Každý den Čína v provincii Sin-ťiang páchá zločiny na populaci ujgurské menšiny. Detenční tábory, sterilizace žen, hromadné znásilňování, středověké mučící techniky a nucené práce jsou pouze zrnkem ze všech výpovědí svědků. Mnoho států, včetně nezávislého Ujgurského tribunálu sestaveného z profesionálů v oboru, shledalo, že Peking na populaci Ujgurů provádí genocidu. Kdo vlastně jsou tito Ujgurové, proč s nimi Čína takto zachází a co se děje na mezinárodní úrovni, aby se tyto zločiny proti lidskosti zastavily, se dozvíte v tomto článku.

Odhadem asi milion příslušníků etnických menšin, z nichž většinu tvoří ujgurští muslimové, se momentálně nachází v detenčních táborech, které Čína označuje jako „převýchovné“. Počet těchto center se odhaduje na 300 až 400, což je největší internace etnicko-náboženské menšiny od druhé světové války. [1] Objekty jsou opatřeny ostnatými dráty, strážními věžemi a rozsáhlou sledovací sítí. Uvnitř detenčních středisek existuje bodovací systém, jenž hodnotí zadržené osoby podle toho, jak dobře se učí mluvit mandarínsky, jak si pamatují čínskou komunistickou ideologii a jak se drží seznamu pravidel týkajících se na příklad i přestávek na toaletu a osobní hygienu. [2]

Děsivě zní výpovědi svědků, které vyprávějí o hrůzných násilnických praktikách, včetně sexuálního násilí, hromadném znásilňování, vymývání mozků, mučení v „černé místnosti“, jediném pokoji bez kamer, a podávání léků způsobujících poslušnost a apatičnost. [2] [3]

Tyto tábory, jež někteří američtí představitelé označují slovem „koncentrační“, jsou ale jen součástí čínské snahy o asimilaci Ujgurů. [4] Kromě takovýchto míst existují v oblasti Sin-ťiang také důkazy o nucených pracích, násilné sterilizaci žen a systematickém odebírání dětí od rodin. [5]

Na základě těchto informací byl v roce 2020 vytvořen v Londýně nezávislý neoficiální tribunál, tzv. Ujgurský tribunál, který si dal za úkol prověřit výpovědi svědků a předložené důkazy. Měl posoudit, zda Čínská lidová republika v Sin-ťiangu páchá genocidu, zločiny proti lidskosti a mučení na Ujgurech, Kazaších a dalších občanech etnických menšin. Na základě tohoto vyšetřování přišel tribunál na konci minulého roku s verdiktem, že menšina muslimských Ujgurů opravdu čelí státním represím a genocidě primárně na základě zavedených opatření k zabraňování porodů, jejichž cílem bylo zničit významnou část Ujgurů v Sin-ťiangu. [6]

Kdo jsou Ujguři a proč je Sin-ťiang pro Čínu důležitým územím?

Přibližně polovinu obyvatel na území západní provincie v Číně nazývané Sin-ťiang tvoří turkické etnikum Ujgurů. Termín turkické národy představuje širokou etnicko-jazykovou skupinu lidí se společným jazykem příbuzným turečtině a předky pocházejícími z tradiční domoviny Turků – severu střední Asie. [7] Ze zhruba 12 milionů příslušníků ujgurské menšiny většina vyznává muslimskou víru, mluví jazykem podobným turečtině a považuje se za kulturně a etnicky blízké středoasijským národům. [5]

Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang představuje největší region ležící na území Čínské lidové republiky. Oblast nicméně pod centrální vládní správu nespadá. Oficiálně je vedena jako autonomní území podobně jako Tibet a disponuje určitými samosprávními pravomocemi. [5] Čínská vláda si oblasti velmi cení kvůli jejímu ropnému bohatství a hojnosti zemního plynu. Navíc díky své blízkosti ke Střední Asii a Evropě ji Peking vnímá jako důležité obchodní spojení. Sin-ťiang sousedí s 8 zeměmi, což z něj činí politicky citlivý region. Jako domov významné části Hedvábné stezky se dlouho používal jako hlavní světová obchodní cesta a dopravní tepna, po níž cestovalo zboží i lidé již od časů starověkého Říma až do středověku. [7]

Přestože se na území Sin-ťiangu rozkládají převážně pouště, pětina celosvětové produkce bavlny pochází právě z tohoto regionu. Nucené práce na plantážních polích jsou přitom dalším důkazem porušování lidských práv. Například v roce 2020 BBC odhalila, že na těchto místech byl nucen pracovat zhruba milion obyvatel. Existují také důkazy o továrnách určených pravděpodobně ke zpracování bavlny v areálech „převýchovných“ táborů. [5]

Někteří Ujguři, možná jejich většina, nepřijímají Sin-ťiang jako součást Číny, jelikož příslušníci ujgurského etnika žili na tomto území dávno před tím, než zde čínské dynastie Chan a Tchang vytvořily své protektoráty. Sin-ťiang, jak vypadá dnes, se dostal pod nadvládu čínské dynastie Čching až v 18. století, přičemž jeho historie obsahuje několik období, kdy pod čínskou kontrolu nespadal. [7]

Ujguři mají proto bohatou a složitou kulturní historii, sahající tisíciletí zpět do minulosti. Přestože většina příslušníků této menšiny vyznává muslimskou víru, archeologická naleziště v Sin-ťiangu nesou důkazy o jedincích, kteří dříve vyznávali buddhismus a jiná náboženská přesvědčení, která mají nyní relativně málo stoupenců. Umělecká díla objevená v jeskyních vytvořili údajně právě buddhisté, o nichž se věří, že mohou být předky moderních Ujgurů. Díla ukazují rozmanitost tehdejší společnosti, na stěnách jeskyně jsou vypodobeny obrazy Indů, Peršanů, Číňanů, a dokonce i některých lidí připomínajících Evropany z 5. až 14. století. Ujgury navíc spojuje také sdílená kultura hudby, tance, jídla a mnoha dalších tradic. [7]

Co Ujguři udělali, aneb pohled Číny

Počet Ujgurů v oblasti Sin-ťiangu klesá. Za prvé proto, že sem Čína přemisťuje neujgurské obyvatele. A za druhé kvůli již zmiňované regulaci porodů. Některým Ujgurům vadí, že jsou stále více marginalizováni v zemi, kde žijí po staletí. Od 90. let minulého století proto vzrůstají protichanovské (Chanové tvoří 92% obyvatel v Číně) a separatistické nálady. [5] V roce 2009 došlo k velké vlně protivládního a protičínského násilí, která si vyžádala okolo 200 obětí a zahrnovala etnické nepokoje hlavně v Urumči, hlavním městě regionu Sin-ťiang. V roce 2014, rok poté, co se Si Ťin-pching stal prezidentem, došlo k útoku na trh, kde zemřelo 39 lidí. V ten stejný rok také dva ujgurští militanti provedli sebevražedný atentát před vlakovým nádražím v Urumči, který zranil téměř 80 lidí a způsobil smrt jednoho člověka. Rok 2014 zaznamenal další případy Ujgurského násilí, to ovšem nikdy přímo neohrozilo komunistickou kontrolu regionu. [8]

Na pozadí násilných útoků pronesl prezident Si Ťin-pching řadu tajných proslovů, jež stanovily kurz tvrdé linie, který vyvrcholil bezpečnostní ofenzívou nyní probíhající v Sin-ťiangu. Zatímco státní média na tyto projevy nepřímo narážela, nebyl nikdy žádný zveřejněn. Později o nich ovšem unikly dokumenty do západních médií. Přestože v nich prezident výslovně nenařídil přesuny do detenčních táborů, vyzval stranu, aby použila „nástroje diktatury“ k vymýcení radikálního islámu v Sin-ťiangu. „Musíme být stejně drsní jako oni,“ řekl, „a neprojevovat absolutně žádné slitování.“ [8]

Následně začal prezident ve svých projevech přirovnávat islámský extremismus střídavě k viru podobné nákaze a k nebezpečně návykové droze a hlásil, že jeho řešení vyžaduje „období bolestivé intervenční léčby“. Na jednu stranu Si Ťin-pching varoval před přílišnou reakcí na dění v Sin-ťiangu a tlačil na úředníky, aby nediskriminovali Ujgury a respektovali jejich právo na uctívání svého náboženství, na druhou stranu je z jeho projevů stejně jako z vládního postupu v Sin-ťiangu zřetelná vize ideologického „vyléčení“. [8]

Kromě převýchovných táborů Čína pokryla Sin-ťiang všudypřítomnou sítí sledování, zahrnující jednotlivce, policii, kontrolní stanoviště a nesčetně kamer, které skenují vše od SPZ, až po tváře obyvatel. Podle Human Rights Watch, mezinárodní nevládní organizace vedoucí výzkum lidských práv a prosazující lidská práva, policie používá ke sledování chování lidí také mobilní aplikace a sbírá informace například o tom, kolik elektřiny obyvatelé spotřebovávají a jak často používají vchodové dveře. Od roku 2017 platí i rozkaz, podle kterého všechna vyznávaná náboženství v Číně musí být schválena stranou. [7]

Není žádným překvapením, že Čína veškerá obvinění z porušování lidských práv v Sin-ťiangu zásadně odmítá. V roce 2019 Peking zveřejnil zprávy o propuštění všech zadržených ze svého „převýchovného“ systému, ačkoli svědectví z regionu naznačují opak nebo to, že mnozí byli z detenčních center pouze převezeni do formálních věznic. Převýchovné tábory jsou v očích vládních představitelů nutnou součástí prevence terorismu a vykořistění islámského extremismu. Čína trvá na tom, že ujgurští militanti vedou násilnou kampaň za nezávislý stát plánováním bombových útoků, sabotáží a občanských nepokojů a odmítá tvrzení, že se snaží snížit ujgurskou populaci pomocí masových sterilizací, jako „nepodložená“ a hájí se před obviněními z nařizování nucené práce, které vnímá jako „zcela vykonstruovaná“. [7] Ujgurský tribunal je Pekingem označován za „politickou manipulaci zaměřenou na diskreditaci Číny“ a „čistou protičínskou frašku“. [9]

Světové reakce

Relevantní rys mezinárodního právního prostředí týkajícího se genocidy představuje Článek 1 Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia, která vešla v platnost v roce 1951 a přijalo ji 152 členů OSN. V tomto článku stojí: „Smluvní strany potvrzují, že genocidium, ať spáchané v míru nebo za války, je zločinem podle mezinárodního práva a zavazují se proto zabraňovati mu a trestati jej.“ V této úmluvě se genocidiem rozumí kterýkoli z činů spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Mezi činy vztahující se k tomuto významu patří usmrcení příslušníků, způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch, úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení, opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí, a násilné převádění dětí z jedné etnické skupiny do jiné. [10]

Ujgurský tribunál, který shledal, že v Sin-ťiangu dochází ke genocidě, nemá žádnou vládní podporu či pravomoc sankcionovat nebo trestat Čínu. Odborníci však tvrdí, že jeho rozsudek pomůže přesvědčit vlády po celém světě, aby přiměly čínskou vládu převzít odpovědnost za své činy. Tribunál nemá žádné donucovací pravomoci, nicméně i přesto na něj a jeho organizátory Peking uvalil sankce za šíření „lží a dezinformací“. [1]

Ještě před verdiktem Ujgurského tribunálu obvinila Čínu z genocidy proti Ujgurům vláda Spojených států, přičemž parlamenty Velké Británie, Kanady, Nizozemska a Litvy přijaly rezoluce se stejnou deklarací. [11] Nicméně například nizozemské usnesení mluví o genocidě na ujgurské menšině, chybí zde ale informace o tom, zda za touto genocidou stojí čínská vláda. [12] Vláda Velké Británie zároveň odmítla Čínu z genocidy obvinit. Premiér Boris Johnson tvrdí, že genocida je specifický termín s právní silou, o kterém může rozhodnout pouze trestní soud. [11] Každopádně již v březnu 2021 uvalily na některé představitele Číny Spojené státy, Evropská Unie, Kanada a Velká Británie sankce na základě porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Čína nepřekvapivě téměř okamžitě zareagovala uvalením odvetné řady sankcí, zákazů cestování a podnikání. [9]

Velká Británie, Spojené státy, Kanada a Austrálie se navíc rozhodly pro diplomatický bojkot zimních olympijských her začínajících 4. února 2022, nicméně jejich sportovci se jich stejně zúčastnili. [9] Po verdiktu tribunálu genocidu uznal nově i francouzský parlament. [13]

Dále Sněmovna reprezentantů Spojených států schválila návrh zákona, jenž by zakázal dovoz zboží ze Sin-ťiangu kvůli obavám z nucené práce. Aby se z něho stal zákon, musí ale ještě projít Senátem a být podepsán americkým prezidentem. [9] Velká Británie též 12. ledna přijala opatření, která mají zajistit, aby se britské organizace nemohly spoluúčastnit porušování lidských práv v Sin-ťiangu. [12]

Všechna tato opatření ale nejsou dostačující k ukončení genocidy v Sin-ťiangu. Státy postupují velmi opatrně, jelikož Čína je velmi významným partnerem v mezinárodním obchodě i vztazích. Aby měly jistotu ve svém jednání, požadují nezávislé vyšetřování OSN, jenomže komisařka z OSN zatím nemohla vyšetřování provést, jelikož ji Čína na území Sin-ťiangu za tímto účelem ještě nepustila. I v případě novinářů, kteří mají dovoleno tuto oblast navštívit, jsou Číňané schopní využít mnoho bizardních postupů ve snaze nenápadně, ale efektivně překazit jejich práci. Zinscenované autonehody, práce na silnici, zablokované průjezdy a údajné výbuchy plynu představují jen pár příkladů toho, co všechno může být součástí takovéto kamufláže. [4]

Záznamy o organizování jevištně řízených turné po Sin-ťiangu, které postrádají nezávislost nebo důvěryhodnost, jsou již známou taktikou. Human Rights Watch urgovalo zaručení neomezené a bezpodmínečně návštěvy Vysoké komisařky OSN. Žádají, aby mohla jít, kam se jí zlíbí, a mluvit s kým se jí zlíbí, a to bez čínského dohledu, kontroly nebo vměšování. [14] Zda je Čína vůbec schopná takovou návštěvu umožnit, se možná dozvíme velmi brzy, jelikož podle dostupných informací bude Vysoké komisařce návštěva umožněna po zimních olympijských hrách, končících 20. února, ale pouze pod podmínkou, že tato cesta bude „přátelská“ a nebude koncipována jako vyšetřování. [15]

Bez vyšetřování ze strany Vysoké komisařky OSN se situace Ujgurů a dalších menšin v Sin-ťiangu každopádně nijak nezmění. Pokud výpovědi svědků nejsou pravdivé, není důvod, proč by Čína vyšetřování neměla povolit, ba naopak, je to příležitost očistit své jméno. Mezitím co Čína a OSN o tomto kroku pouze debatují, Ujgurové každý den trpí v detenčních táborech, ženy jsou násilně sterilizovány, děti odebírány od rodin, lidé nuceni pracovat a páchají se na nich neslýchané zločiny proti lidskosti. Státy by měly přijmout jasná stanoviska a okamžitě odsoudit Čínu za to, co činí. Jenže bez oficiálního potvrzení se tak nerozhodnou. Bez určitého diplomatického tlaku však Čína vyšetřování samozřejmě nepovolí. Situace proto pravděpodobně v tomto začarovaném kruhu ještě nějakou dobu setrvá.

Zdroje:

[1] Roache, M. (2021). „China guilty of Uighur genocide in Xinjiang, tribunal rules“. Al Jazeera. https://www.aljazeera.com/news/2021/12/9/china-guilty-of-uighur-genocide-beyond-reasonable-doubt-report. (Staženo 27. 1. 2022).

[2] Sky News. (2019). „China’s Xinjiang camps: Secret documents lift lid on Uighur ‚brainwashing’“. Sky News. https://news.sky.com/story/chinas-xinjiang-camps-secret-documents-lift-lid-on-uighur-brainwashing-11869700. (Staženo 26. 1. 2022).

[3] Hill, M., Campenale, D., Gunter, J. (2021). „’Their goal is to destroy everyone‘: Uighur camp detainees allege systematic rape“. BBC. https://www.bbc.com/news/world-asia-china-55794071. (Staženo 26. 1. 2022).

[4] Cheshire, T. „In the dark To search for Xinjiang’s missing children is like looking into the gloom“. Sky News. https://news.sky.com/story/mysterious-roadblocks-and-armed-police-on-the-trail-of-chinas-missing-uighur-children-11822938. (Staženo 26. 1. 2022)

[5] BBC. (2021). „Who are the Uyghurs and why is China being accused of genocide?“. BBC. https://www.bbc.com/news/world-asia-china-22278037. (Staženo 26. 1. 2022.)

[6] Uyghur Tribunal. Oficiální stránky Ujgurského Tribunálu. https://uyghurtribunal.com/. (Staženo 27. 1. 2022).

[7] Whiteside, P. (2021). „Who are the Uyghur people and why do they face oppression by China?“. Sky News. https://news.sky.com/story/who-are-the-uighur-people-and-why-do-they-face-oppression-by-china-12033201. (Staženo 26. 1. 2022).

[8] Ramzy, A., Buckley, Ch. (2019). „‘Absolutely No Mercy’: Leaked Files Expose How China Organized Mass Detentions of Muslims“. The New York Times. https://www.nytimes.com/interactive/2019/11/16/world/asia/china-xinjiang-documents.html. (Staženo 28. 1. 2022).

[9] John, T., Gan, N., George, S. (2021). „Uyghur tribunal rules that China ‚committed genocide‘ against the Uyghurs and other ethnic minorities“. CNN. https://edition.cnn.com/2021/12/09/china/uyghur-tribunal-judgment-intl/index.html. (Staženo 27. 1. 2022).

[10] Organizace spojených národů. (11. Prosinec, 1946) „Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia”. Resoluce 96,/I. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1955-32/zneni-19510112. (Staženo 27. 1. 2022).

[11] Gunter, J. (2021). „China committed genocide against Uyghurs, independent tribunal rules“. BBC. https://www.bbc.com/news/world-asia-china-59595952. (Staženo 27. 1. 2022).

[12] Kučerová, D. (2021). „První evropská země uznala, že Ujgurové v Číně čelí genocidě“. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prvni-evropska-zeme-uznala-ze-ujgurove-v-cine-celi-genocide-144451. (Staženo 27. 1. 2022).

[13] Seznam Zprávy. (2022). „Políček Číně před olympiádou: Francie označila zacházení s Ujgury za genocidu“. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-policek-cine-pred-olympiadou-francie-oznacila-zachazeni-s-ujgury-za-genocidu-186319. (Staženo 27. 1. 2022).

[14] Nebehay, S. (2020). „U.N. rights boss expected in China, including restive Xinjiang region, this year: envoy“. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-china-xinjiang-rights/un-rights-boss-expected-in-china-including-restive-xinjiang-region-this-year-envoy-idUSKCN20K1ZE. (Staženo 28. 1. 2022).

[15] Al Jazeera. (2022). „UN human rights chief allowed to visit Xinjiang after Olympics“. Al Jazeera. https://www.aljazeera.com/news/2022/1/28/un-rights-chief-allowed-to-visit-xinjiang-after-olympics-report. (Staženo 28. 1. 2022).