Mezinárodní síť INSAFE vyhlásila dnešní den (11. únor 2014) za Den bezpečnějšího internetu. Při této příležitosti jsme se rozhodli připravit pro Vás sérii článků objasňující zakladní pojmy a termíny z oblasti kybernetické bezpečnosti. První díl představuje krátkou sondu do oblasti české kyberkriminality a přináší objasnění několika málo rizikových online aktivit, které ohrožují českou mládež.

Podle statických údajů Policejního prezídia ČR bylo v roce 2013 na internetu spácháno 3 108 trestných činů. Mezi nejčastější prohřešky patří podvod, úvěrový podvod, poškozování a zneužívání záznamu na nosičích, porušování autorských práv, padělání a ostatní mravnostní trestné činy. Mimo tyto trestné činy, jejichž skutková podstata je vymezena trestním zákonem České republiky (Zákon 40/2009 Sb.), existují na internetu i další nebezpečné neřesti, jež nejsou přímo klasifikovány jako trestné činy, avšak představují vážný celospolečenský problém. Jmenovitě se jedná o kyberšikanu, sexting, kybergrooming a kyberstalking.

Kyberšikana

Počítačová šikana, kybernetická šikana nebo též cyberbullying je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně k zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů, SMS, vytváření stránek, blogů dehonestujících vybrané jedince nebo skupiny lidí (Jirásek a spol. 2011). Častým projevem kyberšikany je také nahrávání scén na mobilní telefon a následné rozesílání videa známým dotyčného nebo sdílením na sociálních sítích. Jinými slovy jsou za kyberšikanu považovány všechny komunikační jevy realizované prostřednictvím digitálních a interaktivních technologií a mobilních telefonů, jež mají za následek ubližování a poškozování svých obětí. Nutno dodat, že ne vždy je toto poškození vědomým úmyslem útočníka. V některých případech je kyberšikana pouze následkem špatného vtipu, nedomyšlením důsledků ze strany útočníka nebo nedorozuměním mezi pachatelem a obětí. Mezi další rysy kyberšikany patří opakovanost poškozování, které má negativní dopad na psychiku obětí. V neposlední řadě je cyberbullying specifický charakterem svých aktérů – oběťmi i pachateli jsou děti a osoby nezletilé. Není bez zajímavosti, že adolescent často mění své role, z obětí se stávají útočníky a zase naopak.

Hlavní rozdíl mezi klasickou šikanou a kyberšikanou spočívá v tom, že kyberšikana se odehrává pouze v psychické rovině a naopak nikdy nezahrnuje fyzické útoky. Nejčastější její projevy jsou ponižování, nadávání, urážení, posmívání, zastrašování, vyhrožování, vydírání obtěžování a pronásledování oběti. Vzhledem k faktu, že kyberšikana se odehrává ve virtuálním prostředí, mohou pachatelé útočit 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Navíc kyberšikanu lze jen těžko dopředu předpokládat, tudíž se její obětí může stát téměř kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Stačí mít pouze připojení k internetu nebo mobilní síti. Stejně jako v případě klasické šikany, i internetová šikana může mít tragické následky. Je známo několik kauz, kdy tlak vyvíjený na oběti způsobil jejich psychické zhroucení nebo je dokonce dohnal až k sebevraždě. Naopak podstatný rozdíl mezi fyzickou a počítačovou šikanou spočívá v totožnosti útočníka. Ten je v druhém případě schovaný za monitorem počítače, internetovou přezdívkou, mobilním číslem či se jinak záměrně kryje, aby jeho identita nebyla odhalena a on mohl nadále pokračovat ve své agresivní činnosti. Nejen díky tomu se stává skoro nemožným dohledat zdroj kyberšikany, stejně jako odstranit jednou rozeslané nebo zveřejněné zprávy, obrázky a videa.

Sexting

Sexting představuje poměrně nový fenomén, jehož boom lze spojovat s rozšířením chytrých telefonů. Definici je lehce odvoditelná od samotného názvu, skládajícího se ze slov sex a texting. Přesně se jedná o elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem (Jirásek a spol. 2011).Podstata tohoto jevu tkví v tom, že se mladí lidé, často partneři, fotí polonazí nebo v sexuálně dráždivých pozicích a takovéto obrázky si následně rozesílají mobilním telefonem. Problém nastává ve chvíli, kdy jeden z partnerů z nejrůznějších pohnutek intimní fotografie nebo videa zveřejní na sociálních sítích nebo rozešle dál emailem či mobilem. Dnešní doba chytrých telefonů a iPadů ukazuje, že stále více mladých lidí a teenagerů, aniž by sami skutečně chtěli, tomuto fenoménu propadají. Na polonahé obrázky se buď snaží nalákat nové protějšky, anebo tímto způsobem projevují lásku a oddanost stávajícím partnerům. Mnohé studie se shodují, že dospívající lidé považují sexting také jako součást flirtu, předehry a plnění přání svých protějšků. Podle výsledků různých výzkumů jsou k sextování více přemlouvány ženy, jež většinou podvolí z obavy ze ztráty vztahu. Není překvapující, že i v případě rozesílání nemravných obrázků se jedná o velmi riskantní počínání, které může vést k traumatům a sebevražedným pokusům obětí, jež neunesou skutečnost, že jejich intimní fotografie kolují po internetových sítích.

Jelikož sexting hraničí s celosvětově zakázaným šířením dětské pornografie, může být v českém právním prostředí označován za přestupek či dokonce trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže. Vždy však záleží na individuálním posouzení druhu fotografií a způsobu jejich pořízení a propagace. Velmi často se stává, že obrázky nafocené mladistvými a vyvěšené na internetu končí nevědomě v rukou lidí trpících tímto druhem perverze.

Jedním příkladem za všechny budiž případ šestnáctileté studentky uvedený na stránkách celorepublikového projektu E-Bezpečí, jenž je zaměřený právě na prevenci, vzdělávání, výzkum a osvětu spojenou s rizikovým chováním na internetu. Zmíněná studentka gymnázia se nechala vyhecovat svými spolužáky, ve škole se svlékla a natočila video, na kterém masturbuje. Nahrávka byla následně uveřejněna na serveru libimseti.cz, odkud si jej stáhlo několik dalších lidí. Vyšetřování Policií ČR došlo tak daleko, že několik zaměstnanců mladoboleslavské automobilky bylo za šíření videa propuštěno nebo jim byl ponížen plat.

Kybergrooming

Kybergooming (childgrooming, cybergrooming) označuje chování uživatelů internetových komunikačních prostředků, kteří se snaží získat důvěru dítěte s cílem ho zneužít (zejm. sexuálně) či zneužít k nelegálním aktivitám (Jirásek a spol. 2011). Mezi nejčastěji používané komunikační platformy patří různé veřejné chaty, ICQ, seznamky nebo emaily. Zároveň do aktivit dětského kybergroomingu spadají veškeré činnosti spojené s manipulací dětí a mladistvých prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

Výchozím bodem všech pachatelů je nejprve vzbudit důvěru u své oběti. Toho nejčastěji docílí vydáváním se za osobu, jež dítěti rozumí, chápe jeho problémy a pomáhá mu je řešit. Většinou se jedná o choulostivá a citlivá témata týkající se rodinných a sexuálních záležitostí. Tímto způsobem kybergroomer dítě izoluje od svých rodičů a kamarádů, získá jeho kontaktní údaje, email a adresu, na které ho pak může navštěvovat, předávat mu různé dárky a peníze, jimiž dítě de facto uplácí a získává na svou stranu. V další fázi už vzniká mezi útočníkem a obětí doslova emoční závislost, v rámci které si sdělují nejintimnější informace, stávají se nejlepšími přáteli a začínají se osobně stýkat. Závěrečná vrcholná etapa končí sexuálním obtěžováním a zneužíváním dítěte kybergroomerem.

Kyberstalking

Kyberstalking zahrnuje nejrůznější druhy stopování a obtěžování s využitím elektronických médií (zéjm. prostřednictvím elektronické pošty a sociálních sítí), jejichž cílem je např. vzbudit v oběti pocit strachu. Informace o oběti získává pachatel nejčastěji z webových stránek, fór nebo jiných hromadných komunikačních nástrojů. Často je taková aktivita pouze mezistupněm k trestnému činu, který může zahrnovat výrazné omezování osobních práv oběti nebo zneužívání chování oběti k provedené krádeže, podvodu, vydírání apod. (Jirásek a spol. 2011). Obecným rysem kyberstalkingu je opakované, systematické a stupňované obtěžování a zahrnování oběti SMS zprávami, emaily nebo telefonáty, které oběť nechce. V porovnání se stalkingem v tomto případě vše probíhá online s pomocí využití digitálních technologií v tzv. kyberprostoru. Nejčastěji tomuto druhu pronásledování čelí celebrity, bývalí partneři, politici nebo láskou zhrzeni lidé. Mezi další obvyklé projevy nebezpečného kyberstalkingu patří demonstrace moci a síly pachatele, jež může využívat buď příjemnou a milou rétoriku, nebo častěji urážející a výhrůžný tón, kterým budí v oběti oprávněný strach. Oběti jsou deptány zprávami typu „vím, kde jsi, co děláš, co máš na sobě“.Někdy se útočníci schylují k zasílání nejrůznějších virů, spamů nebo se snaží jakkoli jinak pomocí spywarových programů získat přístup k osobním údajům v počítači oběti. Získané informace pak zneužívají, zveřejňují je na falešných internetových blozích, uvádí zde smyšlené informace s cílem poškodit důvěryhodnost a reputaci pronásledované oběti. Na rozdíl od stalkera, kyberstalker nikdy nepoužívá násilí nebo fyzické útoky. Na druhou stranu, každý stalker může být zároveň i kyberstalkrem.

Stalking a kyberstalking je v novém trestním zákoníku od roku 2010 vymezen jako trestný čin nebezpečné pronásledování § 354. Zákon definuje (1) kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že (a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým, (b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, (c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje, (d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo (e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Trolling

Dalším velmi rozšířeným neduhem internetového prostředí je zv. trolling, v rámci kterého lidé na diskuzních fórech, sociálních sítích, v komentářích pod články, chatech nebo blozích svými off-topic tématy a urážlivými příspěvky narušují diskuze a snaží se vyvolat bouřlivé odezvy. Takto vyprovokované diskuze obsahující hanlivé výrazy, nadávky a urážky jsou označovány jako flameing (z ang. flame = plamenný). Pro účastníky takovéto psané výměny názorů se vžil název troll. Stejně jako v předchozích případech, i zde pachatelé spoléhají na nedotknutelnost a anonymitu internetu. Ta jim dovoluje zvyšovat intenzitu útoků, provokací a výsměchů. Ukázkový příklad trollingu představuje kauza falešného facebookového účtu s názvem „Znásilnil mě Zdeněk Svěrák“, který obsahoval několik obvinění ze znásilnění a zneužívání dětí jmenovaným hercem. Aby profil vypadal co nejvěrohodněji, anonymní pachatelé na něj vyvěsili i smyšlené prohlášení známého sexuologa Radima Uzla vyjadřujícího se ke Svěrákově sexuální úchylce.

V poslední době je podle statistik na vzestupu ještě jeden nový fenomén – tzv. self-trolling neboli digitální sebepoškozování. Zejména mladí lidé si zřizují více fiktivních internetových profilů, ze kterých pak sami sobě píší hanlivé a ponižující příspěvky. Lidé s velmi malým sebevědomím se tímto způsobem snaží na sebe upoutat pozornost ostatních. Podle odbornice Rachel Welch je tento druh emocionálního poškozování velmi nebezpečný.

Závěr

Ačkoliv vynález internetu nám přinesl nezpochybnitelnou spoustu výhod, které nám dennodenně usnadňují život, musíme s jeho rozmachem stále více počítat i s jistými negativy, které ohrožují naše soukromé životy. Vyjma široké škály různých virů, trojských koní, spamů a hoaxů skýtá internet i další nástrahy v podobě výše zmíněných rizikových jevů. Ačkoliv většina z nich nespadá přímo do kategorie trestných činů, některé jejich projevy mohou být za kriminální činy považovány. Pro více informací doporučujeme navštívit portál E-Bezpečí nebo E-Besedy, jež se soustavně věnují problematice prevence internetové trestné činnosti.

Použité zdroje

Jirásek, P. a spol. 2011. Výkladový slovník kybernetické bezpečnosti. Online verze. Dostupná z: (http://www.govcert.cz/cs/informacni-servis/aktuality/vykladovy-slovnik-kyberneticke-bezpecnosti—druhe-vydani/), ověřeno ke dni 2. 2. 2014.

Autorka: Martina Ulmanová, studentka magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.