Od znovudobytí Afghánistánu se Talibán potýká s mnoha problémy. Kromě nutnosti konsolidovat moc a získat mezinárodní uznání musí také dokázat afghánskému obyvatelstvu, že mu zvládne zajistit bezpečnost. To se ovšem v souvislosti s přetrvávající přítomností místní odnože Islámského státu – Chorásán (dále jen IS-K) ukázalo jako obtížné. IS-K o sobě dává soustavně vědět útoky po celém území. Podle zástupkyně OSN v zemi je IS-K stále aktivnější a zřejmě se mu podařilo infiltrovat všechny afghánské provincie.[1]

Tálibán a IS-K jsou skupiny spadající do kategorie násilných nestátních aktérů. Těch se v Afghánistánu nacházelo a nachází celá řada, tyto dvě skupiny jsou v současné době ovšem nejdůležitější pro vnitřní fungování země. Je tomu tak především kvůli jejich vzájemné rivalitě a podobnostem – před dobytím Afghánistánu Talibánem spolu obě skupiny střídavě bojovaly a spolupracovaly, IS-K je také zčásti tvořen bývalými členy Talibánu a dalších teroristických organizací jako například al-Káidy.[2] Obě skupiny zároveň mohou představovat bezpečnostní riziko nejen pro okolní státy – v případě IS-K může být o to větší, jelikož na rozdíl od Tálibánu je IS-K odnoží islámského terorismu s globálními ambicemi.

Jedním ze způsobů, jak pochopit obě skupiny a bojovat proti nim, je znát jejich systém financování. Pro přežití každého násilného nestátního aktéra je zajištění financí zásadní – vybavení, platy členů a bojovníků, administrativa, plánování a provádění akcí, zajištění základen, materiálu… to vše vyžaduje peníze. Jakým způsobem jsou ovšem Tálibán a IS-K financovány?

Charakteristika Tálibánu a IS-K

Aby bylo možné pochopit systém financování obou skupin, je nutné znát jejich podstatu. IS-K vznikl zřejmě v roce 2014 jako odnož Islámského státu, a to v provincii Nangarhár sousedící s Pákistánem, s cílem následovat Islámský stát v Sýrii a Levantě a ustanovit provincii a další základnu IS pro budoucí globální chalífát.[3] V důsledku slabosti afghánské vlády bylo v průběhu let schopné získávat a ztrácet – především v posledních letech v souvislosti s celkovým úpadkem IS – některá území v Afghánistánu v boji s mezinárodními silami, Talibánem a dalšími aktéry.[4] V červnu 2021 se jeho síla odhadovala na přibližně 1500 až 2200 členů.[5]

IS-K můžeme jasně definovat jako teroristickou skupinu, především proto, že využívá náhodného teroru proti civilistům jako politického cíle a zároveň taktiky, stejně jako její mateřská organizace Islámský stát.[6] Na IS má stále vazby, nicméně z větší částí je IS-K řízen přímo z Afghánistánu, formou lokálních buněk.[5] Na rozdíl od Talibánu má globální agendu.

Kategorizace Talibánu je o trochu složitější, jelikož částečně naplňuje některé prvky definice teroristické organizace – hlavním prvkem je využívání teroru jako taktiky. Primárním cílem Talibánu ovšem vždy bylo zvítězit nad vládními ozbrojenými složkami, ukončit přítomnosti zahraničních sil a, ovládnout určité území v rámci jasně definovaných hranic, což je jedním z hlavních rysů povstaleckých skupin. Na rozdíl od většiny teroristických organizací tak musí Talibán působit centralizovaně a své území spravovat, aby měl stálou základnu a zdroje pro své působení.[6] Od léta minulého roku se pak Talibán dobytím celého Afghánistánu proměnil ve vládní hnutí, které ovšem nemá mezinárodní legitimitu.

Vlastní financování

Od léta 2021 získal Talibán mnohé zdroje, které dříve patřily afghánské vládě, předtím ovšem musel získávat finance jiným způsobem, jelikož na něj byly uvaleny sankce nejen ze strany OSN. Velká část násilných nestátních aktérů se při honbě za financemi často uchyluje ke kriminálním aktivitám – obchod s drogami a zbraněmi, obchod s lidmi, únosy, hackerské útoky, popřípadě odčerpávání peněz z různých lokálních podniků a projektů či praní špinavých peněz.[7] Talibán je v tomto případě navázán na tzv. Haqqani Network. Tato teroristická organizace a mafie ve střední a jižní Asii vznikla během invaze Sovětského svazu do Afghánistánu a je považována za částečně autonomní klanovou větev Talibánu – ve svém fungování je srovnávána s italskou Cosa Nostrou. Tato větev představuje pro Talibán kontakty s dalšími teroristickými skupinami – například s al-Káidou – a také bránu do kriminálního světa. Členové Haqqani Network také často získávají pro Talibán podporu a finanční zdroje v zahraničí.[8]

Afghánistán představuje nejen zemi úrodnou pro pěstování plodin vhodných k výrobě některých drog, ale také transitní zemi pro obchod s drogami. Od invaze NATO představoval pro Talibán důležitý zdroj financí obchod s drogami [7], a to i přesto, že během své vlády v 90. letech a před vpádem koaličních vojsk pěstování opia zakázal a tvrdě proti obchodu s drogami na svém území bojoval.[9] V roce 2020 si Talibán byl schopen z prodeje opiátů podle některých odhadů vydělat až 460 milionů dolarů – většina drog skončila v Evropě skrze tzv. Balkánskou trasu [5] – přes Afghánistán, Írán, Turecko, různé země Balkánu a dokonce i přes Českou republiku.[11]

Afghánistán je také země plná nerostných surovin – bohatá je především na kvalitní železnou rudu, měď, ale také na vzácnější kovy, například lithium – celkové bohatství je odhadováno až na 1 bilion amerických dolarů.[12] V provinciích, které Talibán ovládal v roce 2020, údajně z těžby získal až 464 milionů dolarů.[5] S ovládnutím celého Afghánistánu se také očekává, že právě skrze těžbu nerostných surovin dokáže Talibán přitáhnout zahraniční investory – již dříve v zemi působily například indické, čínské a ruské těžební společnosti.[12]

Díky kontrole území jako nestátní aktér mohl také Talibán získávat finance od místního obyvatelstva, a to ve formě výběru daní a mýtného – za ochranu, využívání některých sociálních služeb nebo infrastruktury. V příhraničních provinciích Talibán také získával finance výběrem cla. Kromě finančního zisku také ovládnutí infrastruktury a komunikací podkopávalo schopnost afghánské vlády efektivně kontrolovat svá území a připravilo ji o důležité finance.

Podle analýzy monitorovacího týmu OSN v Afghánistánu si tak Talibán do léta 2021 ze všech těchto zdrojů dokázal vydělat mezi 300 miliony až 1,6 miliardami amerických dolarů.[5] Kromě toho také Talibán získával důležitou část zdrojů ve formě bojových prostředků vítězstvími nad afghánskou armádou, která byla vyzbrojena moderním vybavením a zbraněmi ze Spojených států. [13]

IS-K má jako teroristická organizace omezenější přístup k financím než povstalecké skupiny a její financování není prozkoumáno tak důkladně jako financování Talibánu. V případě IS-K se ale dá očekávat, že se do jisté míry bude pokoušet kopírovat získávání některých zdrojů od Talibánu, jelikož někteří členové IS-K byli dříve jeho příslušníky nebo patřili k dalším místním teroristickým organizacím. Obě skupiny dříve čas od času spolupracovaly. Je zajímavé, že například někteří členové Haqqani Network zřejmě kooperovali s IS-K na některých teroristických útocích[14] , a tak se nabízí otázka, zda IS-K nemůže získávat část finančích zdrojů právě přes Haqqani Network. Současný vůdce IS-K Šaháb al-Muhádžir byl v minulosti zřejmě jedním z výše postavených členů Haqqani Network.[15] Zatím se ovšem zdá, že IS-K nemá k dispozici zdaleka tolik financí jako Talibán před ovládnutím Afghánistánu – v roce 2020 byly finanční zdroje IS-K odhadovány na desítky tisíc amerických dolarů.[16] S rozšířením působnosti a ovládnutím většího území v posledních měsících se ale dá očekávat, že finanční zisky IS-K budou v budoucnu větší.

Dříve IS-K získávalo finanční podporu především ze své mateřské organizace ISIL, s jejím pádem se ale musí spoléhat na vlastní zdroje. Stejně jako u Talibánu se objevují zprávy, že IS-K vybírá na území, kde má vliv, daně a poplatky, získává finance z důlní těžby a nelegální těžby dřeva.[5] Kromě toho se snaží získávat finance i skrze další kriminální aktivity, například nelegálním prodejem luxusního zboží [17], obchodem s lidmi [18] a podle některých pozorovatelů se očekává, že se IS-K více zaměří na obchod s opiáty [19], a to i přesto, že stejně jako Talibán dříve obchod s drogami kritizoval.[20]

Externí podpora

Pro teroristické organizace spojené s islámským terorismem a povstalecké skupiny v islámském prostředí, a tedy i pro Talibán a IS-K, představuje externí podpora velkou část jejich finančních zisků. Důvodů je pro to hned několik – především se jedná o koncepty zakátu, sadaqy a hawaly.

Zakát a sadaqa představují princip charity v islámu – zakát je jeden z pilířů islámské víry, kdy muslimové musí darovat fixní část svých zdrojů potřebným, popřípadě na dobrou věc, dle svého výběru. Sadaqa je charita nad rámec zakátu. Oba tyto koncepty byly zneužity islamistickými teroristickými organizacemi napříč celým světem. Tyto skupiny buď využívají zaměstnanců v charitativním prostředí, kteří převádějí peníze z charitativních fondů do rukou teroristů, nebo po světě vznikají často nesystematické a neregistrované „charity“, jejichž cílem je přímé financování teroristických organizací, například skrze náboženské struktury, kdy jejich kontrola je mnohdy složitá.[21]

Hawala představuje fenomén neformálního bankovního systému rozšířeného především na Blízkém východě, kdy jsou peněžní částky přenášeny systémem tzv. hawaladarů. První hawaladar obdrží určitou částku peněz od svého klienta s vybraným kódem a příjemcem financí. Tento hawaladar následně předá finanční částku (skrze bankovní systém či jako hotovost) jinému hawaladarovi, kterému důvěřuje, i s kódem transakce. Ten udělá totéž s jiným hawaladarem, dokud peněžní částka nedoputuje k finálnímu příjemci, který koncovému hawaladarovi sdělí pro potvrzení kód a dojde k transakci. Všichni hawaladaři si samozřejmě vydělají peníze za transakci. Tento systém využívají muslimové především v zemích, kde oficiální finanční a bankovní systém není příliš rozvinut, lidé mu nedůvěřují či není příliš stabilní.[22] Zároveň je tento systém tradiční pro islámské země se silným etnickým a klanovým cítěním. Je také velice špatně trasovatelný, jelikož hawaladaři představují řetězovou skupinku lidí, kteří ve finále znají pouze hawaladara, od kterého peníze převzali, a kterému je předali. Násilní nestátní aktéři na Blízkém východě jej proto často využívají, jelikož je například financování terorismu skrze něj těžko postižitelné.[23]

Ačkoliv Talibán získává a získával podstatnou část zdrojů ze svého území, ani on se neobešel bez podpory ze zahraničí. Tato podpora se dá rozdělit do tří skupin – podpora od afghánských uprchlíků; finanční zdroje od bohatých dárců z islámského světa a podpora od některých státních aktérů. Uprchlíci z Afghánistánu, kteří sympatizují s Talibánem, přispívají buď participací na kriminálních aktivitách nebo finanční podporou skrze různé výše zmíněné formy charity. Dále Talibánu přispívali také dárci z bohatých zemí Perského zálivu – například z Kuvajtu a Saúdské Arábie [24] nebo Kataru. V případě Saúdské Arábie je také veřejně známé, že vysoce postavené osobnosti v zemi financovaly Talibán i po roce 2001.

Přímou státní podporu získával Talibán v průběhu svého působení různě. Do roku 2001 Talibán získával velkou podporu především od Pákistánu, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů – tyto tři země byly také jediné, kdo uznal Talibán jako oficiální vládu Afghánistánu mezi lety 1996 až 2001. Jednalo se o finanční i materiální podporu, včetně výcviku tálibánských bojovníků.[26] Pákistán, nebo alespoň různé skupiny uvnitř Pákistánu, ovšem zůstal důležitým spojencem pro Talibán i po roce 2001, například skrze materiální, informační a finanční podporu od pákistánských tajných služeb.[28] Kromě toho, že Talibán využíval pákistánské humanitární, neziskové a náboženské organizace k šíření své ideologie a získávání bojovníků a finančních zdrojů[27], využíval také pákistánské území pro obcházení mezinárodních sankcí a dovoz financí, materiálu i bojovníků do Afghánistánu. Pákistán také  toleroval Talibánu výcvik bojovníků na svém území.[29]

Důvodem, proč Pákistán Talibán podporoval, může být obava z paštúnského nacionalismu. Paštúni jsou etnická skupina žijící na území Pákistánu i Afghánistánu a pákistánská vláda se dlouhodobě obává nacionalistických tendencí u tohoto etnika. Ideologie Tálibánu se naopak zaměřuje primárně na islámskou identitu a působení Talibánu na území, kde Paštúni žijí, tak místní nacionalismus potlačuje.[30] Dalším důvodem, proč se Pákistán angažuje v Afghánistánu, je obava z vlivu Indie v regionu – tyto dvě země o vliv v Afghánistánu tradičně bojovaly. Právě Indie se pokoušela získávat vliv mezi Paštúnci a Talibán pro ni také představuje obavy z islámského terorismu.[31]

Vzhledem k tomu, že IS-K zřejmě závisí primárně na externí podpoře, ale většinou tyto finance proudí přes systém hawala, je velice těžké odhalit, od koho tato podpora pochází. Podle amerického ministerstva zahraničí se hawaladaři spojení s IS-K pohybovali v roce 2020 především v Kábulu a Džalálábádu.[32] V listopadu 2019 umístilo americké ministerstvo financí mezi sankcionované entity afghánskou organizaci Nejaat (Nejaat Social Welfare Organization) sídlící právě v těchto dvou afghánských městech. Organizace vystupovala jako charita a její členové sbírali peníze po Blízkém východě – především v Kataru, Iráku a Spojených arabských emirátech – na podporu právě IS-K. Její ředitel Saíd Habíb Ahmad Chán, který nějaký čas pobýval v Kuvajtu, je jako člen IS-K taktéž na listu sankcionovaných osob.[33]

Závěr

Talibán a Islámský stát – Chorásán představují v současné době zřejmě dva nejdůležitější aktéry na území Afghánistánu. Oba musí a museli v minulosti různými způsoby získávat finance pro své fungování. Talibán jakožto povstalecká skupina těžil především ze zdrojů na území Afghánistánu – nerostných surovin, obchodu s drogami a také vybíráním daní na svém území. Těšil se ovšem také podpoře ze zahraničí, a to ze strany jednotlivců či některých zemí Perského zálivu a Pákistánu. IS-K jakožto teroristická organizace musí žít převážně z externí podpory, která je IS-K získávána prostřednictvím bankovního systému hawala a to pod zástěnkou charitativních či humanitárních organizací, které jsou v islámském světě podporovány pomocí zakátu a sadaqy. Kromě toho se IS-K snaží získávat finance také z podobných kriminálních aktivit jako Talibán, což může dále vést ke zhoršení vztahů mezi oběma aktéry.

Důležité je také zmínit, že obě skupiny a jejich členové jsou pod mezinárodními sankcemi, což může oba aktéry nutit získávat své zdroje především nelegálními aktivitami – velkým finančním zdrojem je pro obě skupiny obchod s drogami, pro Talibán je pak důležitá těžba nerostných surovin. Především pro Talibán je proto jednou z největších nutností pro následující měsíce získání legitimity.

Odkazy

[1] Landay, J., 2021. U.N. envoy says Islamic State now appears present in all Afghan provinces. Reuters. Available at: https://www.reuters.com/world/asia-pacific/un-envoy-says-islamic-state-now-appears-present-all-afghan-provinces-2021-11-17/

[2] Clayton, Thomas. 2021. “Terrorist Groups in Afghanistan”. CRS Reports. Aug 17, 2021. https://crsreports.congress.gov/product/pdf/IF/IF10604.

[3] Ibrahimi, Niamatullah, and Shahram Akbarzadeh. 2020. “Intra- Jihadist Conflict and Cooperation: Islamic State–Khorasan Province and the Taliban in Afghanistan”. Studies in Conflict & Terrorism 43 (12): 1086-1107. https://doi.org/10.1080/1057610X.2018.1529367.

[4] Doxsee, Catrina, Jared Thompson, and Grace Hwang. n.d. “Examining Extremism: Islamic State Khorasan Province (ISKP)”. The Center for Strategic and International Studies. September 8, 2021. https://www.csis.org/blogs/examining-extremism/examining-extremism-islamic-state-khorasan-province-iskp.

[5] Tirumurti, T. S. 2021. “Letter dated 20 May 2021 from the Chair of the Security Council Committee established pursuant to resolution 1988 (2011) addressed to the President of the Security Council”. United Nations Documents. 1 June 2021. https://www.undocs.org/pdf?symbol=en/S/2021/486.

[6] Williams, Phil. 2008. “Violent non-state Actors And National and international security”. ETH Zurich. 2008. https://www.files.ethz.ch/isn/93880/vnsas.pdf.

[7] Thachuk, K.L. & Lal, R., 2018. An Introduction to Terrorist Criminal Enterprises. In Terrorist criminal enterprises: financing terrorism through organized crime. California: ABC-CLIO, pp. 4-6, pp. 54. Available at: https://books.google.nl/books?id=oxVbDwAAQBAJ&dq=Terrorist+criminal+enterprises&lr=&hl=cs&source=gbs_navlinks_s

[8] Peters, G., 2012. Haqqani Network Financing: The Evolution of an Industry. Defense Technical Information Center. Available at: https://apps.dtic.mil/sti/pdfs/ADA562872.pdf

[9] Per, R.F., 2001. Taliban and the Drug Trade: CRS Report for Congress. Wikileaks. Available at: https://www.globalsecurity.org/military/library/report/crs/RS21041.pdf

[11] EMCDDA, 2015. Opioid trafficking routes from Asia to Europe. The European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Available at: https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/2747/att_239691_EN_Opioid%20trafficking%20routes_POD2015.pdf

[12] Vorotnikov, V., 2021. Taliban Invites Foreign Mining Investment. Engineering and Mining Journal;, Sv. 222(Čís. 10), p.5. Available at: https://www.proquest.com/openview/28a143f7c96f1c6e812d8d86fce3d95a/1?cbl=39&pq-origsite=gscholar

[13] Schroden, J., 2021. Afghanistan’s Security Forces Versus the Taliban: A Net Assessment. CTC Sentinel, 14(1), pp.20-27. Available at: https://ctc.usma.edu/wp-content/uploads/2021/01/CTC-SENTINEL-012021.pdf

[14] Doxsee, Catrina, Jared Thompson, and Grace Hwang. 2021. “Examining Extremism: Islamic State Khorasan Province (ISKP)”. The Center for Strategic and International Studies. September 8, 2021. https://www.csis.org/blogs/examining-extremism/examining-extremism-islamic-state-khorasan-province-iskp.

[15] Anon., n.d. Shahab al-Muhajir. The Counter Extremism Project. Available at: https://www.counterextremism.com/extremists/shahab-al-muhajir

[16] Anon., 2020. Letter dated 19 May 2020 from the Chair of the Security Council Committee established pursuant to resolution 1988 (2011) addressed to the President of the Security Council. Security Council Report. Available at: https://www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/s_2020_415_e.pdf [Accessed January 4, 2022].

[17] Blinken, A.J., 2021. Taking Action Against ISIS-K. US Department of State. Available at: https://www.state.gov/taking-action-against-isis-k/

[18] Anon., 2021. Treasury Designates Key Financial Facilitator for the Islamic State’s Afghanistan Branch. U.S. Department of the Treasury. Available at: https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy0502

[19] Fuard, A., 2021. CAN THE ISLAMIC STATE – KHORASAN PROVINCE RESURRECT THE CALIPHATE IN AFGHANISTAN? Journal of Defence & Policy Analysis, 01(01), pp.29-48. Available at: http://ir.kdu.ac.lk/bitstream/handle/345/5266/v1i1.pdf?sequence=1&isAllowed=y

[20] Tarzi, A., 2018. 6 Islamic State–Khurasan Province. In The Future of ISIS: Regional and International Implications. Washington D.C.: Brookings Institution Press, pp. pp. 119-148 (30 pages). Available at: https://www.jstor.org/stable/10.7864/j.ctt1zctt19.9

[21] Chugani, Sumeet H. 2009. “Benevolent Blood Money: Terrorist Exploitation of Zakat and Its Complications in the War on Terror”. North Carolina Journal of International Law 34 (2): 601-654. https://scholarship.law.unc.edu/ncilj/vol34/iss2/4.

[22] Zerden, Alex. 2021. “Reassessing Counter Terrorism Financing in a Taliban-Controlled Afghanistan”. Just Security. September 17, 2021. https://www.justsecurity.org/78221/reassessing-counter-terrorism-financing-in-a-taliban-controlled-afghanistan/.

[23] Freeman, M. & Ruehsen, M., 2013. Terrorism Financing Methods: An Overview. Perspectives on Terrorism, 7(4), pp.5-26. Available at: https://www.jstor.org/stable/26296981

[24] CLARKE, Colin P., 2015. CHAPTER 6 Afghan Taliban: From Strugglers to Smugglers. In Terrorism, Inc.: The Financing of Terrorism, Insurgency, and Irregular Warfare. California: ABC-CLIO, pp. 143-150. Available at: https://www.rand.org/pubs/commercial_books/CB545.html

[25]  Gall, C., 2016. Saudis Bankroll Taliban, Even as King Officially Supports Afghan Government. The New York Times. Available at: https://www.nytimes.com/2016/12/06/world/asia/saudi-arabia-afghanistan.html

 [26]  Alamm, W., 2021. What the Resurgence of the Taliban Means for Politics of the GCC. Wilson Center. Available at: https://www.wilsoncenter.org/article/what-resurgence-taliban-means-politics-gcc

[27] Anon., 2009. TERRORIST FINANCE: ACTION REQUEST FOR SENIOR LEVEL ENGAGEMENT ON TERRORISM FINANCE. WikiLeaks. Available at: https://wikileaks.org/plusd/cables/09STATE131801_a.html

[28] Riedel, B., 2021. Pakistan’s problematic victory in Afghanistan. Brookings. Available at: https://www.brookings.edu/blog/order-from-chaos/2021/08/24/pakistans-problematic-victory-in-afghanistan/

[29] Threlkeld, E., 2021. Afghanistan-Pakistan Ties and Future Stability in Afghanistan. United States Institute of Peace. Available at: https://www.usip.org/sites/default/files/2021-08/pw_175-afghanistan_pakistan_ties_and_future_stability_in_afghanistan.pdf

[30] Miller, M.C., 2021. Pakistan’s Support for the Taliban: What to Know. Council on Foreign Relations. Available at: https://www.cfr.org/article/pakistans-support-taliban-what-know

[31] Constantino, Z., 2020. The India-Pakistan Rivalry in Afghanistan. United States Institute of Peace. Available at: https://www.usip.org/sites/default/files/2020-01/sr_462-the_india_pakistan_rivalry_in_afghanistan.pdf [Accessed January 22, 2022].

[32] Sullivan, G., 2021. MEMORANDUM FOR DEPARTMENT OF DEFENSE. Office of Inspector General. Available at: https://oig.treasury.gov/sites/oig/files/2021-01/OIG-CA-21-012.pdf

[33] Anon., 2019. Treasury Designates ISIS Financial, Procurement, and Recruitment Networks in the Middle East and South Asia. U.S. Department of the Treasury. Available at: https://home.treasury.gov/news/press-releases/sm831

[34] Anon., n.d. Ismatullah Khalozai. The Counter Extremism Project. Available at: https://www.counterextremism.com/extremists/ismatullah-khalozai

[35] Anon., n.d. Mohamad Ameen. The Counter Extremism Project. Available at: https://www.counterextremism.com/extremists/mohamad-ameen