Ladislav Kudláček je studentem Fakulty sociálních studií, v současné době studuje magisterský cyklus politologie. Pracuje také pro Člověka v tísni a pro server sekuritaci.cz zaslal exkluzivní komentář o událostech v Bombaji přímo z Indie, kde se nyní nachází na stáži.

Invaze z moře – bezpečnostní souvislosti teroristického útoku na Bombaj

V noci z 26. na 27. listopadu zaútočilo teroristické komando na indické finanční a obchodní centrum Bombaj. Po jejich řádění zůstaly v různých částech města bezvládně ležet stovky mrtvých těl a mnoho dalších lidí bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i desítky cizinců. Hlavním cílem teroristů se stala právě místa, která jsou ve městě mezi turisty oblíbená. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že primárními cíli měli být lidé ze západních zemí a izraelští občané.
Z bezpečnostního hlediska to byla jedna z nejvážnějších teroristických akcí v zemi od útoku na Indický parlament v lednu roku 2002. Existují zde i jisté podobnosti, které souvisí s následnou bezpečnostní situací v regionu. Je nutné si ovšem uvědomit, že Indie čelila v roce 2008 i mnoha jiným vážným teroristickým útokům, které si vyžádaly až stovky obětí. Od srpna 2008 bylo několik útoků provedeno ve velkých Indickým městech včetně hlavního města Nové Dillí. Za všemi útoky dle oficiálních zdrojů stály muslimské teroristické skupiny. Média a veřejnost vždy vidí v pozadí útoků sousední Pákistán. Zde je důležité si položit otázku, v čem byl ale poslední útok odlišný a jak ovlivní bezpečnostní situaci v regionu?

Pákistánská otázka

Vměšování se Pákistánu do vnitřních záležitostí Indie je oblíbeným tématem Indických médií. Pákistán je vždy jako první zmíněn v souvislosti s významnějším teroristickým útokem. Všeobecně je podpora terorismu ze strany Pákistánu uznávána i indickými politickými představiteli a veřejnost tento fakt rozhodně nezpochybňuje, ba právě naopak. Pákistánská otázka je v Indii velmi citlivá a tvrdý postoj k této zemi přináší politické zisky. Bohužel většinou zjevná návaznost teroristů na sousední muslimskou zemi neexistuje. Jediná spojitost existuje v tom, že většina teroristu je označena za muslimy. Právě v tomto je ale Bombajský útok odlišný, byla zde totiž prokázána vazba na Pákistán jakožto na zemi, i když doposud ne na oficiální vládní instituce. Teroristé byli pravděpodobně vycvičeni v této zemi, rovněž používali pákistánská telefonní čísla a minimálně jeden terorista byl Pákistánec. Avšak původ teroristů automaticky neznamená podporu ze strany pákistánské vlády. Tato země a její vláda totiž nedokáže ovládat velkou část svého území. Rovněž je nutné si uvědomit, že Indická vláda nedokázala správně vyhodnotit varování z Islamabádu, že lze očekávat tajný transport zbraní a podezřelých lidí do Indie.

Pod tlakem médií a veřejnosti musela Indická vláda ukázat svou sílu. Jako už za tradiční krok lze v této situaci pohlížet na vyslání jednoho sto tisíce vojáků na hranici s Pákistánem a následného vyhrožování konfliktem, pokud nebudou ze strany Pákistánu  učiněny požadované kroky k objasnění celého útoku.
K těmto hraničním potyčkám docházelo i v minulosti, zatím vždy ale rozhodovala diplomacie. Indie jakož i Pákistán si silovými kroky chtějí pouze zajistit vyjednávací pozice a příznivý obraz vlád v očích veřejnosti jako mírotvůrci. Hrozba vojenského konfliktu je také minimalizována díky nukleárnímu potenciálu obou zemí.

Vnitřní bezpečnost a komunální násilí

V rámci těchto souvislostí je dobré si uvědomit i vnitřní dopady Pákistánské otázky na bezpečnost Indie. Velkou hrozbou pro Indii je komunální disharmonie takových rozsahů, jaké nastaly na počátku devadesátých let nebo v roce 2002, proto sekulární vláda Indického národního kongresu nemá zájem na vnitřních nepokojích a na násilí, které je zaměřeno vůči muslimům (k islámu se v zemi hlásí 120 milionů lidí, což je skoro 12% obyvatel, pozn. red.). Důvodem také je, že značná voličská základna pochází právě z této komunity. Obviňování Pákistánu namísto indických muslimů nebo muslimů obecně zaměřuje pozornost jinam než na místní islámské komunity. Přitom nepokoje mezi hinduistickou většinou a muslimskou menšinou přináší indické ekonomice velké ztráty. Rovněž toto násilí ovlivňuje vnitřní stabilitu a jednotu země, která se musí potýkat s velkým počtem cleavage ve společnosti, jež ve svém důsledku ohrožují až územní jednotu země.

Bezpečnost hranic

Způsob provedení Bombajského útoku je zajímavý z pohledu bezpečnosti indických hranic. Většina území Indie je obklopena mořem, proto se také stává transportní zemí pro různé nelegální obchody. Malé úzké rybářské loďky, které byly použity teroristy, jsou těžko identifikovatelným cílem potencionálního nebezpečí, jelikož jsou běžně používány a je jich bezpočet. Tyto lodě jsou využívány k transportu drog, lidí a zbraní přes indické území. Bombaj byl první případ, kdy byly tyto lodě využity k přímému útoku. Zdá se, že doposud tato bezpečnostní hrozba byla vládou ignorována, a tak pobřežní stráž nedisponuje dostatečným vybavením. Hrozba otevřených indických hranic je o to důležitější, že ohrožuje stabilitu celého regionu. Týká se to zejména Pákistánu, Afghánistánu, Barmy (Myamaru), Srí Lanky a dříve také Nepálu. Tyto země jsou často jak nelegálními vývozci drog, tak i příjemci zbraní.

Závěr

Bombajský útok není prvním podobného rozsahu, který se udál v Indii. Některá území jako Kašmír, Assám a další severovýchodní teritoria, která usilují o samostatnost, jsou svědky velkých pumových útoků poměrně často. Rovněž centrální Indie není od těchto událostí ušetřena. Co je ovšem velmi důležité si uvědomit je, že se jedná o jeden z první útoků zaměřených na cizince a tudíž bude mít významný vliv na ekonomiku země. Tento útok má mezinárodní rozsah a nejspíše přinutí Indickou vládu přehodnotit potencionální bezpečnostní rizika a cíle teroristických útoků.

Autor: Ladislav Kudláček

Foto: České noviny, diskusní fórum www.defence.pk