Stručný přehled událostí z Afriky za měsíc květen.

Boj o moc v Guinei

27. 5. – Nejméně 50 lidí bylo zabito a přes 350 lidí zraněno v Guinei během násilných protestů, které trvají již od března letošního roku. Protesty jsou vedeny opozicí, kvůli plánovaným červnovým volbám. Opozice obviňuje vládu, že se snaží nadcházející volby zmanipulovat a požaduje, aby byl termín voleb zrušen. Regionální diplomaté se snaží dostat obě strany k jednání. Parlamentní volby by měly vést k dokončení Guinejského přechodu k civilní vládě po vojenském převratu v roce 2008. Protesty se však zvrhly v rabování a etnické střety mezi dvěma hlavními Guinejskými kmeny – kmenem Malinke, který je loajální současnému prezidentovi jménem Alpha Conde, a pro-opozičním kmenem Peul, který představuje asi 40 % z celkové populace země. Vláda a její odpůrci se navzájem obviňují z rozmíchávání nenávisti mezi těmito dvěma kmeny. Obyvatelé se obávají, že stále se zhoršující situace poskytuje možnost armádě znovu se chopit moci, podobně jako tomu bylo v minulosti.

Mezinárodní společenství se usilovně snaží, aby obě znesvářené strany zasedly k jednacímu stolu. Mají strach, že Guinejský kolaps by mohl vtáhnout i sousední státy jako jsou Pobřeží slonoviny, Libérie, Sierra Leone a Mali, které se snaží zotavit ze svých občanských konfliktů. Špatná situace v zemi má také dopad na národní ekonomiku, investoři ztrácí důvěru v tuto zemi, která patří mezi největší vývozce bauxitu na světě.

Zdroj obrázku: Reuters 2013 

Egypt se obává důsledků rostoucí přehrady na Nilu

30. 5. – Egypt je závislý na vodě, kterou mu přináší Nil. Již několikrát deklaroval, že kvůli vodě by byl ochoten vstoupit i do konfliktu. I proto nyní s obavami sleduje pokračující projekt Etiopie, jehož cílem je postavit obří vodní elektrárnu na Nilu. Egypt se obává toho, že dojde ke snížení průtoku vody a nebude dostávat takové množství vody, na které má právo dle dohody z roku 1929. Představitelé Etiopie tvrdí, že stavba přehrady je nutná pro další rozvoj krajiny, avšak do stavby se pustila bez konzultace s dalšími spotřebiteli vody Nilu. Pro uklidnění situace Etiopie sestavila nezávislý mezinárodní tým, který byl složen z odborníků z Egypta, Súdánu, Etiopie aj. Jejich úkolem bylo vypracovat zprávu o tom, jaké následky může stavba mít. Tento měsíc přišel expertní tým se svými závěry – výstavba přehrady nijak zásadně Egypt ani Súdán neovlivní. Jiní egyptští odborníci však tvrdí, že dojde k velkému snížení vody. Ve vzduchu tak zůstává napětí. Stavba by měla být dokončena v roce 2015.

Zdroj obrázku: CBC 2013

Nová ústava v Zimbabwe podepsána

22. 5. – Zimbabwský prezident Robert Mugabe podepsal novou ústavu. Nová ústava omezuje moc prezidenta a také omezuje jeho vládu na maximálně dvě pětiletá období. Do konce letošního roku by také mělo dojít k novým volbám. Stále se však nedaří stanovit přesné datum konání voleb. Budou znamenat nové volby konec dlouhé vlády Mugabeho, který se drží u moci již 33 let? Teoreticky by mohl být zvolen, protože stanovená dvě pětiletá období platí až po podpisu nové ústavy, ne zpětně. Otázkou však je, zda na to Mugabe bude v 89 letech ještě stačit. 

Těžké střety v Demokratické republice Kongo (DRK)

20. 5. – Těžké střety se odehrály mezi vládními vojsky a rebely z hnutí M23. Tyto střety jsou první od doby, kdy byli rebelové vytlačeni z Gomy, hlavního města provincie Severní Kivu na východě země. Útok rebelů přišel poté, co v oblasti začala operovat mise Organizace spojených národů. Vláda věří, že útok rebelů z M23 souvisí s rozmisťováním těchto jednotek. Samotné vládní jednotky byly napadeny 12 kilometrů od Gomy a ofenzivy M23 se měli účastnit rebelové z celé provincie. Armáda však dokázala po dvou hodinách rebely zatlačit zpět. Přesto byly zaznamenány pokračující sporadické střety. Rebelové poté obvinili vládní vojska ze zahájení útoku proti nim.  Již na 800 000 lidí opustilo oblast poté, co rebelové zahájili minulý rok své tažení. Ke zklidnění situace byla do oblasti vyslána intervenční mise OSN čítající 3000 vojáků z Tanzanie, Malawi a Republiky Jižní Afrika.

24. 5. Rebelové ze skupiny M23 vyhlásili dočasné příměří, po dobu návštěvy Generálního tajemníka OSN Pan Ki-mun a ředitele Světové banky Jim Yong Kima. Prohlášení přišlo po bojích, které si ve městě Goma vyžádaly dalších 19 mrtvých. Mluvčí rebelů Amani Kabasha po telefonu prohlásil, že neohrozí Generálního tajemníka OSN během jeho návštěvy města Goma. Zároveň chtějí tímto krokem ukázat dobrou vůli a přivést vládu zpět k jednání v Kampale, v hlavním městě sousední Ugandy, kde se vedou mírová jednání o ukončení konfliktu. Pan Ki-mun během své návštěvy prohlásil, že intervenční jednotky OSN, vyslané do oblasti k boji proti rebelům, budou na místě jeden nebo dva měsíce.

Demonstrace jihoafrických horníků

21. 5. – Deset stávkujících Jihoafričanů bylo v úterý 21. května převezeno do nemocnice poté, co byli zasaženi gumovými projektily. Policie tak zasahovala proti demonstrujícím horníkům, kteří usilují o zvýšení platů. Demonstranti házeli kameny a dlažební kostky, policie odpověděla gumovými projektily. Tento střet se odehrál u dolů poblíž města Rustenburg, 120 km severozápadně od Johannesburgu. Národní svaz pracovníků v kovoprůmyslu v Jihoafrické republice (NUMSA) požaduje zvýšení platů o 20 % v celém odvětví. „Jestliže naše požadavky nebudou splněny, nebudeme mít jinou možnost, než jít do ulic,“ prohlásil Mphumzi Maqungo, pokladník Unie, která má 230 000 členů. Tyto události jsou důkazem křehkosti pracovněprávních vztahů v největší ekonomice Afriky. Vztahy nejsou zatím uklidněny od důlních nepokojů z loňského roku, při nichž bylo zabito nejméně 50 lidí. Nepokoje jsou vyvolány především obrovskými sociálními rozdíly mezi lidmi v Jihoafrické republice, špatnými pracovními podmínkami a nízkým platovým ohodnocením horníků.

 Uvěznění armádního velitele za masakr v Pobřeží Slonoviny

18. 5. – Došlo k zatčení armádního velitele Amade Oueremiho. Je obviněn z masakrů při povolebním násilí v roce 2011. Bojovníci pod jeho velením měli popravit stovky podporovatelů předchozího prezidenta a neúspěšného kandidáta ve volbách Laurenta Gbagba ve městě Duekoue na západě země. Oueremi a jeho společníci byli identifikováni očitými svědky. Současná administrativa je kritizována lidsko-právními organizacemi za nerovný přístup ve vyšetřování zmíněných masakrů, kdy jsou z těchto činů obviňováni jen lidé spojení s předchozí vládou Laurenta Gbagba. Ten odmítl po prezidentských volbách v roce 2011 uznat porážku. V následném násilí bylo zabito okolo 3000 lidí. Gbagba nyní čeká na proces u Mezinárodního trestního soudu, kde je obviněn ze zločinů proti lidskosti.

Autoři: Alena Hrušková,  Lukáš Němec, Jan Skoch – studenti Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU.