Maďarské zpravodajské služby mezi Bruselem a Moskvou

Od října roku 2025 čelí Maďarsko podezření ze špionáže proti Evropské unii (EU). Investigativní žurnalisté z Německa, Belgie, Rakouska i samotného Maďarska společně odhalili údajnou špionáž agentů maďarské civilní rozvědky Információs Hivatal (IH), kteří působili v EU pod diplomatickým krytím. Zároveň ale v září 2025, tedy cca měsíc před kauzou, Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS) ve spolupráci s Rumunskem a rovněž i s Maďarskem odhalila budující se běloruskou zpravodajskou síť v Evropě. I přes tuto dílčí spolupráci však Maďarsko dlouhodobě vykazuje v oblasti zpravodajských služeb proruskou inklinaci, což z něj v případě potvrzení obvinění činí modelový příklad rizik spojených se sdílením citlivých informací v rámci EU.

Kauza

Hlavním informačním zdrojem, o který se opírají vznesená podezření, je maďarský investigativní server Direkt36. Ten na prošetření případu spolupracoval s německým investigativním centrem Paper Trail Media a belgickým deníkem De Tijd, kteří vyšetřování doplnili o vlastní německé a belgické zdroje. Své vlastní články pak publikovali v německém Der Spiegel, rakouském Der Standart a belgickém De Tijd. Celá kauza se měla odehrávat zejména v letech 2015-2017, kdy byla činnost maďarských zpravodajců v Bruselu údajně „nejagresivnější“. Uvádí se, že podobné případy se vyskytovaly již od roku 2013. [1]

Jádrem případu je podezření, že příslušníci maďarských zpravodajských služeb, operující pod diplomatickým krytím na Stálém zastoupení Maďarska v Bruselu, cíleně usilovali o nábor maďarských zaměstnanců Evropské komise za účelem získávání jejích interních informací. Cílem bylo především získávání informací o připravovaných krocích či sankcích vůči maďarské vládě Viktora Orbána a zároveň ovlivňování zpráv Komise tak, aby reflektovaly názory Orbánovy vlády, k čemuž zneužívali maďarské úředníky pracující v Komisi. [1]

Získávání informací na základě rozhovoru je legální, nicméně to neplatí v případě, kdy za informace diplomat nabízí finanční odměnu či je kvůli nim podepisována smlouva apod., podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. [1] [21] Dle Direkt36 byla tato úmluva porušována v obou bodech, jelikož se zpravodajští důstojníci IH snažili zaměstnance Komise za informace podplácet a rekrutovat je do zpravodajské služby, což vyžaduje podpis smlouvy. Nicméně i v případě formálního dodržení úmluv platí, že pokud by se tato zjištění potvrdila, je taková činnost Maďarska neslučitelná s principy fungování EU, jelikož špionáž pod diplomatickým krytím jednoznačně podkopává vzájemnou důvěru mezi státy a integritu evropských institucí. [1]

Významná je pak zejména skutečnost, že špionáž probíhala v období, kdy Stálé zastoupení vedl Olivér Várhelyi, který je od roku 2019 členem Evropské komise jako komisař. Dle mluvčího Komise neexistují žádné důkazy, že by Várhelyi porušil své povinnosti jakožto komisař, nicméně je známo, že je loajální k Orbánově vládě a v případě potvrzení výskytu maďarských agentů na Stálém zastoupení v Bruselu byl Várhelyi v té době jejich přímým nadřízeným. [1] [2]

Co se týče vyjádření Evropské komise, případ bere velmi vážně. Na základě obvinění byla zřízena interní vyšetřovací skupina, která se bude případem zabývat. Dle vyjádření mluvčích Komise nedisponovala informacemi o tom, že by Olivér Várhelyi představoval potenciální bezpečnostní riziko. Mluvčí Komise dále akcentovali zodpovědnost samotných velvyslanců za dodržování svých povinností na základě článku 245 Smlouvy o Evropské unii a článku 2 Kodexu chování členů Evropské komise, podle kterého se musí každý komisař řídit. [2]

Výhody a úskalí zpravodajské spolupráce – případ Maďarska

Zpravodajské služby jsou jádrem moci každého státu, a tak je pochopitelná přirozená neochota států se o informace dělit. V současném prostředí globalizovaných bezpečnostních hrozeb se však zpravodajská spolupráce stává nezbytností. Významným aspektem zpravodajské spolupráce je faktor důvěry. Z tohoto důvodu spolupráce většinou probíhá bilaterálně. Multilateralita je v tomto ohledu nebezpečná, neboť hrozí větší riziko úniku sdílených informací a narušení důvěry. [9] [10] [11]

Evropská unie nedisponuje vlastní zpravodajskou službou ani operativními kapacitami pro sběr „surových dat“, ale pouze zpracovává informace poskytnuté členskými státy. Ty následně zanalyzují a předávají informaci rozhodujícím činitelům EU. Pro tuto činnost jsou významné tři orgány EU: EU Intelligence and Situation Centre (EU INTCEN), civilní zpravodajský orgán, EU Military Staff Intelligence Directorate (EUMS INT), vojenský zpravodajský orgán, a The Single Intelligence Analysis Capacity (SIAC), který tyto dva orgány zastřešuje. SIAC integruje informace z civilních a vojenských zdrojů do jednotného analytického výstupu, čímž poskytuje zpravodajskou podporu vysokému zástupci EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Evropské komise a všem složkám Evropské služby pro vnější činnost, do jejíž působnosti organizačně náleží. Zpravodajská spolupráce na úrovni EU je tedy založena na principu dobrovolnosti. Členské státy poskytují strukturám EU na základě vlastního uvážení zpravidla již hotové analytické výstupy, které unijní orgány následně využívají pro svou další činnost. Nicméně unijní zpravodajství je na ochotě států sdílet informace existenčně závislé. [12] [13]

V případě Maďarska tak nastává zásadní problém, jelikož narušuje základní pilíř zpravodajské spolupráce, a to důvěru. Nejde pouze o případ obvinění ze špionáže, ale zejména o skutečnost, že Maďarsko i přes ruskou invazi na Ukrajinu udržuje nadále úzké vazby s Kremlem, které Unie definuje jako bezpečnostní hrozbu. Podezření členských států ohledně spolupráce Maďarska s Ruskem je vede k neochotě sdílet citlivé informace, neboť existuje riziko, že by mohlo vést ke kompromitaci sdílených dat ve prospěch Ruska. [14] Raději si tak informaci předají bilaterálně nebo multilaterálně v rámci neformálních zpravodajských struktur. Tento stav tak výrazně snižuje akceschopnost EU, která tím přichází o přístup ke strategicky významným informacím.

Maďarsko-ruské zpravodajské vazby

Případ obvinění Maďarska je významný i z hlediska náklonosti Orbánovy vlády vůči Rusku. Jedná se primárně o důvod, proč má EU obavy z Maďarska. [1] Pokud Maďarsko opravdu nasazovalo své agenty v EU, Rusko by tak mohlo Maďarsko instrumentalizovat pro tzv. proxy espionage, tedy k získávání informací prostřednictvím zpravodajského aparátu jiné země.

Budapešť tak může potenciálně sloužit jako operativní zázemí, odkud mohou ruští zpravodajští důstojníci podnikat akce vůči sousedním zemím. Rusko totiž často umisťuje své zpravodajské důstojníky do zemí, ve kterých přímo nepůsobí. [6] Nasvědčuje tomu například případ, kdy bývalý zaměstnanec Ministerstva vnitra Ukrajiny, který přešel na stranu Ruska, byl zadržen na hranicích Bezpečnostní službou Ukrajiny (SBU) při pokusu o útěk do Budapešti. Chtěl na ruské ambasádě Rusům předat USB disk s informacemi o důležitých vojenských objektech a personálu SBU, Ozbrojených sil Ukrajiny, Státní bezpečnostní služby a brigády Azov. [7] Že se nejedná o ojedinělý jev nadále dokazuje skutečnost, že začátkem ruské invaze na Ukrajinu bylo vyhoštěno přibližně sedm set ruských diplomatů napříč ambasádami evropských zemí. [5] Bylo to především z důvodu, že zpravodajští důstojníci často využívají diplomatického krytí nejen kvůli neomezenému pohybu v rámci schengenského prostoru, ale zejména kvůli diplomatické imunitě, kterou tímto krytím získávají. [3] Agenti tak nemohou být trestně stíháni ani v případě, že jsou odhaleni. Naopak Maďarsko počet diplomatů na ruské ambasádě zvýšilo. [6]

Proruské vazby maďarských zpravodajských služeb podtrhuje mimo jiné i případ, kdy v letech 2024 a 2025 byli Maďarskem rekrutovaní agenti vysláni na Ukrajinu. Měli za úkol získávat informace v Zakarpatské oblasti, ohledně vojenské ochrany této oblasti, hledat slabá místa v pozemní a vzdušné obraně regionu. Zároveň měli mapovat sociopolitické názory místního obyvatelstva v souvislosti s případným vstupem maďarských jednotek do regionu v rámci mírového kontingentu. [4] [8]

Také nelze opomenout případ přesunu sídla Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (MIB) z Moskvy do Budapešti v letech 2019-2023, která se po vlně kritiky v roce 2024 znovu přesunula do Moskvy. [15] Existují podezření, že její bývalý předseda mohl mít vazby na ruské zpravodajské služby. Tuto skutečnost potvrzuje nejen vyjádření Evropského parlamentu, ale zejména sankce, které Spojené státy uvalily na zmíněného předsedu a dva úředníky banky. [16] [17] Zatímco všechny členské státy přerušily vztahy s ruskou MIB, Maďarsko jí poskytuje zázemí. [15] Přítomnost banky v Budapešti umožňuje Rusku zvýšit svou zpravodajskou aktivitu v Evropě, podobně jako v případě ruské ambasády, a představuje tak velké riziko pro evropskou bezpečnost. [16] [17] Nutno podotknout, že maďarská vláda udělila celému personálu diplomatickou imunitu, což jen nadále poukazuje na fakt, že Maďarsko neslouží jen jako „pasivní oběť“ špionáže, ale aktivně vytváří podmínky, které umožňují Rusku obcházet bezpečnostní bariéry EU. [16]

Maďarsko také mimo jiné v roce 2024 rozšířilo svůj imigrační program National Card, který uvolňuje vízová omezení pro ruské a běloruské občany a umožňuje jim tak pracovat v Maďarsku po dobu dvou let s možností prodloužení pobytu, a to bez bezpečnostní prověrky. [18] [19] Zatímco ostatní evropské státy usilují o zamezení zneužívání pohybu v schengenském prostoru Ruskem či Běloruskem, Maďarsko tyto snahy de facto neguje a aktivně vytváří prostor pro potenciální špionážní aktivity. [22] [23] [24]

V kontextu tohoto případu se nabízí srovnání s Vídní, která dlouhodobě plní roli jednoho z hlavních zpravodajských uzlů Ruské federace v Evropě. Specifické postavení rakouské metropole je však determinováno přítomností sídel mezinárodních organizací (především OSN a OBSE). Rusko tuto skutečnost využívá k akreditaci vysokého počtu osob s diplomatickou imunitou, což mu umožňuje legálně vysílat do země zpravodajské důstojníky pod diplomatickým krytím. [20] Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že zatímco možnosti Rakouska omezit tento příliv jsou limitovány mezinárodními dohodami, Maďarsko naopak aktivně a dobrovolně vytváří podmínky pro posilování ruské zpravodajské přítomnosti v regionu. Proruský vliv Maďarska tak omezuje tok informací uvnitř EU, jelikož narušená důvěryhodnost země odrazuje členské státy od sdílení citlivých informací v rámci unijních zpravodajských struktur.

Editor článku: Jan Míček, Dávid Dinič
Titulní obrázek – zdroj: Wikimedia Commons

Zdroje

[1] Panyi, S. (2025). Inside the Fall of Viktor Orbán’s Secret Brussels Spy Network. Direkt36. Získáno z https://www.direkt36.hu/sulyos-ugy-volt-igy-bukott-le-orbanek-titkos-kemhalozata-brusszelben/

[2] European Commission. (2025). Daily News 9/10/2025. Audiovisual Portal. Získáno z https://audiovisual.ec.europa.eu/en/media/video/I-278525?language=INT

[3] Bezpečnostní informační služba. (2025). Rozbili jsme běloruskou zpravodajskou síť v Evropě. BIS. Získáno z https://www.bis.cz/aktuality/rozbili-jsme-beloruskou-zpravodajskou-sit-v-evrope-eb16c7c7.html

[4] Security Service of Ukraine. (2025). First time in history, SSU dismantles Hungarian military intelligence network spying against Ukraine (video). SSU. Získáno z https://ssu.gov.ua/en/novyny/sbu-vpershe-v-istorii-ukrainy-vykryla-ahenturnu-merezhu-voiennoi-rozvidky-uhorshchyny-yaka-shpyhuvala-proty-nashoi-derzhavy-video

[5] Foreign Intelligence Service of Ukraine. (2025). 700 Expelled “Diplomats” and 130 New Cases – Europe Responds to moscow’s Espionage Expansion. SZRU. Získáno z https://szru.gov.ua/en/news-media/news/700-expelled-diplomats-and-130-new-cases–europe-responds-to-moscows-espionage-expansion

[6] Panyi, S. (2022). Getting to the Bottom of Hungary’s Russian Spying Problem. Balkan Insight. Získáno z https://balkaninsight.com/2022/11/30/getting-to-the-bottom-of-hungarys-russian-spying-problem/

[7] Security Service of Ukraine. (2022). СБУ затримала зрадника, який хотів передати росіянам флешку з даними про співробітників Служби безпеки, ЗСУ, ГУР та «Азову» (відео). SSU. Získáno z https://ssu.gov.ua/novyny/sbu-zatrymala-zradnyka-yakyi-khotiv-peredaty-rosiianam-fleshku-z-danymy-pro-spivrobitnykiv-sluzhby-bezpeky-zsu-hur-ta-azovu-video

[8] Lowe, C., a Szakacs, G. (2025). Ukraine, Hungary each expel two diplomats in espionage row. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-says-it-uncovered-hungarian-spy-network-2025-05-09

[9] Aldrich, R. J. (2004). Transatlantic Intelligence and Security Cooperation. International Affairs, 80(4), 731–753.Získáno z https://www.jstor.org/stable/3569532?searchText=&searchUri=&ab_segments=&searchKey=&refreqid=fastly-default%3Aeb1df4eef23ee8abef65695c456d2756&initiator=recommender&seq=22

[10] Kutěj, L. (2025). Strategické vojenské zpravodajství v podmínkách České republiky. Znoyem.

[11] Fägersten, B. (2010). Bureaucratic Resistance to International Intelligence Cooperation – The Case of Europol. Intelligence and National Security. Získáno z https://doi.org/10.1080/02684527.2010.537028

[12] Fägersten, B. (2015). Intelligence and decision-making within the Common Foreign and Security Policy. SIEPS. Získáno z https://sieps.se/media/cfnds5me/intelligence-and-decision-making-within-the-common-foreign-and-security-policy-2015_22epa.pdf

[13] Rehrl, J. (Ed.). (2022). Handbook on CSDP: The Common Security and Defence Policy of the European Union. EEAS. Získáno z https://www.eeas.europa.eu/eeas/handbook-csdp_en

[14] Rada EU. (2025). Hybridní hrozby pocházející z Ruska: prohlášení vysoké představitelky jménem EU, v němž odsuzuje soustavné hybridní kampaně Ruska proti EU, jejím členským státům a partnerům. Rada EU. Získáno z https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2025/07/18/hybrid-threats-russia-statement-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-condemning-russia-s-persistent-hybrid-campaigns-against-the-eu-its-member-states-and-partners

[15] The Kyiv Independent. (2023). Hungary to cease cooperation with Russian-owned bank after sanctions. The Kyiv Independent. Získáno z https://kyivindependent.com/hungary-seizes-cooperation-with-russian-bank/

[16] European Parliament. (2023) Sanctions against the Russian-controlled International Investment Bank in Hungary. European Parliament. Získáno z https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-9-2023-001225_EN.html

[17] U.S. Department of the Treasury. (2023). Treasury Targets Russian Financial Facilitators and Sanctions Evaders Around the World. U.S. Department of the Treasury. Získáno z https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy1402

[18] European Parliament. (2025). NOTICE TO MEMBERS. European Parliament. Získáno z https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PETI-CM-772100_EN.pdf

[19] Reuters. (2024). EU warns Hungary over easing visa rules for Russians. Reuters. Získáno zhttps://www.reuters.com/world/europe/eu-warns-hungary-over-easing-visa-rules-russians-2024-08-01/

[20] DSN. (2025). Verfassungsschutzbericht 2024. Bundesministerium Inneres. Získáno z https://www.dsn.gv.at/501/files/VSB/205_2025_VSB_2024_V20250929_webBF.pdf

[21] Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. (1964). Zákony pro lidi. Získáno z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-157

[22] Press and information team of the Delegation to UKRAINE. (2025). The EU adopts stricter rules on visas for Russian nationals. European External Action Service. Získáno z https://www.eeas.europa.eu/delegations/ukraine/eu-adopts-stricter-rules-visas-russian-nationals_en?s=232

[23] MZV ČR. (n.d.). Vízové služby pro občany Ruska a Běloruska. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Získáno z https://mzv.gov.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/aktuality/vizove_sluzby_pro_obcany_ruska_a.html

[24] Ministry of Foreign Affairs. (n.d.). Restrictions on accepting visa applications for Russian and Belarusian citizens. Estonian Ministry of Foreign Affairs. Získáno z https://vm.ee/en/consular-visa-and-travel-information/visa-information/restrictions-accepting-visa-applications