Ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize odhalily, jak nesoběstačná a zranitelná je Evropa v oblasti energetiky. Po snížení závislosti na ruských energiích čeká Evropskou unii další důležitý krok v podobě zajištění kritických materiálů, které jsou nezbytné k dekarbonizaci a zelené transformaci ekonomiky. Dodavatelskému řetězci nerostů a vzácných kovů v současnosti dominuje Čína, a tak se evropští politici ohlíží po potenciálních partnerech, kteří by dodávky do Evropy pomohli více diverzifikovat. Logickou volbou se stává Latinská Amerika, na jejímž území se nachází 25 ze 34 identifikovaných kritických materiálů a v případě několika surovin nabízí největší zásoby světa. Může s tímto regionem Evropa navázat oboustranně výhodné partnerství? A jakým výzvám bude čelit?
Kritické suroviny jako slabé místo evropské dekarbonizace
Evropskou unii na cestě za ekologickou transformací potkává řada politických, ekonomických, technologických i sociálních překážek. Jednou z nich je také nedostatek zdrojů, které jsou potřeba pro výrobu baterií, solárních panelů a větrných turbín nebo také mobilních telefonů a elektrických vozidel. S odklonem od fosilních paliv se bude poptávka po základních kovech, bateriových materiálech, vzácných zeminách a dalších surovinách exponenciálně zvyšovat. [1] Například poptávka po lithiu se má v rámci EU do roku 2030 podle některých odhadů zvýšit hned dvanáctkrát. [2]
Na tento trend se Unie snaží reagovat. V březnu minulého roku Evropská rada přijala akt o kritických surovinách, který by měl mimo jiné zajistit zvýšení a diverzifikaci dodávek kritických surovin do EU. Evropské státy se shodly, že je nutné navýšit domácí těžbu a zpracování a zároveň omezit závislost na jednotlivých třetích zemích tak, aby z žádné z nich nepocházelo více než 65 % roční spotřeby konkrétní strategické suroviny. [1]
Součástí legislativy je i nový seznam 34 kritických surovin, klíčových pro sektory obnovitelné energie, digitálních technologií nebo obrany. Z něj byla dále vyčleněna užší skupina 17 strategických surovin – mezi nimi lithium, měď, kobalt nebo wolfram – u nichž složité výrobní požadavky a rostoucí poptávka zvyšují riziko narušení dodávek. [1]
Nicméně Evropa v zajišťování kritických surovin v současnosti výrazně zaostává za ostatními aktéry a zároveň se na nich stává vysoce závislou. Příkladem je oblast vzácných zemin s obsahem těžkých prvků, kde do EU směřuje 100 % dodávek pouze z jediné země – z Číny. [1]
Právě Čína je hráčem číslo jedna na poli nerostných surovin a kovů. V těžbě vzácných zemin ČLR zaujímá téměř 70 % světového trhu a v jejich zpracování je pozice asijského obra ještě dominantnější. [3] Například v Demokratické republice Kongo, kde se nachází zhruba tři čtvrtiny světových zásob kobaltu, čínské firmy vlastní 15 z 19 dolů na měď a kobalt. [4]
Latinská Amerika: Perspektivní partner pro evropské suroviny
EU se snaží zajistit nové kontrakty v Africe, ale zcela logicky také v Latinské Americe, kde se nachází hned 25 z 34 vybraných kritických surovin. Jen na území Argentiny, Chile a Bolívie, v tzv. lithiovém trojúhelníku, má být k dispozici více než polovina světových zásob lithia. [5] Dále se v Latinské Americe rozkládá 40 % světových zásob mědi a Chile s Peru patří mezi největší světové producenty tohoto kovu. [6] Brazílie je zase nejvýznamnějším producentem niobia (92 % světové produkce) a má také široké zásoby niklu. [5]
Těžební průmysl je důležitý pro velkou část latinskoamerických států, průměrně tvoří zhruba 5 % jejich HDP. Vysoce závislá je na exportu vytěžených materiálů ekonomika Chile, kde těžba tvoří více než polovinu příjmů z vývozu, a také Peru nebo Bolívie. Zpracování surovin už ovšem většinou probíhá mimo region, nejčastěji v Číně, a tak země Latinské Ameriky přicházejí o případnou přidanou hodnotu. [6] Výjimkou je Chile, která je významným zpracovatelem lithia (21% celosvětový podíl) a částečně také mědi. [7]
Suroviny z Latinské Ameriky v současnosti však nemíří jen do Číny, ale částečně také do EU. Do států Unie v roce 2023 zamířilo 24 % kritických materiálů právě z tohoto regionu a Brazílie byla po Spojených státech a Austrálii třetím největším dodavatelem. Do Evropské unie se z regionu Latinské Ameriky v současnosti dováží 16 z 25 materiálů, které se nachází na území latinskoamerických států a zároveň jsou na evropském seznamu kritických surovin. Latinská Amerika je tedy významným partnerem, ale její potenciál není zdaleka naplněn – omezení spočívají například v nedostatečné infrastruktuře, investičních bariérách nebo silné konkurenci ze strany Číny. [6]
Spolupráci by měl podpořit evropský program Global Gateway, který má být protipólem čínské iniciativy Belt and Road. Z jeho 300 miliardového rozpočtu má do Latinské Ameriky zamířit zhruba 45 miliard eur, které mají mimo jiné podpořit rozvoj infrastruktury a posílení energetické konektivity. [8] V únoru tohoto roku také vstoupila v platnost obchodní dohoda mezi EU a Chile, která by měla ulehčit přístup ke kritickým surovinám, jež jsou potřeba k přechodu na zelenou ekonomiku. [9]
Největším krokem k posílení vztahů na trase EU – Latinská Amerika by měla být plánovaná dohoda s ekonomickým uskupením Mercosur, do kterého spadají i Brazílie s Argentinou, dvě největší ekonomiky Latinské Ameriky, a také surovinově bohatá Bolívie, která ovšem jakožto nový člen zatím dohodu nemůže ratifikovat. Dohoda by měla kromě odstranění celních bariér přinést také udržitelný přístup k důležitým surovinám a zároveň by měla zásadně posílit pozici Unie v regionu a vytvořit protiváhu čínským investicím. [6] Na podobě dohody se zástupci obou celků dohodli již v prosinci minulého roku. Proti ratifikaci se ovšem staví část evropských zemědělců, zejména těch francouzských, kteří se obávají přílivu levnějších produktů. [10]
Překážky těžby v Latinské Americe
Latinská Amerika obdržela v posledních několika letech v porovnání s ostatními světovými regiony nejvíce prostředků na průzkum dostupných zdrojů. V případě neželezných kovů (např.: hliník, měď, zinek) přilákala od roku 2000 téměř čtvrtinu globálních investic. Jejich návratnost je ovšem v poměru k hodnotě objevů rekordně nízká. Zatímco v Africe je návratnost výdajů na průzkum odhadovaná zhruba na 80 %, v zemích Latinské Ameriky se toto číslo pohybuje pouze okolo 30 %, což je ze všech relevantních zemí a regionů vůbec nejméně. [6]
S tím se pojí problém nedostatečného využívání zásob kritických materiálů, které se na území Latinské Ameriky nacházejí. Například Chile zaostává ve světové produkci lithia za Austrálií i přesto, že chilské zásoby jsou dvakrát větší. Příčin nízké výnosnosti a efektivity je hned několik: politická nestabilita, nedostatečná infrastruktura, sociální a enviromentální konflikty, nízká přidaná hodnota, omezený technologický a lidský kapitál. [11]
Těžba a její dopady
Jednou z překážek navýšení exportu kritických materiálů do EU jsou environmentální dopady samotné těžby. Těžařské společnosti naráží na přísná ekologická omezení nebo na odpor místních komunit. K vytěžení jedné tuny lithia je totiž zapotřebí zhruba 2,2 milionu litrů vody, což může vést k nedostatkům v jiných částech regionu. Většina produkce lithia navíc pochází ze solných plání, které jsou známé svým křehkým ekosystémem. [12] Těžba na největší solné pláni v Chile spotřebuje přibližně 65 % zásob vody v regionu, což má kromě environmentálních dopadů efekt i na místní zemědělce. [13]
Ještě více proti-těžební nálady posilují ekologické havárie, jako třeba ta v Mexiku v roce 2014, kdy se nad řekou Sonora uvolnilo 40 tisíc kubických metrů kyseliny sírové, což narušilo zásobování pitné vody pro tisíce obyvatel. [14] V roce 2019 v Brazílii zase zemřelo 270 lidí poté, co se zhroutila nádrž na odkalování vody u dolu na železnou rudu. [15]
Místní komunity tak proti těžbě vytvářejí silnou opozici, což vede k socio-environmentálním konfliktům – střetům mezi komunitami, státem a firmami, které vznikají v důsledku kolize hospodářského využívání přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí a práv obyvatel. [38] V Latinské Americe přitom došlo k 28 % všech světových zdokumentovaných environmentálních konfliktů s místními komunitami, přičemž asi 31 % z těchto případů souvisí s těžebními projekty. [6] Tyto konflikty často mívají vážné následky. Podle organizace Global Witness bylo v roce 2022 při ochraně půdy nebo životního prostředí zabito 88 % všech zaznamenaných obětí enviromentálních konfliktů právě v Latinské Americe. Obětmi se stávali především aktivisté a místní obyvatelé, kteří bránili své komunity a přírodní zdroje před dopady těžebních, zemědělských a průmyslových projektů. [16]
Obyvatelé dotčených oblastí si tedy vůči těžařským společnostem vybudovali odpor a často se snaží nové nebo již zaběhlé projekty bojkotovat. [17] V roce 2020 demonstranti v Argentině zastavili dokonce 53 % všech velkých těžařských projektů, v Peru 30 % a v Ekvádoru 14 %. [6] A například panamský důl, ze kterého EU čerpala 1 % svých dodávek mědi, byl po týdnech protestů na konci roku 2023 uzavřen. [18]
Meziregionální bariéry Latinské Ameriky
Užší spolupráci mezi Unií a surovinově bohatým regionem komplikují také slabé meziregionální a mezinárodní vazby Latinské Ameriky. Brazílie s Argentinou stále patří mezi jedny z nejuzavřenějších ekonomik světa a poměr zahraničního obchodu k HDP celého regionu je o 10 % nižší než globální průměr. [19] Přitom státy, které jsou silně integrované v globálním dodavatelském řetězci, dokážou spíše přitáhnout investory a jejich firmy získávají know-how ze zahraničí, díky čemuž mohou časem prodávat výrobky s vyšší přidanou hodnotou. [20]
V Latinské Americe se ovšem především v oblasti těžebního průmyslu děje pravý opak. Stojí za tím slabá latinskoamerická integrace, jejímž symbolem jsou desítky nekoherentních a slabých multilaterálních organizací (např. UNASUR, ALBA, Pacifická aliance). Mezi jednotlivými státy navíc kromě ekonomických a byrokratických překážek stojí i ty fyzické. 5 300 kilometrů dlouhou hranici mezi Argentinou a Chile protínají pouze čtyři přechody. Atlantik s Pacifikem zase spojuje jediná významnější dálnice, která vede přes Brazílii a Peru. [20]
Suroviny místo hotových výrobků
Region zároveň trápí vysoká příjmová nerovnost, chudoba a nízká úroveň vzdělání. [6] V mezinárodních testech z matematiky, čtení a vědy studenti z Latinské Ameriky zaostávají za těmi z Asie, východní Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [21] Průzkumy z trhu práce poté ukazují, že rozdíl mezi potřebami zaměstnavatelů a reálnými dovednostmi pracovníků je v Latinské Americe vůbec největší na světě. Na trhu chybí hlavně inženýři a výrobní technici. Kvalifikovanější místní pracovní síla by přitom motivovala zahraniční firmy k tomu, aby do regionu přesouvaly sofistikovanější výrobu. [20]
Kvůli nedostatečnému lidskému a technologickému kapitálu v současnosti ovšem z Latinské Ameriky putují produkty především v surové podobě, čímž tamní státy přichází o potenciální zisky, a navíc se stávají závislejšími na jejich odběratelích. Tím největším je při tom Čína, která dominuje dodavatelskému řetězci kritických materiálů, a míří do ní nerosty z Brazílie, Chile, Panamy a Peru. Z Chile do Číny v roce 2021 putovalo až 65 % vývozu jejích nerostů, což činí zhruba 6 % HDP tohoto andského státu. [22]
Kromě nerostů Čína ovládá dodavatelský řetězec také v případě hliníku, kterého produkuje zhruba desetkrát víc než druhá Indie. [23] Není tomu však dlouho, kdy byla jedním z největších exportérů hliníku Jižní Amerika. V probíhající krizi ovšem o svou produkci přišla Venezuela [24] a konkurenci ze zahraničí se neubránily ani brazilské hutě. [25]
ČLR se každopádně snaží posunout svou strategii dovozu surovin a zpětného vývozu hotových výrobků k rozšíření výrobních řetězců přímo v Latinské Americe. Nedaleko brazilského São Paula z továrny čínské automobilky BYD již vyjel první elektrický automobil, [26] přestože přípravy zpozdila žaloba týkající se otrockých podmínek, ve kterých čínští zaměstnanci pracovali. [27] Stejná automobilka by v budoucnu mohla vybudovat montážní linku také v Peru. [28] Pro tamní vlády mohou být podobné nabídky lákavé, ale v případě, kdy bude mít jedna cizí země pod kontrolou těžbu, zpracování i finální výrobu, se latinskoamerické státy stanou ještě závislejší. [22]
Obavy z evropské strategie v Latinské
Diskuse o snižování strategické závislosti na Číně ukazuje, že Evropská unie je nucena hledat nové směry diverzifikace, což v posledních měsících několikrát zopakovala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V tomto kontextu se Latinská Amerika jeví jako významný partner, jehož role může být klíčová nejen z hlediska přístupu ke kritickým materiálům, ale i při formování stabilnějších a předvídatelnějších dodavatelských. [29]
Otázkou ovšem zůstává, co konkrétně latinskoamerickým zemím spolupráce s Evropou přinese. Existují obavy, že Latinská Amerika nadále zůstane exportérem primárních surovin, což by navíc podpořilo současný stav, ve kterém spolu jednotlivé státy soupeří a ve výsledku tak snižují cenu materiálů pro cílové odběratele. [30] Takové okolnosti mohou být pro Evropu výhodné a není jisté, jestli by se Unii budování celého dodavatelského řetězce v regionu, který pro výrobky nemá odbytiště, vyplatilo. Cestou může být snaha o elektrifikaci dopravy v regionu, [31] ovšem při té budou evropské automobilky narážet na levnější elektromobily z Číny a USA. [32]
Kritici evropské iniciativy zase upozorňují na to, že akt o kritických surovinách zanedbává hledisko enviromentálních dopadů těžby a také v něm není silně zakotven princip předběžného a informovaného souhlasu, který by chránil domorodé obyvatele a zároveň by místním komunitám dával možnost se více zapojovat do rozhodovacích procesů. [33] Přitom právě v oblasti životního prostředí a lidských práv je Evropa v Latinské Americe vnímána jako lídr [34] a opomíjení těchto faktorů může projekty komplikovat. Na protestující místní obyvatele v současnosti naráží čínští a ruští investoři v Bolívii. [35]
Jak posílit spolupráci
Evropský akt o kritických surovinách si stanovuje ambiciózní cíle pro navýšení domácí těžby a zpracování surovin. Zásadní pro Evropu ovšem zůstává strategická diverzifikace dovozu ze zahraničí. A spolupráce s Latinskou Amerikou by v případě zajištění oboustranně výhodných podmínek mohla potřebnou diverzifikaci přinést. Nápomocné při tom mohou být dohody o volném obchodu, které odstranění celní i necelní bariéry a zjednoduší obchod mezi zeměmi, jako se tomu stalo v případě Chile. Samotná celní politika ovšem na diverzifikaci importu stačit nebude, neboť evropská cla na kritické materiály jsou už teď velmi nízká, což ponechává jen malý prostor pro snižování cel v partnerských zemích. [36]
Jedním z nástrojů EU se mohou stát investice do infrastruktury ve spojení s exportními úvěry, které pomáhají firmám financovat vývoz zboží a služeb do zahraničí. K naplnění stanovených cílů mohou být nápomocné také investice v rámci projektu Global Gateway. [36] A evropské firmy se mohou zapojit například do financování rafinérií lithia, které přeměňují surové lithium na materiál vhodný pro výrobu baterií, čímž by Latinská Amerika získala produkt s vyšší přidanou hodnotou a Evropa by strategicky snížila závislost na Číně, která zpracovává většinu světových zásob lithia. [37]
Vzhledem k ekologickým problémům spojeným s těžbou kritických surovin by EU mohla nabídnout odborné znalosti v oblasti udržitelných těžebních metod a nabídnout moderní technologie, které nespotřebovávají tolik energie a vody. K vytvoření dlouhodobé úspěšné spolupráce bude důležité do rozhodujících procesů zapojit také místní komunity a zajistit, aby z těžebních projektů měly prospěch také ony. [37]
Editor článku: Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, Martin Machorek
Zdroje
[1] Evropská rada. (2025, March 21). Evropský akt o kritických surovinách pro budoucnost dodavatelských řetězců EU. Retrieved from https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/critical-raw-materials/.
[2] European Commission. (2024). Critical Raw Materials Act. Retrieved from https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/raw-materials/areas-specific-interest/critical-raw-materials/critical-raw-materials-act_en.
[3] IEA. (2023, July). Critical Minerals Market Review 2023. Retrieved from https://www.iea.org/reports/critical-minerals-market-review-2023.
[4] European Commission. (2024, September 9). The Draghi report: A competitiveness strategy for Europe. Retrieved from https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/draghi-report_en.
[5] Polish Economic Institute. (2024, July 17). Imports of critical raw materials from Latin America to support the European Union’s independence from China. Retrieved from https://pie.net.pl/en/imports-of-critical-raw-materials-from-latin-america-to-support-the-european-unions-independence-from-china/?utm_source=chatgpt.com.
[6] Sierocińska, K., & Michalski, B. (2024, June). Latin America’s Critical Raw Materials and the Economic Security of the European Union. Retrieved from Polish Economic Institue: https://pie.net.pl/wp-content/uploads/2024/07/Surowce-Ameryki-lac-i-bezp-UE_ENG.pdf.
[7] IEA. (2025, May). Global Critical Minerals Outlook 2025. Retrieved from https://www.iea.org/reports/global-critical-minerals-outlook-2025.
[8] European Investment Bank. (2023, July 14). The Global Gateway in Latin America and the Caribbean. Retrieved from https://www.eib.org/attachments/lucalli/2023-0171-the-global-gateway-in-latin-america-and-the-caribbean-en.pdf.
[9] The Confederation of Industry of the Czech Republic. (2025, February 5). The modernised EU-Chile Agreement enters into force. Retrieved from https://www.spcr.cz/en/modernised-eu-chile-agreement-enters-force.
[10] French farmers protest EU-Mercosur trade deal. (2024, November 18). Deutsche Welle. Retrieved from https://www.dw.com/en/french-farmers-protest-eu-mercosur-trade-deal/a-70806794.
[11] Arato, L. (2025, March 11). The EU has also entered the race for South American minerals – just beating the US and China. European Data Journalism Network. Retrieved from https://www.europeandatajournalism.eu/cp_data_news/the-eu-has-also-entered-the-race-for-south-american-minerals-just-beating-the-us-and-china/.
[12] Ellerbeck, S. (2023, January 10). Lithium: Here’s why Latin America is key to the global energy transition. World Economic Forum. Retrieved from https://www.weforum.org/stories/2023/01/lithium-latin-america-energy-transition/#:~:text=The%20extraction%20of%20lithium%20requires%20using%20very%20high,resources%20are%20not%20enough%20to%20meet%20its%20needs.
[13] Katwala, A. (2018, August 5). The spiralling environmental cost of our lithium battery addiction. Wired. Retrieved from https://www.wired.com/story/lithium-batteries-environment-impact/?ref=hir.harvard.edu.
[14] Bernal, A., Husar, J., & Bracht, J. (2023, April 7). Latin America’s opportunity in critical minerals for the clean energy transition. IEA. Retrieved from https://www.iea.org/commentaries/latin-america-s-opportunity-in-critical-minerals-for-the-clean-energy-transition.
[15] Brumadinho Mine Disaster: Vale Agrees $7 Billion USD Reparation Settlement. (2021, February 9). The Water Diplomat. Retrieved from https://www.waterdiplomat.org/story/2021/02/brumadinho-mine-disaster-vale-agrees-7-billion-usd-reparation-settlement_180583.
[16] Almost 2,000 land and environmental defenders killed between 2012 and 2022 for protecting the planet. (2023, September 13). Global Witness. Retrieved from https://globalwitness.org/en/press-releases/almost-2000-land-and-environmental-defenders-killed-between-2012-and-2022-protecting-planet/.
[17] Walter, M., Wagner, L. (2021, November 29). Mining struggles in Argentina. The keys of a successful story of mobilisation. The Extractive Industries and Society, 8 (4). https://doi.org/10.1016/j.exis.2021.100940.
[18] Lorinc, J., McDonald, M. D. (2023, December 8). Panama Formally Orders First Quantum to Shut Down Flagship Copper Mine. Bloomberg. Retrieved from https://www.bloomberg.com/news/articles/2023-12-08/panama-formally-orders-first-quantum-to-shut-down-flagship-copper-mine?embedded-checkout=true.
[19] Our World in Data. (2025, January 24). Trade as a share of GDP. Retrieved from https://ourworldindata.org/grapher/trade-as-share-of-gdp?country=OWID_WRL~CHN~USA~WB_LAC~OWID_EU27.
[20] O’Neil, S. K. (2022, August 25). Why Latin America Lost at Globalization—and How It Can Win Now. Council on Foreign Relations. Rretrieved from https://www.cfr.org/article/why-latin-america-lost-globalization-and-how-it-can-win-now.
[21] Saavedra, J., & Regalia, F. (2023, December 11). The learning crisis of adolescents in Latin America and the Caribbean: A first look at the new PISA results. World Bank. Retrieved from https://blogs.worldbank.org/en/latinamerica/learning-crisis-latin-america-caribbean-pisa-results.
[22] Hernandez-Roy, C., Ziemer, H., & Laske, N. (2024, April 11). De-risking Critical Mineral Supply Chains: The Role of Latin America. Center for Strategic & International Studies. Retrieved from https://www.csis.org/analysis/de-risking-critical-mineral-supply-chains-role-latin-america.
[23] Merrill, A. M. (2025, January). Mineral Commodity Summaries. Retrieved from U.S. Geological Survey Website: https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2025/mcs2025-aluminum.pdf.
[24] Venezuela’s degraded bauxite, alumina ops halted. (2019, October 29). Argus Media. Retrieved from https://www.argusmedia.com/metals-platform/newsandanalysis/article/2004784-Venezuela-s-degraded-bauxite–alumina-ops-halted.
[25] Majumder, R. (2023, January 26). 2023: Brazil’s aluminium production to gain momentum, imports anticipated to decline. AL Circle. Retrieved from https://www.alcircle.com/news/2023-brazils-aluminium-production-to-gain-momentum-imports-anticipated-to-decline-89793.
[26] Magalhaes, L. N. (2025, July 7). China’s BYD to start assembling electric cars in Brazil. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/business/autos-transportation/chinas-byd-start-assembling-electric-cars-brazil-2025-07-07/
[27] Liang, A. (2024, December 24). Brazil shuts BYD factory site over ‚slavery‘ conditions. BBC. Retrieved from https://www.bbc.com/news/articles/c8xj9jp57r2o
[28] Aquino, M., & Madry, K. (2024, June 26). Peru trying to lure BYD auto plant with industrial park incentive. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/business/autos-transportation/peru-trying-lure-byd-auto-plant-with-industrial-park-incentive-2024-06-26/.
[29] Moller-Nielsen, T. (2025, July 8). EU must ‘de-risk’ faster from China, says von der Leyen. Euractiv. Retrieved from https://www.euractiv.com/section/politics/news/eu-must-de-risk-faster-from-china-says-von-der-leyen/.
[30] Svampa, M. (2022, September 1). Dilemas de la transición ecosocial desde América Latina. Fundación Carolina. https://doi.org/10.33960/issn-e.1885-9119.DTFO02.
[31] Europe’s lithium quest hampered by China and lack of cash. (2025, June 20). France24. Retrieved from https://www.france24.com/en/live-news/20250620-europe-s-lithium-quest-hampered-by-china-and-lack-of-cash.
[32] Jabiel, S. (2025, June 11). Is BYD’s acceleration a win for Latin America? Dialogue Earth. Retrieved from https://dialogue.earth/en/business/is-byds-acceleration-a-win-for-latin-america/.
[33] EU Critical Raw Materials Act (CRMA) enters into force amid civil society concerns. (2023, May 23). Business & Human Rights Resource Centre. Retrieved from https://www.business-humanrights.org/en/latest-news/eleven-civil-society-organisations-call-on-european-decision-makers-to-protect-human-rights-and-the-environment-in-the-upcoming-critical-raw-materials-act/.
[34] Jütten, M. (2025, February). China’s increasing presence in Latin America: Implications for the European. Retrieved from European Parliament Website https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2025/769504/EPRS_BRI(2025)769504_EN.pdf.
[35] Ramos, D., & Machicao, M. (2023, March 16). In Bolivia’s heartland, protests rattle lithium development push. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/world/americas/bolivias-heartland-protests-rattle-lithium-development-push-2023-03-16/.
[36] Le Mouel, M., & Poitiers, N. (2023, April 5). Why Europe’s critical raw materials strategy has to be international. Bruegel. Retrieved from https://www.bruegel.org/analysis/why-europes-critical-raw-materials-strategy-has-be-international.
[37] Lahner, L. (2025, January 16). Latin America’s Strategic Role in securing the EU’s Green Future: Opportunities and Challenges in Critical Raw Materials. Hanns Seidel Stiftung. Retrieved from https://europe.hss.de/en/news/detail/latin-americas-strategic-role-in-securing-the-eus-green-future-opportunities-and-challenges-in-critical-raw-materials-news12425/.
[38] Reboratti, C. (2012, September). Socio-environmental Conflict in Argentina. Jorunal of Latin American Geography, 11 (2). https://ri.conicet.gov.ar/handle/11336/197462.
