Džihádistické povstání kolem Čadského jezera patří k jednomu ze tří epicenter džihádismu v Africe. Mezi další epicentra patří Mali s přilehlými státy a Africký roh v čele se Somálskem. Tento článek se zaměřuje na povstání kolem Čadského jezera, které leží na hranicích Nigeru, Nigérie, Čadu a Kamerunu. Autor představuje povstalecké skupiny, mapuje aktuální situaci od roku 2019 a upozorňuje na znepokojivý vývoj v severozápadní Nigérii.

Džihádistické skupiny podílející se na povstání

Boko Haram – Skupina vznikla ve státě Borno na severovýchodě Nigérie kolem roku 2002. Zakladatelem byl kazatel Jusúf, jenž usiloval o striktní aplikaci práva šaría v Nigérii a svržení sekulární vlády [1]. K ozbrojeným střetům mezi Boko Haram a bezpečnostními složkami však docházelo sporadicky. Hlavním posláním skupiny bylo šířit salafistickou ideu prostřednictvím náboženského vzdělávání [2]. Změna nastala po roce 2009, kdy byl Jusúf zadržen policií a následně zemřel ve vazbě. Tento moment znamenal počátek přechodu skupiny od primární strategie šířit salafistickou ideologii osvětou k jejímu šíření terorem. Transformace Boko Haram byla završena v létě 2010, kdy se ujal vedení nevypočitatelný Abú Bakar Šekau [3].

Ukázka jeho divoké povahy zde. Takto reagoval, když se dověděl o tučné odměně vypsané na jeho hlavu. Datováno k roku 2020 (nutné zapnout zvuk)

Pod vedením Šekaua se do roku 2015 podařilo Boko Haram ovládnout oblasti v nigerijských státech Borno, Yobe a Adamawa v rozsahu přes 20 000 km², což je území srovnatelné s Belgií [4]. Následujícího roku ale proběhla ofenzíva nigerijské armády během níž část území skupina ztratila. V současné době je za její hlavní operační prostor považována jihovýchodní oblast státu Borno a severní výběžek státu Adamawa v Nigérii. Skupina již trvale operuje i v kamerunském příhraničním regionu Extrémní sever [5].

Islámský stát v západní Africe (ISWAP) – V roce 2015 Šekau přísahal věrnost Islámskému státu a z Boko Haram se stal Islámský stát v západní Africe (ISWAP) [6]. Džihádistický vůdce však podnikal velmi brutální neselektivní útoky vůči civilistům a to až do té míry, že se jej vedení Islámského státu rozhodlo zbavit velení. V srpnu 2016 byl nahrazen synem Jusúfa, zakladatele Boko Haram, Abú Musab al-Barnáwím, který slíbil útočit jen na křesťany, bezpečnostní složky a od útoků na mešity a muslimské civilisty upustí. Šekau však s rozhodnutím nesouhlasil a se svými následovníky obnovil původní skupinu Boko Haram [7], byť nadále využívá podobné symboliky jako IS.

Boko Haram a ISWAP lze od sebe odlišit výběrem cílů. ISWAP působí více pragmaticky, napadá především ozbrojené složky a civilním ztrátám se snaží předcházet, zatímco Boko Haram útočí na všechny, kteří nevyjadřují podporu skupině [8]. Kvůli přílišné umírněnosti vedení ISWAP však došlo k tenzím uvnitř skupiny. Al-Barnáwího hlavní podporovatel byl popraven a nakonec v březnu 2019 byl vůdce ISWAP zbaven velení. Nahradil jej Ba Idrisa považovaný také za představitele umírněného křídla. Al-Barnáwí zůstal v poradním orgánu. Během vnitroskupinového konfliktu z letošního února až března však zmizel jak al-Barnáwí, tak i Ba Idrisa a spekuluje se o jejich likvidaci. Nový vůdce skupiny není dosud znám [9]. Za hlavní operační působení ISWAP je považována nigersko (jižní Diffa) – nigerijská (severní Borno) příhraničí oblast a okolí Čadského jezera, především nigerijská část [5].

Bakurská frakce – „bakurští“ či „doronští“ džihádisté, nazýváni podle svého vůdce Bakury a místa vzniku Baga Dorony, jsou dalším povstaleckým uskupením prosazujícím se v okolí Čadského jezera. Útoky připisované konkrétně této frakci se datují od roku 2018. „Bakurští“ operují v severní části Čadského jezera na nigerském, čadském a částečně kamerunském pohraničí [10]. Původně nebylo jisté, s jakou skupinou jsou spojeni, jelikož formálně operují na území ISWAP, ale brutalita jejich chování odporovala strategii vedení ISWAP. Spekulace o spojenectví s Boko Haram se nakonec potvrdily minulý rok, kdy si Bakura a Šekau prostřednictvím sociálních sítí vyjádřili podporu [11]. Rostoucí vliv této frakce dokládá rozšiřující se operační působení a březnový útok na čadskou armádu, který si vyžádal téměř sto mrtvých vojáků [10].

Aktuální vývoj povstání v okolí Čadského jezera

Data ACLED [12] ukazují značně dynamickou situaci v oblasti Čadského jezera. Poměrně výrazný výkyv v počtu incidentů nastal během roku 2019 v Nigérii, což indikuje jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Tou dobrou zprávou je skutečnost, že nigerijská armáda i při limitované spolupráci s ostatními státy v regionu stále dokáže čas od času provést mohutnou ofenzívu, která utlumí aktivity džihádistů. V únoru 2019 byla zahájena ofenzíva Jansin Tafki a během její aktivní fáze nigerijská armáda zničila nepříteli několik větších logistických základen, čímž džihádistům dočasně znesnadnila pohyb po nigerijském území [13].

Tou špatnou zprávou ale je, že nigerijská armáda nemá kapacity na to dlouhodobě zajistit bezpečnost na dobytém území, především na venkově, a prvotní úspěchy přicházejí vniveč. Úplné poražení povstalců znemožňuje špatná koordinace států kolem Čadského jezera, kdy džihádisté během ofenzívy jednoho státu nachází útočiště v příhraničí sousedních států. Nigerijská armáda se také potýká s nedostatkem kvalitního vojenského materiálu a místní obyvatelé ji nedůvěřují, jelikož z její strany čelí perzekuci za údajnou spolupráci s džihádisty [14].

Byť ofenzíva Jansin Tafki přinesla dílčí úspěchy, armádě se nicméně nepodařilo vykořenit džihádisty ze země a ti se ve druhé polovině roku 2019 vrátili k pravidelným násilným aktivitám. Nesnadné situaci, které musí nigerijští vojáci čelit na frontě proti džihádistům dokládá například toto video. Nigerijský generál si emotivně stěžuje na špatnou koordinaci vojenských jednotek a silný odpor ze strany Boko Haram, kvůli čemuž nejsou jeho vojáci schopni dále postupovat. Video mělo být pořízeno v lednu tohoto roku.

Za kontinuálním nárůstem aktivit džihádistů v Kamerunu mohou být dvě skutečnosti. Džihádisté se flexibilně přesouvají z místa na místo podle zrovna probíhajících protipovstaleckých operací států kolem Čadského jezera, proto se předpokládá, že za nárůstem útoků v Kamerunu stojí zmíněná ofenzíva nigerijské armády. Ta přiměla část džihádistických sil ustoupit do okolních států [15]. Podobný scénář se již odehrál v roce 2016, kdy nigerijská armáda vedla taktéž velké operace na severovýchodě, ale v té době byly schopny kamerunské ozbrojené složky rychle reagovat a na svém území džihádisty porazit.

V současnosti však v Kamerunu probíhá občanská válka mezi anglofonními a frankfonními regiony, která přiměla vládu stáhnout část armády ze severu do anglofonních regionů na jihozápadě země. Byť guvernér severokamerunského regionu odmítá, že by vláda oslabila boj proti džihádistům, pravdou je, že na zvýšený počet útoků není kamerunská vláda momentálně schopna adekvátně reagovat [16].

Nejstabilnější situace panuje v Čadu, což je způsobeno tím, že čadské ozbrojené složky jsou robustnější než ozbrojené složky ostatních států v regionu. Svou roli hraje také blízká vzdálenost hlavního města od Čadského jezera, pro ostatní státy tato oblast představuje vzdálenou periferii [15]. Nicméně i Čad je od minulého roku vystaven vyšší aktivitě džihádistů, zvláště kvůli dravé bakurské frakci, která stojí za letošním březnovým masakrem čadských vojáků [10]. Na tento čin armáda promptně reagovala operací „Bomský hněv“ a údajně dokázala během dvoutýdenní ofenzívy vyhnat džihádisty ze země [17].

Není však příliš pravděpodobné, že by se ji to podařilo absolutně. Operace skončila 9. dubna a nové útoky džihádistů již byly znovu zaznamenány. [12]. Armádě se nicméně podařilo obsadit některé nepřátelské základny na čadské straně jezera a v krátkodobém výhledu by působení džihádistů v Čadu mělo být omezeno. Stejně tak ale jako v případě Nigérie, na kolik se podaří nebo nepodaří obnovit džihádistům své působení v Čadu, závisí dlouhodobá přítomnost armády v oblasti, nikoliv ad hoc ofenzívy [5].

Něco se děje na severozápadě Nigérie

Severozápadní Nigérie byla doposud zmítaná „pouze“ organizovaným banditismem a běžnou kriminalitou. Od minulého roku se však v oblasti objevuje nová hrozba, která by se neměla přehlédnout. V říjnu 2019 oficiálně obnovila svou činnost džihádistická skupina Ansaru publikováním propagandistické fotografie s bojovníky. Ansaru vznikla v roce 2012 odtržením od Boko Haram a je věrná al-Káidě. Od roku 2016 byla považována za neaktivní poté, kdy byl její vůdce zadržen a kdy utrpěla značné ztráty v bojích proti Boko Haram a ISWAP [18].

V lednu tohoto roku Ansaru svůj nástup oficiálně stvrdila prvním útokem ve státě Kaduna na severozápadě Nigérie. Při něm zemřelo až několik desítek nigerijských vojáků a potiskumský emír, důležitá tradiční autorita státu Yobe, který leží na severovýchodě Nigérie [19]. Ansaru se snaží s bandity spolupracovat a operovat s nimi, nelze proto jasně určit, na kolika dalších akcích se Ansaru již podílela. Působení na severozápadě země a budování vztahů s bandity však není náhodné.

V důsledku nájezdů mnoha skupin banditů zemřely mezi lednem a březnem na severozápadě země minimálně již tři stovky lidí [20]. Podle místních zdrojů však tyto loupeživé skupiny začínají být od minulého roku infiltrovány stovkami džihádistů, kteří dezertovali z ISWAP kvůli vnitřním rozepřím, a hledají nové pole působnosti na severozápadě Nigérie. Příliv nových „bezprizorních“ džihádistů využila utlumená Ansaru, která je inkorporuje do svých řad nebo je chce využít k transformaci banditských skupin pro zahájení vlastního povstání. Ostatně to uvedl v září 2019 jeden ze členů Ansaru, podle kterého skupina zahájí první útoky až poté, kdy zkonsoliduje nové síly [21]. Pokud lze brát zmíněná slova vážně, pak by tímto počátkem mohl být právě lednový útok na konvoj postikumského emíra v Kaduně.

Závěr

Džihádistické povstání v okolí Čadského jezera se již netýká pouze Nigérie. Přelilo se do okolních zemí, v nichž je aktuálně z pohledu počtu incidentů rozšířenější než v samotné Nigérii, kde původně začalo. Stejně tak se povstání již netýká pouze Boko Haram, ale je do něj zapojen i Islámský stát a poměrně nová Bakurská frakce, o níž toho však není dosud příliš známo. Povstání se rozšířilo, ale stále existuje možnost, jak džihádisty porazit. Dotčené státy by se musely spojit, provést masivní simultánní vojenské operace a nenechat džihádisty uniknout. Dokud se tak nestane, tak to bude jen nekonečná hra „kočky s myší“.

Na scéně se objevila také staronová Ansaru, jež by mohla využít bezpečnostního vakua na severozápadě Nigérie. S jejím rozšířením by vzniklo nové ohnisko džihádismu mezi dvěma epicentry – západním Sahelem (Mali, Burkina Faso, Niger) a Čadským jezerem. Státy západní Afriky tak čelí v poslední dekádě nebývalé hrozbě náboženského extremismu.

*Autor pracuje pouze s těmi incidenty, které byly spjaty s některou z džihádistických skupin. Tyto počty představují spodní hranici odhadovaných násilných incidentů do nichž byly zapojeny. Lze se domnívat, že skutečný počet incidentů je o něco vyšší. Nelze tedy brát tyto údaje na počet přesně, jejich úlohou je ukazovat určitý směr či trend vývoje.

[1] Asfura-Heim, Patricio, Julia, McQuaid. 2015. „Diagnosing the Boko Haram Conflict.“ CNA.org. Leden 2015. Dostupné online zde: https://www.cna.org/CNA_files/PDF/DOP-2014-U-009272-Final.pdf.

[2] Cook, David. 2011. „The Rise of Boko Haram in Nigeria.“ CTC Sentinel. Vol. 4, no. 9. Září 2011. Dostupné online na: https://ctc.usma.edu/the-rise-of-boko-haram-in-nigeria/.

[3] Coscarelli, Joe. 2014. „Abubakar Shekau: The Boko Haram Leader Who Came Back From the Dead and Kidnapped the Girls in Nigeria.“ Intelligencer.com. 6. 5. 2014. Dostupné online na: https://nymag.com/intelligencer/2014/05/boko-haram-leader-abubakar-shekau-nigeria.html.

[4] Ewa O., Ibiang. 2018. „Nigeria’s Insurgency and Counterinsurgency: Implications, Issues, and Lessons for National Security.“ RHPS 6, no. 1, pp. 33-42. Červen 2018. Dostupné online na: http://rhpsnet.com/journals/rhps/Vol_6_No_1_June_2018/3.pdf.

 [5] Eizenga, Daniel. 2020. „Chad’s Escalating Fight against Boko Haram.“ Africacenter.org. 20. 4. 2020. Dostupné online na: https://africacenter.org/spotlight/chad-escalating-fight-against-boko-haram/.

[6] Zenn, Jacob. 2015. „Wilayat West Africa Reboots for the Caliphate.“ CTC Sentintel. Vol. 8, no. 8. Srpen 2015. Dostupné online na: https://ctc.usma.edu/wilayat-west-africa-reboots-for-the-caliphate/.

[7] The Economist. 2016. „Boko Haram breaks up.“ The Economist 11. 8. 2016. Dostupné online na: https://www.economist.com/middle-east-and-africa/2016/08/11/boko-haram-breaks-up.

[8] Matfess, Hilary. 2019. „The New Normal: Continuity And Boko Haram’s Violence In North East Nigeria.“ ACLED.com. 11. 2. 2019. Dostupné online na: https://acleddata.com/2019/02/11/the-new-normal-continuity-and-boko-harams-violence-in-north-east-nigeria/.

[9] Zenn, Jacob. 2020a. „Islamic State in West Africa Province’s Factional Disputes and the Battle With Boko Haram.“ Jamestown.org. 20. 3. 2020. Dostupné online na: https://jamestown.org/program/islamic-state-in-west-africa-provinces-factional-disputes-and-the-battle-with-boko-haram/.

[10]  International Crisis Group. 2020a. „Behind the Jihadist Attack in Chad.“ ICG.org. 6. 4. 2020. Dostupné online na: https://www.crisisgroup.org/africa/central-africa/chad/derriere-lattaque-jihadiste-au-tchad.

[11] Zenn, Jacob. 2020b. „Is the ‚Bakura Faction‘ Boko Haram’s New Force Enhancer Around Lake Chad?“ Jamestown.org. 28. 1. 2020. Dostupné online na: https://jamestown.org/program/is-the-bakura-faction-boko-harams-new-force-enhancer-around-lake-chad/.

[12] ACLED Codebook. 2020. „Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED) Codebook, 2020.“ Acleddata.com. 2020. Dostupné online na: https://www.acleddata.com/data/

[13] The Defense Post. 2019. „2,000 flee Jakana as Nigeria army prepares offensive against Islamic State.“ TheDefensePost. 9. 4. 2019. Dostupné online na: https://www.thedefensepost.com/2019/04/09/nigeria-army-prepares-offensive-boko-haram-jakana/

[14] Kola, Olarewaju. 2019. „Nigeria: Boko Haram attacks worry political leaders.“ Aa.com. 7. 11. 2019. Dostupné online na: https://www.aa.com.tr/en/africa/nigeria-boko-haram-attacks-worry-political-leaders/1638299.

[15] ACLED. 2019. „No Home Field Advantage: The Expansion Of Boko Haram’s Activity Outside Of Nigeria In 2019.“ ACLED.com. 20. 5. 2019. Dostupné online na: https://acleddata.com/2019/05/20/no-home-field-advantage-the-expansion-of-boko-harams-activity-outside-of-nigeria-in-2019/.

[16] Kindzeka E., Moki. 2020. „Boko Haram Raids Displace Thousands More in Cameroon.“ Voanews.com. 20. 2. 2020. Dostupné online na: https://www.voanews.com/africa/boko-haram-raids-displace-thousands-more-cameroon.

[17] Al-jazeera. 2020. „Chadian troops ‚kill 1,000 Boko Haram fighters‘ in Lake Chad.“ Al-jazeera.com. 9. 4. 2020. Dostupné online na: https://www.aljazeera.com/news/2020/04/chadian-troops-kill-1000-boko-haram-fighters-lake-chad-200409183528130.html.

[18] Weiss, Caleb. 2019. „Al-Qaeda-linked group reappeares in Nigeria.“ Longwarjournal.org. 27. 10. 2019. Dostupné online na: https://www.longwarjournal.org/archives/2019/10/al-qaeda-linked-group-reappears-in-nigeria.php.

[19] Weiss, Caleb. 2020. „Ansaru publicly returns to Nigeria.“ Longwarjournal.org. 17. 1. 2020. Dostupné online na: https://www.longwarjournal.org/archives/2020/01/ansaru-publicly-returns-to-nigeria.php.

[20] International Crisis Group. 2020b. „Tracking Conflict Worldwide: Crisis Watch.“ ICG.org. Leden-březen 2020. Dostupné online na: https://www.crisisgroup.org/crisiswatch/database?location%5B%5D=28&date_range=last_3_months&from_month=01&from_year=2020&to_month=01&to_year=2020.

[21] Salkida, Ahmad, Yusuf, Anka. 2019. „Investigation: Insecurity: Fears Trail Peace Efforts in North West Nigeria. Salkida.com. 16. 10. 2019. Dostupné online na: https://salkida.com/insecurity-why-peace-efforts-in-northwest-nigeria-is-not-sutainable/.

Videa

Bassim. 2020. Twitter.com. 9. 3. 2020. Dostupné online na: https://twitter.com/Bassim_AMG/status/1237149065588224001

Voicetv Nigeria. 2020. „Watch: Sambissa Forest Attack, The Realities Of The Battle,.“ Youtube.com. 30. 3. 2020. Dostupné online na: https://www.youtube.com/watch?v=r9NqpdNGaWQ.