Volby v Zimbabwe
31. 7. 2013 – Koncem července se v Zimbabwe uskutečnily dlouho očekávané volby. Výsledek však pro mnohé odborníky nebyl překvapivý. Zvítězil muž, který Zimbabwe ovládá již přes 30 let – Robert Mugabe (89 let) a jeho strana ZANU-PF. Mugabe získal 61 % hlasů a jeho strana ZANU-PF získala dvě třetiny křesel v parlamentu. Mugabeho oponent Morgan Tsvangirai označuje volby za velmi chaotické a chystá se podat proti jejich výsledku žalobu. Podle kritiků voleb byly upraveny seznamy voličů ve prospěch Mugabeho, na seznamu registrovaných a oprávněných voličů mělo údajně chybět velké množství obyvatel, kterým tak bylo znemožněno volit. Západní země volby kritizují, ale vypadá to, že sousední země výsledek voleb přijmou, jak to již udělala např. Jihoafrická republika, v zájmu zachování regionální stability.
Konflikt v Demokratické republice Kongo: rekrutace vojáků ze sousední Rwandy rebely z M23
31. 7. 2013 – Podle očitých svědků je sousední Rwanda obviňována, že násilně verbuje bojovníky pro rebelskou skupinu M23, která bojuje proti vládnímu vojsku na východě Demokratické republiky Kongo (DRK). To potvrdili čtyři muži, kteří v současnosti hledají azyl v Ugandě, aby dále nemuseli bojovat. Rwandská armáda rezolutně popírá, že by k něčemu takovému docházelo a naopak tvrdí, že se jedná o vymyšlené příběhy těch, kteří se snaží získat azyl. Minulý týden však Spojené státy americké vyzvaly Rwandu, aby přestala podporovat bojovníky ze skupiny M23. O propojení rwandské vlády a skupiny M23 jsou přesvědčeni i představitelé Organizace spojených národů a vlády DRK. Od začátku konfliktu muselo své domovy ve východní části DRK opustit na 800 000 lidí. Rwanda však jakoukoliv podporu rebelům popírá. Avšak podobné případy registruje i lidsko-právní organizace Human Rights Watch. Ta rovněž varuje rwandské děti před nabídkou práce ve východní části DRK. Existuje zde potenciální nebezpečí, že by mohly být rekrutovány jako dětští bojovníci v rámci M23. K nastolení míru byla v oblasti nasazena intervenční brigáda OSN čítající 3000 vojáků.
Prezidentské volby v Mali jdou do 2. kola
31. 7. 2013 – Prezidentské volby v Mali, které se začaly 28. července, míří do druhého kola. Žádný z kandidátů nezískal v prvním kole 50 % hlasů potřebných pro zvolení. Druhé kolo se uskuteční 11. srpna a o prezidentský post se v něm budou ucházet bývalý premiér Ibrahim Boubacar Keita a bývalý ministr financí Soumaila Cisse. Keita vyhrál první kolo, když získal 39, 2 % hlasů. Druhý Cisse pak 19, 4 %. Od těchto voleb je očekáváno, že by měly ukončit 22 měsíců trvající neklid, který následoval po vojenském převratu, jenž svrhl tehdejšího prezidenta Amadou Toumani Tourého. Tehdy jedna z nejstabilnějších afrických demokracií upadla do vleklé politické krize, která byla poznamenána konfliktem s islámskými ozbrojenci a bojovníky z kmene Tuaregů. Ti požadují samostatný stát na severu Mali. Francie, která poslala 4000 svých vojáků k vytlačení islámských ozbrojenců ze severu země, oznámila, že volby považuje za úspěch a Evropská unie řekla, že jejich průběh proběhl bez větších komplikací a ocenila zájem místních voličů. Výsledky jsou však prozatím provizorní a musí být ještě potvrzeny konstitucionálním soudem Západoafrických národů (West African Nation’s Constitutional Court). Keita (69) vedl svou kampaň pod heslem „Za malijskou čest“. Ta těžila z faktu, že mnoho Malijců se cítí poníženo přítomností Francie, která pomáhá vládním vojákům zvládat situaci na severu země. Rovněž je favoritem armádních kruhů, které nyní ovládají zemi. Naopak Cisse (63) je považován za oponenta současné vojenské vlády a požadoval, aby vojenská junta byla vymazána z politické scény. Samotných prezidentských voleb se zúčastnilo celkem 27 kandidátů.
Obrázek: Soumaila Cisse a Ibrahim Boubacar Keita
Mali podepsalo příměří s rebely
18. 6. 2013. Malijská vláda podepsala příměří s rebely kmene Tuaregů. Tím umožnila armádě a civilním administrativním pracovníkům, aby se mohli vrátit do města Kidal v severní části země před blížícími se volbami. Ti by měli připravit území ovládané rebely na volby, jež by se měly uskutečnit příští měsíc. Volbami by se měl podle centrální vlády završit proces demokratické tranzice, která započala vojenským převratem v březnu 2012. Převratu využili ke konfliktu Tuaregové, kteří chtěli pod vedením Národního hnutí za osvobození Azawadu (National Movement for Liberation of Azawad-MNLA) dosáhnout autonomie na severu země. Samotné dohody bylo dosaženo v sousední Burkině Faso po dvou týdnech vyjednávání za pomoci regionálních velmocí, Organizace spojených národů a Evropské unie.
OSN varuje před novou krizí v Africe způsobenou uprchlíky z Nigérie
18. 6. 2013. Z Nigérie utíkají tisíce lidí do okolních zemí v důsledku ofenzívy vládních vojsk proti islámské sektě Boko Haram, která je zodpovědná za několik krvavých teroristických útoků v zemi. Nejvíce jsou krizí zasaženy Niger, Kamerun a Čad. Do Nigeru uteklo na 6000 uprchlíků, další 3000 uprchlíků odešlo hledat bezpečí do Kamerunu. Ten nejprve uzavřel hranici s Nigérií, protože je obával, že se členové Boko Haram přesunou na jeho území. 11. června však hranice opět otevřel. Uprchlíci jsou ubytováni v kostelech a ve školách a jídlo dostávají od místních obyvatel. Samotná vojenská ofenzíva započala 15. května a jejím cílem je zneškodnit sektu Boko Haram. Boje se odehrávají především na severovýchodě země, kde byl ve státech Adamawa, Borno a Yobe vyhlášen výjimečný stav. S tím však nesouhlasí mezinárodní organizace Transparency International, která upozorňuje na skutečnost, že výjimečný stav může sloužit k porušování lidských práv, kdy například mnozí zadržovaní nigerijskou armádou nemají přístup k právníkům a nemají tudíž možnost právní obrany.
Zdroj obrázku: Aljazeera.com
Al-kajdá potvrdila smrt vůdce v Mali
17. 6. 2013. Severoafrická odnož teroristické skupiny al-Kájda potvrdila, že v boji s francouzskými vojsky byl zabit Abdelhamid Abou Zeid Mali. Ten byl považován za vrchního velitele al-Kájdy Islámského Maghrebu. Zpráva přišla tři měsíce poté, co stejnou skutečnost oznámila francouzská armáda. Ta prohlásila, že Zeid byl zabit již na konci února 2013 při bojích na severu Mali. Abou Zeid se narodil v Alžírsku a od roku 2003 byl součástí severoafrické odnože al-Kájdy. Konflikt v Mali vypukl v březnu 2012, kdy byl svržen tehdejší prezident Touré. Al-Kájda se přidala na stranu rebelů kmene Tuaregů, kteří usilují o nezávislý stát v severní části země, na území nazývaném Azawad. 11. ledna tohoto roku pak Francie, na straně centrální vlády, zahájila ofenzívu, která zatlačila rebely zpět od hlavního města Bamako.
Obamova návštěva v Africe
30. 6. – Americký prezident započal svou druhou návštěvu Afriky během svého prezidentování v Dakaru 26. června, hlavním městě Senegalu. Kromě Senegalu navštívil také Jihoafrickou republiku a Tanzánii. Cílem jeho návštěvy byla jednání ohledně ekonomického rozvoje a obchodu. Rostoucí ekonomika Afriky již neláká pouze investory z Číny či EU, ale také z USA, což vysvětluje i početnou delegaci ekonomických zástupců, kteří přicestovali společně s americkým prezidentem. Při své návštěvě Obama také navštívil několik historických míst. 30. června se sešel s rodinou vážně nemocného bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. Jeho návštěva byla velmi vítána, ovšem byly zaznamenány i projevy nespokojenosti s jeho příletem, a to v Johannesburgu.
Zdroj obrázku: Aljazeera.com
