Již od roku 2006, kdy mexický premiér Felipe Calderón vyhlásil válku proti drogovým kartelům, se Mexiko zmítá ve vlnách násilí. Celkový počet mrtvých nelze přesně vyčíslit, jelikož u jednotlivých úmrtí nemusí být zřejmé napojení na drogy, případně se úmrtí nepotvrdí a jednotlivec je považován za nezvěstného. Oficální data neexistují, nicméně podle některých odhadů zemřelo v Mexiku v souvislosti s válkou proti kartelům až 160 tisíc lidí a dalších více než 25 tisíc je nezvěstných [1]. Násilí v souvislosti s drogami však sahá až k začátkům ilegálního obchodu s drogami, který zažil boom po zrušení prohibice v USA.
Kartel Sinaloa
Kartel Sinaloa byl nazván nejmocnější zločineckou organizací v Mexiku a je bezesporu jedním z největších kartelů. Vznikl v 80. letech v mexickém státu Sinaloa z volné struktury pašeráků drog, ve které se angažoval i jeden ze současných šéfů organizace, Joaquín Guzmán, zvaný El Chapo (Prcek). Kartel Sinaloa se spolu s ostatními velkými kartely té doby ustavil po rozpadu kartelu Guadalajara v druhé polovině 80. let, který doposud ovládal obchod s drogami v celém Mexiku. V současnosti se nejedná o jednotnou organizaci, ale spíše o několik spolupracujících struktur, každá pod jiným vedením. Kromě Guzmána je dnes znám Ismael Zambada García a v minulosti také Juan Jose Esparragoza Moreno, který údajně zemřel. V současnosti ovládá kartel Sinaloa velkou část přepravních bodů do Arizony, která je jedním z hlavních bodů vstupu ilegálních drog z Mexika do USA. Kartel údajně uzavřel spojenectví s několika dalšími kartely, se kterými v současnosti bojují proti Los Zetas a jejich spojencům [2].
Joaquín El Chapo Guzmán
Guzmán byl zadržen již třikrát, poprvé v roce 1993, uprchnout se mu podařilo v roce 2001 a následně byl znovu zajat až v roce 2014, v červenci 2015 se mu však podařilo uprchnout z přísně střeženého vězení Altiplano tunelem, protože se připravovalo jeho vydání do USA [3]. Následně se ukrýval ve svém rodném státě Sinaloa, přesto jej byl navštívit například americký herec Sean Penn, který s ním v říjnu udělal rozhovor pro Rolling Stone. Za tento rozhovor, který pomáhala uskutečnit americká herečka Kate del Castillo, byl kritizován, jelikož Guzmána glorifikoval a například opomíjel několik tisíc mrtvých, které má Guzmánův kartel na svědomí [4]. Díky uskutečnění tohoto rozhovoru se mexické úřady dostaly na stopu Guzmána, který jim však i přes rozsáhlé razie v celém regionu uprchl. Znovu zajat byl až 8. ledna 2016 při razii mexických speciálních složek na dům ve státu Sinaloa a následně byl opět uvězněn ve vězení Altiplano, ze kterého již jednou uprchl.
Kartel dostal další ránu 29. ledna, když bylo zajato 24 vysoce postavených členů, kteří pašovali drogy a lidi do USA. Je otázka jakou roli v tom hrály informace získané právě při razii na Guzmána, jelikož všechny okolnosti stále nejsou zveřejněny. Při tomto zátahu bylo zajištěno celkem 18 zbraní a 250 kg drog [5], což je vzhledem k odhadovanému ročnímu objemu pašovaných drog, minimální množství.
Současnost a perspektivy
Mexické úřady budou vzhledem ke svému selhání v souvislosti s Guzmánovým útěkem v blízké budoucnosti pod velkým tlakem, aby něco podobného neopakovalo. Momentálně se připravuje vydání Guzmána i ostatních zadržených do USA a až se tak stane, bude se nepochybně jednat o vítězství ve „válce proti drogám“, nicméně to bude vzhledem k roztříštěnosti obchodu s drogami i samotného kartelu Sinaloa vítězství omezené. Guzmán také pravděpodobně ztratí většinu vlivu na chod organizace, kterou v Mexiku řídil i z vězení skrze některé členy kartelu, kteří se vydávali za Guzmánovy právníky. Pokud nebude v organizaci nahrazen dostatečně schopnou osobou a pokud se kartel nevyrovná dostatečně pružně se ztrátou svých dalších členů, je možné očekávat zvýšení tlaku na kartel Sinaloa ze strany jiných kartelů, které budou usilovat o zvýšení vlastního podílu na obchodu s drogami a tím pádem i vlastních zisků. V tomto případě dojde ke zvýšení intenzity násilí. Dále je možné, že Guzmán v případě vydání do USA poskytne úřadům informace o struktuře kartelu výměnou za lepší podmínky ve vězení, což by znamenalo další ránu pro kartel. Jisté je, že dokud nedojde k některým strukturálním změnám v mexické společnosti jako celku a omezení poptávky v USA, obchod s ilegálními drogami bude zasažen pouze minimálně.
Seznam zdrojů:
[1] http://www.pbs.org/wgbh/frontline/article/the-staggering-death-toll-of-mexicos-drug-war/
[2] http://www.insightcrime.org/mexico-organized-crime-news/sinaloa-cartel-profile
[3] http://www.eluniversal.com.mx/articulo/nacion/2016/01/8/el-chapo-sera-reingresado-al-altiplano
