Historicky první evropská strategie pro rozvoj obranného průmyslu: jak investovat „více, lépe, společně a evropsky“

V úterý 5. března byla veřejnosti poprvé představena dlouho očekávaná, historicky první, evropská strategie pro rozvoj obranného průmyslu (EDIS). [1] Ta předkládá podrobný plán, jak investovat do evropského obranného průmyslu prostřednictvím nových legislativních a finančních nástrojů za účelem vytvoření reakce schopného a připraveného průmyslu. Hlavním nástrojem této přeměny bude zcela nový program EDIP se základním rozpočtem 1,5 miliardy eur mezi lety 2025 a 2027. Bude to však stačit?

Ukrajina jako bod zlomu

Po začátku nového milénia bylo vypuknutí otevřeného ozbrojeného konfliktu, a tím spíše pak konfliktu vysoké intenzity, považováno za takřka nemožné, a tak se pomalu, ale jistě, stávaly evropské obranné struktury, instituce a jejich aktivity spíše formálními. I přesto, že v tomto období vznikla jedna z nejdůležitějších institucí v oblasti obrany na úrovni EU, Evropská obranná agentura (EDA), docházelo v průběhu následujících let k značnému omezení podpory, a tím pádem i financování takových institucí. [2]

V roce 2014, kdy Ruská federace ilegálně anektovala ukrajinský poloostrov Krym a začala tak válku na Donbase, však optimismus evropských států začal uvadat. Tato událost jasně poukázala na reálné riziko války takřka v srdci Evropy, a na základě toho umožnila Evropské bezpečnostní agentuře znovu nabýt svého původního potenciálu. Již před vypuknutím otevřeného konfliktu na Ukrajině v roce 2022 tedy docházelo k postupnému navyšování obranného rozpočtu u téměř všech členských států EU a obdobně i k nárůstu počtu investic do rozvoje inovativních obranných produktů a počtu společně uzavřených smluv týkajících se obranného průmyslu ministerstvy obrany. V roce 2021 dosáhl rekordní výše, takřka trojnásobné od roku 2013. [2]

Podařilo se tedy uskutečnit znatelný posun v rámci evropské bezpečností integrace. V únoru roku 2022 však došlo k nevyprovokované plnohodnotné válce na Ukrajině. Tento konflikt se zanedlouho stal jedním z nejintenzivnějších ozbrojených střetů na evropském území od druhé světové války, a nejen tím tak podtrhnul nutnost redefinování a restrukturalizaci evropského obranného průmyslu, a dal tak základ první větší iniciativě zabývající se možnostmi zrychlení produkce vojenského a obranného materiálu – Act in Support of Ammunition Production (ASAP). [3]

Válka na Ukrajině tedy bezprecedentně proměnila vnitřní bezpečnostní politiku Evropské unie. V reakci na dění v konfliktu a pevně vyslovenou podporu Ukrajiny ze strany EU tak vznikla potřeba přeměny obranného průmyslu k možnostem pružnější a schopnější reakce. Pokrok v prostoru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (CFSP) a konkrétně pak v její specifické podoblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP) [3], dovedl EU k většímu sjednocení v otázkách této problematiky. Tyto a mnohé další události tak vedly ke vzniku historicky první a přelomové EDIS.

Strategický dokument představili Eric Mamer, Josep Borrell, Margrethe Vestagerová a Thierry Breton. (Zdroj: EC – Audiovisual Service)

„Více, lépe, společně, evropsky“

Přestože se tento strategický dokument věnuje poměrně širokému spektru otázek z oblasti obranného průmyslu a ekonomiky, jedná se o ucelený text reagující zejména na ruskou agresi a s tím úzce spjatou ukrajinskou poptávku po dodávkách zbraní, zbraňových systémů a obdobných klíčových vojenských materiálů. O nedostatečnosti takových dodávek hovořil například Volodymyr Zelenský ve svém výročním projevu dvou let trvající invaze. Evropská komise podle něj v loňském roce slíbila dodání milionu kusů munice, dodala však pouze 30 %. [4]

Celý dokument se opírá o Strategický kompas pro bezpečnost a obranu z března roku 2022 [5] a o Versaillskou deklaraci z téhož měsíce, [6] ve kterých Evropská komise zdůraznila, že je třeba podniknout více kroků k naplnění unijních cílů zvyšovaní obranné připravenosti. Hned v úvodu tak podtrhuje nutnost posílení evropské obranné, technologické a průmyslové základny (EDTIB). K takovému výsledku navrhuje zaměření se zejména na malé a středně velké podniky (SMEs) v odvětví obrany, neboť zejména díky nim lze učinit EDTIB „inovativní, konkurenceschopnou a odolnou“. V neposlední řadě pak zdůrazňuje důležitost spolupráce se Severoatlantickou aliancí, a to proto, že je tento plán přínosem i pro širší oblast spojenců než pouze EU.

V čem to tedy spočívá?

Základním stavebním kamenem strategie je vytvoření Evropského programu pro obranný průmysl (EDIP), neboli nařízení s cílem zahájit provádění konkrétních opatření, která stanovuje avizovaný dokument EDIS. Tento program by měl společně s dalšími finančními nástroji a institucemi EU jako například Evropským obranným fondem (EDF) podpořit rozvoj a konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu. Podle této strategie by měl mít sám o sobě rozpočet 1,5 miliardy eur a být aplikován během let 2025 a 2027. Pokračovat by však měl i v letech následujících, tedy i po skončení současného víceletého finančního rámce EU, a to prostřednictvím budoucích nástrojů a zejména pak díky zkušenostem, které budou získány během tohoto pilotního fungování.

EDIP tedy bude také cílit na zmiňované „SMEs“ v oblasti obrany. Ty plánuje podporovat prostřednictvím dluhového a kapitálového financování, zejména za účelem inovací a technologického růstu. Pro tento účel navrhuje Evropská komise zřídit Fond pro urychlení obranného dodavatelského řetězce (FAST).

Inovací bude také podpora spolupráce ve fázi zadávání zakázek na obranné produkty, které byly vyrobeny v rámci platformy EDTIB navazující na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného aktu o zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) z listopadu roku 2023. [7] Podle Komise je totiž žádoucí vytvořit co nejlepší prostředí pro spolupráci a synergii na evropském obranném trhu. Přestože v roce 2022 osmým rokem v řadě rostly výdaje, které členské státy vyčlenily na obranu a dosáhly tak částky 240 miliard eur, proběhlo 78 % všech akvizic mezi začátkem války na Ukrajině a červnem 2023 v prostředí mimo trh EU, přičemž celých 63 % bylo vykonáno s USA. [8] V této oblasti je tedy patrný značný odliv finančních prostředků a ekonomických faktorů, které s tím souvisejí, jako například pracovní místa. Podporu vytvoření obranného průmyslu lze tedy označit za žádoucí.

V neposlední řadě pak EDIP cílí na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek vojenského materiálu pro členské země v reakci na krizové situace. Bude tedy usilovat o jistotu dostatku vojenského materiálu i v případě rozpadu dodavatelského řetězce v období případné krize.

Především rychle a společně

Dále dokument zdůrazňuje nutnost pružnosti a reakce schopnost obranného průmyslu. Nejen nedostatečná výrobní síla, ale také celková rychlost systému totiž vedla k tomu, že od roku 2022 došlo k posunu z 60 % obranných investic provedených mimo EU k nárůstu na téměř 80 %, a to jen pro to, že v prostoru mimo EU dokázali vyhovět požadavkům podstatně rychleji. Na základě této statistiky plánuje Evropská komise podporovat členské státy, aby do roku 2030 bylo alespoň 50 % takových nákupů a investic provedeno uvnitř prostoru EU.

Jednou z cest, jak takového výsledku dosáhnout je podle nové strategie podpora programů spolupráce v oblasti vyzbrojování. V současné době je většina takových projektů řešena ad hoc a neefektivně. Komise tedy navrhla vytvořit zcela nový právní rámec – Strukturu evropského programu pro vyzbrojování (SEAP). Prostřednictvím toho by mělo být členským zemím umožněno získat daňové výhody jako osvobození od DPH v případě vlastnění prostřednictvím SEAP společně zakoupené výzbroje, finanční a administrativní podpory pro vytváření veřejných zakázek z oblasti obrany či podpory exportu produktů vyrobených v prostoru EU.

Komise v tomto dokumentu otevírá i otázku interoperability, tedy společné standardizace a certifikace. Za problematické považuje zejména to, že přes existenci přísných standardů a standardizačních dohod STANAG v rámci NATO, je jejich přijetí stále dobrovolné. Dalším faktem je pak to, že tyto normy nezajišťují požadovanou kvalitu a to, že členské státy v mnoha případech vzájemně neakceptují svou certifikaci zbraňových systémů. V ohledu na tato fakta bude Komise prostřednictvím EDF podporovat využívání dohodnutých standardů.

Větší spolupráce průmyslu EU a Ukrajiny

Co se týče Ukrajiny, z dokumentu je patrná snaha o rozvoj a upevňovaní vztahů. Zásadním milníkem je budoucí spolupráce ukrajinského obranného průmyslu s tím unijním právě v rámci EDIPu. Prostřednictvím investicí na základě tohoto programu a prosazením rozhodnutí v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky v Radě (CFSP) by mohly být uvolněny dodatečné finanční prostředky z nečekaných a mimořádných příjmů spojených se zmražením ruských suverénních aktiv, a ty využity na další finanční podporu. V plánu je také pořádání společného fóra EU a Ukrajiny s tématikou obranného průmyslu v průběhu tohoto roku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, listopad 2023. (Zdroj: EC – Audiovisual Service)

Z dokumentu také vyplývá, že Ukrajina bude v nadcházejících letech pro EU klíčovým bezpečnostním a strategickým partnerem. Zmiňuje sílu ukrajinského obranného a technologického průmyslu, který se musel v důsledku války s Ruskem přeměnit do válečné podoby a to, že bude hrát zásadní roli v poválečné ekonomice Ukrajiny. Schopnost rychlé adaptace ukrajinského obranného průmyslu by mohla podle Evropské komise být pro EU velkým přínosem. Příkladem může být to, jakým způsobem dokázal ukrajinský průmysl zvýšit výrobu dronů pro vojenské účely na 40 tisíc kusů měsíčně při spotřebě 10 tisíc kusů. Dále tato síla spočívá v potenciálu inovací – v rámci válečného režimu fungování ukrajinského obranného průmyslu lze vidět výraznou schopnost inovativnosti. Z tohoto hlediska může být spolupráce s ukrajinským průmyslem klíčová a přinést do evropského obranného průmyslu značné „know-how“. Toho chce Komise využít a navázat úzkou spolupráci obranných průmyslů, ze které budou profitovat obě strany. Na základě těchto faktorů Evropská komise otevře v Kyjevě Úřad EU pro inovace, jehož účelem bude podpořit a zajistit komunikaci mezi start-upy z EU a ukrajinskými inovátory a ozbrojenými silami.

Jde to i zeleně?

Zajímavou částí tohoto strategického dokumentu je pak důraz kladený na adaptaci obranného průmyslu v rámci snažení EU o uhlíkovou neutralitu. Je zde tedy podpořeno, aby EDTIB pokračovalo ve snažení o redukci emisí spojených nejen s výrobou, ale i s fungováním či provozem obranných produktů. Přechod k ekologické udržitelnosti obranného průmyslu a ozbrojených složek členských států je zde jasně akcentován. Komise i Vysoký představitel plánují i nadále toto snažení podporovat a usilovat o větší sociální akceptaci armád jako součásti společnosti. Přesto však stále uhlíková neutralita ozbrojených sil podléhá značným kontroverzím, nejen pro to, že obranné síly nejsou vázány mezinárodními dohodami o klimatu, na jejichž základě by byly nuceny snižovat emise uhlíku či podávat zprávy o množství emisí. Zájem o tuto problematiku je však vidět i v kontextu NATO – to vytvořilo metodologii pro členské státy, která popisuje, jak měřit a hlásit emise spojené s vojenskou činností. [9]

Je zde tedy vidět pokračující ambice EU o potřebnosti snižování emisí armád a tím i návaznost na předchozí snažení v rámci Společného sdělení o novém pohledu na propojení klimatu a bezpečnosti z června 2023. [10] To podporuje i vznik výzkumné práce ledna 2024, která udržitelný přístup v rámci armád podporuje a vyzdvihuje jeho proveditelnost, přičemž i vytváří základní metodologický rámec, jak měřit množství emisí vytvořených na misích CSDP. [11]

Finance jako možná překážka

Evropská komise představila historicky první a poměrně ambiciózní plán na vybudování akceschopného a na potenciální válku připraveného obranného průmyslu, který by byl integrovaný a společný pro všechny členské státy. Přichází s řadou zajímavých myšlenek nejen ohledně samotné přeměny obranného průmyslu, ale také ohledně nových metod, jak projekt financovat, s explicitním zapojením Ukrajiny či „zeleným“ přerodem ozbrojených sil.

Již v této rané fázi po zveřejnění a před začátkem implementace se však tento strategický plán potýká s kontroverzemi. Někteří představitelé EU považují návrhy na přeměnu průmyslu za sporné a některé země a úředníci se přou o to, do jaké míry by měla EU mít pravomoci v oblasti právě obranné průmyslové politiky. [12]

Zásadní překážkou však může potenciálně být financování. Pokud EDIP nezíská potřebné peněžní prostředky, nemůže uspět. Z půdy EU zaznívá, že počáteční 1,5 miliardy eur na rozběhnutí programu před začátkem příštího sedmiletého unijního rozpočtu nebude stačit. Evropská komise sice současně se zveřejněním EDIS představila i téměř sto stránek dlouhý návrh, jak program EDIP financovat, [13] přesto je však důležité poznamenat, že rozpočtová jednání EU jsou obvykle zdržována tím, že každá vláda členských států bojuje za své vlastní strategické zájmy. Je tedy těžké přesvědčit jednotlivé země – kupříkladu ty zasažené protesty zemědělců – aby snížily výdaje EU na zemědělství ve prospěch obrany. [12]

Navzdory tomu je však vůle členských států investovat do obrany více od začátku plnohodnotné války na Ukrajině jednoznačně patrná. Výdaje jednotlivých zemí určené na obranu rostly již před rokem 2022, nejvýraznější navýšení však můžeme sledovat až v posledních dvou letech – většina členských zemí posilovala obranné rozpočty nejen v rámci valorizace vůči inflaci, ale i přes. Zejména země východní Evropy či státy severské uskutečnily růst obranných rozpočtů i přes 20 %. [8]


Editor článku: Dávid Dinič, Veronika Zwiefelhofer Čáslavová

Zdroje

[1] European Commission. (2024). First ever defence industrial strategy and a new defence industry programme to enhance Europe’s readiness and security. Retrieved from https://defence-industry-space.ec.europa.eu/document/download/3b4ec5fb-395c-49ea-abf2-fb54ca6dfd6c_en?filename=EDIS%20Joint%20Communication_0.pdf.

[2] Leshchenko, K. (2023). Current trends in the military-industrial integration of the EU countries and implications for Ukraine [Online]. Foreign Affairs, 33(4), 8-21. https://doi.org/10.46493/2663-2675.33(4).2023.8-21.

[3] Fabbrini, F. (2024). EUROPEAN DEFENCE UNION ASAP: The Act in Support of Ammunition Production and the development of EU defence capabilities in response to the war in Ukraine. European Foreign Affairs Review, 29(1), 67-84. https://doi.org/10.54648/eerr2024004.

[4] Pásztor, Dávid. (2024). Zbrojovky se dostanou k investicím. EU v nové strategii zachraňuje obranný průmysl. Euractiv. Retrieved from https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/zbrojovky-se-dostanou-k-investicim-eu-v-nove-strategii-zachranuje-obranny-prumysl/.

[5] Council of the European Union. (2022). A Strategic Compass for Security and Defence For a European Union that protects its citizens, values and interests and contributes to international peace and security. Retrieved from https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7371-2022-INIT/en/pdf.

[6] Council of the European Union. (2022). Informal meeting of the Heads of State or Government Versailles Declaration. Retrieved from https://www.consilium.europa.eu/media/54773/20220311-versailles-declaration-en.pdf.

[7] European Parliament. (2023). European defence industry reinforcement through common procurement act (EDIRPA). Retrieved from https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2023/739294/EPRS_BRI(2023)739294_EN.pdf.

[8] Maulny, J. (2023). THE IMPACT OF THE WAR IN UKRAINE ON THE EUROPEAN DEFENCE MARKET. Retrieved from https://www.iris-france.org/wp-content/uploads/2023/09/19_ProgEuropeIndusDef_JPMaulny.pdf.

[9] Mcfarlane, S., & Volcovici, V. (2023). Insight: World’s war on greenhouse gas emissions has a military blind spot. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/business/environment/worlds-war-greenhouse-gas-emissions-has-military-blind-spot-2023-07-10/.

[10] European Commission. (2023). EU proposes comprehensive new outlook on threats of climate change and environmental degradation on peace, security and defence. Retrieved from https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_3492.

[11] Council of the European Union. (2024). Greening the armies. Retrieved from https://www.consilium.europa.eu/media/69640/art_greening_-armies_web.pdf.

[12] Besch, S. (2024). Understanding the EU’s New Defense Industrial Strategy. Carnegie Endowment for International Peace. Retrieved from https://carnegieendowment.org/2024/03/08/understanding-eu-s-new-defense-industrial-strategy-pub-91937.

[13] European Commission. (2024). Proposal for a Regulation establishing the European Defence Industry Programme and a framework of measures to ensure the timely availability and supply of defence products (‘EDIP’). Retrieved from https://defence-industry-space.ec.europa.eu/document/download/6cd3b158-d11a-4ac4-8298-91491e5fa424_en?filename=EDIP%20Proposal%20for%20a%20Regulation.pdf.

Štítky: