Vítězství Muhammadu Buhariho v Nigerijských prezidentských volbách
1. 4. 2015: Muhammadu Buhari, bývalý armádní velitel, se stal prvním opozičním kandidátem, který vyhrál volby. Generál Buhari porazil svého kandidáta Goodluck Jonathana o více jak 2, 5 milionů hlasů. Buhari po zveřejnění výsledků prohlásil, že je volbou pro změnu. Označil svého protikandidáta jako ctihodného oponenta a vyzval ho, aby mu předal moc. Volby byly podle pozorovatelů v pořádku, i když se vyskytla obvinění z podvodů. Buhari rovněž prohlásil, že se jedná o historický moment a že Nigérie dokázala, že zde panuje demokracie. Protikandidát Jonathan vyzval své stoupence ke klidu a popřál Muhammadu Buharimu k vítězství. Zatím není jasné, co bude Jonathan dělat po předání úřadu, což by mělo být 29. května. Nynější prezidentské volby byly čtvrté, kterých se Buhari zúčastnil. Nejvíce hlasů získal v severní a severovýchodní části země, jež jsou nejvíce postiženy násilím způsobené islamistickou organizací Boko Haram. Právě to byl jeden z důvodů, proč byl Jonathan poražen. Podle mnoha lidí nebral situaci vážně a nedokázal zabránit v dalších útocích islamistů. Například v nejhůře postiženém státě Borno, získal Buhari 94 procent hlasů. Samotné volby byly odloženy o šest týdnů, aby mohla armáda získat zpátky území od islamistických ozbrojenců.
Muhammadu Buhari, Zdroj: Wikipedia.org
Zákonné změny v Burkina Faso
8. 4. 2015: Prozatímní parlament v Burkině Faso schválil zákon, jenž znemožňuje kandidovat v nadcházejících volbách spojencům bývalého prezidenta Blaisea Compaorého. Taktéž poslanci, jež minulý rok podpořili ústavní změnu, která měla prodloužit Compaorého vládu, byli zbaveni úřadu. Compaoré vládl Burkině Faso po 27 let, než byl donucen minulý rok odstoupit po rozsáhlých protestech veřejnosti. Zákon přišel jen několik dní poté, co bylo několik spojenců Compaorého zatčeno. Burkina Faso je v současnosti vedena prozatímní vládou, jež chce v říjnu tohoto roku uspořádat prezidentské a parlamentní volby. Mají to být první volby od svržení Compaorého. Bývalá vládnoucí strana Kongres pro demokracii a pokrok se staví proti novému zákonu. Mluvčí strany Boubacar Bouda k tomu uvedl, že by mohl být celý zákon prohlášen za protiústavní.
Výbuch bomby u marockého velvyslanectví v Libyi
13. 4. 2015: Před branou marocké ambasády v libyjském hlavním městě Tripolisu explodovala bomba. Exploze následovala jen několik hodin poté, co se odehrála střelba u jihokorejské ambasády, při které byli zabiti dva lidé. Při výbuchu došlo k poškození několika blízko zaparkovaných aut, avšak nebyly hlášeny žádné oběti. Bomba byla položena v tašce před branou marocké ambasády. U jihokorejské ambasády byla střelba vedena z projíždějícího auta na příslušníky bezpečnostních složek. K tomuto útoku se přihlásila militantní skupina Islámský stát. Exploze u marocké ambasády byla podle očitého svědka velmi silná. Budova se otřásala po několik sekund. Nebylo však jasné, zda se v době útoku někdo nacházel uvnitř budovy. Marocká ambasáda se zřejmě stala terčem útoku, z důvodu angažmá marocké vlády v rozhovorech vedených pod hlavičkou Organizace spojených národů. Ty mají za cíl ukončit nestabilitu v Libyi a ustanovit jednotnou vládu. Při útoku na korejskou ambasádu, jenž se odehrál o den dříve, byl zastřelen jeden strážný a jeden civilista. Druhý strážce byl zraněn. V době útoku se v budově nacházeli tři občané jihokorejské národnosti, z toho dva diplomaté. Ti zůstali nezraněni. Ambasáda byla po několik měsíců zavřena, ale byla nedávno znovu otevřena. Libye se ocitla v chaosu, poté, co byl v roce 2011 svržen tehdejší vládce Muammar Kaddafí. Skupina Islámský stát se v současnosti nachází na několika místech v zemi a prohlašuje, že stojí za sérií útoků na zahraniční cíle v Libyi včetně ambasád a ropných polí.
Sebevražedný útok na základnu OSN v Mali
15. 4. 2015: Sebevražedný útok na základnu OSN (Organizace spojených národů) v severním Mali zabil tři civilisty a zranil devět peacekeeperů. Atentátník se pokusil vjet do tábora OSN jménem Ansongo a právě v ten moment došlo k explozi. Od července 2013 bylo při útocích zabito na 35 vojáků OSN a dalších 140 jich bylo zraněno. OSN převzala zajištění bezpečnosti v severní části Mali po francouzských vojácích, kteří předtím vedli v oblasti vojenskou operaci, jež měla za cíl převzít kontrolu nad severní oblastí Mali, která byla oslabena islamisty. Islamisté napojeni na teroristickou síť Al-kájda byli vytlačeni do oblasti pouště Sahary, odkud podnikají útoky. Povstalci z kmene Tuaregů se nejprve s militantními islamisty spojili, později se však opět rozdělili. Šéf OSN v Mali Mongi Hamdi odsoudil útok jako zbabělý a odporný. Podle jeho slov byl šokován, že se stateční vojáci OSN stali opět oběťmi útoku, stejně tak nevinní civilisté. Rovněž prohlásil, že mise OSN v Mali Minusma bude dále plnit své úkoly. Peacekeepeři pocházející z Nigeru byli při útoku vážně zraněni. Severní Mali je konfliktním místem již od získání nezávislosti v roce 1960. Je obýváno etnikem Tuaregů, kteří se cítí znevýhodněni centrální vládou. Nebezpečí islamistických skupin v oblasti udělalo konflikt mnohem komplexnějším. V současnosti je v zemi vysláno 9 000 vojáků OSN.
Ofenzíva proti Boko Haram v oblasti Sambisa
22. 4. 2015: Nigerijská pozemní vojska se připojila k ofenzívě proti islamistům z Boko Haram na severovýchodě země, v zalesněném regionu Sambisa. Oblast byla již předtím od února tohoto roku bombardována. Objevují se zde také spekulace, že by se v této oblasti mohlo nacházet několik unesených školaček z města Chibok. Nigerijská armáda mezitím obsazuje zpátky území od povstalců a obsazení Sambisy je jedním z hlavních cílů. Sambisa se nachází se ve státě Borno. Bombardování bylo ztíženo špatnou viditelností a povětrnostními podmínkami. Armádní mluvčí Chris Olukalade však odmítl poskytnout detailnější informace ohledně ofenzívy. Odcházející prezident Goodluck Jonathan je silně kritizován za to, že nedělá dost k ukončení konfliktu, což se změnilo těsně před volbami. Okolo tří milionů lidí bylo donuceno opustit své domovy od roku 2009, kdy povstalci zahájili ozbrojené akce. Stovky jich byly rovněž uneseny, jako 200 školaček z města Chibok z dubna 2014.
Angolská opozice viní vládu ze zabití vice než 1000 lidí
27. 4. 2015: Angolská opozice UNITA prohlásila, že během střetů mezi angolskou policií a členy Křesťanské sekty bylo zabito více než 1000 civilistů, nikoliv pouze 13 jak tvrdí angolská policie. Angolské vláda prohlásila křesťanskou organizaci Světlo Světa s vůdcem Josem Kalupetekaem a s více než 3000 členy, za nezákonnou čímž vyvolala násilné protesty. Církev prorokovala konec světa na konci prosince. Je však nutné podotknout, že ani jedno z uvedených čísel není v současné době možné věrohodně ověřit.
Nepokoje v Burundi
27. 4. 2015: Policie v Burundi použila slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům, kteří se bouřili proti současnému prezidentovi Pierremu Nkurunzizaovi, který plánuje kandidovat potřetí jako prezident země. Nkurunziza prohlásil, že se hodlá zúčastnit voleb 26. června, nicméně jeho odpůrcům se tento krok nelíbí, neboť by tím byla porušena ústava. Podporovatelé současného prezidenta však argumentují tím, že se první vládnoucí období nepočítá, protože byl prezident vybrán zákonodárci a nikoliv zvolen lidem. Protestující blokovali silnice zátarasy, pálili pneumatiky a tak byla do ulic vyslána i armáda. Podle Červeného kříže si nepokoje vyžádaly 2 oběti.
Gnassingbe opět zvolen prezidentem Toga
28. 4. 2015: Faure Gnassingbe byl již potřetí zvolen prezidentem Toga, tentokrát se ziskem 1,2 milionu hlasů a tedy 58,75%. Jeho největší konkurent Jean-Pierre Fabre, obdržel 34,95 % hlasů.
Prezident Gnassingbe, Zdroj: Wikipedia.org
Čínské zájmy v Rovníkové Guinei
29. 4. 2015: Industrial and Comercial Bank of China podepsala s Rovníkovou Guineou kontrakt v hodnotě 2 miliard amerických dolarů. Dohoda byla podepsána na základě setkání mezí čínským prezidentem Xi Jinpingem a prezidentem Rovníkové Guiney Teodorem Obiang Nguemaem. Smlouva zahrnuje finanční pomoc pro západo-africký na ropu bohatý stát a také podporu čínského průmyslu v zemi. Čína tak dále prohlubuje své zájmy na africkém kontinentu. Čínské investice jsou však kritizovány ze strany mnoha neziskových organizací zabývajících se lidskými právy, kvůli Čínské podpoře vládám, které příliš nerespektují lidská práva a jsou obestřena netransparentností, jako například Angola Zimbabwe či Súdán. Rovníková Guinea je malá země Subsaharské Afriky s nejvyšším podílem HDP na jednoho obyvatele, avšak je také známa svou vysokou korupcí. V roce 2014 jí podle Spojených Národů patřilo 144. místo ze 187 pozorovaných zemí v Indexu lidského rozvoje.
Nigerijská armáda osvobodila unesené ženy a dívky
30. 4. 2015: Nigerijské armádě se podařilo během dubna osvobodit ze zajetí Boko Haram 200 dívek a dalších 93 žen, nicméně dívky z internátní školy v Chiboku mezi nimi nebyly. Ženy a dívky byly po osvobození evakuovány do bezpečné zóny. Během dalšího týdne se vojákům podařilo osvobodit ještě další ženy a děti. Boko Haram do roku 2014 uneslo více jak 2000 dívek od jejich rodin. Tyto dívky často v táborech bojovníků slouží jako sexuální otrokyně a lidské štíty při bojích.
Jan Skoch a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
