Fenetyllin, známý především jako captagon, patří mezi nejrozšířenější návykové látky na Blízkém východě. Přezdívá se mu „válečná droga“ nebo „chemická odvaha“, protože bojovníkům dodává energii, soustředění a vytrvalost v boji. Jeho význam však sahá daleko za bojiště – dlouhodobě tvořil hlavní pilíř syrské ekonomiky a byl klíčovým nástrojem tamního režimu v mezinárodní diplomacii. Jak distribuce captagonu ovlivňuje vztahy Sýrie se sousedními státy a co bude s drogovým byznysem poté, co vládu v zemi převzali povstalci z hnutí HTS?

Captagon neboli „kokain chudých“

Captagon je psychostimulační látka, která byla poprvé syntetizována v Německu v roce 1961. Jako lék se na evropském a blízkovýchodním trhu rozšířil především v 60. letech, kdy byl určen k léčbě poruch pozornosti, narkolepsie a deprese. Od té doby se vyrábí ve formě tablet, které lze poznat podle bílé barvy a charakteristického loga se dvěma půlměsíci. [1]

V roce 1986 byl captagon mezinárodně zakázán kvůli riziku vysoké návykovosti a četným vedlejším účinkům spojeným s jeho léčebným užíváním. Mezi ně patří výskyt psychóz, halucinací, akutního srdečního selhání, záchvatů a akutního infarktu myokardu. Při dlouhodobějším užívání této drogy dochází také k nedostatku spánku, letargii, depresi a k podvýživě, neboť potlačuje chuť k jídlu. Právě tyto vedlejší účinky – zvýšenou bdělost a sníženou chuť k jídlu – bojovníci využívají ve válečných konfliktech k posílení své výdrže. Zároveň jim captagon napomáhá k potlačení strachu. [1]

Ke konci 80. let se hlavními producenty captagonu staly státy jihovýchodní Evropy. Během 90. let produkce probíhala zejména v Bulharsku, Slovinsku, Srbsku a Černé Hoře. Z těchto zemí se dále tato návyková látka pašovala přes Turecko až na Arabský poloostrov. [2] Například v Bulharsku k výrobě této drogy docházelo i po přelomu tisíciletí, a to až do roku 2007. Distribuce se poté přesunula do Turecka, kde probíhala následující dva roky. Po této době se však Turecko opět vrátilo do své původní role tranzitní země. [3] Než se hlavním producentem captagonu stala Sýrie, byl za největšího výrobce této látky na Blízkém východě považován libanonský Hizballáh – produkce drogy se do Libanonu přesunula kolem roku 2000. [4] V Sýrii už tou dobou produkce captagonu sice probíhala, nicméně Hizballáh využíval Sýrii jako tranzitní zemi pro jeho pašování do Turecka ve spolupráci s režimem Bašára Asada. [2]

Změna přišla v roce 2011, kdy Sýrie upadla do občanské války. Militantní skupiny často získávají finanční prostředky potřebné pro jejich působení v daném konfliktu prostřednictvím účasti na organizovaném zločinu. V případě syrské občanské války bylo v celém jejím průběhu angažováno více než 1000 různých ozbrojených skupin, které nějakým způsobem potřebovaly zajistit financování svých činností. Organizovaný zločin, včetně nelegálních aktivit, jako je výroba drog, se tedy stal významným zdrojem jejich financování. Syrská občanská válka tak posílila podmínky pro výrobu captagonu a z tranzitní země se Sýrie stala hlavním producentem této drogy. [2]

Napojení syrského režimu na obchod s captagonem

Captagon je v současnosti pro Sýrii nejvýznamnějším nelegálním vývozním artiklem. Podle některých zdrojů má syrský obchod s touto drogou hodnotu přibližně třikrát vyšší než celkový obchod mexických kartelů. Režim Bašára Asada, který se na jeho produkci a distribuci přímo podílel, spoléhal na sofistikovaně vybudovanou síť, která tento nelegální obchod umožňovala. Součástí této sítě byla především elitní Čtvrtá obrněná divize Syrské armády pod vedením Mahera Asada, bratra bývalého syrského prezidenta. [5]

Napojení syrského režimu na síť tamních pašeráků této drogy se podařilo alespoň zčásti odhalit prostřednictvím investigace německého deníku Der Spiegel, která se zaměřila na zabavenou pašovanou zásilku captagonu v roce 2020 v italském přístavu Salerno. Captagonové tablety v této zásilce byly vyrobeny jednou z továren, kterou provozuje Samer Kamal Asad, bohatý syrský podnikatel a bratranec tehdejšího syrského prezidenta. Další vyšetřování přineslo spojitost mezi Maherem Asadem a Samerem Asadem. Oba dva zajišťovali produkci a logistiku v oblasti Latákije. [5]

Teprve po pádu syrského prezidenta Bašára Asada vyplouvají na povrch další informace o rozsáhlém fungování pašeráckých sítí této drogy a skutečném měřítku tohoto ilegálního obchodu, který byl dlouhodobě propojen s nejvyššími patry vládnoucích představitelů v zemi. Syrský režim totiž po celou dobu své vlády zásadně popíral svou roli v produkci a pašování captagonu a tvrdil, že pochází od teroristických organizací, které působí na územích mimo vládní kontrolu. [6] Vedení Sýrie se tak prezentovalo jako oběť obchodu s touto drogou, aby si zajistilo sympatie svých sousedů. Laboratoře k výrobě captagonu byly nalezeny i v oblastech, které dříve kontroloval Islámský stát. Dle expertů však Islámský stát spíše zdaňoval pohyb této nelegální látky přes svá území, než že by se přímo podílel na její výrobě a pašování. [2]

Syrský režim prováděl sérii menších zatýkání, která měla podpořit tvrzení o jeho neúčasti na tomto ilegálním obchodu, avšak tyto akce pravděpodobně sloužily pouze jako krytí pro zapojení vysokých představitelů do tohoto nelegálního byznysu. To dokládá například nesoulad statistik zatčených osob v případech trestných činů souvisejících s drogami. V roce 2022 ředitel Syrského odboru pro kontrolu drog tvrdil, že během prvních devíti měsíců téhož roku bylo zaznamenáno 6 625 takových případů a zatčeno 851 621 osob. Toto číslo však představuje téměř 15 % dospělé populace Sýrie, přičemž během stejného období Syrská arabská tisková agentura (SANA) ve svých článcích informovala pouze o 343 zatčených osobách. [6]

Captagon jako ekonomická záchrana pro syrský režim

Na základě informací AP News se obchod s captagonem začal industrializovat mezi lety 2018 a 2019, kdy Asadův režim spolu s dalšími ozbrojenými skupinami investoval do výrobních zařízení, skladů a posílení sítí pro jeho pašování. Roční hodnota celosvětového obchodu s touto návykovou látkou se podle New Lines Institute Captagon Trade Project odhaduje na 10 miliard dolarů, přičemž roční zisk z obchodu s captagonem svržené Asadovy rodiny dosahoval přibližně 2,4 miliardy dolarů. [7]

Zisková marže z obchodu s touto drogou je extrémně vysoká, což byl hlavní důvod její atraktivity pro syrský režim. Po více než dekádě občanské války a dopadů sankcí se Sýrie stala ekonomicky zpustošenou a obchod s captagonem představoval možnost, jak aktivity režimu financovat, neboť náklady na výrobu této drogy jsou velmi nízké. Zatímco se prodejní hodnota 1 tablety pohybuje v cenové hladině 14 až 20 amerických dolarů, výrobní cena 1 tablety vychází zhruba na 1 americký dolar. Syrský režim se tak na tomto ilegálním obchodu stal postupně ekonomicky závislým. [5]

Captagon jako diplomatický nástroj

Obchod s captagonem syrskému režimu vynesl nejenom obrovské ekonomické zisky, ale také mu pomáhal prosazovat jeho geopolitické cíle v rámci regionu – sloužil například jako nástroj k obnovení diplomatických vztahů s ostatními arabskými zeměmi. Po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 a následném porušování lidských práv vůči civilnímu obyvatelstvu ze strany syrského režimu Liga arabských států Sýrii jako svého člena z organizace suspendovala. Průběh války a válečné zločiny syrského režimu jen nadále prohlubovaly izolaci Sýrie a na více než dekádu prakticky zmrazily mezinárodní styky s touto zemí. [8]

S vědomím této izolace se Asadův režim rozhodl využít captagon jako vyjednávací nástroj. Výměnou za opětovné přijetí do Ligy arabských států a normalizaci vztahů s arabskými zeměmi nabídl, že se zaslouží o zpomalení jeho výroby a pašování. Tímto krokem si chtěl bývalý syrský prezident zajistit finanční prostředky na obnovu země a získat dlouho vyhledávanou mezinárodní legitimitu. [9] Ačkoli bylo v květnu roku 2023 členství Sýrie v této organizaci obnoveno, výroba drogy se nesnížila. [8] Ve stejném měsíci tohoto roku Saúdská Arábie zabavila 8 milionů captagonových tablet pocházejících ze Sýrie, [5] což výrazně převyšuje průměrný záchyt 4,9 milionu tablet zaznamenaný v letech 2020–2024. [10]

Saúdská válka s captagonem

Největší zájem na snížení pašování captagonu má Saúdská Arábie a Jordánsko. Saúdská Arábie je zemí, která se kvůli velkému tamějšímu trhu a rozsáhlým hranicím, které má s Jordánskem a Irákem, s překupníky této drogy potýká nejvíce. Již v roce 2015 generální tajemník saúdskoarabského Národního výboru pro kontrolu narkotik uvedl, že většina závislých na captagonu v zemi byla ve věku 12 až 22 let. Ačkoli zatím nejsou známy oficiální faktory, které by mladé Saúdy ke captagonu přitahovaly, neoficiální důkazy naznačují, že ho užívají studenti na zvládnutí školních povinností a dělníci pro zvýšení své výdrže. Někteří jedinci se k němu uchylují i z jiných důvodů, kterými mohou být například rekreační konzumace, zájem vyzkoušet něco nového či tlak vrstevníků. [5]

Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu bylo mezi lety 2012 a 2021 přibližně 67 % zabaveného captagonu nalezeno právě v Saúdské Arábii. Důkazem, jak tato droga ničí životy v Saúdské Arábii, je případ z dubna roku 2022, kdy se mladý muž pod vlivem captagonu rozhodl polít benzínem svůj dům a zapálit ho, čímž usmrtil 4 členy své rodiny.  Závažnost problému s touto drogou se Saúdská Arábie snaží různými způsoby řešit.  Úřady v roce 2023 přislíbily, že se zaměří na obchodníky s drogami, pašeráky a každého, kdo se snaží poškodit království či jeho obyvatele. Zároveň Saúdská Arábie posílila koordinaci mezi svými bezpečnostními složkami a navýšila jejich rozpočty na boj proti pašování. Implementovala také umělou inteligenci, prostřednictvím které se zaměřila na přeshraniční obchod s drogami a praní špinavých peněz. [5] Zavedením AI ve finančním sektoru jsou například banky schopné lépe odhalovat podezřelé účty a transakce vedoucí do zahraničí. [11] Navzdory všem přísným zákonům proti dovozu, výrobě, držení a užívání nelegálních drog má však zatím přístup Saúdské Arábie v boji proti pašování limitované výsledky. [5]

Syrsko-jordánská hranice: Klíčová cesta pašeráků captagonu

Hlavní trasa pro pašování captagonu vede ze Sýrie přes Jordánsko na Arabský poloostrov. Právě syrsko-jordánská hranice se stala centrem konfliktu mezi pašeráky této drogy a jordánské armády. Jelikož je hranice dlouhá více než 360 km a zahrnuje převážně neobydlenou poušť, je tato oblast velice zranitelná vůči ilegálním aktivitám. Od počátku syrské občanské války výrazně narostl počet zabavených zásilek a zároveň se zvýšila i domácí spotřeba captagonu v Jordánsku, což představuje pro zemi velké bezpečnostní riziko. Jen v prvních dvou měsících roku 2022 jordánské bezpečnostní složky zabavily více než 16 milionů tablet této drogy, což je více než celkový počet zabavených tablet za celý předchozí rok. [2] V boji proti pašeráctví v Jordánsku přispěla také Evropská unie, když v roce 2019 poskytla finanční prostředky v hodnotě 11 milionů eur na zlepšení ochrany této hranice. [2]

Zároveň jordánská armáda nasadila také těžkou vojenskou techniku spolu s drony a senzory, kterými pohyb pašeráků monitoruje. K výrazné militarizaci hranic došlo i v souvislosti s přijetím tzv. „shoot to kill policy“, která vedla k úmrtí mnoha civilistů, jedinců podezřelých z pašeráctví i příslušníků pohraniční stráže. [2] Jordánská armáda navíc podnikla letecké útoky jak na továrny na výrobu captagonu napojené na Hizballáh, tak i na pašeráky drog samotné. [8]

S pádem syrského režimu a ústupem vlivu Hizballáhu se podle prvotních zpráv produkce captagonu výrazně snížila. Tento vývoj nadále doplňuje i nedávné prohlášení vůdce HTS, tedy hnutí, které převzalo kontrolu nad syrským územím. Společně s povstalci se zavázali bojovat proti výrobě a pašování drog v zemi, což pro Jordánsko do budoucna představuje pozitivní signál. [12]

Pašování captagonu do Evropy

Velmi atraktivní zemí pro pašeráky captagonu je Turecko. Zatímco dříve spoléhali především na námořní přepravu přes Středozemní a Rudé moře do přístavů v Zálivu, dnes začínají využívat trasy pozemní. V roce 2023 došlo k nárůstu počtu zachycených zásilek tureckými úřady, které navíc identifikovaly několik takových zásilek určených nikoliv pro státy Arabského zálivu, nýbrž pro evropské země, čímž se výrazně odlišují od přechozích záchytů. [13]

Pašování této drogy se tak neodehrává jen výhradně v oblasti Blízkého východu a zásilky captagonových tablet jsou pašovány i do evropských přístavů. Výše zmíněné zabavení pašované zásilky této návykové látky v italském Salernu v roce 2020 a jeho prokázané přímé spojení se syrským režimem znepokojilo politické představitele v Evropské unii . Přímé zapojení syrského režimu do tohoto ilegálního obchodu představovalo riziko, že unijní sankce je možné snadno obcházet, což oslabuje jejich účinek na hlavní syrské představitele obviněné z válečných zločinů. Obchod s captagonem syrskému režimu nabídl skulinu, jak se evropským sankcím vyhnout a tuto strategii Západu obejít. Ačkoli se nejednalo o první takto zabavenou zásilku, svým množstvím se výrazně vymykala. Obsahovala totiž více než milion tablet této nelegální látky. Evropské přístavy okolo Středozemního moře slouží primárně jako důležité tranzitní body. Pašeráci odesílají zásilky captagonu do těchto přístavů, aby zde obdržely razítko EU od celních úřadů, a tak snížily podezření mezi celními úřady v Zálivu, kde byla jejich cílová destinace. Tyto taktiky pašeráků už jsou však úřadům v evropských přístavech i přístavech v Arabském zálivu známé, a tak se pašeráci od zasílání kontejnerových komerčních zásilek captagonu přes Středozemní moře do Evropy postupně odklání. Místo toho směřují menší zásilky po pozemních trasách přes Turecko do kontinentální Evropy. [13]

Kromě toho došlo také k nárůstu využívání evropských skladů, fiktivních společností a podniků různými kriminálními sítěmi, které captagon pašují zpět na trhy v Zálivu. Například v Rakousku se tamním úřadům podařilo rozbít dlouho operující syrsko-libanonskou síť, která tuto nelegální látku pašovala na Blízký východ z restaurace v Salcburku. V Bavorsku byli zatčeni členové syrské sítě, která využívala velké prostory pro skladování captagonových tablet odeslaných z oblasti Levanty, určených na opětovné odeslání do Zálivu. V německém Regensburgu byla odhalena laboratoř k výrobě této drogy, což naznačuje snahy pašeráckých sítí testovat produkci i v Evropě. Pašerácké sítě se také dokázaly provázat a spolupracovat s evropskými kriminálními strukturami. To dokládá například zapojení italské mafiánské skupiny Camorra do výše zmíněné zabavené zásilky v italském Salernu, ve které figurovala jako příjemce. Rozšíření sítí pašeráků captagonu do Evropy, využívání skladů a spolupráce s evropským organizovaným zločinem dává možnost této droze proniknout na evropský trh a vytvořit novou poptávku. Zatím však neexistují významné důkazy o velké spotřebě této nelegální látky v Evropě. [13]

Na základě reportu vydaného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) v září roku 2023 lze shrnout následují závěry. Od roku 2018 bylo v Evropě zabaveno 127 milionů captagonových tablet a 1 773 kilogramů této látky.  Evropa však významným spotřebitelským trhem captagonu není. V rámci Evropské unie dochází spíše k využívání místních přístavů k opětovnému odesílání zásilek na spotřebitelské trhy v oblasti Arabského poloostrova. Příležitostná produkce této látky byla hlášena v Nizozemsku, které je klíčovým místem pro výrobu amfetaminů. Dle nizozemské policie byly ročně nalezeny 1 až 2 továrny na produkci této drogy. Předpokládá se, že výroba captagonových tablet však není hlavní činností výrobců syntetických drog v Nizozemsku, ale spíše příležitostným způsobem, jak vygenerovat zisk v případě konkrétní poptávky. K zabavení zásilek pašovaného captagonu v rámci Evropské unie došlo v Německu, Řecku, Itálii, Rumunsku, Rakousku a Francii. [14]

Budoucnost obchodu s captagonem ve světle nového vedení země

Nedávné svržení režimu Bašára Asada s sebou přineslo i přívětivé zprávy v oblasti obchodu s captagonem. Videa a fotografie, které se nyní dostávají do západních médií, ukazují obrovský rozsah Asadova narkotického impéria a nové vedení země přislíbilo zajistit redukci výroby této drogy. Krátce po převzetí moci rebelové začali prohledávat skladiště a továrny na výrobu captagonu. Internetem tak již kolují videa hořících hromad captagonových tablet, kterých se rebelové zbavují. [15]

Důležitým úkolem v boji proti nelegálnímu obchodu s touto drogou bude adresování její poptávky. Hnutí HTS, které nyní vládne Sýrii, mělo až do svého nedávného nástupu do čela země kontrolu nad značnou částí provincie Idlib. Podle Caroliny Rose, expertky na syrský obchod s captagonem z New Lines Institute, existuje jen málo důkazů o investicích do odvykacích center v této oblasti. [15] Snaha snížit spotřebu užívání této látky byla za vlády HTS velmi slabá. Na rehabilitační aktivity však bude nyní nutné alokovat finanční prostředky, aby uživatelé jeho výpadek nenahradili jinou látkou. Jednou z obav Caroliny Rose je také to, že lidé, kteří si již vybudovali toleranci ke captagonu, by mohli sáhnout po silnějších alternativách v podobě tvrdších metamfetaminů. [15]

Další překážkou může být zpustošená syrská ekonomika. Mnoho lidí bylo v průběhu války na pašování této drogy finančně závislých. Nové vedení země tak bude muset najít alternativní cesty, jak syrské občany podpořit v legálním zapojení do syrské ekonomiky, a zajistit tak jejich legální zdroj příjmů. [15] Důležitou roli bude hrát mezinárodní spolupráce s novým vedením Sýrie zaměřená na omezení obchodu s captagonem, důsledné monitorování pašeráckých tras a zajištění finanční podpory pro obnovu země.

Editor článku: Michaela Mildorfová, Kryštof Tesař

Zdroje

[1] Pergolizzi, J., Jr, LeQuang, J. A. K., Vortsman, E., Magnusson, P., El-Tallawy, S. N., Wagner, M., Salah, R., & Varrassi, G. (2024). The Emergence of the Old Drug Captagon as a New Illicit Drug: A Narrative Review. Cureus. Retrieved from: https://doi.org/10.7759/cureus.55053

[2] Steenkamp, C. (2024). Captagon and conflict: Drugs and war on the border between Jordan and Syria. Mediterranean Politics. Retrieved from: https://doi.org/10.1080/13629395.2023.2297121

[3] The Global Initiative against Transnational Organized Crime. (2016). The nexus of conflict and illicit drug trafficking: Syria and the wider region. Retrieved from: https://globalinitiative.net/wp-content/uploads/2016/10/The-nexus-of-conflict-and-illicit-drug-trafficking-Syria-and-the-wider-region.pdf

[4] Mohammad, F. (n. d.) How Captagon penetrated the Middle East amid Syria war. TRT World. Retrieved from: https://www.trtworld.com/magazine/how-captagon-penetrated-the-middle-east-amid-syria-war-18244830

[5] Keer, M. H. (2024, July 9). Border Traffic: How Syria Uses Captagon to Gain Leverage Over Saudi Arabia. Carnegie Endowment for International Peace. Retrieved from: https://carnegie-production-assets.s3.amazonaws.com/static/files/Alghannam-Syria%20Captagon.pdf

[6] Shaar, K. & Rose, C. (2024, May). From 2015-2023: The Captagon Trade’s Trends, Trajectory, and Policy Implications. New Lines Institute for Strategy and Policy. Retrieved from: https://newlinesinstitute.org/wp-content/uploads/20240519-Intelligence-Briefing-Captagon-NLISAP-1.pdf

[7] Aljoud, S. A. (2024, December 18). What Assad’s fall has revealed about Syria’s trade in the stimulant drug Captagon. AP News. Retrieved from: https://apnews.com/article/syria-captagon-bashar-assad-97c57e94b9cbc1bdc91926b7e85dc981

[8] Costello, E. (2024, May 22). Captagon: Assad’s Ticket to Normalization in the Arab World? Arab Center Washington DC. Retrieved from: https://arabcenterdc.org/resource/captagon-assads-ticket-to-normalization-in-the-arab-world/

[9] Glantz, E. & Hancock, G. (2024, June 14). Syria, Captagon and Geopolitics: From Magic Bullet to Placebo. The Royal United Services Institute for Defence and Security Studies. Retrieved from: https://rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/syria-captagon-and-geopolitics-magic-bullet-placebo

[10] Shaar, K. (2024, April 1). Captagon: Assad’s Symbolic Seizures. Karam Shaar Blog. Retrieved from: https://www.karamshaar.com/blog-/captagon%3A-assad%E2%80%99s-symbolic-seizures—–

[11] Briford, G. (2021, July). Augmenting Compliance in Financial Services Through Artificial Intelligence.  IDC Saudi Arabia. Retrieved from: https://fintechsaudi.com/wp-content/uploads/2021/10/Mozn_IDC_Whitepaper_-_AML__KYC_Compliance.pdf

 [12] Sammour, K. (2024, December 20). A New Era in Syria: Possible Opportunities and Challenges for Jordan. Emirates Policy Center. Retrieved from: https://epc.ae/en/details/brief/a-new-era-in-syria-possible-opportunities-and-challenges-for-jordan

[13] Rose, C. (2023). The reach of the trade in Captagon beyond the Middle East. European View. Retrieved from: https://doi.org/10.1177/17816858231205755

[14] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. (2023). Technical Report: Captagon trafficking and the role of Europe. Retrieved from: https://www.drugsandalcohol.ie/39540/1/captagon-report_7september2023.pdf

[15] Nader, E. (2024, December 22). What now for Syria’s £4.5bn illegal drug empire. BBC. Retrieved from: https://www.bbc.com/news/articles/c2dxnn1406do