1.12. 2016 Na počátku prosince se konaly v Gambii prezidentské volby, jež skončily překvapivým výsledkem. Vyhrál v nich kandidát opozice Adama Barrow. Získal 45, 5% hlasů, zatímco dosavadní prezident Yahya Jammeh získal 36, 7 %. Třetí v pořadí Mama Kandeh pak obdržel 17, 8% hlasů. Barrow měl tak vystřídat dosavadního prezidenta Jammeha, který vládne v zemi železnou rukou od roku 1994. Tehdy se dostal k moci po nekrvavém převratu. Sám Barrow byl výsledkem překvapen a nechtěl tomu uvěřit. Ihned po vyhlášení výsledků oznámil Jammeh, že výsledky voleb uznává a že je připravený odstoupit z úřadu a pomoci nově zvolenému prezidentovi při procesu tranzice v zemi. Tehdy se jednalo o další volební překvapení v celosvětovém kontextu, kdy Velká Británie hlasovala o vystoupení z Evropské unie nebo kdy se americkým prezidentem stal Donald Trump. Předpokládalo se, že volby vyhraje dosavadní prezident Jammeh. Dalším překvapením bylo, že chtěl předat úřad zvolenému prezidentu z řad opozice. Gambie se mohla stát příkladem procesu demokratizace na africkém kontinentu. Avšak to se v následujících dnech nenaplnilo.

Jammeh totiž změnil názor a výsledky voleb odmítl uznat. Jako důvod uvedl, že se ve volbách vyskytly abnormality a kvůli tomu chtěl opakovat jejich průběh. Barrow obvinil stávajícího prezidenta z poškozování demokracie, když nechce uznat výsledky. Kritika Jammeha přišla i ze zahraničí. Kromě Spojených států amerických se ke kritice přidal i sousední Senegal. Africká unie vyzvala k mírové tranzici v zemi. I přestože volební komise revidovala výsledky, kdy volební lístky pro jednu oblast byly nesprávně vydány, nezměnilo to nic na konečném rozložení dosažených výsledků a Barrow i nadále zůstal vítězem. Jammeh přesto výsledky odmítl uznat jako celek. Velitel armády generál Ousman Badjie, který podporoval Barrowa, slíbil věrnost stávajícímu prezidentovi. Bezpečnostní složky převzaly kontrolu nad centrální volební komisí, kam posléze nepouštěly její zaměstnance. Jammeh dal celou záležitost k Nejvyššímu soudu se žádostí o anulování výsledků voleb. Leadeři další západoafrických zemí přesvědčovali Jammeha, aby odstoupil ze své funkce. Začalo se spekulovat i o vyslání jednotek ze skupiny Ecowas.

Následně byly jednotky senegalské armády uvedeny do pohotovosti pro případ, pokud Jammeh nepředá moc Barrowovi. Ecowas určil Senegal jako zemi, která povede operace, pokud bude potřeba nastolit přání lidu. Jammeh prohlásil, že se nenechá zastrašit a že Ecowas nemá žádné oprávnění k zásahu. Zároveň uvedl, že je odhodlán se případně bránit i silou, kdyby ho někdo chtěl sesadit. Volební komise v Gambii však trvá na výsledcích voleb, i když došlo k jejich revizi. Ta však neměla vliv na celkový zisk hlasů u jednotlivých kandidátů a Barrow by měl být 19. ledna 2017 inaugurován novým prezidentem země. Nejvyšší soud uvedl, že se výsledky voleb bude zabývat 10. ledna 2017. Barrow poté vyzval Jammeha, aby odstoupil z postu prezidenta. Má to být mírovou cestou. Přirovnal to k situaci, když Gambie získala v roce 1965 nezávislost na Velké Británii. Tehdy došlo k poklidnému předání moci. Gambie neměla jinak ve své historii hladkou tranzici moci

Gambie se mohla stát po překvapivém vítězství opozičního kandidáta v prezidentských volbách příkladem přechodu k demokracii na africkém kontinentu. V posledních dnech se však situace destabilizovala poté, co současný prezident Yahya Jammeh odmítl uznat výsledky voleb. V zemi tak roste napětí, které by mohlo přeskočit v násilné protesty či ozbrojené střety. Prozatím se zdá, že k něčemu takovému nedojde, avšak to se může změnit. Jako klíčový okamžik se jeví rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poté buď dojde k uklidnění situace, podobně jako po prezidentských volbách v Gabonu, nebo naopak se roztočí spirála násilí. V tom případě se nemusí jednat jen o vnitřní konflikt, jelikož by se do něj mohly zapojit senegalské vojenské jednotky, čímž by konflikt dosáhl regionálních rozměrů.