Měkké cíle. Toto sousloví slýcháme v posledních letech velmi často. Mnohdy se jeví jako magické zaklínadlo popisující prakticky kterékoliv místo kolem nás, které je ohroženo, byť minimálně, možným fyzickým útokem. Alespoň tak se to může jevit občanům, kteří nejsou s touto problematikou blíže seznámeni. Co to tedy jsou ony propírané „měkké cíle“ a proč o nich slýcháme v dnešní době více než dříve? Na toto se vám pokusím odpovědět v následujícím textu.

CO JSOU TO MĚKKÉ CÍLE?

K zodpovězení této otázky není možné jednoduše předložit platnou definici. Tento termín totiž není nikde zcela jednoznačně definován. Bezpečnostní odborníci pod tímto pojmem však všeobecně chápou místa s vysokou koncentrací osob a nízkou mírou zabezpečení proti násilným útokům [1].

Pojem vychází z doslovného překladu anglického termínu „Soft Targets“. V angličtině má toto označení jistou výřečnost, která se však bohužel překladem do češtiny ztratila a „měkké cíle“ tak mohou být matoucí ve svém významu. V rámci anglického jazyka pak s pojmem „Soft Targets“ souvisí pojem „Crowded Places“.

Crowded places vyjadřuje přeplněná místa s vysokou koncentrací osob, ale bez bezpečnostního významu. Sekuritizací hrozby útoku na Crowded Place pak dochází k připojení bezpečnostního významu danému místu (faktu, že jeho zabezpečení proti násilnému útoku je žádné nebo minimální). V této chvíli pak můžeme hovořit o Soft Target.

Co si konkrétně pod pojmem „měkký cíl“ můžeme představit? Veškeré cíle, které jsou typické výskytem velkého počtu civilního obyvatelstva a zároveň neschopností se případnému útočníkovi efektivně bránit. Můžeme zde zmínit obchodní centra, obchodní jednotky, školy, hromadné dopravní prostředky, ale také například náboženské svatostánky nebo turistická místa.

Přímým opakem Soft Targets jsou Hard Targets. Ty představují zabezpečené lokality, jako jsou elektrárny, vojenské areály a objekty a jiné. Je nasnadě, aby se Hard Targets v kontextu svého významového opaku překládaly jako „tvrdé cíle“. Toto však není v rámci zažité praxe zvykem (spíše se jedná o výjimečné označení) a užívá se spojení „prvky kritické infrastruktury“. Vedou se však debaty o výstižnosti tohoto označení. Vzhledem k aktuálnosti této problematiky a probíhajícímu diskursu vyplývají typologické kategorie cílů, které vykazují znaky Hard Targets, ale nedají se označit za kritickou infrastrukturu. Terminologické aspekty však nejsou cílem tohoto textu, proto zůstaneme u uvedených pojmů a definic.

V závěru této kapitoly bych zdůraznil, že měkké cíle jsou vymezeny pouze ve vztahu k terorismu a násilnému útoku. Některé měkké cíle mohou být (a jsou) ve skutečnosti velmi dobře zabezpečené, ale proti jinému druhu hrozeb. Vezměme si za příklad některé z nákupních center. Tyto obchodní domy jsou pokryty hustou sítí bezpečnostních kamer a strážní zde provádějí pravidelnou pochůzkovou činnost. Tato opatření jsou však zaměřena na ochranu majetku. Jsou tak dobře chráněny proti případným krádežím nepoctivých návštěvníků, nikoliv už proti útočníkovi, který se rozhodne do tohoto centra přijít s palnou zbraní a způsobit maximální ztráty na životech.

PROČ JE PROBLEMATIKA MĚKKÝCH CÍLŮ TAK AKTUÁLNÍ?

Pokud se podíváme na fenomén teroristických útoků na území Evropy a USA za posledních 16 let (tedy od milníku pro boj s terorismem – útoku na World Trade Center v New Yorku 11. 9. 2001), zjistíme, že nejčastějším cílem útočníků jsou nákupní centra, metra, letiště, vlaky, autobusy, oslavy v ulicích měst, mírové pochody, kluby, kempy, školy, vlaky [2]. Toto jsou jen některé z cílových aktiv, na které teroristé útočí. Tyto cíle jsou pouze výtažkem z evropských incidentů, situace na jiných kontinentech je však obdobná. Rusko a Turecko zažilo v posledních letech rovněž vlnu teroristických útoků, v některých případech však s jinou vstupní motivací útočníků, než je tomu v Evropě.

Co však mají tyto útoky společné? V době svého útoku se zde vyskytovalo množství osob a dané lokace nebyly chráněny proti násilnému útoku. Ztráty na životech tak byly velmi vysoké vzhledem k tomu, že útočník byl zastaven až příliš pozdě, nebo v případě sebevražedných atentátů vůbec. Toto je z pohledu teroristů ideální situace. Jejich útoky nemají ambice zničit přímo kritické prvky svého nepřítele (například státu). Jejich cílem je šířit strach v obyvatelstvu, podrýt autoritu a ochromit důvěru vůči vládnoucí vrstvě, destabilizovat státní aparát. Jejich motto by se dalo vyjádřit: „Co největší efekt za co nejmenší cenu.“ [3]

Při výběru cílů hraje roli ještě jeden důležitý faktor – symboličnost. Pro útočníky je nanejvýš důležité, aby úspěšný útok vyvolal šok mezi cílovým obyvatelstvem a mediální pozornost, která pomůže šířit obavy a strach. Z tohoto důvodu si teroristé ve většině případů vybírají zástupné cíle, které nemají samy o sobě žádnou důležitost pro strukturu nepřítele. Militantní fundamentální islamisté si za cíl vybírají často cíle, které reflektují „zlo západní kultury“. Místa zastupující konzumní způsob života západní kultury, který není založen na víře v Boha, ale na principech humanistické filosofie.

Tímto jsme si tedy odpověděli na otázku, proč je problematika měkkých cílů nyní tak aktuální. Na základě bezpečnostní situace na Blízkém východě a Africe dochází k otevření nové fronty ve válce s terorismem – Evropě. Zde jsou realizovány útoky islámskými radikály, kteří útočí výhradně právě na Soft Targets, a to z těchto důvodů:

• Je zde vysoká koncentrace osob
• Nejsou dostatečně chráněna proti násilným útokům
• Jsou mediálně zajímavá
• Symbolicky zastupují hodnoty západní společnosti

Ve spojitosti s těmito útoky je vhodné zmínit fenomén „terorismu osamělých vlků“. Tento aspekt terorismu je velmi nebezpečným faktorem. Jedná se o útoky jednotlivců, kteří nenáleží ke konkrétní teroristické organizaci, i když ve většině případů se k nim hlásí. Tito sympatizanti jsou součástí společnosti, na kterou realizují svůj útok. Jejich čin je motivován nespokojeností se současnou politicko-společenskou situací, na což se snaží útokem upozornit, případně svým konáním podpořit mateřskou organizaci, která se těmto cílům systematicky věnuje.

Je důležité rozlišit „osamělého vlka“ a teroristu, který byl do společnosti infiltrován. Druhý jmenovaný je totiž svou organizací vycvičen a instruován. Je podporován ve své infiltraci do cílové destinace, kde se začlení do společnosti. Zde se stává takzvanou „spící buňkou“, která je aktivována předem domluveným sledem událostí nebo konkrétním způsobem a signálem. Oproti tomu je „osamělý vlk“ osoba, která jedná zcela individuálně bez propojení s teroristickou organizací, je pouze na něm, aby si zajistil vědomosti, vybavení a výzbroj nutnou k provedení útoku. Jejich modus operandi je zcela v jejich režii bez zásahu vnějších autorit.

Tento fenomén v sobě skrývá velké riziko. Tento druh útočníků se totiž vynořuje přímo ze společnosti, nejedná se o žádného vnějšího aktéra. Zatímco u teroristů, kteří by se chtěli do cílové lokace teprve dostat, je šance, že budou včas zadrženi, „osamělí vlci“ jsou již na místě. Znají místní podmínky, nebudí podezření, nejsou nijak napojeni na teroristické organizace. Jejich útoky se těžko predikují a jsou velmi efektivní, co se demoralizace obyvatelstva týče. Přestože se v kontextu posledních událostí mluví zejména o „osamělých vlcích“ ovlivněné ideologií Islámského státu, jsou známy také útoky proti-islámské. Zde můžeme uvést mediálně známý případ Anderse Breivika a jeho útok z 22. července 2011, při kterých zahynulo 77 osob [2]. Tento útok zřejmě inspiroval i mladého střelce v Mnichově, který se pokusil čin napodobit, a v den pátého výročí Breivikova útoku zastřelil několik obětí v nákupním centru a poté spáchal sebevraždu tou samou zbraní.[4]

Z útoků „osamělých vlků“ ideologicky inspirovaných a motivovaných Islámským státem pak připomeňme například nedávný masakr nákladním vozem v Nice [2], vraždu kněze v Rouenu [5], útok sekerou ve Würzburgu [6], střelbu v židovském muzeu v Bruselu [7], útok v parlamentu v Ottawě [8], střelbu v Kodani [9], dekapitaci v Lyonu [10], masakr v nočním klubu v Orlandu [11] a mnohé další.

Tito osamělí vlci se tak stávají velmi nebezpečnou hrozbou, která je zřejmě spjata s konfliktem křesťansko-židovské tradice s islámským světem. Dosud v Evropě konflikt tohoto typu a rozsahu nebyl a teprve nyní se postupně ukazují veškeré aspekty, které k tomuto střetu náleží. Nestačí tedy bojovat s teroristy pouze v místech jejich původu a operačního zázemí, je nanejvýš nutné paralelně s příčinami útoků v Evropě řešit také hrozby, které vyvstávají na základě inspirace a motivace právě těmito teroristickými skupinami. Tito inspirovaní útočníci totiž mohou zaútočit prakticky kdykoliv a kdekoliv, k jejich „aktivaci“ je pouze stačí cíleně ovlivňovat teroristickou propagandou, což v době internetové globalizace není sebemenší problém.

JAKÁ JSOU TEDY MOŽNÁ OPATŘENÍ?

Téma zabezpečení měkkých cílů je velmi prioritním bezpečnostním tématem. Bohužel na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Těmito opatřeními se zabývají bezpečnostní složky států, mnohdy však pouze na teoreticko-analytické úrovni. Konkrétní opatření poskytují zejména aktéři z privátního sektoru bezpečnosti. Tyto společnosti na základě analýzy útoků nabízejí jistá řešení, individuálně zpracovaná pro daný měkký cíl. Úspěšnost takových opatření však nelze s určitostí ověřit.

Z hlediska efektivity a pořizovacích nákladů se jeví jako nejefektivnější způsob zabezpečení takzvaná „low-cost varianta“. Tedy varianta s filosofií „maximální zabezpečení, ale za nízké vstupní náklady“. Pro upřesnění si řekněme, že „high-cost varianta“, ta, která neřeší výši nákladů, ale cílí na maximální efektivitu bezpečnostního opatření, v jistém smyslu dělá z referenčního objektu „Hard Target“ (viz výše). V tom smyslu, že implementujeme nejmodernější bezpečnostní systémy, jako jsou bezpečnostní rentgenové rámy, biometrické přístupové systémy, režimy vstupu, ozbrojenou ostrahu objektu a podobně. Je zřetelné, že takováto opatření nejsou pro mnohé měkké cíle realizovatelné (například kostely nebo obchodní centra).

Z řešení některých měkkých cílů lze vyvodit, že opatření proti násilným útokům je složeno ze dvou základních částí. Tím prvním je metodický rámec. Jeho součástí je širší seznámení s osobami, které jsou nejvíce ohroženi (zaměstnanci objektu klasifikovaného jako měkký cíl), seznámení s problematikou terorismu, zejména hrozbou útoku na daný referenční objekt. V rámci této edukace by mělo proběhnout zejména obeznámení s metodou detekce podezřelého chování, znaky, které útočníci mohou vykazovat, postupy, které musí být dodrženy v případě útoku, znalost únikových cest v různých směrech a také umění situaci správně ohlásit na tísňovou linku. Spekulativní součástí těchto znalostí je také znalost sebeobrany, případně profesní obrany (v případě pracovníků bezpečnostního průmyslu). Ta by totiž mohla hrát v některých situacích klíčovou roli. Za příklad dejme útok nožem, který by v případě jisté dovednosti zaměstnance a jisté míry pohotovosti, nemusel mít žádné oběti na životech.

Druhou pólem těchto typů opatření je technické vybavení. Zde záleží na kompetentním bezpečnostním posouzení objektu a zpracování bezpečnostní analýzy. Na základě těchto výstupů ze vstupních informací dochází k instalaci technických prvků. Zde můžeme uvést různá detekční zařízení (např. bezpečnostní rámy), ochranné bariéry (neprůstřelná skla), ale také prostředky pro osobní ochranu a sebeobranu, jako jsou chemické obranné prostředky (obranný sprej), úderné obranné prostředky (teleskopický obušek), balistické vesty.

Jak jsem již zmínil, existuje mnoho typů útoků, které může případný útočník vést proti osobám v těchto objektech a nelze být stoprocentně připraven na vše při zachování původního účelu měkkého cíle. Lze však být připraven na nejpravděpodobnější scénáře a udělat maximum pro to, aby byly ztráty na životech co možná nejmenší, v ideálním případně žádné.

Žijeme však v neustále měnícím se světě, který je plný nebezpečenství. Je pouze na občanech samotných, jestli vynaloží dostatek iniciativy k tomu, aby vytvořili místo pro život o něco bezpečnější. Přes existenci všech bezpečnostních složek státu jsou to právě občané, kteří mají v rukou tu moc být na místě jako první a zachránit život svým přátelům a spoluobčanům.

Na závěr bych si dovolil parafrázovat tradované moudro neznámého autora: „Je lepší být připraven, než nepříjemně překvapen.“

SEZNAM ZDROJŮ

[1]   KALVACH, Zdeněk, et al. Základy ochrany měkkých cílů: Metodika [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/metodika-zaklady-ochrany-mekkych-cilu-pdf.aspx

[2]   KLASNA, Filip. Největší teroristické útoky v Evropě od roku 2000. In: Security magazín [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.securitymagazin.cz/zpravy/nejvetsi-teroristicke-utoky-v-evrope-od-roku-2000-1404051680.html

[3]   LAPKOVÁ, Dora. Speciální technologie komerční bezpečnosti [přednáška], 2016.

[4]   BAROCHOVÁ, Anna. Střelec z Mnichova se inspiroval Breivikem, fascinovaly ho masové vraždy [online]. In: IDNES.cz [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/strelec-mnichov-utok-na-obchodni-centrum-olympia-fbb-/zahranicni.aspx?c=A160723_095846_zahranicni_aba

[5]   BAROCHOVÁ, Anna a Oldřich MÁNERT. Islamisté vpadli do kostela ve Francii, knězi podřízli hrdlo [online]. In: IDNES.cz [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rukojmi-kostel-francie-sever-djp-/zahranicni.aspx?c=A160726_110156_zahranicni_aba

[6]   BENÍŠKOVÁ, Alena. Afghánec zaútočil v německém vlaku sekerou, těžce zranil čtyři lidi [online]. In: IDNES.cz [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/utocnik-v-nemecku-napadl-cestujici-sekyrou-fk5-/zahranicni.aspx?c=A160718_230009_zahranicni_fka

[7]   BĚLKA, Michal. V centru Bruselo se střílelo, u židovského muzea zemřeli čtyři lidé. In: IDNES.cz [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/strelba-v-centru-bruselu-0xb-/zahranicni.aspx?c=A140524_171637_zahranicni_mlb

[8]   Střelba v kanadském parlamentu: Jeden útočník zabit, po dalších se pátrá. In: Česká televize [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1012530-strelba-v-kanadskem-parlamentu-jeden-utocnik-zabit-po-dalsich-se-patra

[9]   Islámský stát se přihlásil ke střelbě v Kodani. Útočník zranil dva policisty a turistu. In: Aktuálně.cz [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/islamsky-stat-se-prihlasil-ke-strelbe-na-policisty-v-kodani/r~cd8f1efe714011e683920025900fea04/

[10]   Útok ve Francii s prvky IS: V továrně u Lyonu nalezena sťatá hlava. In: Česká televize [online]. 2015 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1540446-utok-ve-francii-s-prvky-v-tovarne-u-lyonu-nalezena-stata-hlava

[11]   BAROCHOVÁ, Anna a Jan NEVYHOŠTĚNÝ. Při střelbě v gay klubu na Floridě zemřelo 50 lidí, raněných jsou desítky. In: Idnes.cz[online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: Při střelbě v gay klubu na Floridě zemřelo 50 lidí, raněných jsou desítky Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/gay-klub-strelba-orlando-08q-/zahranicni.aspx?c=A160612_102642_zahranicni_aba