil al-Šabab, vyvolala okamžitou keňskou odezvu v podobě zabití více než sta militantů na území Somálska.
Jmenování premiéra v Burkina Faso
19. 11. 2014: Podplukovník Isaac Zida byl jmenován prezidentem jako prozatímní premiér. Zida byl mezi důstojníky, kteří se chopili moci poté, co byl předešlý prezident Blaise Compaoré donucen odstoupit kvůli masovým demonstracím, které si žádaly jeho rezignaci. Sám se prohlásil hlavou státu, avšak pak uvolnil místo současnému prozatímnímu prezidentovi Michelu Katandovi. Tyto kroky následují poté, co byla uzavřena dohoda o roční tranzici, která má být ukončená volbami. Podplukovník Zida má teď za úkol sestavit prozatímní vládu. Pro některé je však představitelem starých pořádků. Byl totiž hlavním důstojníkem v prezidentské ochrance předešlého vládce Blaisea Compaorého. Samotná armáda získala při protestech kredit tím, že zabránila chaosu, avšak někteří analytici mají pochyby, zda armáda předá moc civilním orgánům.
Pokračující násilnosti ve Středoafrické republice
20. 11. 2014: Během střetů mezi jednotkami peacekeepingovými Spojených Národů a bojovníky z křesťanské milice bylo šest osob zabito a dalších minimálně 10 zraněno. Přestřelka vypukla ve městě Cantonnier na západě země nedaleko hranic s Kamerunem, kde se vojáci z mezinárodní mise MINUSCA pokoušeli odzbrojit bojovníky z hnutí anti-balaka. Neutichající situaci potvrzuje i událost ze 13. listopadu, kdy rebelové z hnutí Seleka zablokovali dvě hlavní cesty vedoucí do hlavního města Banguia a vyvolali další přestřelku s jednotkami mise Spojených Národů. Středoafrická republika se zmítá v nepokojích od března 2013, kdy se podařilo muslimskému hnutí Seleka svrhnout prezidenta Francoise Boizeho. Od té doby střety mezi tímto muslimským hnutím a křesťanskými bojovníky přinesly tisíce obětí na lidských životech a okolo milionu uprchlíků.
Středoafrická republika. (Zdroj: Wikipedia.org)
Mor na Madagaskaru
21. 11. 2014: 21. listopadu potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO) vypuknutí moru v ostrovním státě Madagaskar. První nakažení byli infikováni už na konci srpna a v současnosti je doloženo na 119 případů, včetně 40 úmrtí. Největší hrozbou je nekontrolovatelné vypuknutí moru v hlavním a zároveň největším městě Madagaskaru, Antanarivu. Zde jsou nejvíce potřebné zdravotnické kapacity schopné potenciální morovou epidemií zastavit. Africká rozvojová banka (ADB) přispěla 200 tisíci amerických dolarů k vytvoření projektu bojujícího proti rozšíření moru, do kterého se zapojila řada madagaskarských institucí, WHO a také Červený kříž. Poslední potvrzené případy moru na africkém kontinentu pochází z Konga, Alžírska a Malawi, přičemž jsou datovány do roku 2006 a později.
Scott odvolán
21. 11. 2014: V minulém měsíci jsme informovali o úmrtí zambijského prezidenta M. Sata. V čele úřadu jej dočasně nahradil viceprezident Guy Scott jako vůbec první bělošský prezident v dějinách Zambie. Proklamovaná vyzrálost africké země, schopné byť na krátkou dobu přijmout do svého čela bělocha, má jasné trhliny ještě před koncem listopadu. Přestože Scott zůstal v pozici dočasného prezidenta, byl svými spolustraníky odvolán z vedoucí funkce ve vládnoucí Vlastenecké frontě (PF). Důvodem pro Scottovo sesazení má být jeho jednání v nesouladu se zakládajícími dokumenty PF. Do jaké míry se však do stranického rozhodnutí promítlo Scottovo překvapivé odvolání, a následné anulování tohoto rozhodnutí, generálního tajemníka strany Edgara Lunga ze začátku listopadu, zůstává pouze spekulací. Edgard Lung, který zároveň vykonává ministerské posty na obraně a spravedlnosti, je označován jako jeden z hlavních favoritů nadcházejících prezidentských voleb. Ty jsou vypsány na 20. ledna.
Guy Scott. (Zdroj: Wikipedia.org)
Letecký útok zasáhl poslední funkční letiště v Tripolisu
25. 11. 2014: Libyjské letecké síly podnikly dva útoky na armádní základnu Maitiga, která je posledním funkčním letištěm v hlavním městě. Střely zasáhly oblast blízko přistávací plochy. Ta sice nakonec nebyla poškozena, ale byly poškozeny okolní civilní objekty. Koalice islamistických milic v následném prohlášení uvedla, že se jedná o provokativní krok od západem podporovaných sil. Letecké společnosti používají základnu Maitiga jako náhradu za poničené mezinárodní letiště, které bylo terčem bojů o jeho ovládnutí. Velitel libyjských leteckých sil, generál Saqr al-Jarrushi, oznámil, že za nálety stojí jeho jednotky. Generál al-Jarrushi je spojencem odpadlého bývalého generála Khalifa Haftara, jehož síly, podporované libyjskou armádou a letectvem, se snaží bojovat s islamistickými milicemi na východě země. Mezitím premiér samozvané národní vlády v Tripolisu Omar al-Hassi oznámil, že vláda je připravena k dialogu se všemi protějšky, avšak nyní se musí zabývat politikou války. Velitel koaliční milice Úsvit (Dawn) Salah al-Berki vyzval revolucionáře v Tripolisu, aby drželi své pozice a dodal, že ten, kdo se pokusil destabilizovat Tripolis, tak se potká se železnou pěstí. Rovněž řekl, že tyto síly jsou podporovány zahraničními vládami. Řádně zvolený parlament a vláda museli mezitím přesídlit do Tobruku na východě země. Země se nachází ve stavu chaosu od roku 2011, kdy byl svržen dlouholetý vládce Muammar Gaddafi. Od té doby bojují mezi sebou různé politické frakce a islamistické milice.
Hrozba pro Džibutsko
26. 11. 2014: Co ztrácí Džibutsko na rozloze, to získává na strategickém významu. Tak by se dala vyjádřit charakteristika jednoho z nejmenších afrických států sdílejícího své jihovýchodní hranice se Somálskem. Právě odtud operující militantní islamistická skupina al-Šabab podnikla v květnu tohoto roku teroristický útok, při kterém zahynuli dva lidé. Na opětovnou hrozbu teroristických útoků upozornily na konci listopadu jejich spojenci Spojené státy, které mají poblíž strategicky významného průlivu Bab-al-Mandab vojenskou základnu Camp Lemonnier. Džibutsko, stejně jako Keňa, Etiopie a další africké státy, je zapojeno do peacekeepingové mise AMISOM operující na somálském území.
Volby v Namibii
28. 11. 2014: Na poslední listopadový pátek připadly parlamentní volby v Namibii. Poprvé v afrických dějinách mohli voliči odevzdat svůj hlas pomocí elektronických přístrojů namísto klasické papírové formy. Očekává se hladké vítězství Jiho-západní africké lidové organizace (SWAPO), která spravuje zemi od nabytí samostatnosti roku 1989. Na minerály bohatá země patří k jedněm z nejzdravěji se rozvíjejících ekonomik afrického kontinentu.
Útok na mešitu ve městě Kano
28. 11. 2014: Desítky lidí zemřelo při explozi automobilu a následné střelbě u jedné z největších mešit ve městě Kano, ležícím na severu Nigérie. Počet zraněných se odhaduje kolem čísla čtyři sta. Centrální mešita je místem, kde k věřícím promlouvá vlivný muslimský duchovní, emír z Kana. Ten nedávno vyzval věřící, aby se ozbrojili proti islamistickým militantům ze skupiny Boko Haram. Nikdo se k útoku nepřihlásil, ale podezření padlo právě na Boko Haram. Skupina vede ozbrojený boj proti centrální vládě od roku 2009 a tento rok zabila více než 2000 lidí. Prezident Goodluck Jonathan odsoudil útok a vyzval všechny Nigerijce, aby se spojili v konfrontaci proti společnému nepříteli. Nigerijská policie uvedla, že po útoku zůstalo na místě třicet pět mrtvých, avšak očití svědkové tvrdí, že na mrtvých je mnohem více. Jeden ze záchranářů pak uvedl, že počet mrtvých vzrostl na sto dvacet a počet zraněných na dvě stě sedmdesát obětí. Je však složité toto číslo nezávisle ověřit. Podle svědků byly zaznamenány tři exploze v autech a následně byla slyšet střelba do věřících. Některé zprávy říkají, že první exploze v autě bouchla poté, co útočník najel do davu věřících, následně se ozvala střelba. Boko Haram se k útoku nevyjádřila, Skupina však zvýšila počet útoků poté, co proti ní nigerijská armáda zahájila minulý rok ofenzívu.
Jan Skoch, Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
