Interview s Miroslavem Marešem

Doc. JUDr. PhDr. Miroslav MAREŠ, Ph. D.
Narozen 1974. V roce 1997 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (obor politologie), v roce 1999 Právnickou fakultu téže univerzity. Působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde zodpovídá za obor Bezpečnostní a strategická studia. Je členem vědecké rady Ústavu strategických studií Univerzity obrany. Je soudním znalcem v oboru kriminalistika, zapsaný u Krajského soudu v Brně. Je výkonným redaktorem časopisu pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Rexter. Specializuje se na problematiku extremismu a terorismu (především v politických systémech České republiky a Evropské unie). Autor řady odborných textů a publikací, mj. monografií Pravicový extremismus a radikalismus v ČR (2003) a Terorismus v ČR (2005).

Pane docente, v současné době se nacházíte v zámoří. Můžete nám v kostce upřesnit, kde a čeho se Váš pobyt týká? Nechtěl byste pár větami popsat vaše dojmy?

Jsem od 21. ledna do 4. března 2007 účastníkem Programu národní bezpečnosti USA (Program on U.S. National Security), který spolu s americkým ministerstvem zahraničí organizuje Institut globálního konfliktu a spolupráce Kalifornské univerzity v San Diegu (The University of California Institute on Global Conflict and Cooperation – IGCC – http://igcc.ucsd.edu/). Tohoto programu se účastní 18 expertů na bezpečnostní problematiku z celého světa. Nyní končí první měsíc pobytu, v jehož rámci jsme v San Diegu absolvovali řadu přednášek a seminářů za účasti amerických vědců i příslušníků různých bezpečnostních složek USA. Zpestřením byly i exkurse na zajímavá místa, např. jsme navštívili zdejší hlavní základnu amerického námořnictva na západním pobřeží, byli jsme i na letadlové lodi USS Nimitz, která zde kotví a čeká na další nasazení, dále na muzejní letadlové lodi USS Midway, podívali jsme se i na střeženou americko-mexickou hranici apod. Zítra (19. 2.) začíná další fáze programu, během níž navštívíme několik výzkumných institucí v Monterey a v San Franciscu a poslední týden strávíme ve Washingtonu, kde se setkáme s politiky a úředníky z bezpečnostní oblasti. Mé dojmy jsou veskrze pozitivní, použiji teď frází, ale pravdivou – získal jsem zde řadu nových poznatků a zkušeností a setkal se s mnoha zajímavými lidmi (včetně mých kolegů a kolegyň, kteří se programu účastní).

Vy jste, mimo jiné, garantem oboru Bezpečnostní a strategická studia při katedře Politologie. Kde a kdy se u Vás zrodila myšlenka vytvořit tento obor?

Tato myšlenka krystalizovala postupně v souvislosti se zájmem katedry politologie vytvářet nové obory, základy současné podoby oboru byly vytvořeny v letech 2003-2004.

Setkal jste se při snaze o vytvoření oboru s nějakými výraznými problémy? Ať ze strany fakulty či akademické veřejnosti, jež se bezpečnostní zabývá?

Ne, vědecká rada fakulty nás výrazně podpořila. Dílčí problémy přineslo vymezení našeho oboru ve vztahu k oboru mezinárodní vztahy, ale domnívám se, že tyto sporné otázky jsou již vyřešeny či překonány. Nevím ani o žádných výrazných negativních projevech akademické veřejnosti mimo MU.

Díváte se na obor BSS jako na obor politologický, nebo spíše jako na obor spadající pod mezinárodní vztahy?

Obor je akreditován v rámci politologie, což je podstata mé odpovědi. Ale domnívám se, že hledat zde zcela striktní vymezení buď politologie nebo mezinárodní vztahy nemá smysl. Současně připomínám, že případná akreditace pod Mezinárodními teritoriálními studiemi by přinesla podle mého názoru více sporných prvků, protože nejsme primárně teritoriálně zaměřeným oborem.

Máte už představu, jakým směrem se bude tento obor nadále vyvíjet? Pojede v rozběhlých intencích nebo čekáte, že by se mohl postupně modifikovat?

Bakalářské studium bych rád udržel zhruba v podobě, v jaké je v současnosti. Možná se mírně modifikují názvy některých áčkových předmětů a může docházet k dílčí obměně či rozšíření nabídky béčkových předmětů, ale zásadněji by se již „kostra oboru“ u bakalářů měnit neměla. Nyní je naší prioritou vytvořit a akreditovat kvalitní magisterské studium BSS, které musí odpovídat akademickým nárokům na tento typ studia.

Studenty tohoto studijního programu zajímá, jak reálné v budoucnu je pro ně najít místo s těmito zajímavými znalostmi. Máte o tomto tématu povědomí?

Na tuto otázku Vám nemohu dát jednoznačnou odpověď, protože samozřejmě žádná jistá pracovní místa pro naše studenty a studentky nemáme přislíbena a ani je nezajišťujeme. Nicméně se na základě zkušeností s absolventy a absolventkami politologie zaměřenými na bezpečnostní oblast domnívám, že nalézt práci ve státní i v soukromé sféře s diplomem z našeho oboru nebude problémem pro ty, kteří budou dostatečně aktivní a cílevědomí. Důležité je zjišťovat možnosti zaměstnání již během studia a využívat zázemí, které tento obor a naše univerzita obecně poskytují svým studentkám a studentům pro jejich osobní růst a budoucí kariéru. Je třeba mít na paměti, že dobrá práce většinou nespadne nikomu sama do klína.

Jako přednášející využíváte také některé externisty přímo „ze scény“ (např. RNDr. Zeman nebo JUDr. Pokorný). Můžeme čekat i v budoucnu takovéto zpestření?

Samozřejmě se snažíme získat další externisty z praxe i odborníky z jiných akademických pracovišť pro to, aby u nás přednášeli. Nebudu zde ale konkrétní, abych něco nezakřiknul. I zde je nyní důležité ponechat si některé z nich pro magisterské studium. Ohledně externistů z praxe však i na našem oboru existuje problém, který se objevuje obecně v celém českém vysokoškolském prostředí. Zjednodušeně řečeno se týká titulů. V realitě předmět vyučovaný „superzajímavým“ a schopným člověkem z praxe, který ale bude mít pouze titul magistra nebo malý doktorát, přináší z hlediska akreditací a dalších akademických záležitostí více potíží, než méně podnětné předměty vyučované interními „otitulovanými“ lidmi.

Vaše působnost se nevztahuje pouze k akademickému životu, působíte také jako soudní expert na problematiku extremismu. Jak jste se k této, poměrně nezvyklé, činnosti dostal a jaká je její náplň?

Vzhledem k tradicím výzkumu extremismu na naší katedře a mému dílčímu odbornému zaměření měly koncem 90.let některé bezpečnostní složky zájem o to, abych se stal znalcem se zaměřením na tuto oblast. Osobně mi to rovněž přišlo zajímavé, a tak jsem absolvoval celou proceduru, na jejímž konci jsem se stal znalcem zapsaným u Krajského soudu v Brně. Náplní práce je psát posudky a odborná vyjádření, v naprosté většině vyžadované orgány činnými v trestním řízení. V mém případě se většinou týkají extremistické symboliky, analýzy textů apod.

Setkal jste se někdy s před(od)sudky a stereotypy, které k této oblasti činnosti tak nějak patří?

Mnohokrát. Odpověď by tady mohla být velmi rozsáhlá, ale myslím, že stačí zadat si mé jméno do internetového vyhledávače.

Poměrně novým rozměrem extremismu je „byznys“ s oděvy, jež znázorňují anagramy či symboly historicky spojené s nenávistí, xenofobií a šovinismem. Jaký postoj byste k tomuto jevu doporučoval veřejnosti? (Liberální, konzervativní…)

Obecně jsem spíše zastáncem výrazného (chcete-li amerického) rozsahu svobody projevu, i když to někomu může vzhledem k mé znalecké činnosti vázané převážně na případy související s omezením svobody projevu připadat paradoxní. Za sebe bych doporučil liberální přístup a soustředění se na problematiku odstranění příčin extremismu a na eliminaci jeho závažných projevů, především těch násilných.

Přednášíte na vysoké škole a na různých světových konferencích, jako autor jste se podepsal pod mnoho článků a publikací, navíc jste odborníkem na terorismus. Vaše kniha Terorismus v ČR se stala tématem diskuzí, v nichž často zaznívají jak pozitivní, tak i negativní ohlasy. Jste rád za obé názory?

Zjednodušeně musím opět odpovědět frází – samozřejmě jsou pro mě důležité ohlasy na moji práci, pozitivní potěší a negativní nutí k zamyšlení. Část kritiky akceptuji, s částí nesouhlasím. Někdy mi „roste ego“ už jen díky samotnému faktu, že se mi podařilo iniciovat širší diskusi k závažným otázkám s dopady na politickou praxi. Obecně mohu říct, že z hlediska mé povahy by mě netěšilo, kdybych se bez vlastního inovačního přístupu věnoval nekontroverzním tématům.

Ve změti „fundovaných“ komentářů všemožných i renomovaných periodik (v čemž se ani čuník nemůže vyznat) si potvrzuji známé: „Co Čech to expert na fotbal a politiku“. Nenaznačil byste nám, jakého gró se asi přibližně držet?

Získat informace z různých zdrojů, odlišit sdělení od hodnocení. Nenechat se ovlivnit agendou masmédií ve smyslu toho, které problémy se snaží tematizovat jako momentálně podstatné. Hledat skutečné mocenské anebo finanční zájmy, které se skrývají za frázemi a hlásanými ideály v politickém a mediálním prostoru.

Stal jste se úspěšným v poměrně mladém věku, jaké jsou vaše další plány?

Úspěšnost je relativní pojem, ale uznávám, že se nyní cítím v pracovní sféře mého života spokojený. Nemám žádné přesné plány do budoucna, ale chci obecně i nadále působit na FSS a rozvíjet zde obor BSS a současně spolupracovat na vědecké bázi se státními orgány v bezpečnostní oblasti. Jak ovšem zpívají mí oblíbení Depeche Mode v písni Nothing: „…life is full of surprises…“.

Kapka potměšilosti: Jak se líbíte sám sobě v televizi?:o) (mé matce ano:o)

Někdy ano, někdy ne. Jsem na sebe náročný Vaší matce děkuji za ocenění (nevím jestli vizuální či obsahové stránky mých výstupů

Na závěr trochu „pavlačově“.

Váš oblíbený drink? Pivo Plzeň 12

Hot-dog nebo vepřo-knedlo-zelo? Oboje

Blondýna nebo bruneta? Bezprostřední odpověď blondýna, ale možná jsem v životě viděl více esteticky zajímavých (politicky korektně řečeno) brunet.

Kolo nebo Harley? Tady se neumím rozhodnout, obé má něco do sebe.

Ráznost nebo vyjednávání? Dle situace.

Obama nebo Hillary? Ještě uvidím, jak to dopadne;o)

USA nebo Rusko? 80% USA, 20% Rusko

Huntington nebo Fukuyama? 80% Huntigton, 20% Fukuyama

Globální zájem nebo národní zájem? Co to je?!? Mě nic z toho nezajímá. Já znám jen individuální zájem;o)

Vondráčková nebo Gott?:o) Oba respektuji, ale neposlouchám. Možná si teď ale osladím kávu a začne dlouhá noc;o)

Děkuji za rozhovor, příjemný zbytek pobytu a šťastný návrat!

Díky, přeji příjemný začátek nového semestru, brzy se za Vámi vrátím.