Senegalský prezident Macky Sall byl po protiústavním odkladu prezidentských voleb, které měly proběhnout 25. února 2024, donucen odstoupit. [1] Změnu termínu na 15. prosince odůvodnil pochybnostmi ohledně kandidátní listiny a údajné korupci spjaté s jejím sestavením. Tento krok vyvolal vlnu násilných protestů a kritiky, podle které se jedná o protiústavní jednání, čemuž dala za pravdu senegalská Ústavní rada. Prezidentovo rozhodnutí mělo také za následek konání násilných protestů. [2] [3] V reakci na domácí i mezinárodní kritiku se prezident rozhodl vzdát funkce k 2. dubnu letošního roku. [1]

Senegal je v západní Africe vnímán jako jedna ze stabilnějších demokracií, jelikož jej například nikdy nezachvátil, pro region jinak celkem charakteristický, vojenský převrat. [4] Základ pro daný režim představuje proces pokojného předání moci po řádně konaných svobodných a soutěživých volbách. Tím spíše je pochopitelné, že jejich protiústavní odklad, který byl prezidentem Sallem oznámen 3. února 2024, v zemi vzbudil velký odpor.

Celý Senegal zachvátily protesty s mnohdy i násilnou povahou, při nichž zemřeli nejméně tři lidé. [5]V hlavním městě Dakaru podlehl střelným zraněním 23letý muž a na severu země v univerzitním kampusu ve městě Saint-Louis byl zabit 22letý student za nevyjasněných okolností. Dle očitých svědků mělo být během zásahů policie při potlačování protestů zraněno či dokonce usmrceno i více jedinců, nicméně kvůli aktuálnosti celého dění prozatím nedošlo k jejich konkrétní identifikaci. Bezpečnostní složky odmítají, že by měly být za smrtelné a násilné incidenty zodpovědné. [6] Jen v Dakaru byly na usměrnění davů demonstrujících užívány gumové projektily, slzný plyn a omračující granáty. Někteří protestující mávali senegalskou vlajkou či vykřikovali slogany jako: „Macky Sall je diktátor“. [7]

Přestože situace byla velmi vyhrocená, časem deeskalovala. Z pohledu prezidenta se nejspíše zdálo neudržitelné trvat na odkladu voleb a stát si za svým. Pod neustálým tlakem z domova i ze zahraničí také propustil některé uvězněné demonstranty. [8] Odstoupil i od prvotního zákazu protestů a potlačování shromažďování. K prvnímu povolenému protestu tak došlo 17. února v Dakaru. Ve znamení uklidnění napětí proběhly demonstrace pokojně a policejní složky si držely od účastníků odstup. [9]

OSN spolu s Amnesty International v současnosti volají po vyšetření všech případů usmrcení demonstrujících i policejní brutality. Nejméně 266 lidí včetně novinářů bylo dle mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva Liz Throssell zadrženo. [10]

Prvotní schválení protiústavního dekretu a protesty

Prezidentovo prohlášení z letošního února podpořil svým hlasováním parlament, kde pro něj v 165členném zákonodárném tělese hlasovalo 105 poslanců. [2][7] Volba poslanců byla přerušena násilným vypovězením některých členů opozice ze sněmovny bezpečnostními složkami. Zákonodárci totiž bránili průběhu jednání zabráním centrálního pódia. I s ohledem na tento krok došlo k většinovému schválení návrhu.

Během zasedání parlamentu probíhaly před jeho budovou protesty. Sešlo se tam přibližně 100 lidí, policie je zahnala do vedlejších uliček a začala zatýkat. Pořádkové jednotky užily slzný plyn proti demonstrujícím, kteří mimo jiné zapalovali pneumatiky. V souvislosti s očekávanými nepokoji bylo však připraveno více bezpečnostních opatření. Například soukromé televizní stanici Walf byla den před hlasováním vypovězena licence a nebylo jí umožněno vysílat. Aby se zamezilo komunikaci a organizaci nespokojených občanů na sociálních sítích, v celé zemi byl zablokován mobilní internet. [2] [11] K podobnému opatření se vládní špičky uchýlily již při loňských protestech. Kvůli „ochraně stability“ se tehdy v Senegalu zakázala i aplikace TikTok. [12]

Obavy byly spjaty s opakováním násilností, které se v zemi udály v březnu 2021, kvůli kontroverznímu odsouzení opozičníka Ousmane Sonka. [13] Varovně působily i nepokoje jež nastaly v červnu 2023. Ty vedly k desítkám mrtvých a stovkám zatčení poté, co se začalo spekulovat o tom, že by se Macky Sall pokusil o třetí funkční období. Snahy o prodloužení mandátu se prezident nakonec zřekl loni v červenci. [2] [14] [12] [13] Vloni se v souvislosti s protesty snesla vlna kritiky na policii, kvůli užití nepřiměřených represivních opatření. Údajně mělo docházet i ke střelbě ostrými náboji do neozbrojených civilistů. [15] V tomto ohledu lze nyní sledovat paralely, jelikož až násilné protesty a mezinárodní odsouzení prezidenta donutily k definitivnímu příslibu zachování demokratického pořádku. S ohledem na jeho předchozí mocenské ambice je ale otázkou, zda svůj slib dodrží. Pochybnosti o optimistickém vývoji často vyjadřuje i opozice.

Letošní vlna nepokojů opět adresovala i pokus o prodloužení vlády prezidenta. Odklad voleb by totiž znamenal delší vládu současného zastánce úřadu. Konec mandátu, který měl původně nastat 2. dubna letošního roku, tak by se přesunul až do prvního kvartálu roku 2025. [2] I přes jeho zřeknutí se funkce k řádnému datu, je zde důvod se obávat, že je v ohrožení integrita demokratických institucí v zemi. Prezident tímto krokem narušil ústavní pořádek, důvěru ve svůj úřad i v řádné předání moci, jehož termín je stále neznámý. [16] Zároveň se jedná o první takové odložení voleb od zavedení soutěživých voleb v Senegalu v roce 1974. [4] [11]

Kontroverze a vyloučení kandidáti

Na kandidátní listinu do prezidentských voleb se dostalo 20 uchazečů, ale několik z nich bylo vyloučeno Ústavní radou, která vyhodnocuje splnění podmínek nutných pro zápis. [17] Jedním z nich byl výše zmíněný opoziční politik Ousmane Sonko. Ten byl z listiny odstraněn, kvůli odsouzení za urážku na cti, které se měl dopustit. Dle jeho slov se jednalo o kampaň proti jeho možnému úspěchu ve volbách. [17] [18] Sonko patřil k favoritům voleb a dříve si odpykával dvouletý trest domácího vězení za údajné ohrožení mravní výchovy mládeže, což bylo příčinou oněch nepokojů roku 2021. [13] [19] Zůstává otázkou, do jaké míry jsou podobné rozsudky nad představiteli opozice oprávněné. Dle kritiků vláda opakovaně užívá justice k jejich potlačení. [20] Khalifa Sall, jenž není příbuzensky spřízněný se současným prezidentem, představuje dalšího vězněného opozičníka, konkrétně za údajné úplatkářství a korupci. [13]

Dalším vyloučeným prominentním kandidátem na prezidenta je Karim Wade, syn bývalého prezidenta Senegalu Abdoulaye Wadea. Tento krok rada odůvodnila tím, že má být zároveň senegalským a francouzským občanem, což není s kandidaturou slučitelné. [17] [18] Neuznaný kandidát toto obvinění označil za skandální, jelikož se skutečně francouzského občanství zřeknul, což Paříž potvrzuje. [21] [22] V souvislosti s tím opoziční Senegalská demokratická strana, kterou vede Wadeův otec, v parlamentu hlasovala v souladu s návrhem prezidenta Salla a hodlá přezkoumat nezávislost dvou soudců zodpovědných za výběr kandidátů. [17] [18] To dokresluje skutečnost, že opozice současné vládní garnitury není v otázce promptního konání voleb zajedno, s kandidátní listinou v současné podobě.

Karim Wade působil za otcovy vlády jako „super ministr“ a zastával zde vrchní pozice na více ministerstvech najednou. V této funkci se měl nezákonně obohatit o přibližně 117 miliard CFA franků (178 milionů eur), za což byl následně vězněn. Abdoulaye Wade byl u moci v letech 2000–2012 a opustil zemi do francouzského exilu poté, co ho porazil právě stávající prezident Macky Sall. V posledních volbách se pokusil o kandidaturu na třetí funkční období, jelikož dle jeho slov revize ústavy stanovující maximum dvou volebních období, schválená v roce 2001, neplatí retroaktivně, a jeho se tím pádem netýká. Volby provázely, obdobně jako dnes, násilné protesty, tehdy ovšem s náboženským podtextem. [14] [23]

Kritika z řad opozice

Představitelé opozice a občanské společnosti se proti odkladu voleb ostře vymezují. Dle některých byla důvodem pro dané rozhodnutí, snaha Mackyho Salla prodloužit vlastní mandát nebo také nízká šance na zvolení současného premiéra země Amadoua Baa, který byl současným prezidentem vybrán jako jeho nástupce. Spekuluje se, zda právě dlouhý odklad by Sall nevyužil na přípravu nového kandidáta s lepšími volebními vyhlídkami. Do této pozice byl údajně zvažován bývalý premiér země Idrissa Seck. [29]

Platforma F24, zodpovědná za demonstrace v minulých letech, odklad voleb označila za institucionální puč. [18] [30] Někteří dokonce tvrdili, že po dubnovém vypršení mandátu, již nebudou Salla uznávat jako prezidenta. Opoziční zákonodárce Guy Marius Sagna se nechal slyšet: „Pokud prezident Macky Sall nevrátí moc do rukou lidu k 3. dubnu, ustavíme paralelní vládu národní jednoty.“ [5]

Kritika prezidentova rozhodnutí nezůstává jen u opozičního a veřejného odsuzování. Nejméně 3 z 20 registrovaných kandidátů na prezidenta již učinili právní kroky v souvislosti s odkladem voleb. Další dva slíbili, že žaloby podají také. 39 zákonodárců z opoziční koalice Yewwi Askan Wi (Osvoboďte lid) předložilo stížnost k Ústavnímu soudu. [7] [31] Odklad se setkal s odezvou také u vládních představitelů. Bezprostředně po prezidentově prohlášení podal rezignaci generální tajemník a mluvčí vlády Abdou Latif Coulibaly. Zdůvodnil to tím, že chce mít v této situaci svobodu vyjádřit svá politická přesvědčení. Ministryně spravedlnosti Aïssata Tall Sall se pokusila situaci uklidnit. Dle ní je dobrým znamením, že se opozice obrátila na soudy, znamená to totiž funkčnost demokratických procesů. Tall Sall v souvislosti s ústavností odmítá jakékoliv pochybení. [7] [32]

Současný stav demokracie v zemi

Senegal má silně centralizovaný prezidentský režim. Hlava státu je volena přímo občany na nejvýše dvě pětiletá (dříve sedmiletá) období. Mezi její povinnosti patří nominace předsedy vlády, který za její konzultace jmenuje jednotlivé ministry. [4] Pozice premiéra je ale jinak spíše symbolickou. Macky Sall tím v minulosti odůvodňoval uložení provedení reforem tehdejšímu ministerskému předsedovi, mezi nimiž mělo být vyloučení jeho vlastního postu z ústavního pořádku. Dle prezidenta tak mělo dojít k odstranění zbytečného prostředníka ve výkonu moci. [24] Tím by se ale samozřejmě posílila samotná pozice prezidenta, aniž by se navýšila její legitimita či vytvořila jakákoliv protiváha. Zrušení postu se prezidentovi ale většinou v parlamentu odhlasovat nepodařilo. [25]

Podobné snahy prezidentů více se přiblížit svým autoritářským sousedům se promítají i na statistikách. Democracy Index 2023, který vypracovává The Economist, Senegal klasifikuje jako hybridní režim, kdy se tedy nejedná o plnohodnotnou demokracii. V rozmezí od 0–10, kde 10 označuje bezchybnou demokracii, zemi uděluje 5,48 bodu a prezentuje postupně zhoršující se trend od roku 2016. [26] Dle Global State of Democracy Initiative se Senegal drží na víceméně stabilním průměru v žebříčku demokratických ukazatelů, jako jsou zastupování zájmů obyvatelstva v exekutivě, vláda práva nebo dodržování lidských práv. V posledních letech pouze údajně mělo dojít k omezení svobody tisku a svobody shromažďování. [27] Průzkum, který provedl Afrobarometer, naznačuje, že od roku 2014 také v zemi klesá spokojenost s tím, jak tam demokracie funguje. Velká část obyvatel si myslí, že jejich prezident dlouhodobě porušuje zákonný a justiční rámec Senegalu. [28]

Z těchto dat vyplývá, že země demokraticky dlouhodobě neprosperuje, spíše naopak. Přesto se stále jedná o zemi víceméně svobodnou, což není v mimoevropském prostoru samozřejmostí.

Dopad krize na mezinárodní vztahy

Celý region západní Afriky je v posledních letech zmítán vlnou vojenských převratů a erozí ustavených demokracií. [11] Tím spíše toto dění vzbuzuje oprávněné obavy, jelikož Senegal právě patřil spíše do skupiny stabilnějších zemí.

Protichůdně pak působí skutečnost, že prezident Sall dříve v rámci politicko-ekonomického bloku ECOWAS opakovaně urgoval promptní konání voleb u vojenských režimů v regionu. Například v roce 2017 se senegalští vojáci účastnili společné mise do Gambie, která měla za cíl přesvědčit tehdejšího prezidenta Yahya Jammeha, aby se po prohraných volbách vzdal funkce. [17]

V Dakaru navštívil prezidenta Mackyho Salla jeho nigerijský protějšek Bola Tinubu, který bloku ECOWAS nyní předsedá. Návštěvě předcházelo mimořádné krizové jednání ministrů zahraničí členských zemí v nigerijské Abuje. V obou případech vyjádřili představitelé ECOWAS znepokojení nad vývojem v Senegalu a chtějí nabídnout pomoc v jeho řešení. Role bloku, jako vedoucího aktéra západoafrické politiky postupně oslabuje, což je viditelné i na tom, že setkání v Abuje se neúčastnili představitelé Nigeru, Burkiny Faso, Mali a Guiney. První tři země v lednu oznámily, že budou rušit své členství, a Guinea je kvůli převratu z jednání suspendovaná. V zemích tak nejspíš nedojde k reinstalaci demokratických vlád, jak ECOWAS dříve avizoval. [33] [34]

ECOWAS na zemi urguje co nejdřívější konání prezidentských voleb a obnovení řádného volebního harmonogramu. [11] [17] [31] Francie, která je hlavním partnerem Senegalu v Evropě, i kvůli senegalské účasti na měnové unii CFA frank, za kterou Paříž ručí, [35] společně s dalšími členy EU také volá po co nejbližším termínu konání voleb. [18] Spojené státy zase akcentují, aby včasné volby byly i svobodné a spravedlivé. [32]

Nejasný výhled do budoucna

Otázkou zůstává, jak se dění v Senegalu bude vyvíjet dál. Co činí situaci problematickou je fakt, že prezident sice slíbil odstoupit v dubnu, nový termín nestanovil, což zemi uvaluje do „demokratického vakua“. Prezident tvrdí, že nový termín stanoví co nejdříve. Nejbližším možným datem se jeví začátek března, [3] senegalská Komise národního dialogu však doporučila volby odložit na červen tohoto roku. [37]

Zda prezident odložil volby z legitimních důvodů, či nikoliv, je sporné, ale většina opozice i externích pozorovatelů spíše tvrdí, že tak velké zdržení demokratického procesu není dostatečně odůvodněné. Obzvláště když prezident tento krok učinil v předvečer začátku kampaně. Nabízí se mnoho vysvětlení: předpovídaný neúspěch favorita, snaha udržet se déle u moci, či snad opravdu obavy o legitimitu kandidátní listiny.

Ať už byl skutečný důvod jakýkoliv, na vážném ohrožení integrity Senegalu to nic nemění. Úpadek země, která působila ve svém regionu jako demokratický maják, dokresluje nynější politickou nestabilitu v Sahelu. Prezidenti země, ať už Macky Sall nebo i jeho předchůdce v úřadě Abdoulaye Wade, dlouhodobě přispívali k erozi důvěry v instituce svým svévolným přístupem k ústavnímu pořádku. Současné dění toho může být důsledkem a aktuální dění dává zapravdu opozičním kritikům.

Pod mezinárodním i domácím tlakem se prezident rozhodl propustit několik politických oponentů z vězení. [8] Nyní dokonce mluví o celkové amnestii protestujících uvězněných mezi lety 2021–2024. I přes tyto kroky ale 16 prezidentských kandidátů odmítá vést jakýkoliv dialog s Macky Sallem o urovnání rozepří, dokud nebude pevně stanoven nový termín voleb. [36]

Obavy o ohrožení procesu předání moci se mohou zdát zdánlivě zažehnány, stále ovšem zůstává nevyjasněný termín voleb i jeho skutečné provedení. Podobně jako při zřeknutí se dalšího funkčního období, i tentokrát Macky Sall ukázal, že pod určitým tlakem je schopen ustoupit veřejnému mínění a respektovat principálně demokratické zřízení státu. Jak se potvrdilo, na realizování prezidentových autoritářských tendencí často kritizovaných opozicí tak prezident při nejmenším postrádá potřebné prostředky či podporu.

Editor článku: Stanislav Šturdík, Kristýna Drmotová

Zdroje

[1]       Bojang Jr., S. (2024, únor 22). Senegal: President Macky Sall says he will step down on 2 April. Získáno 26. únor 2024, z The Africa Report.com website: https://www.theafricareport.com/338074/senegal-president-macky-sall-says-he-will-step-down-on-2-april/

[2]       Al Jazeera. (2024, únor 6). Senegal parliament delays election to December 15 after chaotic vote. Získáno 8. únor 2024, z Al Jazeera website: https://www.aljazeera.com/news/2024/2/6/senegal-parliament-delays-election-to-december-15-after-chaotic-vote

[3]       Ollivier, T. (2024, únor 17). Senegal’s new election date is a major unresolved issue. Le Monde. Získáno z https://www.lemonde.fr/en/le-monde-africa/article/2024/02/17/senegal-s-new-election-date-is-a-major-unresolved-issue_6534896_124.html

[4]       Clark, A., Hargreaves, J. D., & Camara, C. (2024, únor 5). Senegal | Culture, History, & People | Britannica. Získáno 9. únor 2024, z Britannica website: https://www.britannica.com/place/Senegal

[5]       Ba, D., & Dione, N. (2024, únor 11). Three dead in Senegal protests over delayed presidential election. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/africa/three-dead-senegal-protests-over-delayed-presidential-election-2024-02-11/

[6]       France 24. (2024, únor 10). Protests in Senegal turn deadly as political crisis deepens over election delay. Získáno 11. únor 2024, z France 24 website: https://www.france24.com/en/africa/20240210-protests-in-senegal-turn-deadly-as-political-crisis-deepens-over-election-delay

[7]       Dione, N., & Inveen, C. (2024, únor 10). Senegal battles first major wave of unrest over vote delay. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/africa/senegal-election-delay-was-legal-despite-backlash-says-minister-2024-02-09/

[8]       France 24. (2024, únor 15). Senegal court rules govt’s postponement of Feb. 25 presidential poll was illegal. Získáno 18. únor 2024, z France 24 website: https://www.france24.com/en/africa/20240215-senegal-s-constitutional-council-overturns-macky-sall-s-delay-to-feb-25-presidential-poll

[9]       France 24. (2024, únor 17). Thousands of Senegalese march in first authorised protest since election postponement. Získáno 18. únor 2024, z France 24 website: https://www.france24.com/en/africa/20240217-thousands-of-senegalese-march-in-first-authorised-protest-since-elections-postponed

[10]     AfricaNews. (2024, únor 13). Ahead of planned march over vote delay, Senegal suspends internet access. Získáno 13. únor 2024, z Africanews website: https://www.africanews.com/2024/02/13/ahead-of-planned-march-over-vote-delay-senegal-suspends-internet-access/

[11]     Dodman, B. (2024, únor 6). Senegal’s democratic record on the line as presidential vote delay sparks crisis. Získáno 9. únor 2024, z France 24 website: https://www.france24.com/en/africa/20240206-senegal-s-democratic-record-on-the-line-as-presidential-vote-delay-sparks-political-crisis

[12]     Jánský, H. (2023, srpen 3). Senegal zablokoval TikTok. Kvůli obavám z nepokojů – Novinky. Získáno 9. únor 2024, z https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-software-senegal-zablokoval-tiktok-kvuli-obavam-z-nepokoju-40439614

[13]     Akinpelu, Y. (2023, červenec 31). Ousmane Sonko: Senegalese youth hero or rabble-rouser? BBC News. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-africa-66086570

[14]     Press, A. (2012, únor 19). Senegal violence continues over president’s third-term bid. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/world/2012/feb/19/senegal-protests-president-abdoulaye-wade

[15]     Shryock, R. (2023, červenec 3). The civil unrest in Senegal as protesters face force from militarized police. NPR. Získáno z https://www.npr.org/2023/07/03/1185864069/the-civil-unrest-in-senegal-as-protestors-face-force-from-militarized-police

[16]     Ba, D. (2024, únor 22). Senegal’s Sall says his mandate as president will end April 2. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/africa/senegal-president-sall-april-2-will-be-end-mandate-president-2024-02-22/

[17]     Akinpelu, Y. (2024, únor 6). Senegal on the brink after elections postponed. BBC News. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-africa-68209178

[18]     Ross, W. (2024, únor 3). Senegal election: Concerns grow as President Macky Sall fails to set new election date. BBC News. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-africa-68194644

[19]     Annor, I. (2023, červenec 17). Who are the Front-Runners for Senegal’s Presidential Elections? Získáno 18. únor 2024, z Voice of Africa website: https://www.voaafrica.com/a/who-are-the-frontrunners-for-senegal-s-presidential-elections-/7179202.html

[20]     Transparency International. (2024, leden 30). 2023 Corruption Perceptions Index: Corruption diverting resources…. Získáno 18. únor 2024, z Transparency.org website: https://www.transparency.org/en/press/2023-corruption-perceptions-index-diverting-resources-from-public-services-africa

[21]     Dione, B. (2024, leden 18). Senegal presidential candidate renounces French nationality to run for office. Získáno 18. únor 2024, z AP News website: https://apnews.com/article/kaim-wade-french-citizen-senegal-elections-1a36db61942c908cd912dd1d707bcfb7

[22]     AfricaNews. (2024, leden 17). Karim Wade’s presidential bid secured as France releases him from dual nationality allegiance. Získáno 18. únor 2024, z Africanews website: https://www.africanews.com/2024/01/17/karim-wades-presidential-bid-secured-as-france-releases-him-from-dual-nationality-allegian/

[23]     France 24. (2014, duben 26). Exiled ex-president Wade returns to Senegal. Získáno 11. únor 2024, z France 24 website: https://www.france24.com/en/20140426-exiled-ex-president-wade-returns-senegal-france-sall

[24]     Monitor. (2021, leden 25). Senegal President Sall tells PM to scrap his own post. Získáno 9. únor 2024, z Monitor Uganda Edition website: https://www.monitor.co.ug/uganda/news/world/senegal-president-sall-tells-pm-to-scrap-his-own-post-1818334

[25]     Al Jazeera. (2022, září 17). Senegal president appoints ex-economy minister as prime minister. Získáno 11. únor 2024, z Al Jazeera website: https://www.aljazeera.com/news/2022/9/17/senegals-president-appoints-former-economy-minister-as-pm

[26]     The Economist Intelligence. (2023). Democracy Index 2023: Age of conflict. The Economist.

[27]     Senegal Country Profile. (b.r.). Získáno 18. únor 2024, z The Global State of Democracy website: https://www.idea.int/democracytracker/country/senegal

[28]     Afrobarometer. (2024, únor 5). In Senegal, context for postponed election is strong popular support for democracy, growing dissatisfaction with its workings. Získáno 9. únor 2024, z https://www.afrobarometer.org/articles/in-senegal-context-for-postponed-election-is-strong-popular-support-for-democracy-growing-dissatisfaction-with-its-workings/

[29]     Gbadamosi, N. (2024, únor 28). Chaos in Senegal After Election Delay. Získáno 27. únor 2024, z Foreign Policy website: https://foreignpolicy.com/2024/02/14/senegal-sall-sonko-wade-election-delay-ecowas/

[30]     Reuters. (2024, únor 5). Senegal riot police fire teargas to break up protests over postponed election. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/world/2024/feb/05/senegal-restricts-mobile-internet-amid-protests-postponed-election

[31]     Reuters. (2024, únor 7). What is happening in Senegal and could tensions escalate? Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/africa/what-is-happening-senegal-could-tensions-escalate-2024-02-06/

[32]     France-Presse, A. (2024, únor 4). Senegal president postpones election hours before official campaign start. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/world/2024/feb/04/senegal-president-postpones-election-hours-before-official-campaign-start

[33]     Rich, D. (2024, únor 2). With ECOWAS exit, Mali, Burkina Faso and Niger leave democratic transition in limbo. Získáno 12. únor 2024, z France 24 website: https://www.france24.com/en/africa/20240202-with-ecowas-exit-mali-burkina-faso-and-niger-leave-democratic-transition-in-limbo

[34]     Al Jazeera. (2024, únor 12). ECOWAS chair Tinubu in Senegal to meet Sall over postponed elections. Získáno 12. únor 2024, z Al Jazeera website: https://www.aljazeera.com/news/2024/2/12/ecowas-chair-tinubu-in-senegal-to-meet-sall-over-postponed-elections

[35]     Hayes, A. (2022, září 20). CFA Franc: What it Means, How it Works, History. Získáno 11. únor 2024, z Investopedia website: https://www.investopedia.com/terms/c/cfa-franc.asp

[36]     AfricaNews. (2024, únor 27). Senegal President proposes general amnesty amidst political tensions. Získáno 27. únor 2024, z Africanews website: https://www.africanews.com/2024/02/27/senegal-president-proposes-general-amnesty-amidst-political-tensions/

[37]     Dione, N. & Crowe, P. (2024, únor 27). Senegal panel suggests delayed polls be held in June to end crisis. Získáno 1. březen 2024, z Reuters website: https://www.reuters.com/world/africa/senegal-commission-propose-june-2-election-date-president-sall-2024-02-27/.