Dny NATO se do podvědomí široké veřejnosti za posledních několik let zapsaly jako největší bezpečnostní show a letecký den v České republice a po letošním ročníku nezbývá než tento postulát potvrdit. Že bude jubilejní patnáctý ročník mimořádný, to se dalo jistě předvídat, realita však návštěvníky nezklamala a v mnohém jejich očekávání předčila. Za oba dva dny dorazilo do areálu zhruba sto třicet tisíc lidí a to i přes sobotní krajně nepříznivé počasí.
Programu dynamických ukázek letos jednoznačně vévodil Eurofighter Typhoon, který se na na ostravské letiště vůbec poprvé slétl v markingu všech současných uživatelů. Akrobacii a schopnosti naplno využívající potenciál netradiční (ale v současnosti stále hojněji používané) aerodynamicky nestabilní konstrukce letounu stroje tak ve vzduchu předváděly display týmy Německa, Rakouska, Itálie, Velké Británie a Španělska. Vystoupení byla o to zajímavější, že Typhoon byl prostřednictvím letové ukázky konfrontován se svým francouzským protějškem Dassault Raffale, jehož ukázka byla skutečně spektakulární. Druhou silnou linií letecké přehlídky byla Česko-švédská ukázka strojů rodiny Saab. V průběhu obou dnů se zde vystřídaly J-29 Tunnan, SK-35 Draken, AJS 37 Viggen, a nejmodernější JAS-39 Gripen, představující tak celou moderní historii proudových stíhacích letounů Švédské výroby. Za pozornost stojí též sobotní vystoupení řeckého Zeus týmu předvádějícího poslední verzi letounu F-16 Block 52+. Synchronizované akrobatické létání předvedli ve svém vystoupení italská esa ze skupiny Frecce Tricolori, která zabarvila oblohu dýmovým obrazem italské vlajky. Slovinsko předvedlo svůj cvičný turbovrtulový letoun PC-9M, který ve figurách vysoké pilotáže ukázal, že pomalejší turbovrtulové letadlo dokáže provádět manévry, kterých proudové letouny nemusejí být schopny. Jako „Blast from the past“ se předvedl Rumunský Mig-21, který kdysi představoval legendární stálici všech vojsk zemí Varšavské smlouvy, Českého nevyjímaje. Rumunské letectvo udržuje své stroje v provozu díky modernizačnímu balíku LanceR, který skutečně výrazně vylepšuje avioniku stařičkých migů a znovu je staví na roveň některým současným levnějším stíhačům. Na řadu přišly i synchronizované seskoky parašutistů, o které se postarali parašutisti z britské skupiny Falcons Královského letectva.
Vedle toho byla možnost zhlédnout pestré programy vojenských i záchranných vrtulníků. Derniéru na veřejnosti si zde odbyl například německou Luftwaffe brzy vyřazovaný Bo-105, působivé průlety i sólové ukázky předvedly Mi-24 a Mi-171 českého a slovenského letectva. Záchranné ukázky pak předvedlo polské letectvo s víceúčelovými vrtulníky SW-4 a W-3 Sokol.
Na zemi se pak vystřídala pestrá škála různých simulovaných zásahů, kterým dominovalo obsazení uneseného letadla ve spolupráci zásahové jednotky Policie ČR s ženským jordánským komandem pro speciální operace. Předvedeny byly rovněž česká vozidla TITUS a TATRA, historický lehký tank LT vzor 38 Praga Vojenského historického ústavu a tanky T-72M4CZ a Leopard A7. Rovněž na statických ukázkách čekalo na diváky velké množství zejména české a německé pozemní bojové, průzkumné, podpůrné a záchranné techniky, neboť společně s ozbrojenými složkami obou zemí se představoval též celý integrovaný záchranný systém.
Všechny výše uvedené létající stroje bylo možné prohlédnout si společně s některými dalšími též v rámci statických ukázek na letištních stojánkách. V této „kategorii“ však o svou pozornost soutěžili se skutečně těžkými váhami. K tradičním velkým lákadlům Dní NATO, jakými jsou B-52 Stratofortress, E-3 Sentry, KC-135 Stratotanker, CV-22 Osprey a množství transportních letounů jako C-27 Spartan, C-130 a mnohým dalším, letos přibyl exponát velmi raritní – nadzvukový strategický stealth bombardér B-1 Lancer. Někdejší nosič jaderných zbraní vzbuzoval mezi účastníky náležité pozdvižení a byl četným objektem fotografů. Milou kuriozitou byl fakt, že pod pilotní kabinou trůnil čestný název letounu Brigádní generál Jaromír Šebesta, který je od konce července tohoto roku velitelem vzdušných sil AČR.
Dny NATO také přinesly jako obvykle velké množství doprovodného programu ne nezbytně vojenského zaměření. Celkově lze akci hodnotit jednoznačně pozitivně a nezbývá než doufat, že příští ročník bude minimálně stejně tak nabitý a úspěšný jako ten letošní. Už teď se těšíme.
