V únoru tohoto roku se v Pekingu po více než třech letech uskutečnilo setkání vysokých představitelů Indie a Číny, jehož smyslem bylo řešit situaci týkající se územního sporu podél pohoří Himaláje. [1] Stalo se tak v souvislosti s prosincovým ozbrojeným střetem, který i přes absenci ztrát na životech dosvědčil, že napětí v oblasti se v posledních letech značně stupňovalo a riziko vypuknutí ozbrojených střetů zůstává vysoké. [2] Tento text blíže představuje hlavní oblasti, o něž se spor vede, stejně jako mechanismy pro případné řešení rozporů, jež mají za cíl eskalaci konfliktu zamezit. V neposlední řadě se věnuje samotnému nárůstu napětí, které v posledních deseti letech v tamních regionech pozorujeme.
Pozadí a hlavní ohniska územního sporu mezi Indií a Čínou
Snahy definovat hranici mezi Indií a Čínou spadají do dob ještě před samotným vznikem obou novodobých státních útvarů. Hlavní roli v průběhu 19. století sehrála Velká Británie, jejíž představitelé přicházeli s různými návrhy, kudy by hranice podél himálajského pohoří mohla vést. [3] Naneštěstí nebyly do detailu definované a dávaly prostor pro různé výklady. Přes veškeré snahy nikdy nedošlo k oboustranné dohodě s přesnou demarkací hranic. Pár let po vyhlášení indické nezávislosti v roce 1947 a vzniku Čínské lidové republiky (ČLR) v roce 1949 se začalo projevovat napětí, které po neúspěšných pokusech řešit spor diplomaticky vedlo v k započetí čínsko-indické války roce 1962. [4] Ta během měsíce skončila jasným vítězstvím ČLR, která posléze jednostranně vyhlásila příměří. [5] Konec války znamenal etablování faktické hranice mezi oběma státy, tzv. Linie aktuální kontroly (LAC). [6] Příměří ovšem nepozměnilo územní nároky obou stran a jejich odlišné vnímání LAC.
Sporný region obsahuje řadu oblastí o celkové rozloze přibližně 120 000 kilometrů čtverečních podél téměř 3 500 kilometrů dlouhé hranice. [7][8] Ty se dají rozdělit na tři části:
1. Západní sektor
Nejvýznamnějším předmětem sporu v západním sektoru je oblast Aksai Čin, nacházející se mezi Čínou ovládanými regiony Tibetem a Sin-Ťiangem a indickým Ladakhem. Obě strany se odvolávají na britské plány hranic z druhé poloviny 19. století, kdy měl nejdříve Aksai Čin patřit Indii, pozdější návrh ale oblast připisoval Číně. [9] ČLR území získala v průběhu čínsko-indické války a od té doby se nepřetržitě nachází pod její kontrolou, Indie si jej ovšem i nadále nárokuje. [6] Celou situaci v západním sektoru navíc komplikuje Pákistán, který s Indií rovněž vede územní spor nedaleko od Aksai Čin a s ČLR dlouhodobě spolupracuje. [2]
2. Centrální sektor
Spornou oblastí v centrálním sektoru je indický stát Sikkim ležící mezi Nepálem a Bhútánem, který s ČLR sdílí pouze 89 kilometrů dlouhou hranici. [6] V roce 1967 byl místem první větší konfrontace od konce čínsko-indické války. Napětí opět vzniklo v důsledku rozdílné percepce hranic. Tehdy přerostlo v sérii ozbrojených střetů trvajících několik týdnů. V tomto případě se dá hovořit o indickém vítězství, ačkoliv v jeho důsledku opět došlo k prohloubení rozdílného vnímání linie aktuální kontroly. [6][10] I přesto se začátkem 21. století zdálo, že ČLR indický nárok v centrálním sektoru uznává, což měla potvrzovat i dohoda, jež obnovila obchodní trasu vedoucí touto oblastí. [11] V posledních letech ale napětí v sektoru opět vzrostlo, zejména kvůli jeho strategické důležitosti. Zaprvé čínská přítomnost ohrožuje klíčovou oblast zvanou Chicken’s Neck – dvacetikilometrový koridor, jenž propojuje severovýchodní část Indie se zbytkem země. Zadruhé pak Sikkim představuje jediné místo, kde země drží výhodnou pozici a odkud lze případně vést úspěšnou ofenzivu. [12]
3. Východní sektor
Východní sektor označuje více než 1000 kilometrů dlouhou hranici mezi indickým Arunáčalpradéšem a Tibetem. Předmětem sporu jsou oblasti dnešních států Arunáčalpradéš a Assám, o které ČLR usiluje. Podle indické interpretace jí region náleží na základě dohody dosažené mezi Velkou Británií a Tibetem v roce 1914. [9] Čína na tuto dohodu nikdy nepřistoupila s argumentem, že Tibet nebyl suverénním státem a nedostalo se mu z její strany povolení na smlouvu přistoupit. [10][13] Tibet sám o sobě představuje jeden z komplikovaných aspektů vzájemného vztahu obou zemí a již vícekrát hrál i v územním sporu nemalou roli. Indie například ještě před sino-indickou válkou poskytla azyl dalajlámovi, dlouhodobě přijímala tibetské uprchlíky a pomáhala exilové vládě, která se tehdy etablovala právě v Indii. [14][15] Navíc cvičila Tibeťany v boji, po roce 1962 dokonce vznikla indická speciální jednotka složená zejména z jejich zástupců. [16]
Obnovení diplomatických styků a zavedení mechanismů pro řešení sporů
Intenzita bojů se od dob indo-čínské války výrazně snižovala. Zatímco ve válce z roku 1962 se ztráty pohybovaly v rámci tisíců vojáků na obou stranách, při bojích z roku 1967 se odhadují v řádu několika set. Krátký ozbrojený střet ve východním sektoru v roce 1975 si pak vyžádal pouze několik jednotek obětí na indické straně a byl na dlouhou dobu posledním incidentem, jenž vyústil ve ztráty na životech. [6][7]
V roce 1976 pak po patnácti letech došlo k obnově oficiálních styků a začalo docházet k postupné normalizaci vztahů. [17][18] Znovuobnovila se i jednání, která přímo navazovala na snahy řešit spor diplomaticky, které probíhaly ještě před indo-čínskou válkou. V rámci četných jednání na různých úrovních pak docházelo k dílčím úspěchům a vztahy se i přes některé pokračující antagonismy zlepšovaly. To se projevovalo ekonomickou [19], ale také vojenskou spoluprací. [18][20] Obecně vzato se ve snaze normalizovat vztahy snažily Indie a ČLR budovat komplexní vztah, který by nebyl definovaný pouze územním sporem. [18][21] Bilaterální jednání se pak od 80. let začala znovu vést i přímo o budoucnosti sporných území. [19] Ta ovšem nebyla z počátku úspěšná a napětí poblíž LAC se projevovalo i nadále. [i]
Výraznějších úspěchů z hlediska řešení se dosáhlo teprve od druhé poloviny 80. let, kdy se rozhovory ohledně hranic přesunuly na vyšší politickou úroveň. [18] Jednání sice nevedla k nalezení dlouhodobého řešení pro sporná území, důležitými výstupy ale byl vznik dohod a souvisejících těles a mechanismů, které upravily vzájemný vztah na LAC. Tyto dohody mají dodnes přispívat k mírovému řešení sporů, včetně dosáhnutí de-eskalace v případě hrozby ozbrojené konfrontace.
Charakter dohod a mechanismů pro řešení sporů na LAC
Průlomové dohody byly podepsány v 90. letech. V kontextu sino-indického územního sporu byly opravdu signifikantní, neboť v nich obě strany uznaly existenci problému na hranicích a potřebu jej řešit pomocí institucionalizovaných mechanismů. [3][20] Jejich dosažení doprovázel také vznik pracovních skupin, které mají za cíl přibližovat vnímání obou aktérů a hledat společná řešení. [22][23]
Z hlediska koexistence obou aktérů na LAC byla podstatná zejména dohoda z roku 1996. [24] Strany se v ní zavázaly zavést celou řadu kroků, například omezit vojenskou přítomnost a užívání některých vojenských prostředků. [25] Její důležitou součástí je zejména článek o zákazu užívání palných zbraní a výbušnin ve vzdálenosti 2 kilometrů od LAC. [7][25]
Ze začátku 21. století jednání o diplomatickém řešení sporu pokračovala. Společná deklarace z roku 2003 dala vzniknout funkci zvláštního vyslance, který má za cíl hledat urovnání sporu v souladu s jeho vnímáním z obou stran. Dialog na této úrovni se stal jednou z klíčových součástí vyjednávací strategie a byl úspěšným v hledání alespoň širšího konsenzu na vytyčení hlavního směru řešení sporu. [3] V protokolu navazujícím na předešlé dohody pak byla definována konkrétní opatření, včetně postupů pro výměnu informací a pořádání pravidelných setkání k řešení otázek ohledně LAC. Strany rovněž potvrdily, že jakékoli porušení dohody nebo potřebu vyjasnění budou řešit diplomatickou cestou. [26]
V tomtéž roce podepsaly ČLR a Indie ještě druhý protokol. V něm obě země deklarovaly, že je třeba zahájit proces vzájemného vyrovnání, v němž by oba státy provedly přijatelné ústupky. [3][24] Proces prohlubování spolupráce pokračoval, když prostřednictvím memoranda z roku 2006 země rozhodly o pravidelných společných cvičeních, která započala již v následujícím roce. [27]
Stupňování napětí od roku 2013
Dohody a jimi etablované mechanismy měly dva základní cíle: nastavit mírovou koexistenci na společné hranici a přiblížit územní spor ke svému rozuzlení. [24] Zatímco první cíl byl po dlouhou dobu poměrně úspěšně realizován, snahy o územní vyrovnání se neposunuly daleko za hranice zmíněných deklarací.
Postupem času začalo docházet k narušování klidu při LAC v podobě vnikání za hranice vnímané linie, což se až do roku 2013 dařilo řešit prostřednictvím vytvořených mechanismů. [28] V tomtéž roce pak téměř po třech desetiletích došlo k prvnímu výraznějšímu sporu při LAC. [29] V jedné části západní oblasti postoupila čínská četa vpřed a vybudovala na místě opevněný tábor, na což indická strana recipročně reagovala. [10] Spor se podařilo po třech týdnech pomocí jednání na vyšší politické úrovni vyřešit. [28] Od té doby ovšem započala série častých přímých konfrontací [29], které postupně začaly nabírat násilného charakteru.
Incident z roku 2013 nepřerušil snahy spor urovnat. V témže roce byla podepsána další dohoda o spolupráci v oblasti obrany hranic. Ta kromě potvrzení dříve deklarovaných intencí řešit spor mírovou cestou formalizovala vznik setkávacích míst, kde armády obou zemí probírají konkrétní otázky týkající se LAC. [30] Navíc se státy zavázaly praktikovat zdrženlivost v momentě hrozících střetů (včetně zákazu pronásledování jednotek druhé strany) a vyhnout se tak riziku vojenské konfrontace. [31] Rozšířily se taktéž další konkrétní aspekty spolupráce, například v řešení pašování zbraní, přechodů hranic a další. [32]
Tenze podél LAC se začaly do velké míry projevovat v důsledku masivních investic obou států do rozvoje infrastruktury v přilehlých oblastech [33], rostoucí spolupráce mezi Indií a USA a dalšími partnery [2][34] a také v souvislosti se zvýšenou vojenskou přítomností obou aktérů v pohraničních regionech. [34][35][36][37] To se projevilo už v roce 2014, kdy došlo k roztržce v západním sektoru v momentě, kdy indičtí dělníci začali v jedné ze sporných oblastí s výstavbou infrastruktury. [38] Podobně jako v roce 2013 došlo po několikatýdenních vojenských a diplomatických rozhovorech ke stažení jednotek. V tomtéž roce se mezi generálními řediteli vojenských operací pro usnadnění komunikace vytvořily tzv. horké linky. [39]
Čínské posouvání statu quo
Vnikání za vnímanou hranici se ale stalo novou realitou. Podle indických úřadů vnikly v průběhu roku 2014 čínské jednotky za LAC více než 300krát. [40] Ačkoliv je problematika narušení LAC otázkou percepce jednotlivých stran, pravdou zůstává, že zejména Číně se v průběhu let dařilo tzv. salámovou metodou [ii] posilovat svůj vliv v oblastech a měnit tam tak zažité status quo. [41][42]
Větším incidentem se stala roztržka v roce 2017. Ta se odehrála poblíž centrálního sektoru, když ČLR začala stavět silnici v oblasti kontrolované indickým spojencem Bhútánem. [38] Indická vláda tuto oblast vnímá jako nárazníkovou zónu a reagovala tak vysláním vojáků s buldozery s cílem silnici zničit. Tentokrát došlo k menším potyčkám včetně házení kamenů. Na obou stranách byli ranění. Následující měsíc se státy dohodly na stažení jednotek z oblasti a došlo k ukončení výstavby. [10] I přesto ale obě strany v oblasti zintenzivnily svou vojenskou přítomnost. [43]
Potyčky na LAC se stávaly čím dál častějšími a jejich intenzita gradovala. Od května 2020 se začala odehrávat série nebývale intenzivních střetů v západním a centrálním sektoru. Nejnásilnější střet v údolí Galwan v západním sektoru si zřejmě vyžádal několik desítek obětí na obou stranách [33], ačkoliv podle čínských úřadů zemřeli pouze čtyři příslušníci Čínské lidové osvobozené armády. [36][44] Jednalo se tak o první úmrtí na LAC po 45 letech. Strany v souladu s dohodami při střetech nepoužívaly palné zbraně, užívaly proto například hole nebo po sobě házely kameny. [33][45] V průběhu roku 2020 byla nejspíše porušena i dohoda o nepoužívání palných zbraní, jelikož obě strany se navzájem obviňovaly z provedení varovných výstřelů. [46]
Po násilné konfrontaci v údolí Galwan byla situace mezi oběma stranami velmi vypjatá a vedla k celkovému zhoršení vztahů mezi Pekingem a Novým Dillím. To se v Indii mimo jiné projevilo zákazem mnoha čínských aplikací. [47] Indie byla posléze Čínou nabádána, aby situace na LAC neovlivňovala celkový bilaterální vztah obou zemí. [48]
Selhávání zavedených mechanismů pro řešení sporů
Mechanismy na řešení sporů byly využívány již před eskalací v Galwanském údolí, jednání tentokrát ale dlouho nedosahovala potřebných výsledků. Rozhovory tak musely být doplněny i jednáním na vyšší politické úrovni, například ministrů obrany a ministrů zahraničí při setkání Šanghajské organizace pro spolupráci. [35][49] V září 2020 podepsali dohodu o 5 bodech na uvolnění napětí při LAC s cílem dosáhnout de-eskalace a posílit mechanismy pro řešení sporů. [35]
Jako nezbytný krok pro uvolnění napětí se jevilo stažení jednotek obou stran z kritických oblastí. [35] To představovalo poměrně obtížný problém, který se dařilo řešit pouze částečně a s dlouhou časovou prodlevou. [36][37] Současně s probíhajícími koly jednání navíc hrozily i další konfrontace při LAC, a to i v průběhu roku 2021. Vniknutí za hranice vnímané LAC se děly opakovaně a několikrát došlo k menším potyčkám v centrálním a východním sektoru. [12][50] Obě strany navíc pokračovaly se zlepšováním infrastruktury v přilehlých oblastech.
V roce 2022 pokračoval progres ve stahování jednotek z některých míst, kýžená de-eskalace byla ale stále v nedohlednu. [18] Že situace zůstává i nadále vážná, lze vydedukovat i ze střetu ve východním sektoru z prosince 2022. Vojáci na obou stranách podle dostupných informací utrpěli zranění a intenzita bojů byla údajně nejvyšší od bojů v Galwanském údolí, ačkoliv nedošlo ke ztrátám na životech. [37][51]
Uklidnění či zachování současných poměrů?
Sino-indický územní spor se po desetiletích stále nedobírá svého konce. Od roku 2013 pozorujeme jeho novou etapu, která prozatím zastavila nadějné období, v jehož rámci docházelo k určitému pokroku. V souvislosti s vývojem v posledních letech vyvstává také otázka, jak moc jsou zavedené mechanismy na řešení sporů úspěšné. [37] V nejnovějších incidentech totiž selhaly nejen z hlediska hledání dlouhodobějších řešení, ale také z hlediska předcházení eskalacím a řešení konkrétních problémů na LAC. Navíc byla téměř všechna dříve etablovaná pravidla v poslední době určitým způsobem porušena. [37][44]
Na druhou stranu je také potřeba vzít v potaz, že řada mechanismů zůstala aktivních [37] a ve sporných oblastech i nadále zůstala snaha udržovat alespoň některé komunikační kanály. Zásadním problémem bylo, že tyto snahy neměly dostatečnou politickou podporu. Zároveň se ale i nadále projevuje jejich určitá funkčnost přímo na LAC. Ani při násilných střetech totiž nedocházelo k užívání palných zbraní a setkání uskutečněná prostřednictvím zmiňovaných mechanismů intenzitu násilí na LAC snižovala. [52] V neposlední řadě tyto struktury rovněž přicházely s návrhy, jak uvolnění napětí dosáhnout. Užitečnost dohod a mechanismů tak nelze zcela zavrhnout, ačkoliv bez většího politického důrazu obou aktérů jejich zánik skutečně hrozí.
Právě větší politický důraz na vyšších úrovních se zdá být hlavní cestou, kterou se státy hodlají ubírat. V reakci na poslední střet se opět vedla další kola vojenských a diplomatických jednání. Stáhnutí jednotek z nejkritičtějších oblastí se ovšem prozatím neuskutečnilo. [2][37] Určitým pokrokem je ovšem to, že v únoru 2023 se poprvé od incidentu v Galwanském údolí setkali diplomaté v rámci jednoho ze zmiňovaných mechanismů. [53] Podle Pekingu se obě strany shodly na pozitivním vývoji stahování jednotek a na pokračování jednání. [54] V březnu tohoto roku pak spolu na setkání G20 jednali ministři zahraničních věcí obou zemí. Situace na LAC měla být klíčovou částí rozhovorů. Po dvou letech by tak potenciálně mohlo dojít ke zlepšení sino-indických vztahů. [55]
Hlavní problémy ale momentálně zůstávají nevyřešeny. Jednak zachovávají oba státy na LAC zesílenou vojenskou přítomnost, ale hlavně ani po více než 70 letech nedochází k demarkaci hranic, a to v žádném ze zmiňovaných sektorů. Otázkou také zůstává, k jakému „mírovému stavu“ se budou chtít případně aktéři vracet. Číně se v posledních letech svou asertivní politikou úspěšně dařilo měnit status quo na LAC, zatímco Nové Dillí ustupovalo a snažilo se spíše vytvořit nárazníkovou zónu mezi oběma stranami. [56] Za poměrně pasivní přístup k celé záležitosti obdržela Indie značnou kritiku od celé řady aktérů. [58][59] Pasivní přístup dobře ilustruje například to, že Indie ztratila okolo 40 % hlídkovacích věží v západním sektoru. [57] I přesto ale na své územní integritě a nárocích v daných oblastech nadále trvá [2], a to i za cenu zhoršení celkového bilaterálního vztahu. Dubnové setkání ministrů obrany opět ukázalo, že napětí a neporozumění mezi oběma státy zůstává vysoké [57] a další re-eskalace konfliktu tak prozatím nelze vyloučit.
Editor článku: Kristýna Drmotová, Veronika Čáslavová
[i] Lze zmínit například rok 1987, kdy v důsledku indického vojenského cvičení reagovalo čínské velení posunem jednotek blíže k hranici. [18] Tentokrát se ale podařilo spor de-eskalovat a předejít tak ozbrojenému střetu.
[ii] Salámová metoda označuje postup, při kterém aktér malými postupnými kroky mění status quo. Dílčími kroky se aktérovi daří prosazovat svůj zájem, aniž by příliš riskoval vznik ozbrojeného konfliktu. Tento postup se dá Číně připsat v celé řadě situací, poprvé jej pozorujeme v 50. letech 20. století právě v pohraničí s Indií.[41]
Zdroje
[1] Outlook Web Desk. (2023, February 23). India, China Discuss Proposal For Disengagement In First In-person Meet Since 2019. Outlook India. Retrieved from: https://www.outlookindia.com/national/sino-india-talks-india-china-discuss-proposal-for-disengagement-in-first-in-person-meet-since-2019-news-264461.
[2] Curtis, L., & Grossman, S. (2023, February 15). Trouble at the Roof of the World. Foreign Affairs. Retrieved from: https://www.foreignaffairs.com/china/trouble-roof-world.
[3] Banerjee, M. (2022, June 26). Sino-Indian Border Dispute: A Brief Introduction. E-International Relations. Retrieved from: https://www.e-ir.info/2022/06/26/sino-indian-border-dispute-a-brief-introduction/.
[4] Maxwell, N. (1970). China and India: The Un-Negotiated Dispute. The China Quarterly, 43, 47-80. Retrieved from: https://www.jstor.org/stable/652082.
[5] Qaddos, M. (2018). Sino-Indian Border Conflict and Implications for Bilateral Relations. Policy Perspectives, 15(2), 57–69. https://doi.org/10.13169/polipers.15.2.0057.
[6] Aljazeera. (2020, September 10). Mapping India and China’s Disputed Borders. Aljazeera. Retrieved from: https://interactive.aljazeera.com/aje/2020/mapping-india-and-china-disputed-borders/index.html.
[7] BBC. (2022, December 14). India-China dispute: The border row explained in 400 words. BBC. Retrieved from: https://www.bbc.com/news/world-asia-53062484.
[8] SCMP Reporters. (2020, July 29). The China-India border dispute: its origins and impact. SCMP. Retrieved from: https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3094884/china-india-border-dispute-its-origins-and-impact.
[9] Zhang, H. & Li, M. (2013, June). Sino-Indian Border Disputes. ISPI. Retrieved from: https://www.ispionline.it/sites/default/files/pubblicazioni/analysis_181_2013.pdf.
[10] Goldman, R. (2020, June 17). India-China Border Dispute: A Conflict Explained. The New York Times. Retrieved from: https://www.nytimes.com/2020/06/17/world/asia/india-china-border-clashes.html.
[11] BBC. (2006, July 6). Historic India-China link opens. BBC. Retrieved from: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/5150682.stm.
[12] BBC. (2021, January 25). Sikkim: Chinese and Indian troops ‚in new border clash‘. BBC. Retrieved from: https://www.bbc.com/news/world-asia-55793112.
[13]Rubin, A. P. (1960). The Sino-Indian Border Disputes. The International and Comparative Law Quarterly, 9(1), 96–125. Retrieved from: http://www.jstor.org/stable/756256.
[14] Bentz, A.-S. (2012). BEING A TIBETAN REFUGEE IN INDIA. Refugee Survey Quarterly, 31(1), 80–107. http://www.jstor.org/stable/45054715.
[15] Hoffmann, S. A. (2006). Rethinking the Linkage between Tibet and the China-India Border Conoict: A Realist Approach. Journal of Cold War Studies, 8(3), 165–194. https://www.jstor.org/stable/26925946.
[16] Shukla, A. (2020, September 1). Ladakh intrusions: Special Frontier Force takes first casualties. Business Standard. Retrieved from: https://www.business-standard.com/article/defence/ladakh-intrusions-special-frontier-force-takes-first-casualties-120090200030_1.html.
[17] TRTWorld and agencies. (2020, June 19). Timeline: the Line of Actual Control between China and India. TRTWorld. Retrieved from: https://www.trtworld.com/asia/timeline-the-line-of-actual-control-between-china-and-india-37423.
[18] Jash, A. (2022, October 25). India-China Boundary Dispute: Progress on Disengagement, But De-escalation Remains Far-fetched. Instituto Affari Internazionali. Retrieved from: https://www.iai.it/it/pubblicazioni/india-china-boundary-dispute.
[19] Malone, D. & Mukherjee, R. (2010). India and China: Conflict and Cooperation. Survival. 52. 137-158. DOI: 10.1080/00396331003612513.
[20] Das, R. N. (2010). India-China Defence Cooperation and Military Engagement. Journal of Defence Studies, 4(4). Retrieved from: https://idsa.in/system/files/jds_4_4_rndas.pdf.
[21] The Times of India. (2020, August 5). Keep border dispute & bilateral ties separate, China tells India. The Times of India. Retrieved from: https://timesofindia.indiatimes.com/india/keep-border-dispute-bilateral-ties-separate-china-tells-india/articleshow/77362414.cms.
[22] Singh, K. B. (1999, June 7). Sino-Indian Ties: The 11th Round of Joint Working Group Meeting. Institute of Peace and Conflict Studies. Retrieved from: http://www.ipcs.org/comm_select.php?articleNo=195.
[23] Ministry of External Affairs (India). (Nedatováno). Regulations on the Work of the India – China Diplomatic and Military Expert Group. Retrieved from: https://www.mea.gov.in/Portal/LegalTreatiesDoc/CH94B2024.pdf.
[24] Paul, T. V. (Ed.). (2018). The China-India Rivalry in the Globalization Era. Georgetown University Press. S. 40-41.
[25] United Nations Peacemaker. (1996, November 29). Agreement Between the Government of the Republic of India and the Government of the People’s Republic of China on Confidence-Building Measures in the Military Field Along the Line of Actual Control in the India-China Border Areas. United Nations Peacemaker. Retrieved from: https://peacemaker.un.org/sites/peacemaker.un.org/files/CN%20IN_961129_Agreement%20between%20China%20and%20India.pdf.
[26] United Nations Peacemaker. (Nedatováno). Document Retrieval. United Nations Peacemaker. Retrieved from: https://peacemaker.un.org/chinaindiaconfidenceagreement2005.
[27] Das, R. N. (2010, October). India-China Defence Cooperation and Military Engagement. IDSA, Vol. 4, No. 4. Retrieved from: https://idsa.in/system/files/jds_4_4_rndas.pdf.
[28] Singh, K. (2020, July 1). China’s Intrusion in Ladakh Was Not Treachery But Surprise, And It Shouldn’t Have Been One. The Wire. Retrieved from: https://thewire.in/security/ladakh-china-intrusion-dsdbo-road-indian-army.
[29] Adlakha, H. (2023, February 23). India-China Relations: A Decade of Escalating Border Dispute in the Himalayas, 2013-2023. Moderndiplomacy. Retrieved from: https://moderndiplomacy.eu/2023/02/25/india-china-relations-a-decade-of-escalating-border-dispute-in-the-himalayas-2013-2023/.
[30] Peace Agreements Database. (nedatováno). Border Defence Cooperation Agreement between India and China. University of Edinburgh. Retrieved from: https://www.peaceagreements.org/viewmasterdocument/792.
[31] Das, B. (2014). Border Defence Cooperation Agreement The Icebraker in Making? IDSA Vol 8, No 1, pp. 35-48. https://idsa.in/system/files/8_1_2014_BorderDefenceCooperationAgreement.pdf.
[32] Express News Service. (2014, March 14). READ: Ten things you should know about India, China border defence agreement. Indian Express. Retrieved from: https://indianexpress.com/article/india/india-others/read-ten-things-you-should-know-about-india-china-border-defence-agreement/.
[33] Ward, A. (2020, June 16). India and China just had their deadliest clash since the 1960s. Vox. Retrieved from: https://www.vox.com/2020/6/16/21293158/india-china-border-fight-dead-army.
[34] Lalwani, S. P., Markey, D. & Singh, V. J. (2022, December 20). Another Clash on the India-China Border Underscores Risks of Militarization. United States Institute of Peace. Retrieved from: https://www.usip.org/publications/2022/12/another-clash-india-china-border-underscores-risks-militarization.
[35] Mohan, G. (2020, September 11). India, China reach 5-point consensus to ease border tensions, no real headway on disengagement at LAC. India Today. Retrieved from: https://www.indiatoday.in/india/story/india-china-meet-ministers-reach-5-point-consensus-agree-quickly-disengage-1720691-2020-09-10?fbclid=IwAR1gmo2lvAXfftqAVHtIFb0Z8fLbVnU0wyHluFNsFv5BJN-nFJe8lhzdTpM.
[36] Bajpaee, Ch. (2021, April 21). New Normal in Sino-Indian Ties. War on the Rocks. Retrieved from:https://warontherocks.com/2021/04/china-and-india-de-escalation-signals-new-normal-rather-than-a-return-to-the-status-quo/.
[37] Deepak, B. R. (2020). India and China: Beyond the Binary of Friendship and Enmity. Springer. S. 73–74.
[38] Gilani, I. (2020, June 16). TIMELINE – Clashes, standoffs between Chinese and Indian armies. AA.com. Retrieved from: https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/timeline-clashes-standoffs-between-chinese-and-indian-armies/1879115.
[39] Pandit, R. (2021, August 1). India, China establish sixth hotline between ground commanders along LAC. Times of India. Retrieved from: http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/84947628.cms.
[40] Pant, H. V. (2014, September 26). Why border stand-offs between India and China are increasing BBC. Retrieved from: https://www.bbc.com/news/world-asia-india-29373304.
[41] Chellaney, B. (2013, July 25). China’s salami-slice strategy. Japan Times. Retrieved from: https://www.japantimes.co.jp/opinion/2013/07/25/commentary/world-commentary/chinas-salami-slice-strategy/#.Xu84jpozbIU.
[42] Varner, J. (2020, December 17). Salami Slicing in Himalayas. Modern War Institute. Retrieved from: https://mwi.usma.edu/salami-slicing-in-the-himalayas/.
[43] Marcus, J. (2018, January 26). China-India border tension: Satellite imagery shows Doklam plateau build-up. BBC. Retrieved from: https://www.bbc.com/news/world-asia-china-42834609.
[44] Ayres, A. (2020, June 18). The China-India Border Dispute: What to Know. Council on Foreign Relations. Retrieved from: https://www.cfr.org/in-brief/china-india-border-dispute-what-know.
[45] Safi, M., Ellis-Petersen, H. & Davidson, H. (2020, June 17). Soldiers fell to their deaths as India China’s troops fought with rocks. The Guardian. Retrieved from: https://www.theguardian.com/world/2020/jun/17/shock-and-anger-in-india-after-worst-attack-on-china-border-in-decades.
[46] Gettleman, J. (2020, September 8). Shots Fired Along India-China Border for First Time in Years. The New York Times. Retrieved from: https://www.nytimes.com/2020/09/08/world/asia/india-china-border.html.
[47] Clary, C. & Narang, V. (2020, July 2). India’s Pangong Pickle: New Delhi’s Options After Its Clash With China. War on the Rocks. Retrieved from: https://warontherocks.com/2020/07/indias-pangong-pickle-new-delhis-options-after-its-clash-with-china/.
[48]Times of India. (2020. August 5). Keep border dispute & bilateral ties separate, China tells India. Times of India. Retrieved from: https://timesofindia.indiatimes.com/india/keep-border-dispute-bilateral-ties-separate-china-tells-india/articleshow/77362414.cms.
[49] Sarkar, S. (2020, September 5). At SCO meet, Rajnath Singh tells China to restore status quo at LAC. Hinustan Times. Retrieved from: https://www.hindustantimes.com/india-news/at-sco-meet-rajnath-singh-tells-china-to-restore-status-quo-at-lac/story-ylvhTnX21W0A9A8nEsFRRK.html.
[50] Yeung, J. (2022, December 15). Indian and Chinese troops fight with sticks and bricks in video. CNN. Retrieved from: https://edition.cnn.com/2022/12/14/asia/india-china-border-tensions-video-intl-hnk/index.html.
[51] The Economic Times. (2022, December 13). India-China border dispute: What do we know so far. The Economic Times. Retrieved from: https://economictimes.indiatimes.com/news/defence/india-china-border-dispute-reflames-what-do-we-know-so-far/articleshow/96195952.cms.
[52] Tellis, A. J. (2020, June 4). Hustling in the Himalayas: The Sino-Indian Border Confrontation. Carneige Endownment for International Peace. Retrieved from: https://carnegieendowment.org/2020/06/04/hustling-in-himalayas-sino-indian-border-confrontation-pub-81979
[53] Krishnan, A. (2023, February 22) India, China hold in-person border talks after 3 years. The Hindu. Retrieved from: https://www.thehindu.com/news/national/india-china-hold-border-talks-in-beijing/article66541435.ece.
[54] Times of India. (2023, February 23). India, China talk on disengagement at friction points. Times of India. Retrieved from: http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/98162162.cms.
[55] Saaliq, S. (2023, March 2). India, China foreign ministers hold talks to mend ties. AP News. Retrieved from: https://apnews.com/article/india-china-ladakh-g20-e76b2a7039c2d0ab432040debd1d8e00.
[56] Singh, V., & Peri, D. (2023, January 24). India has lost access to 26 out of 65 Patrolling Points in eastern Ladakh, says research paper. The Hindu. Retrieved from: https://www.thehindu.com/news/national/india-has-lost-access-to-26-out-of-65-patrolling-points-in-eastern-ladakh-says-research-paper/article66428193.ece.
[57] Elis-Petersen, H., & Hassan, A. (2023, April 28). Indian anger and Chinese indifference quash hopes of border resolution. The Guardian. Retrieved from: https://www.theguardian.com/world/2023/apr/28/india-accuses-china-of-aggressions-amid-border-stalemate.
[58] Singh, S. (2022, December 23). India and China’s Latest Border Clash Is Not a One-Off. Foreign Policy. Retrieved from: https://foreignpolicy.com/2022/12/23/india-china-border-clash-arunachal-pradesh-deterrence/.
[59] Jacob, H. (2023, April 3). Why India Downplays China’s Border Threat. Foreign Policy. Retrieved from: https://foreignpolicy.com/2023/04/04/india-china-border-dispute-bjp-modi-consensus/.
