Vyhrocená situace v souvislosti s nepokoji v Sýrii nabyla v posledních dnech nové dimenze, když syrská protivzdušná obrana (PVO) sestřelila turecký letoun F-4 Phantom II. Turecko žádá konzultace na půdě Severoatlantické aliance pod hlavičkou článku čtyři Washingtonské smlouvy. Celá situace zůstává dosti nepřehlednou a tak se portál sekuriťáci.cz snaží podat alespoň hrubý souhrn událostí a nastínit možné scénáře k čemu vlastně došlo.

Autor: Michal Mádl, student Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU.

K sestřelení podle všeho došlo v pátek dopoledne 22. června. Turecko potvrdilo, že kontakt s letounem ztratilo v 11:58 lokálního (10:58 středoevropského) času . Syrská verze událostí je zatím taková, že letoun po předchozím přelétávání blízko pobřeží vstoupil ve velmi nízké výšce do syrského vzdušného prostoru  a byl cca. kilometr od pobřeží zasažen protivzdušným dělostřeleckým systémem nespecifikovaného typu. Těch má ostatně Sýrie velký repertoár sahající od velmi zastaralých tažených děl, přes ne zcela moderní ale stále využitelné systémy ZSU-23-4 Šilka, až po vysoce moderní a smrtelně nebezpečné ruské systémy Pansir-S1. Syrské trvání na nízko letícím letounu je samozřejmě logické, neboť by vina padala především na tureckou stranu. Turecko s vlastní verzí událostí poměrně dlouho otálelo. Nakonec prohlásilo, že letoun patrně do syrského vzdušného prostoru na moment vstoupil, nicméně Syřané ho sestřelili již těsně za hranicí svého vzdušného prostoru tj. 13 námořních mil (cca. 24 km) od pobřeží. Mezinárodní vzdušný prostor stejně jako teritoriální vody je vymezen hranicí 12 námořních mil. Nejasný je ovšem směr odkud letoun přiletěl, neboť Sýrie udává směr od Kypru, kdežto Turecko udává, že letoun odstartoval ze základny Erhacu na východě země. Pozoruhodné je i to, jak se obě země snaží vyhnout konfrontaci, o čemž svědčí i společné pátrání po sestřelených pilotech.

Současně je velmi důležité určit, jak byl letoun vlastně sestřelen. Sýrie tvrdí, že letoun byl sestřelen palbou protivzdušné artilerie. Tuto verzi nepřímo potvrzuje neoficiální video, které bylo uvolněno na serveru Youtube. Zobrazuje skupinu lidí na pláži, jejichž poklidná idylka je narušena razantní a hlučnou střelbou těžkých zbraní zpoza kopce za nimi. Skupina posléze zuřivě gestikuluje směrem k nebi a následně slaví cosi jako zásah. Autenticitě nahrává i to, že kadence a zvuk výstřelů jsou skutečně podobné systému Pansir-S1. O tom se lze přesvědčit na tomto videu.

Problémem je, že Turecko zatím nesdělilo, jaká zbraň podle něj sestřelila jeho letoun. Pakliže by totiž trvalo na verzi o 13 námořních mílích, těžko se mohlo jednat o palbu artilerie, neboť na světě neexistuje dělostřelecký protivzdušný systém s takovýmto dosahem. V úvahu by připadal pak pouze systém raketový. Server Debka, specializující na poskytování privátních zpravodajských informací, uvedl, že Phantom „poslal k zemi“ skutečně raketový komplet Buk-M1 a dokonce dodává, že byl obsluhován ruskou posádkou (!). Údajně se jednalo o nastraženou past. První zprávy též spekulovaly o systému dalekého dosahu S-200 Vega, což by opět spíše potvrzovalo verzi hlásanou z Ankary. Nicméně pakliže by letoun byl zasažen v mezinárodním vzdušném prostoru nade vší pochynost, lze si představit mnohem prudší reakci Turecka zahrnující agresivnější odpověď např. v podobě rozsáhlé pátrací akce s masivní demonstrací vojenské síly, či v krajním případě i protiúder proti „provinilému“ protivzdušnému stanovišti.

Současně stále není jasné jaký typ byl přesně onen sestřelený F-4. Turecko zatím tvrdilo, že letoun měl testovat tureckou PVO a nebyl na průzkumné misi. Někteří analytici se však domnívají, že šlo o verzi RF-4 konstruovanou za účelem sběru výzvědných informací a vzdušného průzkumu. Vysvětlovalo by to pak kroužení letounu poblíž syrského vzdušného prostoru, neboť jeho průzkumné systémy americké a izraelské výroby mají dosah v řádu až stovky kilometrů a mohly shromažďovat informace o uskupení Assadových vojsk v oblasti. Avšak už by nebyl příliš logický jeho nízký průlet do syrského vzdušného prostoru, neboť se tím degradují schopnosti jeho průzkumných přístrojů.

Co se tedy mohlo stát? Je pravdou, že letoun mohl vstoupit na malý okamžik do syrského vzdušného prostoru a být okamžitě sestřelen. Systém Pansir-S1 je přímo konstruován právě proti rychlým cílům vynořujícím se nečekaně nad horizontem a jeho reakční čas je v řádech vteřin. Samozřejmě se nicméně jedná o vysoce nestandardní postup, neboť proti jakémukoli narušení je zpravidla dáno několikero varování a jsou k němu vysláni hotovostní stíhači.  Střelba je skutečně nejzazší moment. Nicméně syrská PVO je patrně velice napjatá i v souvislosti s dezercemi vlastních letců a patrně má rozkazy reagovat okamžitě.

Možná je i jiná verze, že letoun byl ve větší výšce a kroužil poblíž syrského vzdušného prostoru a na chvíli ho narušil. PVO odpověděla řízenou střelou, která ho zasáhla již v mezinárodním vzdušném prostoru. Nicméně zde by skutečně byla střelba těžko omluvitelná, neboť by PVO v takovém případě měla dostatek času cíl identifikovat a na jeho narušení reagovat varováním, či přivoláním vlastních stíhačů.

Pro vývoj dalších událostí i mezinárodní odpovědi bude nesmírně důležité, jak přesně k incidentu došlo.  Proto situaci pro Vás budeme i nadále sledovat a aktualizovat.