Turecký ministerský předseda Erdogan navštívil Írán
Turecký ministerský předseda Edogan , který nedávno hostil Baracka Obamu, se 29. března účastnil rozhovorů v Íránu týkající se nových kol vyjednávání o íránském jaderném programu. Setkání se konalo za zavřenými dveřmi, předpokládalo se však, že nukleární program a syrská krize jsou programové body, kterým byla věnovaná největší pozornost. Mahmúd Ahmadínedžád zdůraznil, že nikdo nemá právo omezovat mírové nukleární aktivity jakékoliv země a Turecko je proti jakémukoliv nátlaku vůči jejich mírové produkci a využití.
Írán a Turecko jsou blízcí přátelé na Blízkém východě, ale mají opačné názory na otázky Sýrie.
http://www.guardian.co.uk/world/iran-blog/2012/mar/29/erdogan-ahmadinejad-tehran-iran-nuclear
Summit Ligy arabských států v Iráku
28. března Irák hostil svůj první summit Ligy arabských států od invaze Saddáma Husajna do Kuvajtu v roce 1990. Vzhledem k úsilí současného prezidenta Džalala Talabáního, Irák usiluje o budování dobrých vztahů se Saudskou Arábií, které by mohly být výhodné pro obě země i národy. Událost je tedy velikým progresem ke stabilizaci politiky v zemi. Summit se zabýval iráckou ekonomickou krizí a především diskuzí událostí v Sýrii, kde nebyly násilné střety ani po akceptování mírového plánu syrskou vládou zastaveny. Irácký premiér Núrí al-Málikí ve svém proslovu varoval před vznikem tzv. zástupnických válek (proxy wars), které by mohly následně dovézt Sýrii ještě do větší krize.
V průběhu summitu se v Bagdádu uskutečnilo množství bombových útoků. Na summitu se objevila méně než polovina hlav států z celkových 22 členů Ligy. Důvodem jsou i obavy o irácko-íránské přátelství, přičemž Írán je rovněž největším spojencem Sýrie v regionu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-17544431
Jordánsko zadrželo 10 syrských vojenských zběhů
Jordánská strana 25. března zatkla 10 syrských vojenských dezertérů obviněných ze špionáže pro syrský režim. Skupina, která byla od svého překročení hranic na začátku března v kempu pro vojenské zběhy, byla převezena do zadržovací vazby, kde bude následně vyslýchána. Bezpečnostní složky přijaly speciální opatření pro to, aby zjistili přesnou identitu zadržených. Nebylo to však poprvé, kdy jordánské autority zadržely syrské vojáky kvůli podezření ze špionáže pro syrský režim, od počátku nepokojů bylo od minulého roku z Jordánska zpět do Sýrie deportováno 100 dezertérů.
http://www.haaretz.com/news/middle-east/jordan-arrests-10-syrian-army-defectors-on-charges-of-spying-for-assad-regime-1.420642
Po čtyřdenním ostřelování pásma Gazy zavládlo mezi Izraelem a Islámským džihádem příměří
Izrael se po čtyřdenním ostřelování pásma Gazy 13. března dohodl na příměří s radikálními militantními organizacemi v Palestině. Židovský stát zahájil letecké nálety na palestinská území obývaná radikály, kteří od pátku na Izrael vypálili přes dvě stě útočných střel. Palestinské teroristické hnutí Hamás se však útoků neúčastnilo, jelikož již delší dobu udržuje s Izraelem příměří. Za násilnými střety stojí především Islámský džihád. Ten své útoky údajně zahájil proto, aby ukázal Hamásu, že je jeho rovnocenným partnerem v soutěži o politickou moc v pásmu Gazy.
http://www.haaretz.com/print-edition/news/the-reasons-behind-islamic-jihad-s-incessant-rocket-fire-at-israel-1.418075
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-17356204
Vývoj událostí v Sýrii
Nadále pokračuje ostřelování syrského města Homsu vládními složkami, které se stalo centrem protirežimního odporu. Postupně však povstalci pod tlakem začali město hromadně opouštět. Do oblasti Báb Al Amr, která se stala hlavním sídlem rebelů, nebyli dlouhou dobu vpuštěni ani pracovníci Červeného kříže. Kvůli situaci v celé Sýrii prchá ze země množství občanů, kteří se bojí o své životy. To potvrdili i pracovníci Sýrie, kteří byli do homské čtvrti následně 7. března vpuštěni. Oblast byla zcela vylidněná. I přes stále probíhající násilné střety jsou však tyto události geograficky omezené a hlavnímu městu Damašku se až na výjimečné situace vyhýbají. 8. března média informovala o tom, že se k syrské opozici přidal první člen vlády prezidenta Bašára Assada, náměstek ministra ropného průmyslu Abdu Husámáddín. Svou dezerci ohlásil politik na serveru You Tube.
10. března s prezidentem Bašárem Assadem v Damašku sešel vyslanec OSN Kofi Annan. Assad na setkání sdělil, že pokud budou muset bezpečnostní složky nadále čelit teroristickým gangů, není politické řešení možné. Po druhé společné schůzce, která se uskutečnila 11. března byl Annan velice optimistický, žádné dohody o změně událostí v Sýrii však dosaženo nebylo.
27. března syrská vláda ohlásila svůj souhlas s přijetím mírového plánu iniciovaného OSN a velvyslancem Ligy arabských států Kofi Annanem. Jedná se o významný krok, který může přispět k ukončení násilí. Největší opoziční koalice Syrská národní rada je však vůči jakýmkoliv vstřícným plánům k prezidentu al-Asadovi velice skeptická a spekuluje, zda se skutečně jedná o nějaký posun ve vývoji událostí, nebo pouze o plané sliby. Všechny vzájemné dialogy a mírové plány, které byly dosud uskutečněny, obsahovaly požadavky na ukončení násilných střetů mezi stranami konfliktu, čehož však dosáhnuto nebylo. Rada prosazuje bezkompromisní odstoupení současného prezidenta, bez čehož nemůže být žádné změny dosáhnuto.
Annanův mírový plán obsahuje 6 bodů, žádný z nich se však netýká časového limitu pro prezidenta al-Asada, nebo volání po jeho odchodu z funkce.
Jedná se o tyto body:
- Politický proces v Sýrii bude reflektovat aspirace a zájmy syrských občanů
- OSN se vzdá jakýchkoliv vojenských plánů směřujících k ochraně civilistů
- Všechny strany se zaručí k poskytnutí humanitární pomoci do všech oblastí postižených boji a každý den budou realizovat dvouhodinovou humanitární přestávku
- Autority zvýší rychlost a množství propouštění dočasně zadržených osob
- Autority se zaručí za svobodu a pohyb pro novináře skrze celé území
- Autority budou respektovat svobodu sdružování a práva na mírové demonstrace
Plán není tak radikální a striktní jako předešlé rezoluce, právě proto však může na prezidenta al-Asada vyvinout větší tlak. Bašár al-Asad se k plánu vyjádřil v tom smyslu, že je ochotný na jednotlivé body přistoupit, pokud rebelové zastaví útoky na bezpečnostní složky. Dodal také, že státy, které podporují ozbrojené skupiny finančně, nebo vojenským materiálem musí být přesvědčeny o ukončení svých aktivit.
Ve čtvrtek 29. března ministr zahraničí Velké Británie oznámil, že monarchie poskytne v přepočtu 795 000 amerických dolarů syrským opozičním skupinám. Peníze by měly být využity pro praktické nevojenské účely a pro dokumentaci zneužívání lidských práv v zemi. Katar a Saudská Arábie potvrdily svoji podporu přílivu vojenského materiálu pro syrskou opozici, jejich zbraně tedy proudí přímo k ozbrojeným rebelským skupinám.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-17237506
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-17295748
http://www.haaretz.com/news/middle-east/no-hope-in-sight-for-diplomatic-solution-to-syria-crisis-1.417679
http://www.haaretz.com/news/middle-east/top-syria-officers-defect-from-army-to-rebel-groups-1.417397
http://www.haaretz.com/news/middle-east/syria-s-deputy-oil-minister-defects-from-assad-1.417287
http://www.haaretz.com/news/middle-east/red-cross-finds-syria-s-baba-amr-empty-after-regime-crackdown-1.417154
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-17522398
http://www.haaretz.com/news/middle-east/syria-s-assad-says-will-cooperate-with-un-peace-plan-if-rebels-halt-violence-1.421565
Íránský jaderný program
Šest světových velmocí Írán 8. března vyzvalo k tomu, aby do země vpustil mezinárodní inspektory. Ti by měli navštívit a prohlédnou vojenskou základnu, ve které se dle údajů nukleárních kontrolorů OSN vyvíjí vojenský jaderný program. Dle izraelských satelitních snímků Írán na základně v Parchinu skutečně jaderný program vyvíjí.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-17295189
http://www.haaretz.com/news/diplomacy-defense/israeli-official-satellite-images-back-our-claims-iran-is-developing-nuclear-weapon-1.417324
Demonstrace islamistických studentů na tuniské univerzitě
7. března demonstrovali na Manúbské univerzitě v Tunisku saláfističtí a levicoví studenti, kteří volali po zrušení zákazu nošení muslimského oblečení pro ženy na tuniských školách. V průběhu protestů bylo i několik studentů zraněno. Studenti protestovali proti radikálnímu sekulárnímu režimu, který byl v Tunisku zaveden již dřívějšími diktároty.
http://www.haaretz.com/news/middle-east/tunisian-islamists-spark-fear-of-culture-war-1.417524
Vytvoření autonomní oblasti Kyrenaika na východě Libye
V úterý 5. března byla vyhlášena částečná nezávislost východní části Libye Kyrenaika kolem hlavního města Benghází. Oblast byla v minulosti za vlády Muammara Kaddáfího dlouhou dobu zanedbávána, což byl taky jeden z důvodů, proč bylo území i centrem protirežimního odboje. Kyrenaika je také významná tím, že se zde vyskytují dvě třetiny veškerých libyjských zásob ropy. Představitelé oblasti uvedli, že budou respektovat politiku přechodné vlády, chtějí však zároveň bránit zájmy svého regionu.
Následně však začali protestovat nespokojení Libyjci po celé zemi. Občané vyšli do ulic s tím, že jakékoliv separatistické tendence a autonomní plány by mohly následně vézt k rozpadu země. Libye byla již v minulosti rozdělena na federaci skládající se ze třech samostatných územních celků – Tripolska, Kyrenaiky a Fezzánu, které byly sjednoceny v roce 1963 v jeden unitární stát.
