Celostátní karanténa nás všechny, studenty i (ne)pracující, zavřela doma, na bytech a kolejích. Zabavit se a najít si něco, u čeho budeme prokrastinovat všechny ty seminárky, co musíme napsat, nemusí být v dnešní době už jen tak. A protože tipy na knihy dáváme pravidelně (naposledy před Vánoci), rozhodli jsme se tentokrát zabrousit do cyber domény. V rámci redakce jsme dali hlavy dohromady a přišli s pěti tipy na videohry, které bychom s hrdostí mohli označit razítkem #BSSgaming.

Jan Slánský: Série Total War

Není úplně překvapivé, že výběr studentů oboru bezpečnostních a strategických studií vykopáváme strategickou hrou. Ale k přímo k sérii Total War. Jedná se o strategii, která hráči dává možnost vést vybranou frakci jak na strategické mapě, tak i konkrétní armády přímo v bitvách. Na strategické úrovni se jedná o klasickou tahovku, na taktické pak o real-time akci. Frakcí není tolik jako v níže představeném Hearth of Iron, ale věřím, že si vyberete.

Jako vládce své frakce spravujete města, stavíte jednotky a z nich armády, vyjednáváte s ostatními frakcemi, špehujete, obchodujete, vraždíte a hlavně dobýváte. Každá frakce má možnost cvičit trochu jiné jednotky a o znovuhratelnost se tak nemusíte vůbec bát.

Kromě počátečního rozestavení frakcí není nic předepsané. Takže pokud se rozhodnete, že dozrál čas, aby Byzantská říše obnovila svoji zašlou slávu a ovládla celý známý svět, není problém, máte volnou ruku.

Série Total War je s námi už nějaký ten pátek. První díl této série strategických her, vyšel už v roce 2000 a věnoval se období feudálního Japonska. Od té doby pokryla série Total War období středověku, starověkého Říma, novověku a napoleonských válek. V roce 2015 vyšel doposud poslední díl série s historickou tématikou s podtitulem Attila (nepočítaje dva menší tituly z Británie a Číny). Po něm se tvůrci rozhodli vydat na cestu fantasy a mechaniky hry zasadili do světa Warhamer. Osobně jsem skončil u dílu Rome II (2013) a doufám, že se série ještě vrátí k historické tématice velkým a hlavně kvalitním titulem. 

Pokud se ptáte, který díl byste tedy měli zvolit, za mne stále vede Medieval II (2006) s o rok později vydaným datadiskem obsahujícím kampaně z Ameriky, křižáckých výprav do Svaté země, křižáckých výprav k pobřeží Baltu a Britských ostrovů a to jak zasazením, tak hratelností. Vzhledem ke staršímu datu sice již nevypadá top, ale stále se na něj dá dívat. A má to dokonce i výhodu. Série obecně si zakládá na vysoké grafické úrovni; takže pokud váš počítač už v počítačových letech spadá do rizikové skupiny COVID-19, máte šanci, že tento titul, na rozdíl od novějších. docela v pohodě rozjedete. Ale ani s dalšími díly určitě neuděláte chybu. Doporučuji se tedy řídit hlavně obdobím a prostředím, do kterého je hra zasazena

Pokud by Vám tato série nepřišla příliš tématicky aktuální, tak minimálně právě v Medieval II může vypuknout morová epidemie. A za kampaň, která obvykle trvá pěkných pár desítek hodin hraní, máte to štěstí obvykle hned několikrát. A to byste koukali (a doufám, že na vlastní kůži/oči i budete), co může takový mor udělat s vaší pečilvě naplánovanou a připravenou invazí, která měla vyrvat Jeruzalém z rukou rukou těch prokletých nevěřících.

No nic, tak hodně zdraví v karanténě a… ještě jeden tah a jdu (doplňte si).

Tomáš Zwiefelhofer: Hearts of Iron

Jasná volba na dlouhé zimní večery i jarní dny v karanténě pro všechny fanoušky historie (i té alternativní) představuje hra Hearts of Iron IV (dále HoI). HoI patří do žánru tzv. „grand strategy“ a je založená na hře Europa Universalis. Podstatným rozdílem zde však je, že místo středověké Evropy se před hráčem otevírá svět v roce 1936, či 1939 (podle preferencí). Na začátku hry si hráč může vybrat jakoukoliv zemi na světě, se kterou se pak pustí do turbulentního období druhé světové války. Drobným úskalím nicméně je, že velké zásahy do globální politiky lze učinit pouze pomocí předdefinovaných možností, které se bohužel nachází jen u velkých či známých států.

Zajímavou výzvou pro každého hráče je zvolit si Československo a přežít aspoň do roku 1940 bez kolaborace s Třetí říší. Těm šikovnějším se samozřejmě může podařit průlom směrem na Berlín, či ve spolupráci se Spojenci dokonce porážka Třetí říše. V HoI se vyplatí stáhnout jednotlivé datadisky, které radikálně rozšiřují hru o nové možnosti. V kontextu Československa je naprostou nutností datadisk Death or Dishonor, který vyjímá Československo z proudu generických států, přidává unikátní vlastnosti a možnost specifických politických rozhodnutí. Datadisků výrazně doplňujících hru je celkem pět a rozhodně doporučuji každý z nich.

V úplném úvodu hry si může hráč zvolit, zda má herní AI respektovat historické události nebo ne. Tuto volbu necháváme na vás, nicméně je možné dostat se k bizárům jako fašistická Británie, komunistické Spojené státy či návrat Rakouska-Uherska.

Disclaimer na konec. HoI je extrémním žroutem času, s čímž je nutné počítat zejména ve zkouškovém. Také je důležité poukázat na hardwarové nároky, ačkoliv oficiálně nejsou nijak drastické, věřte, že takové tažení napříč Evropou s cílem učinit přítrž bolševismu klade zvýšené nárok na vaše železo. Podobně tomu bude nejspíš i při plnění jednoho z volitelných achievementů, kterým je Czechmate.

Jiří Maixner: Left 4 Dead 2

Snad všichni znáte klasiku od studia Valve, alespoň doufám. Měli byste, jistou dobu kralovala v kategorii zombie her jako titul s největším počtem aktivních hráčů a fanoušků, tyhle časy jsou už asi dávno pryč, ale pořád si dle mého skromného názoru v našem karanténním žebříčku svoje místo určitě zaslouží. Kdyby už jen z toho důvodu, že by ta pandemie mohla být daleko horší.

Pro ty z vás, kteří Left 4 Dead 2 neznají, jedná se o klasickou kooperační hru až pro čtyři hráče v příběhových kampaních, které vás provedou snahou čtyř lidí uniknout zombie apokalypse a dostat se do bezpečí. Čert aby to vzal, ale pokaždé, když to vypadá, že se tam dostanou, se něco dalšího semele, takže snaha pokračuje a vy aspoň máte možnost kosit další a další zetka po stovkách docela bohatým inventářem zbraní, je libo pánvičku nebo motorovou pilu na boj zblízka? V podstatě není problém, pokud si do ní seženete dostatek benzínu.

Stejně jako všichni ostatní jsem si vybral hru, k níž mě váže notná dávka sentimentu a vzpomínek, s kamarády jsme ve hře strávili desítky hodin, i přes to, že každá kampaň je naskriptovaná a není tak moc možností, jak z ní pomyslně uhnout. Na druhou stranu záleží na vašich spoluhráčích, jak se k danému úkolu (přežít) postaví, může to být plné frustrace, ale taky kopec srandy, nebo třeba oboje. I tak ale všech základních 13 kampaní nabízí notnou dávku replayability, za což vděčí i kvalitnímu zpracování.

Protože každá zombie hra představuje trošku jinou typologii zetek, asi by bylo nasnadě představit, s kým se ve hře můžete střetnout. Po “normálních” tupých, kteří se vás pokusí jenom sníst, můžete narazit na žokeje, který si vás osedlá, a pokud vám vaši parťáci nekryjí záda, tak máte smůlu, nebo čarodějnice, při jejichž vzlycích vám bude tuhnout krev v žilách, nebo boomer, jenž by v normálním životě stěží vylezl z postele a na pohyb by potřeboval elektrické vozítko, a který, když se dostane dostatečně blízko, vybouchne. Pokud si hovíte v cizím zájmu a rádi se necháváte obletovat, pak vám určitě udělá radost, že se stanete středem zájmu všech zetek v okolí. A jsou tu i další, ale nechte se překvapit.

Až vás na chvíli přestane bavit kooperace, vždycky můžete zkusit mód Versus, kde se čtyři hráči snaží dostat do bezpečí, zatímco další čtveřice se je z pozice výše popsaných “speciálů” snaží zastavit.

Kopec srandy si užijete v obou dílech série, ale hlavním důvodem, proč jsem si vybral díl číslo dva, je krom lepší grafiky i to, že obsahuje všechny kampaně z dílu prvního.

A rád bych skončil pomyslnou třešničkou na dortu, L4D2 podporuje komunitní módy a kampaně. Jestli vás někdy napadlo, jak byste si vedli při obraně Helmova žlebu proti tisícům nemrtvých, nyní máte možnost to zkusit.

Ondřej Čábelka: War Thunder

(Printscreen vlastní tvorby zachycující hlavní herní menu, tzv. “garáž”. Na pozadí izraelský prémiový tank V ranku Sho’t Kal Dalet, který lze nalézt v britském technologickém stromu.)

War Thunder (dále WT) je akční válečná free-to-play (dále F2P) MMO hra od ruské společnosti Gaijin Entertainment, která již několik let baští čas a vybírá peněženky milionu hráčů na celém světě. 

Hra vstoupila do open bety v roce 2012. Hráčům bylo v té době k dispozici pouze několik technologických stromů států jako SSSR, Německo, Spojené království, Japonsko nebo USA. Tyto technologické stromy byly před osmi lety, v době uvedení open bety, zaměřené pouze na letadla z období meziválečného a druhé světové války. WT však od té doby urazil kus cesty a v dnešní době se může pyšnit několika hratelnými národy, mezi které patří USA, Německo, Sovětský Svaz, Spojené království, Japonsko, Francie, Čína, Itálie a nedávno přidané Švédsko. Technologické stromy byly postupem času rozšiřovány a aktualizovány. Dnes mají hráči u každého státu k dispozici několik rozsáhlých leteckých, pozemních, vrtulníkových a námořních technologických stromů, které dohromady čítají stovky hratelných strojů z období před druhou světovou válkou – do války v Iráku z roku 2003. Všechny stoje mohou hráči otestovat v několika herních módech, kdy každý z nich skýtá jiný zážitek ze hraní.

Snili jste například o tom, že svedete vzdušný souboj nad Severním Vietnamem z pozice pilota legendárního F-4 Phantom II s Migy-21? Hra vám to (po desítkách hodin strávených expením) umožní! Snili jste někdy o tom, že v píscích Sinaje usednete do tanků Centurion a zneškodníte několik tanků T-55 a T-62?Jste na správné adrese! Nechybí ani legendární tanky Tiger, americké P-51 Mustang nebo japonská Zera! No, není to v medu?! 

Určitou překážkou pro hráče může být poměrně komplikovaná herní ekonomika. Za čas strávený v bitvách a ničení nepřátel hráč obdrží výzkumné body a “Silver Lions”, což je herní neprémiová měna, za kterou lze následně koupit vyzkoumané stroje a jejich modifikace. Jak již je to u F2P her zvykem, postup technologickými stroji lze urychlit mikrotransakcemi – tedy zakoupením prémiového účtu, prémiových strojů nebo “Golden Eagles”  – herní prémiové měny. GE mohou být dále použity na nákup prémiových kamufláží a rozličných doplňků pro Vaše mazlíky. Vývojáři si svých hráčů váží, a tak je možné získat díky častým eventům prémiové stroje naprosto zdarma. 

Na konci musím jen poznamenat, že hra je poměrně  dobrou učební pomůckou např. do Zbrojní politiky. Hráč-student si totiž po čase osvojí TTDčka všech strojů, což může být v tak militárním oboru, kterým BSS bezesporu je, velmi užitečné.

Komu by se nechtělo hrát samotnému, ve hře mě zastihnete prakticky každý den pod nickem BlackScale! Lovu zdar!

Martin Blecha: Série Wargame

Další z našich doporučení vás opět zavede do žánru strategických her. Vojenská strategie je zasazena do období závěru studené války. Hra má dvě základní úrovně – operační a taktickou. Systém je tedy do jisté míry podobný sérii Total War, Wargame je však zaměřena čistě na vojenskou dimenzi války.

 V kampani dostanete určený úkol a jednotky (brigáda apod.), jimž na operační úrovni velíte a přesouváte je mezi vymezenými políčky na mapě. Jednotky si dále během jednotlivých tahů můžete dokupovat za politické body. Vaše taktické schopnosti prověří bitvy, ke kterým dochází při interakci protivníků. V bitvě dostanete k dispozici určitý počet vstupních bodů, za které rozestavíte jednotlivá pěší družstva či tanky. Vaším cílem pak obvykle bývá zničit techniku nepřítele v určité hodnotě. Důležitou roli hrají sektory na taktické mapě, jejichž prostřednictvím získáváte body na posily. Po ukončení bitvy se opět vracíte s daným výsledkem na strategickou mapu. Pokud se nechcete pouštět do kampaně, je v nabídce i možnost zahrát si sám/online samostatnou bitvu. Zde je možné využít vlastní sestavu jednotek (deck), jejíž tvoření jsem si z celé hry užíval díky velkému katalogu techniky skoro nejvíce.

 V prozatím trojdílné sérii zapomenete na stereotyp ze žánru sportovních her, kde nový díl v ceně 50 dolarů znamená obvykle aktualizované soupisky a jednu přidanou kličku. Francouzské studio Focus Interactive hráče v každém díle zavede do úplně nového prostředí, a navíc přidává i nové dimenze boje. Prvotina European Escalation se odehrávala ve střední Evropě. Druhý Airland Battle díl přidal vzdušnou dimenzi a celý se odehrává ve Skandinávii. Prozatím poslední kousek – Red Dragon – přináší do hry lodě a boje probíhají ve východní Asii.  Progres je viditelný samozřejmě i po grafické stránce. Přidávají se rovněž nové národy, za jejichž jednotky je možné hrát (ČSLA se nachází ve všech dílech).

Ačkoliv hra může vypadat na první pohled dost „hardcore“, v reálu tomu tak příliš není. Hra je kvůli hratelnosti často „smrsknutá“ na kratší čas a menší území. Vyhrát bitvu proti AI není zas tak obtížné a hra vás potrestá spíše až za pořádné strategické minely. Test vašich schopností tak přinese až souboj s reálným protivníkem. Zejména u starších dílů série není ale příliš jednoduché najít soupeře. Série sice není takovým kultem jako třeba Total War, ale všem milovníkům pravé studenoválečné hard security a dobové vojenské techniky lze jen doporučit!

Máte nějaký vlastní tip? Určitě nám ho hoďte do komentářů a nebojte se použít #BSSgaming!