V březnu se stalo v Africe mnoho zajímavých událostí. Jejich přehled Vám přinášíme v následujícím příspěvku.
Vyslání první ofenzivní brigády OSN do oblasti DRK
28. 3. 2013. – Jednotky OSN budou bojovat s rebely na východě Demokratické republiky Kongo, se kterými si tamní vláda nedokáže poradit. Brigáda má mít 2500 členů a má neutralizovat a odzbrojit ozbrojené povstalecké skupiny, především na východě země v provinciích Severní a Jižní Kivu a Ituri. Tato peacekeepingová mise je bezprecedentním krokem pro OSN, jelikož se jedná o první misi, která může ofenzivně zakročit proti rebelům, zejména ze skupiny M23. Rovněž je důsledkem nečinnosti vlády při potrestání dvou vládních praporů, které se měly dopustit znásilnění 126 žen ve městě Minava na východě země. Vládní vojska jsou proslulá znásilňováním a rabováním. Tato brigáda je součástí mise Monusco, jejichž cílem je udržovat mír a stabilizovat situaci v DRK. V současnosti má v zemi 19 815 vojáků a civilistů.
Převrat ve Středoafrické republice
31. 3. 2013. – Rebelům ze skupiny Seleka se podařilo dobýt hlavní město Středoafrické republiky Bangui a úspěšně tak dotáhli do konce probíhající převrat v zemi. Vůdce rebelů Michel Djotodia se okamžitě chopil moci, zrušil ústavu a rozpustil parlament. Djotodia prohlásil, že v přechodné době, než dojde ke svobodným a rovným volbám povede zemi on. O důvěryhodnosti nadcházejících voleb (pokud se jich vůbec dočkáme) existují vážné pochyby. Situace v zemi se po lednové mírové dohodě neuklidnila. Dle mírové dohody mělo dojít ke sdílení moci mezi současnou vládou, opozicí a rebely. Djotodia však obvinil dnes již bývalého prezidenta Bozize z porušení dohody, a proto byl podle něj převrat nutný. Po převratu došlo v hlavním městě Bangui k rabování a Boziz utekl do sousedního Kamerunu. Francie poslala do země další své jednotky a zároveň požádala o urgentní setkání Bezpečnostní rady OSN, která by se měla situaci ve Středoafrické republice věnovat.
Státní převraty nejsou ve Středoafrické republice vůbec ojedinělé, i čerstvě sesazený prezident Boziz se dostal k moci v roce 2003 pomocí převratu.
Poklidné prezidentské volby v Keni
31. 3. 2013 – V Keni proběhly prezidentské volby. Vítězem se stal Uhuru Kenyatta, vícepremiér země, který čelí žalobě u Mezinárodního trestního soudu. Je obžalován z podílení se na násilí během voleb v roce 2007. Kennyatta vyhrál neočekávaně již v prvním kole prezidentských voleb, kdy získal 50,07 % hlasů a těsně se tak vyhnul kolu druhému. Keňa má velmi nepříjemné vzpomínky na minulé volby roku 2007, kdy se povolební násilné nepokoje postupně přeměnily na etnické násilí, během kterého zahynulo přes tisíc lidí a mnoho dalších bylo vyhnáno z domovů. Podobné reakce byly očekávány díky těsnému výsledku i letos. Na průběh voleb byla podána žaloba, ale soud prohlásil, že volby proběhly v pořádku a Kennytovu výhru potvrdil. Zatím to vypadá, že se země vyhne násilným nepokojům. Částečně k tomu přispěl i hlavní protikandidát Kennyaty – Ralia Odinga, který svou porážku uznal a nepobízí své stoupence k násilným protestům. Obyvatelé také pravděpodobně mají již větší důvěru v celý volební proces a justici v zemi než měli v roce 2007 a bezpečnostní složky země byly na situaci lépe připraveny. Bez obětí se však ani letos volby neobešly a prozatím přišlo během menších nepokojů o život 5 lidí.
Výsledek voleb zřejmě nepotěší USA, neboť prozápadně orientovaný Odinga prohrál. Keňa představuje důležitého spojence USA v boji proti terorismu v Africkém rohu, avšak po zvolení Kennyaty může začít vzájemná spolupráce váznout. V zájmu Kennyaty by však mělo být zachovat si náklonnost veřejnosti, protože popularita může být jeho nejlepší zbraní v nacházejícím soudním jednání.
Prohloubení spolupráce mezi Angolou a USA
26. 3. 2013 – V měsíci Březen proběhlo hned několik jednání za účelem prohloubení spolupráce mezi těmito dvěma zeměmi. V Luandě, hlavním městě Angoly proběhlo setkání mezi zástupci Angolského ministerstva národní obrany a podplukovníkem Enriquem Riverou, novým americkým atašé armády US v Angole. Spojené státy poskytly angolské vládě grant ve výši 100 000 dolarů na výuku anglického jazyka a na podporu boje proti HIV-AIDS angolských ozbrojených sil (FAA). Generál také zdůraznil, že vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi bude brzy rozšířena o oblasti vojenské techniky, a dodal, že tento dvoustranný vztah jde vytrvale kupředu. Ve stejném týdnu jednala i delegace angolských ozbrojených sil (FAA) a americké vojenské velitelství pro Afriku (Africom). Za tímto účelem, dorazil do Luandy, velitel Africomu Christopher Dell, který prohlásil, že návštěva má za cíl identifikovat možné oblasti pro zvýšení vojenské spolupráce s Angolou. Jedná se hlavně o pomoc v problematické oblasti velkých jezer a také pomoc Angole s ilegálními imigranty nyní převážně z Konga, odkud utíkají velké počty uprchlíků kvůli zhoršené situaci v zemi. Podle Della hraje Angola důležitou roli v hledání řešení krize v této oblasti afrického kontinentu. Partnerství mezi těmito dvěma státy se prohlubuje také díky energetické spolupráci a to hlavně z důvodu obrovských ropných zásob, které se nacházejí na angolském území, jak potvrdila americká tajemnice Wendy Shermanová při své jednodenní návštěvě země na začátku března.
Spolupráce mezi těmito dvěma státy je zajímavá také pro jejich vzájemné vztahy z minulosti, z dob Angolské občanské války, kdy tyto státy byly svými nepřáteli.
Zadržení a uvalení vazby na generála Bosco Ntagandu u ICC
22. 3. 2013 – Generál Ntaganda byl zadržen. Je obviněn z 10 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. On sám to popírá. Ntaganda bojoval na straně rebelů i vládních vojsk. Navíc byl jedním z vůdců rebelského hnutí M23, které bojuje proti vládním vojskům ve východní části země u hranic s Rwandou. Je prvním podezřelým z konfliktu v DRK, který se vydal Tribunálu dobrovolně. Obžaloba ho viní z verbování dětských vojáků, znásilnění, vražd a sexuálního otroctví. Těchto zločinů se měl dopouštět mezi lety 2002 až 2003 v provincii Ituri.
Nová ústava v Zimbabwe
19. 3. 2013 – Během referenda se 95 % obyvatelů Zimbabwe vyjádřilo pro novou ústavu, díky které by se již letos mohly konat nové volby. Nová ústava je podporována prezidentem Robertem Mugabe i jeho hlavním oponentem Morganen Tsvangirai. Nová ústava omezuje prezidentský úřad pouze na dvě pětiletá volební období, dále posiluje pozici parlamentu a zakazuje post premiéra. Do třiceti dnů by měla být ústava podepsána prezidentem a pak již nic nebrání uvedení v platnost. Podle regionálních pozorovatelů je ústava rokem vpřed a měla by zemi zajistit Zimbabwany ochránit před mučením, má zaručit svobodu slova a celkově přispět k mírové situaci v zemi.
Nové střety mezi vládními vojsky a ozbrojenci na východě DRK
5. 3. 2013 – Na začátku března došlo k novým střetům mezi vládními vojsky a rebely ze skupiny APCLS ve městě Kitchanga na východě země u hranic s Rwandou. Při bojích zemřelo nejméně 70 osob a další tisíce opustily své domovy. Údaje se však rozcházejí. Místní úřady tvrdí, že bylo zabito nebo je pohřešováno 200 lidí a 300 domů bylo vypáleno. Armáda oznámila, že vytlačila rebely z města. Nové násilí vypuklo týden poté, co byla podepsána dohoda s deseti africkými státy o ukončení nepřátelství. Dohoda měla ukončit toleranci rebelských skupin a vláda DRK se zavázala, že tyto rebelské skupiny nebudou destabilizovat okolní státy.
Autoři: Alena Hrušková, Lukáš Němec, Jan Skoch – studenti Bezpečnostních a strategických studií
