V předešlém textu byla analyzována situace po prezidentských volbách, které se konaly na počátku prosince 2016. Došlo při nich k překvapivému vítězství opozičního kandidáta Adama Barrowa. I přesto, že současný prezident Yahya Jammeh prvně výsledky uznal, a tím mohla být započata cesta k demokratizaci. Nakonec chtěl uspořádat nové volby kvůli nesrovnalostem ve volbách. Podal žalobu k Nejvyššímu soudu o přezkum výsledků. Ten měl zasedat v lednu 2017.
Situace se však vyostřila, když Nejvyšší soud oznámil, že se podnětem nemůže zabývat. Důvodem byl nedostatek soudců. Soud stanovil, že se bude podáním zabývat až v květnu 2017. Do té doby chtěl také Jammeh zůstat u moci. Situace se stala nestabilní, narůstaly obavy z možného konfliktu. Jammeh vyhlásil den před ukončením svého oficiálního mandátu výjimečný stav, který byl stanoven na devadesát dní.
Lokální leadeři se snažili přesvědčit Jammeha, aby odstoupil. Ten to však odmítl. Následně bylo možné spatřit u gambijských břehů nigerijskou válečnou loď, která měla vyvíjet tlak na Jammeha, aby odstoupil z funkce. Důležitou roli v celé situaci sehrál regionální blok ECOWAS (Ekonomické společenství západoafrických států). Ten začal připravovat vojenské jednotky pro případnou vojenskou intervenci, jež měly být vedené sousedním Senegalem, avšak tato intervence měla být až poslední možností. Senegal je totiž vedoucí pohotovostní regionální silou v rámci uskupení Ecowas. Předpokládalo se, že by se případný zásah nesetkal s velkým odporem. Gambijská armáda je početně malá a byla by rychle přemožena. Již dříve Národní shromáždění přijalo návrh, který odsuzuje protiprávní a zlomyslné vměšování Africké unie a Senegalu do vnitřních věcí Gambie.
Africká unie totiž uvedla, že přestane respektovat Jammehovu autoritu poté, co mu skončí mandát. Přesto tisíce obyvatel Gambie z obav kvůli případnému konfliktu opustily zemi a odešly do sousedního Senegalu nebo ještě dále do Guinea-Bissau. Do Senegalu odešel i Barrow, který se obával o svou bezpečnost. Zde došlo 19. ledna k jeho inauguraci prezidentem na gambijské ambasádě. Chtěl se vrátit poté, co bude inaugurován prezidentem. Došlo i k rezignaci tří ministrů Jammehovy vlády, mezi nimi byl i ministr zahraničí. I přes dramatický vývoj se situace nakonec stabilizovala poté, kdy Yahya Jammeh opustil 22. ledna zemi a odletěl do Guineje. Předpokládá se, že najde azyl v Rovníkové Guineji. Své důvody k odchodu přímo nesdělil, ale předpokládá se, že to bylo pod hrozbou vojenské akce států z regionu. Zároveň tak došlo poté, co se sešel s leadery Guineje a Mauritánie. Do Gambie byly přesto vyslány vojenské jednotky, které měly donutit Jammeha rezignovat. Po jeho odletu byly staženy, přesto několik jich v zemi zůstalo, aby zajistily bezpečnost. Organizace Ecowas tím vyslala jasný signál do regionu i celé Afriky, že je připravena podporovat demokracii a že je ochotná vyslat armádní jednotky, aby podpořily výsledky voleb.
Následně se do země vrátil Barrow, aby se ujal funkce. Přistál na letišti v hlavním městě Banjul, kde na něho čekaly davy, aby ho přivítaly. Zatím zůstával ve svém domě, jelikož prezidentský palác se musel zajistit kvůli bezpečnosti. Prezident následně požádal zahraniční jednotky, které zajišťují bezpečnost v zemi, aby zde zůstaly po dobu šesti měsíců. Parlament zrušil vyhlášený výjimečný stav. Dále se začala plánovat veřejná inaugurace, která měla proběhnout na národním stadionu. V zemi tedy došlo k předání moci a může pokračovat proces demokratizace.
I přes dramatický vývoj po prosincových prezidentských volbách nastoupila Gambie cestu demokratizace, čímž se stala jednou z výjimek na africkém kontinentu v posledních letech. Budoucí vývoj teprve ukáže, zda naděje vkládané do nového prezidenta Adama Barrowa se promění v konkrétní činy, či zda Barrow bude dalším možným autokratickým vládcem země. Případ Gambie však ukázal jednu skutečnost a to, že regionální organizace ECOWAS je akceschopná v případě prosazování demokratických zásad, což posiluje i její postavení v regionu a představuje možnost rozšiřování demokracie v Africe.
