Ve dnech 16. – 19. října probíhal formou dotazníkového šetření výzkum volebních preferencí studentů Bezpečnostních a strategických studií u příležitosti konání parlamentních voleb do poslanecké sněmovny. Dotazování probíhalo vždy během přednášky povinného předmětu, který byl pro každý ročník nejblíže termínu voleb.

Charakteristika vzorku

Výzkumu se účastnili jak studenti bakalářského, tak magisterského stupně BSS. Celkem se do výzkumu zapojilo 181 respondentů.

Grafy: Údaj n = x značí, kolik respondentů vstupuje do daného grafu. První hodnota vždy ukazuje absolutní počet respondentů v dané kategorii, druhá hodnota pak jejich relativní zastoupení v procentech.

Politická orientace

Přibližně polovina respondentů se zařadila na pravou část politického spektra, asi třetina na střed a pouze 9 (5 %) dotazovaných studentů BSS na levou stranu. Pětina se pak buďto nechtěla nebo nedokázala na pravolevé ose zařadit.

Nejčastěji se za pravicové označovali respondenti z 1. a 2. ročníku bakalářského stupně a z 1. ročníku magisterského. Právě 2. ročník bakalářského a 1. magisterského byly ročníky, ve kterých se nikdo z respondentů nezařadil nalevo od středu. Pět z devíti levicových respondentů jsou studenty 3. ročníku bakalářského stupně a odpovídají tak 13 %. Podíl těch, kteří se nechtějí nebo nedokáží zařadit, se v jednotlivých ročnících téměř neliší.

Účast

Ze 181 respondentů pouze 5 uvedlo, že se voleb účastnit nebudou a deklarovaná účast tak dosáhla 97%. Dokonce jen v jednom případě byl jako důvod uveden nezájem o volby. Třikrát totiž bylo důvodem zapomenutí vyřídit si voličský průkaz a jednou pobyt v zahraničí v termínu konání voleb.

Celkové výsledky

Největší podporu mezi respondenty získali Piráti, pro které hlasovalo téměř 25 % dotazovaných studentů BSS. V těsném závěsu skončila ODS s podporou bezmála 23%. Rozdíl činily pouze 3 hlasy. Trojici stran, které respondenti nejvíce preferují, doplňuje TOP 09 s 19 % hlasů. Přes pětiprocentní hranici by se do fiktivní „BSS sněmovny“ přehoupli už pouze lidovci s 6,2 %. Starosty a nezávislé podpořilo 8 respondentů, což odpovídá 4,9 %. Všechny ostatní strany a hnutí získali nižší podporu a jsou dohledatelné v grafu níže.

Naprosto tak propadly tradiční levicové strany i vítězné hnutí ANO. KSČM nehodlal volit žádný z respondentů, pro ČSSD se jich rozhodlo pět. Hnutí ANO se rozhodli volit pouze tři respondenti, což odpovídá 1,9 % a sdílenému 10. místu společně s SPD.

Grafy: Nižší počet respondentů oproti celkovému počtu je způsoben z části nevoliči a z části tím, že někteří neoznačili svou volbu, ale pouze strany, mezi kterými se rozhodují. Z tohoto důvodů také vstupuje o něco více respondentů do volebního potenciálu než do grafu s celkovými výsledky.

Potenciál

Volební potenciál je hodnota, která ukazuje hypotetickou podporu pro stranu, kdyby se k ní přiklonili všichni voliči, kteří její volbu reálně zvažují. Součet tak neodpovídá 100 %.

Z dotazování vyplynulo, že volbu Pirátů vážně zvažovala více než polovina respondentů, TOP 09 pak téměř polovina. Obecně lze konstatovat, že trendy, které byly z hlediska potenciálu celospolečensky platné, se promítly i u dotazovaných studentů BSS. Výrazně vyšší potenciál než dosažený výsledek lze pozorovat u většiny subjektů, nejvíce u těch středových a středopravicových. Nejmarkantnější rozdíl je u hnutí STAN, jehož volbu sice zvažovalo 42 respondentů, nicméně pro faktickou volbu se jich nakonec rozhodlo pouze 8 což neodpovídalo ani 5 %. Podobnou situaci lze sledovat i u Zelených. Naopak například ODS se v kontextu ostatních dařilo potenciál poměrně úspěšně naplnit.

Výsledky dle ročníků

Faktor pohlaví

Jako naprosto zásadní faktor se jeví pohlaví respondenta. Zatímco mezi ženami jasně zvítězili Piráti s dvojnásobnou podporou oproti druhé TOP 09, u mužů naopak výrazně uspěla ODS s výsledkem přes 28 %, přičemž Piráti skončili až třetí za druhou TOP 09.

Podobnou situaci lze pozorovat i u potenciálů. Volbu Pirátů zvažovalo téměř 65 % žen, zatímco „pouze“ necelých 44 % mužů. Ženy také více než dvakrát častěji zvažovaly volbu Zelených.

Faktor politické orientace

U pravicových dotazovaných studentů BSS jednoznačně zvítězila ODS s téměř 40% podporou. TOP 09 byla druhá nejpopulárnější s 20 %. Piráti skončili až třetí s pouhými 11 %.

Piráti naopak dokázali dominovat mezi středovými respondenty a mezi těmi, kteří se nechtěli nebo nedokázali na pravolevé ose zařadit. KDU-ČSL byla nejsilnější ve středu politického spektra. Devět levicových respondentů si mezi sebe rozdělili Piráti, ČSSD a Zelení.

Faktor velikosti sídla

Vztah mezi velikostí sídla, ze kterého respondent pochází, lze nejlépe sledovat u ODS. V tomto případě platí pravidlo čím větší sídlo, tím vyšší podpora pro ODS. Piráti také vykazují vyšší podporu ve větších městech. Naopak velmi nízkou podporu v těchto podmínkách mají lidovci. Ostatně sedm z deseti hlasů pro KDU-ČSL pochází od respondentů z obcí do 5 000 obyvatel.

Závěr

Jedním z pozitivních závěrů výzkumu je bezpochyby skutečně velmi vysoký zájem o veřejné dění reprezentovaný 97% deklarovanou účastí mezi dotazovanými studenty BSS. Z výsledků je dále patrné, že dvě třetiny dotazovaných studentů BSS dokázala přesvědčit trojice Piráti, ODS a TOP 09. Ostatní strany a hnutí se musely spokojit s velmi nízkou podporou.

Mezi zajímavá zjištění lze zařadit významné rozdíly mezi muži a ženami nebo různorodost podpory pro konkrétní strany a hnutí podle politické orientace respondentů. Všechny tyto výsledky ukazují nejen preference dotazovaných studentů BSS, ale zároveň typově odhalují mezi jakými voliči ta která strana či hnutí získávají podporu.