Po územních ztrátách v Sýrii a Iráku v březnu 2019 mění tzv. Islámský stát svou taktiku a strategii a pozornost z blízkovýchodních bojišť stále ve větší míře upírá na africký kontinent. Nově se zaměřuje na lokální islamistické militantní skupiny operující ve vymezených regionech, jež často chtějí odtrhnout od vládní správy a přeměnit jej v stát založený na přísném výkladu islámu. Mnoho těchto extremistických frakcí pak přísahá věrnost samozvanému chalífátu a těší se jeho podpoře, a to minimálně v ideologické rovině. Takovým příkladem je i povstání islámských radikálů v severním Mosambiku, do kterého se Islámský stát začíná stále větší intenzitou angažovat skrze svou středoafrickou filiálku.*

Povstání, které zde v říjnu 2017 přerostlo v ozbrojený konflikt, v posledních měsících vyvolává silné obavy. Zasloužil se o to právě i Islámský stát, jenž stojí na straně militantních vzbouřenců, kteří vedou krvavou povstaleckou kampaň proti mosambické vládě, resp. jejím bezpečnostním silám, ale i civilnímu obyvatelstvu. Přítomnost bojovníků Islámského státu se v Mosambiku registruje od poloviny roku 2018 a jen v letošním roce se mu připisuje minimálně 28 útoků [1].

Cesta k radikalizaci

Postiženým regionem je provincie Cabo Delgado na severu Mosambiku, jež patří vzhledem ke své vysoké nezaměstnanosti a nízké gramotnosti k nejchudším oblastem celé země. Kořeny konfliktu je proto nutno hledat především v socioekonomických faktorech, neboť již od dob portugalské kolonizace docházelo v regionu ke znevýhodňování místního obyvatelstva, které většinově vyznávalo islám. Lidé v této oblasti jsou dodnes sociálně odloučeni vzhledem k jinak v zemi převládajícímu křesťanství. Sever Mosambiku navíc byl a stále je centrem pašeráků slonoviny, heroinu, vzácného dřeva nebo rubínů mířících do dnešní Tanzanie [2]. Významnou roli hrají i rozsáhlá naleziště zemního plynu v pobřežních oblastech, která sice v minulosti přitáhla pozornost několika mezinárodních společností (ExxonMobil, Total), avšak veškerý ekonomický profit z těžby či udělování koncesí si přivlastnila mosambická vláda trpící silnou korupcí. Všechny faktory se pak podepsaly na slabém socioekonomickém rozvoji v regionu [3].

Velmi nebezpečná kombinace chudoby, korupce a pašeráctví tak vytvořila prostor pro růst radikálních tendencí. Již několik let před začátkem násilného konfliktu existovalo na území provincie Cabo Delgado několik náboženských sekt, které nenásilnými projevy šířily přísnější formu islámu, zakládaly nové mešity a madrasy. Postupem času však u většiny muslimů došlo k radikalizaci, která byla silně podpořena sociální, ekonomickou nebo politickou frustrací [3].

Vznik radikálních skupin

Z původně pokojných náboženských skupin se začala tvořit silná militantní scéna, jejíž páteří se stalo náboženské hnutí Ansar al-Sunna, na počátku svého vzniku též známé jako Ahlu Sunnah Wal-Jamâa (ASWJ), tedy „Přívrženci prorocké tradice a shromáždění“**. Její příslušníci tím odkazovali na úpadek tradičního, čistého islámu, jenž byl podle nich v Mosambiku degradovaný [4].

I když je přesný původ skupiny zastřený, byla podle místních zdrojů zformována v distriktu Mocímboa da Praia zřejmě v roce 2015. Jádro skupiny na počátku jejího vzniku tvořili mladí muslimové ve věku 20 až 35 let a stoupenci Abouda Roga Mohammeda, radikálního keňského duchovního, který je spojován s teroristickými útoky na americké ambasády v Tanzanii a Keni v roce 1998 a s financováním somálského militantního hnutí aš-Šabáb***. Jeho přívrženci se nejprve sdružovali v Tanzanii, odkud pak pronikli na sever Mosambiku, který poskytl militantní skupině vhodné prostředí pro rozšíření počtu jejích stoupenců [5]. Chudým a nezaměstnaným místním skupina Ansar al-Sunna nabídla pravidelný plat a dobré zázemí. V mešitách pak její stoupenci se zbraněmi v ruce podněcovali mladé muslimy, aby přijali jejich radikální přesvědčení. Začali rovněž budovat vlastní tradiční madrasy a mešity a zabraňovat lidem navštěvovat školy nebo nemocnice, které považovali za sekulární a protiislámské [6].

V průběhu času skupina Ansar al-Sunna oslovila další islamistické militantní buňky v Keni, Somálsku a státech regionu Velkých jezer. Mnoho členů prošlo v těchto zemích výcvikovými tábory nebo disponovali nepřímými kontakty na fundamentální duchovní ze Saúdské Arábie, Alžírska, Libye nebo Súdánu. Skrze bývalé studenty či učitele pak snadno získávali podporu místních muslimů. I díky zahraničnímu vlivu tak došlo k rapidnímu rozšíření členské základny skupiny [4].

Postupem času začali být radikálové násilnější, na svém teritoriu zavedli právo Šaría, vyhlásili na něm islámský stát a vládu v Maputu prohlásili za protiislámskou. V hustě zalesněných oblastech pak začali budovat tajné výcvikové tábory, kam se připojilo i několik bývalých policistů a vojáků, kteří pomáhají s výcvikem rebelů a ze strany povstalců se začaly zintenzivňovat útoky na obyvatelstvo, které se radikálům odmítalo podřídit [7].

Eskalace konfliktu

Za počátek islamistického povstání v Mosambiku se obecně považuje série útoků v říjnu 2017, při nichž asi 30 rebelů zaútočilo na tři policejní stanice ve městě Mocímboa da Praia. Během útoků bylo zabito na 17 lidí a několika ozbrojencům se podařilo ukrást zbraně a munici [8]. Následovalo několik dalších střetů, které se následně změnily v brutální teroristickou kampaň zaměřenou hlavně na neozbrojené civilisty. Do dnešních dnů dochází ze strany povstalců k vypalování vesnic, přepadávání dopravních prostředků, únosům a popravám. Tyto násilné akce si zatím vyžádaly minimálně 600 obětí a více než 100 000 lidí bylo vysídleno. Současně dochází k rapidnímu zhoršení životních podmínek obyvatelstva [1][9].

Alarmující hrozbou je momentálně regionální přelití konfliktu, neboť do povstání se zapojuje stále více islámských radikálů z okolních států (především Tanzanie, Keňa a Demokratická Republika Kongo), kteří do oblasti přicházejí z finančních či ideologických důvodů.

Přítomnost Středoafrické provincie Islámského státu

Zhoršující se bezpečnostní situace v provincii Cabo Delgado přitáhla pozornost i radikálů z teroristické organizace Islámský stát (IS), konkrétně jeho frakce Středoafrická provincie Islámského státu (IS-CAP). Její zřízení bylo potvrzeno již v dubnu 2018, kdy ji ve svém projevu zmínil vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí, avšak její operační působení bylo omezeno na východní provincie Demokratické republiky Kongo [10].

První zmínka o působení skupiny v Mosambiku je spojována s fotografií šesti mosambických rebelů pózujících s černou vlajkou, užívanou i Islámským státem, která se objevila v květnu 2018 na komunikačním kanálu Telegram [11]. Ve stejném měsíci Africká unie uvedla ve své zprávě, že Islámský stát úspěšně pronikl do východní Afriky, včetně Mosambiku [12].

V červnu 2019 IS-CAP ohlásila první útok na mosambické bezpečnostní síly v distriktu Mocímboa da Praia. Ten připravil o život 16 policistů a vojáků [13]. Od tohoto incidentu násilí a počet útoků IS-CAP nabíral na intenzitě, terčem útoků se začali stávat i civilisté. Určitý vliv na rostoucí násilí v oblasti má angažování cizích aktérů, kteří stojí na straně Mosambiku. Tím je především Wagner Group, ruská soukromá vojenská společnost, která je často spojována s přímým napojením na Kreml. Rusko totiž vzhledem k energetickým ambicím v oblasti dlouhodobě udržuje s vládou v Maputu velmi vřelé vztahy a již několikrát obě země mezi sebou podepsaly významné dohody o vojenské a ekonomické spolupráci [14]. Ruští žoldnéři pak byli několikrát terčem útoků ze strany radikálů, včetně doposud největšího v říjnu 2019, kdy bylo kromě 20 vládních vojáků zabito sedm příslušníků Wagner Group. Dalších pět ruských žoldnéřů zahynulo v listopadu 2019 [15]. Celkově se eviduje přes 50 útoků, ke kterým se IS-CAP přihlásil, z nichž minimálně 28 se událo v letošním roce. Přesná čísla však mohou být zkreslena, neboť není prokazatelné, jestli útoky byly skutečně spáchány Islámským státem (viz dále) [16].

Způsob, jak IS-CAP pronikla do Mosambiku, není dodnes zřejmý. Až do jejího prvního útoku v červnu 2019 se věřilo, že IS-CAP operuje pouze v Demokratické republice Kongo, kde aktivně spolupracuje s ozbrojenou skupinou ADF (Spojenecké demokratické síly) v severním Kivu. Například Postings [12] proto dochází k závěru, že přítomnost Islámského státu v Mosambiku je odvozena od rozšíření působnosti provinční divize IS směrem na jih. Jako pravděpodobnější se ovšem jeví verze, že tato franšíza na severu Mosambiku vznikla samovolně odštěpením islamistů z hnutí ADF nebo jiné skupiny, která slíbila věrnost IS, a navázala kontakty s místními povstalci v čele se skupinou Ansar al-Sunna. Tento model ostatně není u IS žádnou novinkou. Podobným způsobem vznikla Západoafrická provincie, kterou de facto ztělesňuje Boko Haram. IS-CAP tedy pravděpodobně expandovala do Mosambiku prostřednictvím místních radikálních skupin nebo jejich odštěpených křídel, které přislíbily věrnost vůdci IS Al-Bágdádímu, a začaly provádět útoky pod vlajkou Islámského státu. Tyto menší militantní skupiny od něj na oplátku získaly silnou propagandistickou podporu, včetně zisku určité legitimity mezi ostatními džihádisty, ale i velmi důležitou finanční pomoc [12].

Otázkou je míra skutečného napojení IS na skupinu Ansar al-Sunna. IS v podstatě uznal povstalce ze skupiny Ansar al-Sunna za přidruženou organizaci a jejich útoky jsou tak prohlašovány jako vykonané Islámským státem. I proto je pro vládní síly obtížné rozlišit pachatele jednotlivých útoků. Úřady v zemi však přítomnost IS na svém území odmítají, i když IS opakovaně přes své komunikační kanály zveřejnil fotografie s ukořistěnými zbraněmi a municí od mosambické policie a armády [13].

Hlavní význam zapojení Islámského státu do povstání v Mosambiku tak spočívá spíše v jeho propagandistické hodnotě a jejím budoucím potenciálu pro další růst islámského radikalismu v nestabilních oblastech střední a jihovýchodní Afriky. I díky globálně zavedené značce, jakou Islámský stát stále je, lze očekávat nárůst těchto tendencí. Stejně jako samotné povstání, zjevný vzestup Islámského státu v Mosambiku ovšem ponechává více otázek než odpovědí.

* Oficiálně Středoafrická provincie Islámského státu (arab. Wilayat Wasat Ifriqiya).
** Místní lidé militanty označují jako aš-Šabáb, což je původně název pro somálskou radikální skupinu. Rovněž i někteří členové sami sebe označují jako příslušníky aš-Šabábu vzhledem k jejich napojení na členskou základnu několika sítí tohoto radikálního hnutí.
*** Aboud Rogo Mohammed byl v roce 2012 zastřelen v Keni.

Zdroje

[1] KAJJO, Sirwan. 2020. “Islamic State Stepping Up Attacks in Mozambique“. VOAnews.com, 26th February 2020 (https://www.voanews.com/extremism-watch/islamic-state-stepping-attacks-mozambique).

[2] SIMON, Mathew Sinu. 2018. “Radicalisation in South East Africa: A case study of Mozambique“. IDSA.in, June 2018 (https://idsa.in/africatrends/radicalisation-in-south-east-africa).

[3] KLEINFELD, Philip. 2020. “Who’s behind the violence in Mozambique’s Cabo Delgado?“. TheNewHumanitarian.org, 12th February 2020 (https://www.thenewhumanitarian.org/analysis/2020/02/12/Mozambique-Cabo-Delgado-militancy-Islamic-State-Al-Shabab).

[4] HABIBE, Saide et al. 2019. Islamic Radicalization in Northern Mozambique. The Case of Mocímboa da Praia. Maputo: Institute for Social and Economic Studies (IESE) (http://www.iese.ac.mz/wp-content/uploads/2019/12/cadernos_17eng.pdf).

 [5] WEST, Sunguta. 2018. “Ansar al-Sunna: A New Militant Islamist Group Emerges in Mozambique“. Terrorism Monitor 12, vol. 16, 5–7 (https://jamestown.org/wp-content/uploads/2018/06/Terrorism-Monitor-June-14-2018.pdf?x87069).

[6] SWART, Joan. 2019. Countering Ahlu Sunnah Wa-Jamo (Al-Shabaab) Insurgency in Mozambique. London: Islamic Theology of Counter Terrorism (ITCT) (https://www.itct.org.uk/wp-content/uploads/2019/01/Countering-Ahlu-Sunnah-Wa-Jamo-Insurgency.pdf).

[7] MHETA, Mustafa. 2019. “ISIS in Mozambique: Is it Africa’s Turn Now?“. CrescentInternational.org, 1st December 2019 (https://crescent.icit-digital.org/articles/isis-in-mozambique-is-it-africa-s-turn-now).

[8] DAILY MAVERICK. 2017. “ISS Today: Mozambique’s first Islamist attacks shock the region“. DailyMaverick.co.za, 27th October 2017 (https://www.dailymaverick.co.za/article/2017-10-27-iss-today-mozambiques-first-islamist-attacks-shock-the-region/).

 [9] FABRICIUS, Peter. 2020. “Is Islamic State taking charge of Mozambique’s jihadist insurgency?“. ISSAfrica.com, 10th January 2020 (https://issafrica.org/iss-today/is-islamic-state-taking-charge-of-mozambiques-jihadist-insurgency).

 [10] POSTINGS, Robert. 2019. “Islamic State recognizes new Central Africa Province, deepening ties with DR Congo militants“. TheDefensePost.com, 30th April 2019 (https://thedefensepost.com/2019/04/30/islamic-state-new-central-africa-province/).

[11] NASR, Wassim. 2019. “PT la photo qui a circulé en mai 2018 // à noter la revendication est sous l’appellation « province d’Afrique centrale »“. Twitter.com, 4th June 2019 (https://twitter.com/SimNasr/status/1135950283861835776).

[12] POSTINGS, Robert. 2019. “Islamic State arrival in Mozambique further complicates Cabo Delgado violence“. TheDefensePost.com, 13th June 2019 (https://thedefensepost.com/2019/06/13/islamic-state-mozambique-cabo-delgado-iscap/).

[13] KAJJO, Sirwan. 2019. “ Is IS Gaining Foothold in Mozambique?“. VOAnews.com, 8th June 2019 (https://www.voanews.com/extremism-watch/gaining-foothold-mozambique).

[14] LISTER, Tim and SHUKLA, Sebastian. 2019. “Russian mercenaries fight shadowy battle in gas-rich Mozambique“. CNN.com, 29th November 2019 (https://edition.cnn.com/2019/11/29/africa/russian-mercenaries-mozambique-intl/index.html).

[15] SOF, Eric. 2019. “Seven Russian contractors from Wagner Group killed in an ambush in Mozambique“. SpecOpsMagazine.org, 1st November 2019 (https://special-ops.org/52531/seven-russian-contractors-from-wagner-group-killed-in-an-ambush-in-mozambique/).

[16] KAJJO, Sirwan. 2020. “Mozambique Islamist Insurgency Prompts Calls for ‚State of War Declaration’“. VOAnews.com, 10th March 2020 (https://www.voanews.com/extremism-watch/mozambique-islamist-insurgency-prompts-calls-state-war-declaration).