Podobně jako řada konfliktů v minulosti, taktéž válka mezi Íránem a koalicí USA a Izraele, která vypukla koncem února 2026, může nabídnout určitý vhled do budoucnosti válčení. Jako zajímavý se specificky jeví vývoj na digitálním bojišti, kde Írán ukázal nové možnosti psychologického válčení, spočívající ve využití sociálních sítí, umělé inteligence a memů. Díky těmto nástrojům se Íránu, navzdory menším zdrojům v porovnání s USA podařilo do značné míry vyrovnat, ne-li dokonce porazit, Spojené státy v souboji o výklad konfliktu. Pokud je toto memetické pojetí psychologického válčení poháněné AI skutečně předobrazem budoucích psychologických operací, vyvstává otázka, jak vlastně funguje a co si z něj mohou jiné státy odnést.
Samotná myšlenka vést válku cílením na nepřítelovu mysl není zdaleka novinkou, ovšem s vývojem technologií získává tento přístup nové možnosti a v dnešní době intenzivního propojení a šíření informací se z něj stává klíčová oblast válčení. [1] Možná i díky tomuto významu se můžeme setkat s řadou označení tohoto přístupu k válce, jako je například psychologické, informační či kognitivní válčení. Ty se sice vzájemně mírně odlišují, ovšem v jádru mají stále stejný cíl, ovlivnit vnímání cíle za účelem podpořit celkovou snahu aktéra. [2]
Podobně i Írán přistupuje k tomuto způsobu válčení po svém. Na rozdíl od řady západních zemí považuje za cíle nejen nepřátelské vojáky či cizí obyvatelstvo, ale také obyvatelstvo vlastní. K psychologickému působení využívá řadu nástrojů, mimo jiné síť státních televizních kanálů, sdružených pod státní mediální organizaci Islamic Republic of Iran Broadcasting. Ta má na starost vysílání cílící jak na domácí, tak i na zahraniční publikum, čímž se z této organizace stává nástroj jak ofenzivní, tak defenzivní. Důležitou roli sehrávají také íránské revoluční gardy, které mají na starost operace v kyberprostoru, včetně působení na sociálních sítích skrze falešné účty či trollí farmy, a rovněž i vedení vlivových operací v cizině. [3] Všechny tyto aktivity mají poté podpořit íránské narativy čili příběhy, které účelově vysvětlují minulé, současné a budoucí události. [4] V nich se Írán prezentuje coby ochránce šíitských muslimů, čelící silným nepřátelům v podobě Izraele a USA. [5] Írán takto operuje i nadále, po zahájení americké operace Epic Fury se ale musel zároveň přizpůsobit nové realitě v podobě otevřené války se svými úhlavními nepřáteli. Nápomocnými se k překonání této výzvy ukázaly poznatky posledních několika let v oblasti psychologického válčení na sociálních sítích a v možnostech umělé inteligence (AI).
Psychologické válčení v moderní době
Možnosti psychologického válčení jsou do značné míry dány dostupnými technologiemi, umožňujícími přenos a sdílení informací. [1] Vzestupu sociálních sítí tak již řadu let využívají jak státní, tak nestátní aktéři k ovlivnění vnímání protivníka. Pro účely bojových operací je například efektivně využilo hnutí Tálibán během svého bleskového tažení proti afghánské vládě v roce 2021, kdy bojovníci hnutí skrze příspěvky na sociálních sítích vytvářeli zdání kontroly nad pozicemi, které ve skutečnosti ještě neovládali. Díky tomu vyvolali ústup jednotek afghánské armády z pozic, jež se na základě mylných proklamací jevily jako zranitelné, což přispělo k rychlému zisku kontroly nad téměř celou zemí. [6]
Psychologické válčení prostřednictvím sociálních sítí může ovšem mířit i na civilní obyvatelstvo, ať již na nepřátelské, či na vlastní, jak ukázala skupina NAFO neboli Severoatlantická organizace Fellas. Toto mezinárodní dobrovolnické uskupení informačně působí na sociálních sítích ve prospěch Ukrajiny v rámci války s Ruskem. Prostřednictvím memů, které zesměšňují úsilí ruské armády, se členové skupiny snaží udržet pozornost západních společností na tomto konfliktu. [7] Je to právě tento memetický charakter, kdy aktér sdílí na sociálních sítích obrázek, video či jiný materiál s cílem, aby se dále šířil, [8] který spojuje konflikt na Ukrajině se zde rozebíraným konfliktem na Blízkém východě. Zásadní rozdíl ovšem spočívá v tom, že zatímco v případě války na Ukrajině mají memetický charakter především aktivity NAFO, jež se oficiálně netěší státní podpoře, [7] v případě íránského konfliktu je tomu naopak. Memetický charakter mají aktivity jak aktérů do určité míry napojených na íránský stát, tak i přímo íránských státních orgánů. Lze tak usoudit, že Írán využil poznatků z války na Ukrajině pro vedení své vlastní války.
Dalším zásadním rozdílem mezi válkou na Ukrajině a válkou na Blízkém východě v oblasti psychologického válčení je využití AI. Ta v posledních několika letech přinesla revoluci v generování obsahu, díky čemuž mohou i aktéři bez značných zdrojů vytvářet obsah ve velkém množství. V kombinaci s jeho masovým sdílením, například přes sociální sítě, mohou poté své cíle do určité míry ovlivnit i skrze prosté neutuchající opakování svých narativů, a to bez potřeby je kompletně přesvědčit o svém světonázoru. Pro úplné využití možností AI je ale nutné, aby takto vytvořený obsah cílil na lidské emoce, a to především ty negativní. Ty totiž dokážou přitáhnout pozornost člověka a utknout mu v hlavě, což je pro potřeby psychologického válčení klíčové. [1] Pokud tak dojde ke spojení rychlé tvorby obsahu s jeho emocionálním zacílením, získává aktér silnou zbraň, se kterou se dokáže postavit i silnějšímu protivníkovi, podobně jako to udělal Írán.
Forma íránského psychologického válčení
Kromě využití svých tradičních metod se Írán s vypuknutím americko-izraelských útoků rozhodl využít i těchto nových možností, přičemž z jeho snah uchopit je stojí za zmínku dva hlavní, relativně úspěšné a také medializované případy. Řeč je o sérii videí od skupiny Explosive Media a o příspěvcích íránských ambasád na sociální síti X týkajících se USA. V rámci těchto příspěvků íránské ambasády usilovaly o zesměšnění prezidenta Donalda Trumpa a jeho snažení ve válce s Íránem skrze sdílení memů či sarkastických reakcí na tweety prezidenta, do nichž mnohdy začlenily různé popkulturní odkazy. V těchto reakcích lze poté vidět určitou míru koordinace napříč jednotlivými účty, kdy není výjimkou, že na reakční tweet jedné ambasády naváže účet jiné ambasády či se vzájemně účty doplní. [9] Tato koordinace tak poukazuje na to, že informační působení ambasád nebylo pouhou sérií nahodilých reakcí, ale součástí širší íránské snahy ovlivnit světovou veřejnost, čemuž by taktéž napovídaly i shodné motivy napříč jednotlivými příspěvky stejně jako významné využití AI. [10]
AI poté hraje ještě prominentnější roli ve tvorbě skupiny Explosive Media, jež na sociální sítě již od roku 2025 publikuje umělou inteligencí generovaná videa ve stylu Lego. Jejich popularita vzrostla se začátkem války na konci února, kdy skrze ně skupina začala zesměšňovat vedení USA, zejména pak prezidenta Donalda Trumpa či ministra obrany Peta Hegsetha. [10] Cílem se ale stal i například izraelský premiér Benjamin Netanjahu. [11] Tato videa ovšem nesloužila pouze k zesměšnění, některá měla za cíl rovněž získat sympatie určitých skupin, jako například videa vyjadřující podporu Libanonu vydaná v době, kdy se Bejrút ocitl pod izraelským ostřelováním. [5] Přestože Explosive Media působí coby soukromá společnost bez přímého napojení na íránský stát, řada z jejich videí v době války vznikala na objednávku íránské vlády, jak potvrdil jeden z představitelů Explosive Media v rozhovoru s BBC. [11] Díky tomu se i tato na první pohled nezávislá skupina stala součástí íránské válečné mašinérie. Kromě využití AI měla poté videa Explosive Media s tvorbou íránských ambasád společné také využití odkazů na západní popkulturu. V tomto ohledu šla ovšem skupina ještě o krok dále a jejich videa tak silně připomínala západní produkci, což bylo možné vidět jak ve využití stylu Lego, tak i v používaní rapu coby hudebního doprovodu. [5]
Tato kombinace využívání memů a odkazů na popkulturu tak může naznačovat zacílení celé íránské psychologické kampaně na mladší generace západních zemí s cílem nahlodat jejich podporu Donalda Trumpa. Přesto, že k jistému propadu jeho popularity skutečně došlo, především u mladé generace v samotných Spojených státech, [12] nelze s jistotou říct, jak velký podíl na tom měly íránské snahy. Na druhou stranu lze i přesto argumentovat, že tyto snahy měly určitý úspěch, vzhledem ke značnému vzrůstu zhlédnutí a lajků u příspěvků íránských ambasád, nemluvě o virálnosti řady videí Explosive Media. Tuto míru úspěchu by nezajistilo pouhé využití botů, což dokládá reálnou popularitu příspěvků a také efektivitu zvolené formy kampaně. [9] K tomu, aby Írán z těchto příspěvků vytěžil pro své válečné úsilí maximum ovšem nestačilo vytvořit příspěvky, které by se dobře šířily po internetu. Bylo zároveň nutné, aby tyto příspěvky hlásaly narativ o chrabrém íránském boji s agresivními nepřáteli.
Narativy íránského psychologického válčení
Jak již bylo řečeno, v obou sledovaných případech Írán usiloval o zesměšnění svých cílů v očích světové veřejnosti, důležitý je ale způsob, jakým to činil a jak tento posměch tvořil součást většího příběhu. Svými příspěvky Írán šířil narativ zobrazující USA a Izrael coby agresory usilující o zničení Íránu, jenž byl naopak vykreslen coby chrabře se bránící slabší stát. [5] V tomto nevinném zobrazení sebe sama lze vidět snahu íránského režimu zamlčet protesty ze začátku roku 2026, při nichž byly zabity tisíce protirežimních demonstrantů. [13] Vůči tomuto nevinnému vykreslení sebe sama pak Írán stavěl Trumpovo vedení války, vyobrazené coby neoprávněnou agresi spočívající ve vyslání amerických vojáků na misi, ze které se již nevrátí. [5]
Při zaměření se na íránské pojetí americko-izraelské koalice je poté zajímavé sledovat snahu narativu vysvětlit příčiny samotné agrese, jichž předkládá hned několik. Jednou z nich je vykreslení Trumpa coby loutky Izraele, [14] ovšem toto vysvětlení, vzhledem k tomu, že Trump, a nikoliv Netanjahu, byl primárním cílem celé kampaně, lze vnímat jako vedlejší.
Zajímavějším íránským vysvětlením je poté agrese coby snaha Trumpa odvést pozornost od svých četných domácích problémů, mimo jiné od aféry ohledně spisů v případě Jeffreyho Epsteina, [10] od níž se Bílý dům v měsících předcházejících válce skutečně snažil distancovat. [15] Írán takto posílil uvěřitelnost svého celkového narativu a zároveň se zapojil do vlny memů, která na téma Epsteinova spisu vznikla, což přispělo k dalšímu šíření íránských příspěvků. V tomto ohledu tak Írán v podstatě využil tehdejšího diskurzu k získání co největší výhody bez toho, aby musel sám nastolovat vlastní téma. Zároveň označením konfliktu coby pouhého pokusu odvést pozornost od Trumpova údajného napojení na Epsteina celou válku delegitimizoval, k čemuž ostatně přispívala i celková íránská snaha skrze tyto dva kanály Trumpa zesměšnit. Pokud totiž příjemce íránských příspěvků přijal jejich pojetí amerického prezidenta coby někoho směšného, ztratila tato figura v jeho očích automaticky respekt a podporu, a spolu s ní všechny její snahy, včetně vedení války. V případě, že by USA nedokázaly představit atraktivní alternativní příběh, otevřela by se oponentovi možnost utvářet sám celý diskurz o konfliktu.
Americká selhání a gamifikace války
USA ovšem na začátku konfliktu dominovaly snahám o jeho výklad a usilovaly tehdy o získání podpory pro jeho vedení za využití podobných nástrojů jako později Írán. Skrze sociální sítě se tak šířily příspěvky účtů napojených na americkou vládu, zobrazující válku s Íránem coby sérii přesných a úspěšných leteckých zásahů, doplněných o odkazy na americkou popkulturu. [16] Na rozdíl od Íránu ovšem s tímto přístupem vláda USA narazila u veřejnosti. Problém jednak představovaly ony odkazy na popkulturu, které byly dle některých tou dobou již dávno zastaralé a neměly tak požadovaný efekt, větší problém ovšem byla snaha americké vlády gamifikovat celý konflikt. Tato snaha vyobrazit válku coby hru využitím estetiky a odkazů na populární videohry měla pravděpodobně za cíl získat podporu mladé generace. Namísto toho ale vedla ke ztrátě podpory u určitých skupin obyvatel, dle nichž se jednalo o nedůstojné zobrazení války, jako tomu bylo třeba u válečných veteránů. [10]
S tím, jak se konflikt prodlužoval, začala tato zprvu koherentní kampaň ztrácet svůj jednotný charakter, a stále větší roli začaly hrát příspěvky prezidenta Trumpa, využívající umělou inteligenci, které mnohdy vedly spíše k pobouření než k něčemu pozitivnímu. [10] Podobně ani agresivní vyjadřování prezidenta, který ve snaze zastrašit Írán hrozil i kompletním zničením země, [17] nepřineslo požadovaný účinek. Právě naopak, mnohdy tato vyjádření poskytla íránské straně příležitost na prezidenta zareagovat a namísto vyvolání strachu se tak americká strana dočkala zesměšnění. [9] I přes prvotní výhodu tak USA nakonec v prezentaci konfliktu a zisku veřejné podpory pro jeho trvání selhaly, a to ve dvou hlavních oblastech. Jednak nepochopením své cílové skupiny, což vedlo ke ztrátě podpory, a poté ve ztrátě koherence, díky čemuž se Íránu otevřelo okno příležitosti, jehož napadený stát rychle využil k představení vlastního výkladu konfliktu.
Lekce současnosti a obraz budoucnosti
Íránské psychologické válčení v této válce nám ukázalo možnou budoucí podobu této disciplíny, jež může dosáhnout značných úspěchů. Zároveň je ale potřeba brát v potaz i možné nevýhody, zejména potřebu vytvářet obsah šitý přesně na míru dané cílové skupině, s potenciálem se virálně šířit a zároveň schopný šířit narativ aktéra. Navzdory těmto nevýhodám ovšem spojení umělé inteligence, memů a sociálních sítí představuje způsob, jakým může i slabší aktér na psychologickém poli porazit někoho se závratně větším množstvím zdrojů. Dalo by se tak říct, že se tímto způsobem akcentuje jedno z nejstarších využití psychologického válčení, coby zbraně slabých v boji proti silným.
Editor článku: Dávid Dinič a Martin Machorek
Titulní obrázek – zdroj: Explosive Media
Zdroje
[1] Klincewicz, M., Alfano, M., & Fard, A. E. (2025). Slopaganda: The interaction between propaganda and generative AI. Research Portal (Tilburg University). https://doi.org/10.48550/arxiv.2503.01560
[2] Gajjar, D. (2023, April 15). Cognitive Warfare. The Geostrata. Retrieved from https://www.thegeostrata.com/post/cognitive-warfare
[3] Taghvaee, B. (2025, season-02). Iran’s use of psychological warfare against its adversaries and strategies for deterrence. Middle East Forum. Retrieved from https://www.meforum.org/meq/irans-use-of-psychological-warfare-against-its-adversaries-and-strategies-for-deterrence
[4] Colley, T. (2017). Is Britain a force for good? Investigating British citizens’ narrative understanding of war. Defence Studies, 17(1), 1–22. https://doi.org/10.1080/14702436.2016.1256209
[5] The Soufan Center. (2026, April 24). Iran’s Use of Information Warfare in the Conflict against the U.S. and Israel. Retrieved from https://thesoufancenter.org/intelbrief-2026-april-24/
[6] Burda, R. (2023). Taliban’s PSYOP – strategic enabler for the 2021 offensive. Small Wars & Insurgencies, 1–28. https://doi.org/10.1080/09592318.2023.2245209
[7] Wheat, T., & Kirichenko, D. (2024). Democratization of Irregular Warfare: Emerging Technology and the Russo-Ukrainian War. Military Review. Retrieved from https://www.armyupress.army.mil/Journals/Military-Review/English-Edition-Archives/Nov-Dec-2024/Democratization-of-Irregular-Warfare/
[8] Shifman, L. (2014). Memes in digital culture. Cambridge, MA: The MIT Press. Retrieved from https://www.rosario.gob.ar/inicio/sites/default/files/2024-09/Memes%20in%20Digital%20Culture%20-Limor%20Shifman.pdf
[9] Sikora, K., & Bodnar, J. (2026, April 23). Iran’s diplomats launch a meme war. Retrieved from https://www.isdglobal.org/digital-dispatch/irans-diplomats-launch-a-meme-war/
[10] Stein, L. & ABC News. (2026, April 22). Meme warfare and “slopaganda” are defining the AI-era Iran war. Radio New Zealand. Retrieved from https://www.rnz.co.nz/news/world/593078/meme-warfare-and-slopaganda-are-defining-the-ai-era-iran-war
[11] Shea, M., & Kalus, L. (2026, April 12). We spoke to the man making Lego-style AI videos for Iran. Experts say it’s powerful propaganda. BBC. Retrieved from https://www.bbc.com/news/articles/cjd8jrd1vnyo
[12] Okun, E. (2026, May 4). Republicans’ youth voter problem. Politico. Retrieved from https://www.politico.com/news/2026/05/04/young-voters-midterms-trump-00905296
[13] Assadi, R., SeifiKaran, F., Tabatabaei, S., Faraji, R., & Chisholm, J. (2026, February 9). Revealing names and faces of the victims of Iran’s protest crackdown. BBC. Retrieved from https://www.bbc.com/news/articles/c62v248xkl5o
[14] explosivemediaa. (2026, March 29). L.O.S.E.R Khamenei Again! „You thought you took him out, thought the fire was dead. . . But another Khamenei is standing ahead.“ Another Iranian Lego animation Produced by “Explosive News” Team 🔥. Instagram. Retrieved from https://www.instagram.com/p/DWclzZrjCNZ/
[15] Blumenthal, S. (2025, August 8). Trump’s attempts to distance himself from the Epstein files are failing. Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/commentisfree/2025/aug/08/trump-epstein-files-sidney-blumenthal
[16] Awasthi, S. (2026, May). Inside Iran’s Information War on the US – AI, Propaganda, and Perception Management. S. Rajaratnam School of International Studies (RSIS). Retrieved from https://rsis.edu.sg/rsis-publication/rsis/inside-irans-information-war-on-the-us-ai-propaganda-and-perception-management/
[17] Trump, D. J. (2026, April 7). A whole civilization will die tonight, never to be brought back again. I don’t want that to happen, but it probably will. However, now that we have Complete and Total Regime Change, where different, smarter, and less radicalized minds prevail, maybe something revolutionarily wonderful can happen, WHO KNOWS? We will find out tonight, one of the most important moments in the long and complex history of the World. 47 years of extortion, corruption, and death, will finally end. God Bless the Great People of Iran! Truth Social. Retrieved from https://truthsocial.com/@realDonaldTrump/posts/116363336033995961
