Soudobý krajně pravicový terorismus je globálním jevem, který si vyžádal své oběti i v Bratislavě v říjnu 2022. Na konci srpna 2023 se ve floridském Jacksonville stali oběťmi tohoto typu terorismu tři lidé. Ačkoli se jedná o geograficky vzdálené události, sdílí mnoho podobností nejen mezi sebou, ale i s jinými útoky. Krajně pravicoví teroristé totiž vytvořili modus operandi, jehož prvky jsou v nových útocích často replikovány. Do tohoto vzorce více či méně zapadají i útoky z Bratislavy a Jacksonville. Přesto však nesou i své jedinečné prvky, které nabízí nové pohledy, jak fenomén krajně pravicového terorismu zkoumat.

Úvod

Ze soudobého krajně pravicového terorismu se stala globální hrozba. Jeho ikony, jako např. Anders Breivik či Brenton Tarrant, [I] stále inspirují extremisty po celém světě. Útoky inspirovány těmito, ale i jinými incidenty, vytvořily konceptuální rámec krajně pravicového teroristického útoku. Počínaje radikalizací online na různých sociálních sítích extremisté interagují s podobně smýšlejícími jedinci, produkují online obsah, sepíšou manifest, vyjádří úctu jejich předchůdcům, deklarují své cíle a provedou útok. Tento základní obrys, do něhož každý útok ve své podstatě zapadá (i přes své rozdílnosti a unikátnosti), lze vysledovat i u dvou relativně nových útočníků Juraje Krajčíka a Ryana Palmetera.

Tento článek se věnuje porovnání těchto dvou útoků podle metody použité Julií Kupperovou a kol. ve studii, která zkoumala provázanost krajně pravicových teroristických útoků. Úvodem bude vysvětleno několik teoretických pojmů klíčových pro pochopení zkoumaného jevu. Dále se článek bude zabývat následujícími otázkami: jak moc tyto dva nejnovější útoky zapadají do výše popsaného vzorce provedení útoku a čím z něj naopak vybočují? A jak moc jsou tyto útoky originální či inovativní, nebo naopak, do jaké míry jsou pouhou imitací útoků předešlých? [II]

Vymezení teoretických přístupů

Krajní pravice a krajně pravicový terorismus

Krajně pravicové postoje do extrému vyhrocují hodnoty na pravé části politického spektra jako např. moc, autorita, tradice, či pannacionální uvědomění. Ultrapravice vyzdvihuje autoritářské způsoby vlády privilegující jednu skupinu (národ či rasu) vnímající se za elitu. Vyznavači krajní pravice bojují proti všem rušivým elementům, které mohou narušit čistotu či dominanci privilegované skupiny. Opírají se o rasismus, xenofobii či nacionalismus. Krajní pravice má ale mnoho ideologických podkategorií a skupin, které se projevují násilně i nenásilně. [1] Klíčové je tedy pochopit rozdíl mezi dvěma pojmy, které jsou na krajní pravici (ale i levici) navázány. Zatímco radikálové pořád respektují demokratické zřízení a operují v jeho mantinelech, extremisté ho otevřeně odmítají a připouští i násilnou cestu pro nastolení politické změny. [2] Násilí páchající příslušníci různých ideologických podkategorií krajní pravice však málokdy použijí terorismus v jeho izolované „čisté“ podobě. [1] Skutečně teroristickým metodám více inklinují militantní akceleracionisté, kteří budou rozebráni níže. Zde specificky zkoumaná kategorie terorismu tedy označuje takové útoky, které jsou motivovány krajně pravicovými ideami, jsou předem promyšlené a generované násilí má za cíl spustit psychologické účinky u širší cílové skupiny lidí než jen u primárních obětí útoku. [3] Taktika, u níž je vhodné se pozastavit, nese jméno „odpor bez vůdce“.  [III] Představuje formu násilí, ve níž jednotlivci či malé, avšak vysoce soudržné skupiny páchají útoky bez závislosti na nějakém konkrétním vůdci, skupině či síti podpory. [4]

Transnacionální charakter krajně pravicového terorismu

Útok z roku 2019, kdy Brenton Tarrant zavraždil desítky lidí v novozélandském Christchurch, ukazuje, jak krajně pravicové ideje mohou inspirovat a motivovat k násilí po celém světě. Tarrantův útok zahrnoval úspěšně implementovanou taktickou inovaci, livestream útoku, který živě zhlédlo necelých 200 lidí. Jeho manifest a záběry z livestreamu se začaly internetem rychle šířit. Jeho záměrem bylo inspirovat jemu podobné extremisty k dalším útokům. Tarrant byl následně glorifikován v online prostředí a jeho myšlenky, fotografie a záběry z livestreamu útoku začaly být používány pro účely propagandy. [5]

Tarrantův útok a myšlenky zažehly vlnu teroristických útoků, které se snažily o imitaci a přiblížení se jeho „úspěchu“. Za rok 2019 se celkem 78 lidi stalo oběťmi krajně pravicových teroristů. Útoky se odehrály ve čtyřech různých zemích na třech různých kontinentech. Každý z teroristů se odkazem Tarranta inspiroval. Tyto útoky jsou tedy navzájem propojenými událostmi. V ideologické či taktické rovině se útočníci snaží o vzájemnou imitaci. [5] Proto je nutné je chápat ne pouze v jejich lokálním kontextu, ale v transnacionálním rámci posíleném online prostředím.

Vzhledem k zaměření článku na útoky Krajčíka a Palmetera je také důležité seznámit se s pojmem Terrorgram. Tento termín označuje ekosystém volně propojených Telegramových kanálů věnujících se různým aktivitám, v němž dochází mj. ke glorifikaci a postupnému zvěčňování nových krajně pravicových teroristů tím, že jsou přidáváni do pantheonu „svatých“. [6] Členové těchto kanálů především ale přispívají do diskusí a vyměňují si či sdílí různé materiály, např. teroristické manuály na 3D tisk zbraní. Nelze opomenout šíření samotných manifestů teroristů. [7] Mnoho z těchto kanálů vzniklo v letech 2019-2020 a z dvou či trojciferných čísel se vyšplhaly na tisíce členů. [8] Terrogram byl tedy reakcí na poptávku extremistů, kteří po vlně útoků z roku 2019 vyhledávali radikální obsah a stal se klíčovým prostředím pro výzkum vývoje krajně pravicového terorismu.

Copycat effect

Noví krajně pravicoví teroristé usilují o napodobení či imitaci nejznámějších útočníků. Odborná literatura tento jev nazývá „Copycat effect“. Při nahromadění vícero takových „Copycats“ se ze způsobu provedení útoku stává jakýsi kulturní scénář, podle kterého mají být násilné útoky provedeny. Útočníci se ale snaží i o odlišení od zažitého způsobu a při provedení útoku implementují různé taktické inovace za účelem navýšení počtu obětí. [9] To samé platí i pro textové materiály teroristů. Tito „napodobitelé” kopírují formát předešlých textových materiálů, ale vkládají do nich i svůj individuální obsah. Cílem je vytvořit z terorismu kulturní artefakt, jenž je následně hlouběji ikonizován skrze memy, hudbu či videa. [10] Vědci však kromě mnohem dlouhodobějšího Copycat efektu popisují i tzv. „efekt nákazy“ [IV] označující časový rámec několika týdnů, kdy se po výrazně medializovaném teroristickém útoku odhodlají podobný útok spáchat další krajně pravicoví extremisté. [11]

Osamělí vlci

Média při mnohých teroristických útocích používají pro označení pachatele daného útoku termín „osamělý vlk“. [V] I když je termín často používán i vědeckou komunitou, [12] [13] [14] má i své problémy a nesrovnalosti. Jedna z definic útoků osamělých vlků je definuje jako útoky, které jsou provedeny jedinci operujícími individuálně, kteří nepatří k organizované teroristické skupině nebo síti, a jejichž způsoby operace jsou vymyšleny a řízeny bez jakéhokoli přímého vnějšího velení. [15] Problém však představuje jazykové uchopení jevu. Anglické slovo lone totiž implikuje osamocenost, izolovanost a jednání jedné jediné osoby bez toho, aby interagovala s více lidmi. [16] U krajně pravicových teroristů je však velice obtížné nalézt takovou míru osamocení. Jakkoliv se mohou skutečně nacházet v jisté samotě, tito teroristé jsou i přes svoji osamocenost často součástí mnohem širších komunit stejně smýšlejících lidí. [17] Nebýt součástí široké extremistické sítě je velmi neobvyklé. Důkazem je výše zmíněná motivace extremistů shlukovat se do sítí jako např. Terrorgram. Osamělí vlci jsou spíše teoretickým pojmem, jelikož právě tito jedinci mají tendenci shlukovat se v online prostředí, které nahrazuje fyzické vazby.

Teroristické útoky z Bratislavy a Jacksonville

Bratislava, 12. říjen 2022

V polovině října došlo v Bratislavě ke střelbě na Zámockej ulici před nočním podnikem Tepláreň, při které zemřely dvě osoby a jeden člověk byl zraněn. [18] Následující den policie našla mrtvé tělo útočníka, devatenáctiletého Juraje Krajčíka. Po spáchání útoku se ještě ve večerních hodinách na svém Twitterovém účtu ke zločinu přiznal. Několik hodin před spácháním útoku Krajčík zveřejnil svůj 65stránkový manifest. K provedení útoku se prý chystal od roku 2019, kdy zkoumal potenciální cíle a taktiky. V nočních hodinách 13. října interagoval na Twitteru, ale i na anonymizované sociální síti 4chan s dalšími uživateli, kteří ho přemlouvali, aby zveřejnil svou polohu nebo se vydal policii. Těsně po střelbě na svůj Twitterový účet napsal: „Necítím žádnou lítost, není to směšné?“ [19] Krajčík byl synem slovenského politika Juraje Krajčíka, který v roce 2020 kandidoval za stranu Vlasť. [VI] Pět dnů po útoku na Zámockej ulici vyšetřovatelé Národní kriminální agentury překvalifikovali střelbu na obzvlášť závažný zločin teroristického útoku. Úřad Speciální prokuratury uvedl, že události z 12. října naplňují zákonné znaky tohoto trestného činu. [20]

Jacksonville, 26. srpen 2023

Jednadvacetiletý Ryan Christopher Palmeter vešel do obchodu Dollar-General ve floridském Jacksonville a s pistolí a útočnou puškou dekorovanou svastikami popravil tři Afroameričany. Poté spáchal sebevraždu. Jacksonvillská policie uvedla, že byl motivován nenávistí vůči Afroameričanům. Přibližně dvacet minut před spácháním útoku se Palmeter pohyboval před kampusem místní univerzity Edwarda Waterse, kde zaparkoval své auto, vystoupil a oblékl si taktickou vestu, což natočil na TikTok. [21] Útočník měl na své vestě odznak Rhodesie, symbol bílé nadřazenosti. V minulosti měl psychické problémy. Palmeter žil na předměstí Jacksonvillu se svými rodiči a byl trestně bezúhonný. [22] Po zavraždění své poslední oběti poslal svému otci textovou zprávu instruujíc ho, aby se dostal do jeho pokoje za použití šroubováku. Na jeho notebooku poté otec našel závěť a sebevražedný dopis. Po útoku policisté na Palmeterově těle našli několik manifestů plných rasismu, napsaných iracionálním jazykem. Vyšetřovatelé nevysledovali výraznou aktivitu Palmetera na sociálních sítích. [23] Úryvky těchto manifestů byly popsány šerifem Jacksonvillské policie jako projevy „nechutné ideologie nenávisti“. Vyšetřovatelé neměli žádné důkazy o Palmeterově členství v nějaké širší skupině. [24] Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že vyšetřuje útok jako „nenávistný zločin“ a „akt rasově motivovaného násilného extremismu“. [25]

Porovnání útoků

V následující části budou útoky z Bratislavy a Jacksonville porovnány na základě kritérií použitých Kupperovou a kol. pro zkoumání intertextuality a propojenosti různých jazykových materiálů patřícím pravicovým teroristům. Zkoumané útoky budou poté připojeny ke vzorku deseti útoků od Anderse Breivika po Paytona Gendrona. [VII]

Osobnosti útočníků

Juraj Krajčík vyrůstal se svými rodiči a mladší sestrou v Bratislavě. Otec jej popsal jako inteligentního a bezproblémového chlapce. Byl žákem na dvou středních školách pro „výjimečně talentované studenty“. Krajčík však přestoupil na druhou střední školu kvůli šikaně, kterou zažíval na škole první. Na nové škole pracovali s Krajčíkem dva psychologové (externí a školní), díky nimž byl jeho psychický stav stabilizován. Bezproblémový přechod na novou školu ale ztížila pandemie Covidu-19, která vedla k online výuce a znemožnila Krajčíkovi navštěvovat školního psychologa. Zdali navštěvoval psychologa externího známo není. Ředitelka gymnázia uvedla, že na novém studentovi nebyly vidět žádné známky radikalizace. [26] Možnou důležitou proměnnou v Krajčíkově rodinném prostředí mohla být i politická orientace jeho otce jakožto člena strany Vlasť. Není možné zjistit, jak často byla politika u Krajčíků probírána, případně do jaké míry byly verbalizovány radikální a nenávistné myšlenky. Víme ale, že sám útočník prosil svého otce, aby „mírnil“ svou rétoriku z důvodu možné kritiky jeho spolužáků. [27]

Jednadvacetiletý Ryan Christopher Palmeter žil v Orange Park, na předměstí Jacksonville. V minulosti byl jeho bratr James Palmeter obviněn z ozbrojeného vloupání, při kterém byly podle policie Jamesem Palmeterem ukradeny zbraně. Podle jeho Twitterového účtu byl Ryan Palmeter absolventem střední školy Oakleaf a student vysoké školy Flagler. [28] Důležité je zmínit duševní zdraví útočníka. V roce 2017 byl totiž Palmeter na základě floridského státního zákona Baker Act proti jeho vůli přihlášen na léčbu do psychiatrického ústavu. Baker Act umožňuje dotyčného držet v mentální instituci až na 72 hodin. Bývalý spolužák a soused Palmetera jej popsal jako introverta, „společensky trapného“ a „posedlého videohrami“. [29]

Manifesty, cíle útoku, Q&A

Krajčík napsal mnoho textových materiálů, které pomáhají lépe pochopit jeho čin, pohled na svět, inspirace a cíle. Jádrem Krajčíkovy tvorby je jeho 65stránkový anglicky sepsaný manifest. Dále útočník zveřejnil celkem 250 tweetů v angličtině a ručně sepsal i sebevražedný dopis ve slovenštině, jenž bezpečnostní složky objevily v pokoji útočníka. Zůstaneme-li u Krajčíkova manifestu, bude záhodno se opírat o forenzně-lingvistickou analýzu zpracovanou Kupperovou a kol. Jedná se zatím o nejdetailnější analýzu tvorby střelce ze Zámockej. Manifest Volání do zbraně [VIII] popisuje autorovy osobní křivdy, vražedné úmysly, extremistické ideje a přesvědčení v společenskou a politickou změnu cestou násilí. Autor zmiňuje dvě hlavní inspirace, Tarranta a Johna Earnesta, [IX] a uvádí, že mu tito útočníci „otevřeli oči“. V manifestu je viditelný i výše popsaný efekt nákazy spojený s Gendronem, kterého Krajčík označil jako „nový impuls“ pro vykonání útoku. Copycat effect se v manifestu projevuje především kopírováním struktury či konkrétních frází z jiných manifestů. První tři segmenty Krajčíkova spisu se shodují s manifestem Tarranta. Krajčíkův manifest začíná třikrát opakovanou frází: „Jsou to Židé“, čímž přesně referuje úvod Tarrantova manifestu: „Je to porodnost, Je to porodnost, Je to porodnost.“ [X] Obsahové zaměření čtvrtého a pátého segmentu Krajčíkova manifestu je pravděpodobně zkopírováno z Gendronova manifestu. Krajčíkův dokument ale obsahuje i svá specifika, jako např. deklaraci silné vazby na Terrorgram, kterému jako první útočník děkuje za ideologické publikace a inspirativní myšlenky. Krajčík také uvádí v rámci manifestů krajně pravicových teroristů zajímavou inovaci – seznam „doporučené četby“, ve které je i publikace Terrorgramu The Hard Reset. V tomto dvousměrném vztahu Krajčíka na oplátku část Terrorgramu vyzdvihla jako „Prvního světce Terrorgramu“. Krajčíkův text se také vyznačuje silnou vírou v taktiku militantního akceleracionismu a autorovým hlubokým pochopením této ideologie. Jejím jádrem je víra v nutnost urychlení společenského kolapsu, po kterém bude na konzervativních hodnotách vybudována nová společnost. Manifest má potenciál inspirovat budoucí krajně pravicové teroristy. Pozoruhodným znakem manifestu je i jeho jazyková úroveň, nepravidelnosti a stylistika, jelikož angličtina, kterou je dokument napsán, odpovídá spíše úrovni rodilého mluvčího z USA než úrovni 19letého slovenského mladíka. Kupperová a kol. se tedy domnívají, že na tvorbě manifestu se mohl podílet i další, dosud neznámý spoluautor, pravděpodobně občan USA, ve věku 45-55 let, nejspíš dobře vzdělaný a výrazně napojený na prostředí Terrorgramu. [30]

Jak se Krajčík zamýšlel nad cílem svého útoku lze vysledovat z manifestu, ale i Twitterových příspěvků. V srpnu 2022 na Twitter zveřejnil selfie fotografie před zasaženým barem Tepláreň. [19] Ve stejném měsíci se také vyfotil před bytovým domem tehdejšího slovenského premiéra Eduarda Hegera. Fotka měla popisek: „#eduardheger test a příprava“. [31] V manifestu si Kupperová a kol. všímají několika mobilizačních konceptů, které autor používá. Jedním z nich je extrémní antisemitismus a fixace na tzv. ZOG neboli Sionistická okupační vláda, [XI] která označuje domnělé těleso, kterým Židé ovládají svět. [30] Nezdá se, že by nenávist specificky namířena proti LGBT komunitě hrála v manifestu tak klíčovou roli jako antisemitismus. V den útoku se dokonce podle stranického kolegy Hegera Krajčík několik hodin pohyboval před expremiérovou bytovkou. [31] Cílem útoku se však nestal Heger nebo s judaismem spojené osoby či místa, ale LGBT bar. V rámci 4chanových komentářů se Krajčík několik hodin po útoku přiznal, že chtěl: „dostat premiéra, ale neměl štěstí na jeho přijíždějící auto.“ [32] Přes online interakce po útoku také vysvětlil, že mohl zaútočit na židovské cíle v okolí zasaženého gaybaru. Vyjádřil ale lítost nad skutečností, že mu došla munice a nebyl schopen provést další útoky. [30] Vezmeme-li v potaz tematický záběr manifestu a Krajčíkovy komentáře na 4chanu, zasáhnout bar Tepláreň působí jako záložní plán v případě, že by se Krajčíkovi nepovedlo zasáhnout premiéra nebo židovské cíle. Vazba mezi deklarovaným nepřítelem v manifestu a skutečnými oběťmi bratislavského útoku je tedy velmi slabá.

Zajímavým prvkem, který se objevil v teroristických manifestech, je rozhovor sám se sebou ve formátu otázka odpověď (Q&A). Tato Q&A mají několik funkcí. Mezi nimi je i forma sebeprezentace, která má mainstreamové společnosti ukázat, že si útočník uvědomuje okrajovost svých myšlenek, od nichž ani přes jejich kontroverzi neopouští. Tato Q&A jsou další formou rámcování útočníkových narativů, jelikož si autor pokládá své vlastní otázky. [9] Breivik do svého manifestu vložil své Q&A, používajíc především 1. osobu množného čísla „my“ aby naznačil, že je součástí větší skupiny. [33] Duplikáty tohoto formátu se později objevily i v manifestech Tarranta, Earnesta a Gendrona. [9] V textu Krajčík sebe doptávající formou odpovídá na dotazy ohledně jeho osobních křivd či cesty k radikalizaci, manifest však neobsahuje samostatnou Q&A sekci. [30]

Velkým limitem článku je skutečnost, že Palmeter své manifesty nezveřejnil. Pro vytvoření základního obrazu jeho manifestů jsou tedy dostupné jen policejní brífinky a informace z médií. Poté co policisté objevili mrtvého Palmetera, našli u něho několik manifestů. Šerif místní policie na tiskové konferenci specifikoval, že jeden manifest byl adresován útočníkově rodině, druhý médiím a třetí federálním agentům. Podle slov šerifa Jacksonvillské policie měl Palmeter jediný cíl, zabíjet Afroameričany. Policie také potvrdila, že nebyl součástí větší skupiny. [34] Pilířem jeho tvorby byla extrémní nenávist vůči Afroameričanům a přesvědčení o jejich méněcennosti. Manifesty ale obsahovaly i stopy antisemitských a anti-LGBT postojů a naději pro rozpoutání rasové války. Vyzdvihoval ikony krajní pravice jako Breivika, Timothyho McVeigha [XII] a Čo Sung-huie, [XIII] a svým útokem chtěl inspirovat další extremisty. [35]

Palmeterovo smýšlení o výběru cíle útoku můžeme vyvozovat z výrazné nenávisti vůči Afroameričanům zaznamenané v manifestech. Matoucími faktory však jsou dvě zastávky, které Palmeter učinil před zasažením svého cíle. Útočník se nejprve zastavil v obchodě s potravinami Family Dollar, kde měl první příležitost provést útok. Tu však podle šerifa policie nevyužil, protože nechtěl čelit žádným výzvám. Obchod totiž střežila ochranka. Další příležitostí byl zmíněný kampus univerzity Edwarda Waterse, kde si Palmeter oblékl taktickou vestu. I když kolem jeho zaparkovaného auta procházeli dva Afroameričani, nezaútočil ani na kampusu. Proč se terčem útoku stal právě Dollar General policie nedokázala zodpovědět. [36] Neměla ani žádné informace o tom, zdali terorista v zasaženém obchodě pracoval. [37] Jediným vodítkem pro determinaci cíle útoku podle manifestů je tedy extrémní nenávist vůči Afroameričanům. Pozoruhodnou skutečností je, že ve svých manifestech Palmeter také zmiňuje známé rapery, Eminema a Machine Gun Kellyho, které chtěl zavraždit také. [35]

O tom, zdali Palmeter do svých manifestů zakomponoval i samostatnou Q&A sekci nemáme žádné dostupné informace.

Ohlášení útoku přes online platformu, livestream, dekorace zbraně

Ačkoliv pravicoví teroristé většinou šíří své myšlenky a texty na 4chanu, 8chanu či Discordu, v bratislavském útoku hrál klíčovou roli Twitter. Krajčíkův twitterový účet začal být aktivní od dubna 2021, kdy v prvním měsíci zveřejnil 11 tweetů. Zatímco mezi květnem 2021 a dubnem 2022 byl Krajčík na Twitteru v podstatě neaktivní, veliký nárůst aktivity nastal v srpnu (62 tweetů) a září 2022 (112 tweetů). V manifestu uvedl, že na něm začal pracovat v květnu 2022. V říjnu Krajčíkova aktivita mírně poklesla (30 tweetů). V den útoku se na účtu objevilo: „Bude to vykonáno“ s „to“ referující útok. [30] I když se nejedná o příliš konkrétní vyhlášení, Krajčík tím technicky na Twitteru veřejně oznámil svůj útok. Krajčík se nepokoušel o online livestream svého útoku navzdory tomu, že v manifestu označil Tarrantův livestream jeho útoku za „skutečně unikátní.“ [30] Podobně vyzdvihnul i livestream útoku Gendrona navzdory tomu, že jej streamovací platforma Twitch stáhla po dvou minutách od začátku vysílání. [38] Hrstka krajně pravicových teroristů také přišla s inovací ve formě dekorace svých zbraní použitých při útoku. Zatímco Tarrant měl svou zbraň dekorovanou, Gendron na ní měl jméno Breivika a krajně pravicové slogany. Krajčík svou zbraň však nijak nedekoroval a ani jeho výstroj neměla žádné specifické odkazy na krajní pravici.

Ačkoliv je naše znalost o Palmeterových online aktivitách poměrně omezená, ty se jeví jako výrazně nižší než v případě Krajčíka. Jediný materiál, jejž Palmeter před útokem zveřejnil, je výše zmíněné TikTok video, které natočil na kampusu univerzity Edwarda Waterse. Na videu bez časového razítka si obléká taktickou vestu. [39] Z popisu videa ale nelze usuzovat, že by se jednalo o plně verbalizované oznámení útoku. Stejně tak nelze video považovat za livestream nebo jeho pokus. Pozornost si ale zasluhuje Palmeterova výstroj a dekorace jeho zbraně. Podle fotografií byla jeho zbraň pokreslená bílými svastikami a nečitelnými slogany. Jeho zbraň však nebyla dekorována tak pečlivě jako u dvou předešlých teroristů. [40] Kromě taktické vesty měl na sobě Palmeter i modré latexové rukavice a sluchátka. [41] Důležitým detailem Palmeterovy výstroje je odznak Rhodesie, teritoria ovládaného bělošskou menšinou v jižní Africe v 60. a 70. letech, z něhož později vzniklo Zimbabwe. Odznak se stal populárním mezi vyznavači bílého nacionalismu. Přeci jen však samotný symbol nemá jednoznačný extremistický význam jako např. svastika. Při spáchání svého útoku jej na sobě měl i Dylann Roof. [XIV] [22]

Závěr

Po srovnání obou analyzovaných případů lze říct, že Krajčík i Palmeter se bez pochyby zařadili k ostatním krajně pravicovým útočníkům vraždícím z nenávisti. Krajčíka můžeme v mnoha rovinách vnímat jako „Copycata“. Jazyková analýza jeho manifestu ukazuje silnou inspiraci Tarrantovým útokem, ale i imitaci částí jeho manifestu. Gendronův útok, střelcem popsaný jako „nový impuls“, splňuje efekt nákazy. Stejně tak dokazuje Krajčíkův manifest, podobně jako jeho online interakce a příspěvky, transnacionální charakter krajně pravicového terorismu. Naopak malé množství online aktivity, ale i absence Palmeterových manifestů, ztěžuje hodnocení výše zmíněných teoretických konceptů. Můžeme usuzovat, že jisté prvky Palmeterova útoku byly snahou o imitaci jiných útočníků. Především dekorace jeho zbraně svastikami může působit, že o útocích Tarranta a Gendrona věděl, a ty mohly posloužit jako inspirace. Tady je potřeba zmínit, že Krajčík svou zbraň neměl dekorovanou nijak, což ubírá na imitačním rozměru jeho činu. Podobnou funkci mohl mít i odznak Rhodesie z útoku Roofa. Bez jakýchkoliv jazykových materiálů či deklarací o inspiraci Palmetera se ale jedná jen o spekulace. Efekt nákazy můžeme v Palmeterově případě vyloučit, nejen kvůli absenci manifestů, ale i kvůli časovému odstupu od jiných útoků. Hledíc na jeho nevýraznou aktivitu v krajně pravicovém online prostředí a absenci manifestů vysvětlujících Palmeterovy konexe či ambice lze jen spekulovat o jeho míře „osamění“ a transnacionálních interakcí. Víme ale, že Palmeter skutečně byl na sociální síti Twitter, na Tik Toku pak zveřejnil i výše popsané video. I když se na obou platformách extremisté vyskytují, [42] [43] nejedná se o jejich tradiční shlukovací prostory.

Klíčovou linkou, díky níž můžeme útoky porovnat, jsou manifesty útočníků. Krajčíkova otevřenost, popis cílů či inspirací zanechává méně slepých míst. Pozoruhodnou hypotézou je závěr Kupperové a kol. ohledně možného druhého autora manifestu. Pokud by se v budoucnu ukázalo, že Volání do zbraně má i autora druhého, výrazně by to proměnilo naše dosavadní chápaní propojenosti a spolupráce mezi krajně pravicovými extremisty. Zároveň by tento objev šel proti konceptu „osamělých vlků“. Pro budoucí výzkum by mohly být forenzní lingvistikou zkoumány i manifesty (a jejich autorství) předešlých teroristů. Na Palmeterových manifestech i vzhledem k minimu dostupných informací můžeme pozorovat zajímavá specifika. V jeho případě byly manifesty poprvé rozděleny podle adresátů. V budoucnosti bude zajímavé sledovat, zdali se tento způsob koncipování manifestů opět někdy objeví.

Limitem článku je však nezveřejnění těchto manifestů, čímž Palmeter vybočuje ze zažitého modu operandi. Lze uvažovat, že Palmeter byl nepochybným konzumentem nenávistných myšlenek, byl si i vědom postupů jako sepsání manifestů nebo dekorace výzbroje. Minimální digitální aktivita však mohla způsobit i to, že Palmeter neměl tak sofistikované znalosti jako Krajčík. Je možné, že nevěděl o online extremistických prostorech, kde mohl manifesty zveřejnit, aby se s jistotou šířily dál. I přes absenci vyprodukovaného materiálu kolektiv Terrorgramu přistoupil k santifikaci Palmetera, která však byla méně obsáhlá než u Krajčíka. [40] Oba střelce můžeme vnímat na spektru aktivity-pasivity v online prostředí. Zatímco Palmeterův útok se setkal s menším ohlasem v extremistických kruzích pravděpodobně kvůli jeho pasivitě při tvorbě materiálů využitelných pro glorifikaci útoku, Krajčík dobře věděl a pochopil, jak útok provést, aby se jeho poselství a myšlenky rozšířily z ulic Bratislavy do celého světa.

Útoky Krajčíka i Palmetera v mnohém navazují a kopírují zažitý vzorec krajně pravicového teroristického útoku. Oba útoky však nesou i svá specifika, kvůli kterým je záhodno více zkoumat jazykovou strukturu teroristických děl nebo úlohu online prostředí v radikalizaci či po-útokové glorifikaci.

Editor článku: Martin Zilvar, Martin Machorek

Příloha

Tabulka krajně pravicových teroristů

Poznámky

[I] Anders Breivik v roce 2011 zavraždil v norském Oslu a na ostrově Utøya (vzdáleného cca 40 km od Osla) 77 lidí. Brenton Tarrant zavraždil ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch 51 lidí.

[II] Veškeré přímé citace z manifestů nebo tiskových konferencí policie byly přeloženy do češtiny.

[III] Z angl. Leaderless resistence

[IV] Z angl. Contagion effect

[V] Z angl. Lone wolf

[VI] Strana Vlasť vedena kontroverzním politikem Štefanem Harabinem se profilovala anti-mainstreamově a anti-liberálně. Stavěla se tvrdě proti vojenské podpoře Ukrajiny, silně kritizovala USA, NATO, ale i protipandemická opatření během pandemie Covidu.

[VII] Osmnáctiletý Payton Gendron 14. května 2022 zastřelil ve městě Buffalo 10 osob (všechny oběti byly Afroameričané). Gendronův manifest čítající 180 stran obsahoval neo-nacistické a bílé supremacistické myšlenky.

[VIII] Z angl. A call to arms

[IX] John Earnest spáchal svůj teroristický útok v roce 2019, při kterém zavraždil jednu osobu v synagoze v Poway v Kalifornii. Před spácháním útoku Earnest zveřejnil antisemitský otevřený dopis, ve kterém psal o Židmi pečlivě naplánované genocidě Evropanů.

[X] Jádrem Tarrantova manifestu The Great Replacement (Velké nahrazení) je konspirační teorie o snaze elit vyhladit bílou evropskou populaci a nahradit ji imigranty z arabských zemí.

[XI] Z angl. Zionist Occupation Government

[XII] Timothy McVeigh společně s dalším extremistou a bílým supremacistou Terrym Nicholsem v roce 1995 spáchali bombový útok na vládní budovu v Oklahoma City, při kterém zemřelo 168 lidí.

[XIII] Čo Sung-hui v roce 2007 zastřelil na vysoké škole Virginia Tech 32 lidí. Trpěl duševními problémy.

[XIV] Jednadvacetiletý bílý supremacista Dylan Roof spáchal svůj teroristický útok v roce 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně. V Afroamerickém kostele zavraždil 9 lidí.

Zdroje

[1] Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií.

[2] Mudde, C. (2007). Populist Radical Right Parties in Europe. New York: Cambridge University Press.

[3] Randaal, J. A., Bjørgo, T. (2018). Investigating Terrorism from the Extreme Right: A Review of Past and Present Research. Perspectives on Terrorism, 12(6), 5-22. https://www.universiteitleiden.nl/binaries/content/assets/customsites/perspectives-on-terrorism/2018/issue-6/a1-ravndal-and-bjorgo.pdf

[4] Kaplan, J. (2000). William Pierce. In J. Kaplan, Encyclopedia of White Power. A Sourcebook of the Radical Racist Right (s. 244-250). Lanham: Rowman & Littlefield.

[5] Macklin, G. (2022). “Praise the saints“: The cumulative momentum of transnational extreme-right terrorism. In J. Dafinger & M. Florin, A Transnational History of Right-Wing Terrorism (s. 215-240). Oxon: Routledge.

[6] Kriner, M. & Ihler, B. (2022). Analysing Terrorgram Publications: A New Digital Zine. Dostupné z webu Global Netowrok on Extremism & Technology: https://gnet-research.org/2022/09/12/analysing-terrorgram-publications-a-new-digital-zine/

[7] Kaul, A. (2020). Terrorgram: A community built on hate. Dostupné z webu Medium: https://medium.com/dfrlab/terrorgram-a-community-built-on-hate-e02fd59ee329

[8] Gais, H., Suire, M. (2021). How an ecrypted messaging platform is changing extremist movements. Dostupné z webu Southern Poverty Law Center: https://www.splcenter.org/news/2021/02/16/how-encrypted-messaging-platform-changing-extremist-movements

[9] Kupper, J., Christensen, T. K., Wing, D., Hurt, M., Schumacher, M., Meloy, R. (2022). The Contagion and Copycat Effect in Transnational Far-right Terrorism. Perspectives on Terrorism, 16(4), 4-26. https://www.jstor.org/stable/27158149

[10] Heine, F., Magazzini T. (2020). Radicalisation and Resilience Case Study: Germany. Dostupné z webu European University Institute: Radicalisation and Resilience Case Studies – GREASE (eui.eu)

[11] Meloy, J. R., Hoffmann, J., van der Meer, B. (2017). The Adult Mass murderer in Europe and North America: The paranoid spectrum from distrust to delusion. Dostupné z webu: Association of Threat Assessment Professionals: A New Typology of Warning Behaviors for Threat Assessment (secureservercdn.net)

[12] Stewart, S. Burton, F. (2008). The ´Lone Wolf disconnect´. Dostupné z webu Rane Worldview, powered by Stratfor : https://worldview.stratfor.com/article/lone-wolf-disconnect

[13] Bakker, E., de Graaf, B. (2011). Preventing Lone Wolf Terrorism: some CT Approaches Addressed. Perspectives on Terrorism, 5(5/6), 43-50. https://pt.icct.nl/sites/default/files/2023-04/Article%203_4.pdf

[14] Spaaij, R. (2012). Understanding Lone Wolf Terrorism: Global Patterns, Motivations and Prevention. New York: Springer.

[15] Spaaij, R. (2010). The Enigma of Lone Wolf Terrorism: An Assessment. Studies in Conflict & Terrorism 33 (9), 854-870. https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/1057610X.2010.501426

[16] Cambridge Dictionary. (n.d.) lone. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/lone

[17] Kaplan, J., Lööw, H., Malkki, L. (2015). Introduction. In Ditto (eds.), Lone Wolf and Autonomous Cell Terrorism. (s. 1-12). London/New York: Routledge.

[18] Zdút, M., Osvaldová, L. (2022, Říjen 12). Streľba na Zámockej v Bratislave môže byť zločin z nenávisti, útočili na návštevníkov LGBTI baru. Denník N. Dostupné z: https://dennikn.sk/3052652/strelba-na-zamockej-v-bratislave-moze-byt-zlocin-z-nenavisti-utocili-na-navstevnikov-lgbti-baru/?ref=mwat

[19] Zdút, M., Osvaldová, L. (2022, Říjen 13). Útočníka zo Zámockej našli mŕtveho, k streľbe sa prihlásil na Twitteri, pár hodín predtým zverejnil manifest proti židom a LGBTI. Denník N. Dostupné z: https://dennikn.sk/3052833/k-strelbe-na-zamockej-sa-prihlasil-muz-na-twitteri-par-hodin-predtym-zverejnil-manifest-proti-zidom-a-lgbti/

[20] Vraždu na Zámockej prekvalifikovali na terorizmus. (2022, Říjen 17). Denník N. Dostupné z: https://dennikn.sk/minuta/3059887/

[21] Salahieh, N., Smart, S., Yan H. (2023, Srpen 28). A federal hate crime probe is underway after 3 people were killed in a racist rampage in Jacksonville, officials say. Here’s what we know. CNN. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2023/08/28/us/jacksonville-florida-shooting-what-we-know/index.html

[22] Ortiz, E., Dienst, J. (2023, Srpen 29). Racist Jacksonville shooter wore Rhodesian army patch, a symbol of white supremacy, law enforcement sources say. NBC News. Dostupné z: https://www.nbcnews.com/news/us-news/racist-jacksonville-shooter-wore-rhodesian-army-patch-symbol-white-sup-rcna102134

[23] Hutchinson, B. Margonlin, J. (2023, Srpen 27). Suspect identified in racially motivated killing at Jacksonville Dollar General store: Sheriff. ABC News. Dostupné z: https://abcnews.go.com/US/suspect-alleged-racially-motivated-killing-jacksonville-dollar-general/story?id=102599495

[24] 4 dead, including shooter in racially motivated mass shooting at Kings Rd. Dollar General. (2023, Srpen 26). ActionNewsJax.com. Dostupné z: https://www.actionnewsjax.com/news/local/heavy-police-presence-grand-park-area-swat-scene/YP7KRSZ72BGSNE6YSBSU5XQO3Q/

[25] Levenson, E, Smart, S. Salahieh, N. Rosales, I, Rose, A. (2023, Srpen 27). Jacksonville gunman in racially motivated attack legally bought two weapons earlier this year, sheriff says. CNN. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2023/08/27/us/jacksonville-florida-shooting-sunday/index.html

[26] Radikalizoval sa aj v škole? Riaditeľka prehovorila o strelcovi zo Zámockej: Počas pandémie nechodil k psychológovi! (2022, Říjen 19). Topky.sk Dostupné z: Radikalizoval sa aj v škole? Riaditeľka prehovorila o strelcovi zo Zámockej: Počas pandémie nechodil k psychológovi! | Topky.sk

[27] Rádio Kompas. (2022, Říjen 18). Tragická udalosť ktorá sa udiala 12. októbra 2022 pred podnikom Tepláreň v Bratislave na Zámockej ul. [Video soubor]. Dostupné z: Tragická udalosť ktorá sa udiala 12. októbra 2022 pred podnikom Tepláreň v Bratislave na Zámockej ul – YouTube

[28] McBride, J. (2023, Říjen 26). Ryan Palmeter, Dollar General Suspect: 5 Fast Facts You Need to Know. Heavy.com. Dostupné z: https://heavy.com/news/ryan-palmeter/

[29] Poleo, G. R. (2023, Srpen 28). Neo-Nazi gunman Ryan Palmeter who shot dead three black people in Jacksonville Dollar General ‚snapped after coming off his medication days before massacre‘, neighbor claims. Daily Mail. Dostupné z: https://www.dailymail.co.uk/news/article-12453735/Ryan-Palmeter-Jacksonville-Dollar-General.html

[30] Kupper, J., Rękawek, K., Kriner, M. (2023). TERRORGRAM’S FIRST SAINT Analyzing Accelerationist Terrorism in Bratislava. Accelerationism Research Consortium. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/369618635_Terrorgram’s_First_Saint_Analyzing_Accelerationist_Terrorism_in_Bratislava

[31] Pavlík, M. A. (2022, Říjen 17). Vrah zo Zámockej chcel údajne zabiť aj premiéra Hegera. V deň útoku stál hodiny pred jeho domom. Refresher. Dostupné z: https://refresher.cz/123367-Vrah-zo-Zamockej-chcel-udajne-zabit-aj-premiera-Hegera-V-den-utoku-stal-hodiny-pred-jeho-domom

[32] Regeni, P. (2023). Accelerationism Meets Gamification: A Look at the Convergence in the Framing of Online Narratives. GNET (Global Network on Extremism and Technology). Dostupné z: https://gnet-research.org/2023/05/31/accelerationism-meets-gamification-a-look-at-the-convergence-in-the-framing-of-narratives-online/

[33] Powell, E. (2011). I Figured That an Under-prepared Attack and a Meh Manifesto is Better than no Attack and no Manifesto’: The sharing of agency with past and future mass shooters in pre-crime texts. Dokument prezentován na: International Association of Forensic Linguists, Aston University.

[34] First Coast News. (2023, Červenec 28). Jacksonville Sheriff T.K. Waters: Dollar General mass shooting was „racially motivated“ [Video soubor]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=T_cr7RATuz4

[35] Winter, J., Legaspi, A. (2023, Srpen 30). Jacksonville Shooter Wanted Eminem and Machine Gun Kelly ‘to be Killed On Sight,’ His Writings Reveal. Rolling Stone. Dostupné z: https://www.rollingstone.com/politics/politics-features/jacksonville-shooter-wanted-eminem-machine-gun-kelly-killed-on-sight-writings-reveal-1234815684/

[36] News4JAX The Local Station. (2023, Srpen 28). NEW VIDEO: Sheriff T.K. Waters releases new video of Dollar General shooter. [Video soubor]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=PBLzVIVdcVA

[37] LiveNOW from Fox. (2023, Srpen 27). Jacksonville Dollar General shooting suspect identified by Sheriff after 3 killed | LiveNOW from FOX. [Video soubor]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=yS_tB3kuXUQ

[38] Prokupecz, S., Maxouris, C., Andone, D., Beech, S., Vera, A. (2022, Červen 2). What we know about Buffalo supermarket shooting suspect Payton Gendron. CNN. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2022/05/15/us/payton-gendron-buffalo-shooting-suspect-what-we-know/index.html

[39] ABC News. (2023, Srpen 27). Police give update Jacksonville shooting that killed 3. [Video soubor]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=dDG8tCWG8rw

[40] Borgonovo, F., Lucini, S. R. (2023). The Necessary Sanctification of Ryan Palmeter – By Federico Borgonovo & Silvano Rizieri Lucini. ITSTIME (Italian Team for Security, Terroristic Issues & Managing Emergencies). Dostupné z: https://www.itstime.it/w/the-necessary-santification-of-ryan-palmeter-by-federico-borgonovo-amp-silvano-rizieri-lucini/

[41] First Coast News. (2023, Srpen 27). Video released of mass shooting in Jacksonville store. [Video soubor]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=PN-36G8AHqQ

[42] Anti-Defamation League. (2022). Extremists, Far Right Figures Exploit Recent Changes to Twitter. Dostupné z: https://www.adl.org/resources/blog/extremists-far-right-figures-exploit-recent-changes-twitter

[43] Keith, Morgan. (2021, Listopad 6). From transphobia to Ted Kaczynski: How TikTok’s algorithm enables far-right self-radicalization. Business Insider. Dostupné z: https://www.businessinsider.com/transphobia-ted-kaczynski-tiktok-algorithm-right-wing-self-radicalization-2021-11