Kompilace odkazovaného zpravodajství z východní Asie

ÚVOD:

Novou edici novinek ze světa, tentokrát zaostřenou na Východní Asii, patrně nelze začít ničím jiným, než velkým ochlazením vztahů Spojených států amerických a Čínské lidové republiky. Tento proces se nyní dostal do centra pozornosti médií, jak českých tak zahraničních a patrně by bylo vhodné nejdříve vysvětlit pozadí dnešních událostí v poněkud širším světle. Ačkoli se na první pohled zdá, že  se jedná už výhradně o záležitost prezidenta Obamy náznaky zhoršujících se vztahů se začaly objevovat už za posledních měsíců jeho předchůdce George Bushe. Tehdy totiž začala americká vláda dávat jasně najevo, že povolí dlouhou odkládaný prodej pokročilých zbraňových systémů Tchaj-wanu, který Čína považuje za svoji odtrženou provincii.  Začátkem roku 2009 došlo k poměrně závažnému námořními incidentu, když čínská plavidla manévrovala nebezpečně blízko neozbrojenému průzkumnému plavidlu amerického námořnictva. Obě strany se důrazně obviňovali z porušování mezinárodního práva. K těmto znepokojivým událostem se přidaly i dlouhotrvající problémy, jako např otázka íránského jaderného programu, kde Čína tvrdošíjně odmítá podpořit jakékoli sankce proti svému hlavním spojenci na Středním východě a spory ohledně  změn klimatu, které vyšly prudce najevo v souvislosti s konferencí o klimatu v Kodani. Ovšem bezprostřední rozbuškou se staly události počátku roku 2010. Nejdříve to bylo překvapivé oznámení společnosti Google, která deklarovala záměr opustit čínský trh a protest proti kybernetickým útokům čínských hackerů. Ti se v poslední době zaměřili na emailové schránky čínských disidentů. Poté se k tomu přidala další zpráva a to o konečném rozhodnutí prodat pokročilý „balíček“ zbraní Tchaj-wanu. A mezi nejposlednější bolavé místo patří i plánovaná návštěva tibetského duchovního vůdce Dalajlámy v USA, kde se má setkat s prezidentem Obamou. To vyvolalo poměrně závažné zhoršení ve vztazích Čína-USA. Tato situace poměrně jasně vybízí ke srovnání se situací před deseti lety. V posledních měsících administrativy Billa Clintona došlo taktéž k vážnému narušení vzájemných vztahů, když při operaci Allied Force proti tehdejší Jugoslávii americké bombardéry B-2 omylem zasáhly čínskou ambasádu, což mělo za následek mohutnou vlnu nacionalistických a protiamerických protestů. Těsně po nástupu Georgie W. Bushe prosazovalo mnoho jeho členů ostrý postoj vůči Číně, zejména v bezpečnostní oblasti.K nejváženějšímu se stalo z prvního dubna  2001, kdy po kolizi s čínskou stíhačkou musel nouzově přistát americký průzkumný letoun  na čínském území na ostrově Hainan. Tam byla celá posádka několik dní držena a mezi Pekingem a Washingtonem probíhala ostrá válka slov. Ačkoli byla posádka i letoun nakonec vrácen zpět USA, ty 24. dubna 2001 odsouhlasil velkou dodávku zbraní Tchaj-wanu. Avšak o bezmála čtyři mesíce poté došlo k útokům z 11. září. USA zcela přes noc změnily priority a byly nuceny vzaty s Čínou urovnat, neboť potřebovaly její pomoc v globálním tažení proti terorismu.  Jak s nadsázkou napsala věhlasná analytička a odbornice na Čínu Susan L Shirk ve své vynikající knize China: The Fraguile Superpower, Usáma bin Ládin svým způsobem zachránil Čínu. Následující roky se vyznačovaly prakticky bezproblémovými vzájemnými vztahy. Nicméně nyní se zdá, že jsme svědky konce jedné éry. USA dnes vnímají hrozbu terorismu mnohem méně a celkově jinak než v oněch inkriminovaných letech. Naopak u velké části vojenského a politického establishmentu se projevují obavy z rychlého vývoje, jaký Čína udělala na mezinárodním, ale i vojenském poli. Proto lze očekávat, že současná napětí, ačkoli se pravděpodobně o něco sníží, není jen přechodná záležitost, ale patrně se stane trvalejším rysem vzájemných vztahů.

Kauza Google Čína

Byla to právě aféra Google, která se stala hlavním spouštěčem současných událostí. Americká vláda se promptně postavila za jednu z ikon internetového průmyslu a ministryně zahraničí Hillaty Clintonová měla poměrně ostrý projev na adresu čínského vedení, které obvinění popřelo a odsoudilo. Čínské oficiální deníky ji dokonce obvinily z „informačního imperialismu“. Více se dá dozvědět na následujících odkazech

http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/8474011.stm

http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/8478005.stm

http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/01/15/this_week_at_war_google_has_more_guts_than_the_us_government

Zbraně „odtržené provincii“

Druhým významný bodem, které vzbudil současné vášně se stala otázka prodeje zbraní Tchaj-wanu. Otázka zbraní pro tento státu de-facto byla vždy nesmírně citlivým jak ve vzájemných vztazích Číny a USA. Ačkoli USA si vždy přály, aby jejich postoj zbytečně nepřidával na napětí mezi oběma zeměmi, současně si byly a jsou vědomy svých formálních závazků vůči Tchaj-wanu. Toto dilema bylo řešeno různým způsobem. Následující texty nabízejí  jedna vynikající shrnutí amerického vývozu zbraní na Tchaj-wan a zadruhé co zahrnuje nebo naopak nezahrunu nejnovější „balík“ pro Čínskou republiku, jak zní oficiální název Tchaj-Wanu.

www.fas.org/sgp/crs/weapons/RL30957.pdf

http://www.defensenews.com/story.php?i=4469320&c=ASI&s=SEA

Dalajláma v USA

Aby toho nebylo málo, tak napětí vystupňovala návštěva Dalajlámy v USA oznámení, že prezident Obama se s ním přes všechny čínské protesty setká, což také později učinil. To přimělo Čínu k tomu, aby si předvolala amerického velvyslance.

http://www.businessweek.com/news/2010-02-02/china-warns-obama-on-meeting-with-dalai-lama-as-u-s-ties-sour.html

http://www.cnn.com/2010/WORLD/asiapcf/02/19/china.obama.dalai.lama/index.html?iref=allsearch

Čínská protiraketová obrana

V těchto divokých událostech jakoby zanikla zpráva o tom, že Čína vyzkoušela protiraketovou střelu a demonstrovala tak schopnost sestřelovat balistické střely proti jejímu území. Ve vojensko-obranné sféře to ovšem vzbudilo značný rozruch, protože se jednalo o velice sofistikovaný sestřel ve střední fázi letu, což někteří analytici dávají do souvislosti s jejím ambicemi oblasti vesmírného válčení. Následující text je z pera Dr. Richarda Fishera  uznávaného experta na čínské vojenství.

http://www.strategycenter.net/research/pubID.222/pub_detail.asp

Čína a deset mýtů příští dekády

Věhlasný konzervativní think-tank The Heritage Foundation zveřejnil nesmírně zajímavou studii o vztazích USA a Číny. Jmenuje se Deset čínských mýtů příští dekády a zabývá se v nich obecně oblíbenými tezemi o závislosti USA na čínských půjčkách a výkonnosti čínské ekonomiky. Většinu z nich staví do nového světla, zejména přesných čísel, které ukazují, že americká závislost na Číně je poměrně rozšířený mýtus nemající hlubší opodstatnění. Současně upozorňuje na demografické a enviromentální dopady čínského rozvoje a zpochybňuje obecně populární tvrzení, že čínská ekonomika s naprostou určitostí tu americkou předežene. Toto mnohé další „mýty“ naleznete v odkazu níže.

http://www.heritage.org/Research/AsiaandthePacific/bg2366.cfm

Ostřelovaná hranice

Mezi Jižní a Severní Koreou to opět vře. Tentokrát zahájila KLDR nové kolo vzájemného nepřátelství ostřelováním sporné námořní hranice, což ospravedlňovala dělostřeleckým cvičením Ačkoli plavidla Jihokorejského námořnictva odpověděla palbou do vzduchu nikdo nebyla naštěstí zraněn. Tento incident je dáván do souvislosti s prohlášením Soulu a  náznaků toho, že pokud by se Sever chystal použít jadernou zbraň, mohla by Jižní Korea sáhnout k preventivnímu úderu.

http://www.france24.com/en/20100127-north-korea-south-korea-exchange-fire-near-disputed-sea-border

Vadné Toyoty

Japonsko má oproti tomu jiné problémy. Jeho automobilka Toyota si uřízla poměrně značnou ostudu tím, že dala na trh vozy s vdanými pedály. Ten plynový měl krajní nevýhodu v tom, že po sešlápnutí už se nevracel do původní polohy a brzdy naproti tomu bylo nutné sešlapávat velkou silou. Proto musel být určitě modely automobilů staženy v obrovském množství kusů To pochopitelně jménu automobilky neprospělo a donutilo jejího ředitele k upřímné omluvě a přesvědčování, že Toyoty jsou i nadále bezpečné vozy, co stále umějí i zabrzdit.

http://www.japantoday.com/category/business/view/toyotas-president-apologizes-for-massive-global-recalls

Autor: Michal Mádl, student bezpečnostních a strategických studií, FSS MU