Krátký článek o málo známém fenoménu „muti“ vražd.
V září roku 2001 bylo v Temži nalezeno pouhé torso asi pětiletého černošského chlapce. Ošaceno bylo jen do oranžových šortek. Adam, jak Londýnská metropolitní policie oběť pojmenovala, zemřel na následky masívního vykrvácení. Jeho nohy byly useknuty nad koleny a paže v ramenou, nástrojem takové amputace se pravděpodobně stal sekáček nebo mačeta. Hlavu, nohy ani paže se nepodařilo nalézt. Podezření padlo na málo známé muti vraždy, o nichž se začalo více mluvit snad teprve s touto událostí.
V některých tradičních afrických vírách panuje přesvědčení, že štěstí je na světě jen omezené množství a každému novorozenci je přidělena různá dávka. Tento příděl však není nedotknutelný a lze s ním do určité míry manipulovat, jestliže se člověk pustí do komunikace s nadpřirozenem. Zde přichází muti, výraz odvozený od zulského slova „strom“ (umuthi, pl. imithi), termín jímž se označuje tradiční medicína jihoafrické oblasti. Pakliže léčitel (známý jako sangoma nebo inyanga, obě původně odlišné role dnes splynuly v jednu) vyrobí dostatečně silné muti, dokáže měnit nastalé okolnosti, ať už se jedná o osobní prospěch jedince nebo úmorné období sucha. A nejsilnějšími muti jsou ty připravované z lidských údů a orgánů. Dlužno hned na úvodu podotknout, že z afrických tradičních léčitelů, kteří mají především na venkově stále velice značný vliv, se do podobných zvráceností pouští jen nepatrné množství.
Ingredience pro výrobu muti se liší. Obyčejně jimi jsou kořínky, bylinky, různé části zvířat nebo minerály. Stejně se různí i způsob aplikace finálního výrobku, ať už je to nějaký způsob požívání, omývání se v přípravku nebo jeho umístění – může být zakopán před dveřmi, rozsypán atp. Učení je ústně předáváno z učitele na učedníka, pročež se postupy i významy mohou značně lišit region od regionu. Ze zmíněných příčin neexistuje žádná unifikace, proto se ingrediencím lidského původu nedá přičítat jednotný význam. Například ruka může znamenat pomoc obchodu, jazyk usnadnění cesty k dívčímu srdci, genitálie podpořit mužnost apod. Když však dojde na odnímání částí lidského těla, jisté rituály se nemění.
V procesu muti vražd takřka vždy vystupují tři aktéři: klient, léčitel a vrah. Zájemce navštíví léčitele, kterému se svěří se svými zájmy (úspěch v podnikání, štěstí ve hře, nezranitelnost atp.). Léčitel posléze po poradě s duchy sám určí, jaké ingredience budou třeba, pročež kontaktuje vraha se specifickými požadavky – určí povahu oběti (stáří, pohlaví, ale někdy i atributy jako třeba štěstí) a konkrétní požadované části těla (žádané jsou genitálie, ňadra, ruce, ale i další údy a orgány). Vrah nakonec ingredience doručí léčiteli, ten je určitým způsobem upraví a předá klientovi, jenž nakonec vůbec nemusí tušit, že k nějaké vraždě došlo. Je velice těžké odhadovat, ke kolika muti vraždám vlastně dochází, neboť je jihoafrická policie ve svých statistikách od těch běžných neodlišuje. To dále ztěžuje fakt, že tento fenomén se týká především pověrčivého venkova, a rovněž vysoké teploty a divoká zvěř rychle ničí důkazy. Hrubý odhad nicméně činí mezi 15 až 300 oběťmi ročně (Labuschagne, 2004: s. 194).
Mnohem děsivější je ale samý průběh získávání částí lidského těla. Pověrčivost většině vrahů zapovídá získávat údy a orgány na mrtvolách, ačkoli počet takových naštěstí vzrůstá, tvrdí odborník na muti vraždy, psycholog a kriminolog Gérard Labuschagne. Obřad totiž požaduje, aby oběť při amputaci končetin byla naživu. Usmrtit vlastně není vůbec cílem, postižený mnohdy umírá jen následkem vykrvácení z neošetřených ran, proto se nedá mluvit o rituální vraždě, kdy je záměrem přinést oběť. Vrah svůj cíl často ponechá ležet na místě činu a v průběhu aktu s ním zachází, dalo by se říct, velice profesionálně – není vystavován žádnému zbytečnému násilí, není znásilněn ani jinak zneužit, což je zase hlavní rozdíl proti sexuálně motivovaným vraždám.
Znát tyto jemné rozdíly je klíčové pro vyšetřování, poněvadž profily všech tří potenciálních vrahů – rituálního, psychopatického a muti – se výrazně liší, ačkoli stopy jejich činu mohou být na první pohled identické. Tím se vracíme zpět k případu Adama z roku 2001. Vše je totiž mnohem komplikovanější, ukazuje Labuschagne ve své práci „Features and Investigative Implications of Muti Murder in South Africa“ věnované tomuto fenoménu. I když se tak na první pohled zdálo, Adam se zřejmě nestal obětí muti vraždy. Důvody, proč si tak myslet, jsou následující: není běžné, že by končetiny byly odejmuty celé, zpravidla se bere jen sama ruka nebo paže po předloktí; obvykle jsou amputovány genitálie a vyjmuty některé orgány, zde bylo obé netknuto; Adam nejspíš zemřel na následky vykrvácení z podříznutého hrdla, což předcházelo setnutí hlavy a amputaci končetin – tolik ke znakům, které klasické muti vraždě odporují. Dále oranžové šortky byly tělu navlečeny až po smrti (s tím že oranžová snad reprezentuje znovuzrození) a rozbor žaludku odkazoval na oblast západní Afriky – muti vraždy jsou takřka výhradně záležitostí jihoafrického regionu. Ve světle těchto informací se nabízí spíše západoafrický obětní rituál obeah, tedy vražda rituálního charakteru (Labuschagne, 2004: s. 200).
Je proto určitým paradoxem, že vražda, jež muti vraždy do určité míry proslavila (snad právě proto, že se odehrála na svrchovaném území Velké Británie a ne kdesi v Africe), a která se napohled může zdát jako typická, muti vraždou nakonec není. Nicméně podtrhuje to nezbytnost přistupovat k těmto případům s chladným odstupem, neboť spěšně vyslovený závěr může ovlivnit celé pátrání po skutečných vinících. Rozřešení skutečné muti vraždy tak může být dosaženo jen za pomocí velice dobré znalosti všech okolností. Samotný boj proti tomuto fenoménu je pak během na velice dlouhou trať, ježto největším nepřítelem je zde lidská pověrčivost.
Použitá literatura
Focus: Muti – The Story of Adam. 2003. In: Religion News Blog [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.religionnewsblog.com/3905/focus-muti-the-story-of-adam
LABUSCHAGNE, Gérard. 2004. Features and Investigative Implications of Muti Murder in South Africa. Journal of Investigative Psychology and Offender Profiling. Vol. 1. ISSN: 1544-4767.
STEYN, Maryna. 2005. Muti murders form South Africa: A case report. Forensic Science International. Vol. 151. ISSN: 0379-0738.
Autor: David Rypel, student bezpečnostních a strategických studií a mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
