Oblast střední Afriky patří dlouhodobě k jedné z nejnestabilnějších částí světa. To potvrzují nejen většinou tvrdé boje za nezávislost, ale také velice krvavé občanské války a dlouhá období diktatury. Nejinak je tomu také ve Středoafrické republice. Tato země si prošla těžkým vývojem, především v období let 1966 – 1979, kdy zde vládl Jean-Bédel Bokassa, jeden z nejkrutějších diktátorů africké historie. I další historie tohoto státu je provázena politickými převraty a nepokoji. Rovněž v současné době je situace složitá a země se prakticky nachází v občanské válce mezi muslimskými a křesťanskými rebelskými skupinami. I z tohoto důvodu jsou v zemi od dubna 2014 přítomny jednotky OSN pod hlavičkou peacekeepingové mise MINUSCA, které nahradily misi MISCA pod hlavičkou Africké unie, která měla stejný účel, kterým je udržování míru v zemi a zajištění bezpečnosti civilistů. O to méně pochopitelná a šokující se zdají být obvinění proti vojákům v rámci jednotek této mise ze strany mnoha obyvatel Středoafrické republiky, především žen a mladých dívek. Tato obvinění zahrnují zejména znásilnění a jiná sexuální zneužívání prováděné právě vojáky pod hlavičkou OSN.
Situace ohledně přítomnosti jednotek OSN na středoafrickém území se stala značně kontroverzní především začátkem roku 2016, kdy došlo k částečné medializaci případu. Počet nahlášených případů sexuálního zneužití žen a dětí jednotkami spadajícími pod misi MINUSCA v roce 2015 byl 22, kdy toto číslo bylo uvedeno v lednu 2016. O vlivu medializace těchto případů a rozšíření všeobecného podvědomí, že situace bude nějakým způsobem řešena, svědčí fakt, že již o dva měsíce později OSN uvedla, že existuje 108 nových případů sexuálního zneužití, z nichž většinu obětí tvoří děti a jsou z nich obviněny jednotky OSN ve Středoafrické republice. Především jedno z nich zvedlo obrovskou vlnu nevole a donutilo vysoké představitele OSN k reakci a zrychlení procesu vyšetřování. Jednalo se o obvinění proti francouzskému vojenskému veliteli, který měl v roce 2014 svázat a donutit tři dívky k pohlavnímu styku se psem. Je zarážející, že až zveřejnění takto otřesného případu vedlo k tomu, že OSN začala vážněji řešit obvinění ze sexuálních zločinů svých jednotek. Právě dřívější nedostatečná opatření vedla k silné kritice OSN ze stran neziskových humanitárních organizací.
Poněkud překvapivě však, dva státy, které do dnešních dnů dosáhly nejlepších výsledků v trestání těchto prohřešků, ať již tvrdou rétorikou či skutečnými justičními úspěchy, jsou Kongo (hl. město Brazzaville) a Demokratická republika Kongo (DR Kongo – hl. město Kinshasa). Jednotky těchto států byly v únoru 2016 přímo označeny za viníky v několika případech sexuálního zneužívání, především v oblasti města Bambari. V reakci na tato obvinění člen vlády Thierry Moungalla prohlásil, že Brazzaville zastává politiku nulové tolerance vůči porušování lidských práv a v případě prokázání těchto obvinění bude jakýkoliv takovýto zločin ostře odsouzen. Avšak co se týče skutečného potrestání viníků, první úspěchy slaví DR Kongo, kdy po dlouhém vyšetřování na přelomu července a srpna konečně u soudu stanuli první tři obvinění. Seržant Jackson Kikola čelí obvinění ze znásilnění sedmnáctileté dívky a z neuposlechnutí rozkazu. Seržant major Kibeka Mulamba Djuma je obviněn z téhož a seržant major Nsasi Ndazu je obviněn z neuposlechnutí rozkazu a pokusu o znásilnění. Všichni tito muži však tvrdí, že jsou nevinní. Dalších 18 obžalovaných vojáků mise MINUSCA bylo u soudu přítomno a soud s nimi bude zahájen v nejbližších týdnech. Tento proces je všeobecně přijímán jako dobrý krok k nalezení pravdy a potrestání viníků, nicméně střízlivější hlasy poukazují na fakt, že nepřítomnost obětí těchto zločinů u soudu je velikou překážkou v těchto procesech. Přese všechno je třeba říci, že obě Konga v tomto ohledu udávají směr, jakým by se měly vydat i ostatní státy, jejichž jednotky byly obviněny.
