Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Afriky za měsíc duben.

Nigérie: Jednání prezidenta o amnestii pro členy teroristické skupiny Boko Haram

5. 4. – Na začátku dubna se nigerijský prezident Goodluck Jonathan pokusil dojednat ukončení útoků muslimské sekty Boko Haram výměnou za amnestii pro její členy. Pomocí prostředníků chtěl zatlačit na vůdce a příznivce této sekty, aby složili zbraně. Tímto krokem chtěl v zemi nastolit mír. Podle předloženého plánu měla být federální vládou ustanovena komise, která by registrovala členy sekty mající zájem o amnestii. Obrat ve vývoji nastal v době, kdy političtí představitelé prohlásili, že vojenské řešení již není východiskem. Boko Haram má na svědomí stovky životů poté, co v minulých letech vyostřila svoji kampaň za ustanovení muslimského státu v Nigérii. Poslední dva roky provedli členové této organizace několik střelných a bombových útoků v severní a centrální části země.

Zástupci muslimské sekty Boko Haram prohlásili, že se rozhodují, zda přijmou nabízenou amnestii. Jedna z frakcí uvnitř sekty již prohlásila, že odmítá vládní amnestii, jelikož tato frakce podle svého mluvčího neuznává demokracii jako formu vlády a tedy nesouhlasí s ústavou Federální republiky Nigérie. Vůdce sekty Imam Abubakar ibn Shekau prohlásil, že rozhodnutí o přijetí vládou nabízené amnestie je nyní na Radě Shura (Shura Council), která je nejvyšším rozhodovacím orgánem organizace.

Aktualizace: 11. 4. – Vůdce sekty Shekau prohlásil, že Boko Haram odmítá vládou nabízenou amnestii. Zdůvodněním je, že skupina neudělala nic špatného a tedy amnestie se na ně nevztahuje a naopak obvinil vládu za brutální přístup vůči muslimům v zemi. Toto rozhodnutí mnohé překvapilo, především pak politické a náboženské autority ze severní části státu, kteří doufali, že by amnestie vedla stejně jako v roce 2009 v deltě Nigeru k uklidnění situace. Samotná sekta Boko Haram byla založena v roce 2002. Název Boko Haram je přezdívkou, která v místním jazyce Hausa znamená západní vzdělání je zakázané. Ozbrojené operace za vytvoření muslimského státu v Nigérii s právem šaria započaly v roce 2009. Ve stejném roce byl v policejní cele zabit její zakladatel Muhammad Yusuf. V roce 2012 se nejspíše skupina rozdělila do několika frakcí.

Vývoj konfliktu v Mali

5. 4. – Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius přijel navštívit  Mali a urgoval u místní vlády, aby co nejdříve začala s procesem usmíření a stabilizace země. Dále se zmínil, že znovuobnovení bezpečnost a obnova demokratického dialogu je základním předpokladem k dosažení kýžené stability. Francie vyslala do země 4000 vojáků, aby zablokovali postup islamistů k hlavnímu městu Bamako a tedy i definitivnímu ovládnutí země. V té době také začala mise Evropské unie (EU), která má za úkol pomáhat s výcvikem malijských vojenských jednotek. První 4 prapory prošly výcvikem na základně Koulikoro, nedaleko Bamaka. Francie mezitím započala se stahováním svých vojáků ze země. Jejich počet by měl postupně klesat. Na konci roku by jich v Mali mělo zůstat 1000. Nahradit by je měly jednotky z několika západoafrických zemí, jejich počet je v současnosti okolo 6300 vojáků. Mezitím tisíce civilistů opouštějí zemi a uchylují se do utečeneckých táborů v sousedních zemích, především pak v Mauritánii, kde funguje tábor Mbera a v Nigeru v táboře Abala. Celkově ze severního Mali uteklo již na 100 000 lidí.

25. 4. – Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) schválila rezoluci k vytvoření peacekeepingové mise pro Mali. Mise Minusma by měla čítat 12 600 vojáků, včetně 6000 příslušníků západoafrických armád, kteří již v zemi působí. Z tohoto počtu bude 11 200 vojáků a 1440 civilních pracovníků. Mise by měla začít působit na místě na začátku července ještě před celostátními volbami.  Mise Minusma by neměla mít takové silové pravomoci jako nedávno schválená mise v Demokratické republice Kongo, avšak měla by být schopná se ubránit při případném útoku. Přesto zůstávají pochybnosti a obavy, zda mise dokáže splnit svůj účel. Navíc situace v zemi není stále pod kontrolou, což dokazuje sebevražedný útok z 12. dubna, který ve městě Kidal na severu Mali zabil 3 čadské vojáky. Podle oficiálních údajů OSN bude mise stát 800 milionů amerických dolarů za rok.

Kamerun: Vyhnání Nigerijců z oblasti Bakassi

7. 4. – Federální vláda Nigérie slíbila odvetu za akci kamerunských četníků ve sporné oblasti Bakassi na jihu země. Ta se odehrála v polovině března. Kamerunské bezpečnostní složky zaútočily a vyhnaly na 2000 Nigerijců z vesnice, která se po mírové dohodě ocitla na kamerunském území. Spor vznikl údajně kvůli rozdělení rybářských práv v oblasti a kvůli placení daní. Kromě vyhnání obyvatel si střety vyžádali 5 mrtvých a 17 nezvěstných. Podle nigerijské vlády, kamerunští četníci zaútočili na nevinné nigerijské občany. Ti se museli vrátit do Nigérie jako uprchlíci. Zároveň vláda vyzvala, aby občané v oblasti zůstali v klidu. Vláda současně iniciuje šetření celé události. Oblast Bakassi je nárokována oběma zeměmi a nedávno zde došlo k dohodě, která měla vyřešit spory mezi oběma zeměmi.

Pobřeží slonoviny: Exhumace masových hrobů v Abijanu

4. 4. – Místní vláda začala v největším městě země odkrývat masové hroby lidí, kteří byli zabiti během násilných nepokojů po prezidentských volbách v roce 2010. Tehdy zemřelo více jak 3000 lidí poté, co tehdejší prezident Laurent Gbagbo odmítl předat moc vítězi voleb Alassanemu Ouattarovi. Konflikt byl ukončen až za pomoci francouzských vojáků v dubnu 2011. Gbagbo byl následně předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, který posuzuje, zda ho bude za toto povolební násilí soudit. Předpokládá se, že exhumována těla by měla patřit mužům, kteří bránili místní mešitu před Gbagbovými muži. Vláda předpokládá, že odkryje 57 masových hrobů po celé zemi. Mezinárodní organizace Human Rights Watch namítá, že dosud nebyl nikdo za tyto zločiny potrestán. Vláda Pobřeží slonoviny však vzkazuje, že vyvolá vyšetřování celé události.

Černé dny Jihoafrických ozbrojených sil

30. 4. – Již čtrnáct vojáků z celkem dvou set členného kontingentu Jihoafrických ozbrojených sil padlo při bojích s rebely ve Středoafrické Republice. Zatím poslední padlý voják zemřel 19. dubna. Dalších třináct vojáků padlo při bojích se skupinou rebelů Seleka v průběhu měsíce březen. Opozice Jihoafrické republiky kvůli těmto událostem volá po urgentním stažení sil z oblasti. Pět členů Jihoafrického letectva zemřelo při pádu helikoptéry, která hlídkovala nad jihoafrickým národním parkem Kruger. Vláda se zde snaží bojovat proti pytlákům nosorožců, kteří je zde loví pro jejich rohy. Tyto vzácnosti se pak pašují a prodávají nejčastěji v Asii, kde lidé věří v její léčebné účinky.

Odzbrojování v Angole

20. 4. – Více jak tisíc zbraní různého druhu bylo dobrovolně odevzdáno v provincii Zaire do rukou národní policie od dubna 2008 do konce března 2013. Přesně 1575 zbraní různého typu, bylo odevzdáno v rámci procesu odzbrojování civilistů v zemi. Mezi odevzdanými zbraněmi bylo 23 472 kusů různé munice, 26 granátometů a hlavním typem zbraně, která byla odevzdána je typ AKM. Objevily se také 2 podomácku vyrobené brokovnice. Přes 1300 těchto zbraní bude zničeno a část z vybraných zbraní uchována, jak informoval zástupce komisaře Manuel Gregorio de Sousa. Odzbrojování civilního obyvatelstva je důležitým krokem na cestě k mírovému soužití Angolanů od ukončení bojů občanské války v roce 2002.

DRK: Rebelové ze skupiny M23 přistoupí na mírová jednání

6. 4. – Vůdce rebelů Bertrand Bisimwa prohlásil, že vítá mírové rozhovory, které by měly ukončit konflikt v Demokratické republice Kongo (DRK). Odmítá však mezinárodní intervenci v oblastech kontrolovaných skupinou M23. V rozhovoru pro televizní stanici Al Jazeera Bisimwa uvedl, že souhlasí s mírovými rozhovory v Kampale, hlavním městě Ugandy. Bojovníci z M23 také v posledních týdnech podnikali shromáždění, kde vysvětlovali místním obyvatelům, že jsou před skupinou M23 v bezpečí a že jim od jejich vojáků nehrozí pronásledování a mučení. Snaží se tak získat přízeň obyvatelstva ve východní části země na svou stranu. Intervenční brigáda OSN (Organizace Spojených národů) čítá 2000-3000 vojáků z Republiky Jižní Afrika, Malawi, Tanzanie a jejich mandátem je zajistit, aby armádní skupiny nemohly vážně ohrozit vládu nebo bezpečnost civilistů.

Autoři: Alena Hrušková,  Lukáš Němec, Jan Skoch – studenti Bezpečnostních a strategických studií