Ozbrojený konflikt v Afghánistánu už trvá téměř čtyřicet let. Proběhl zde proxy konflikt supervelmocí bipolárního světa, občanská válka mezi skupinami, jež porazily sovětskou armádu, vláda radikálního hnutí Tálibán, spojenecká intervence po útocích z 11. září, instalace demokracie a v současné době dochází k jejímu testu po stažení většiny intervenčních vojsk.

Se Afghánistánem je kromě dlouholetého konfliktu spojen právě i obchod s drogami, jež je jedním ze způsobů financování ozbrojeného povstání. Ačkoli je Afghánistán bohatý na minerály, produkce drog je v hornatém a nedostupném terénu snadným zdrojem živobytí nemalého počtu obyvatel navzdory protidrogovým programům vlády.

Předmětem této analýzy je představit afghánskou drogovou problematiku v letech 2015 – 2018 pohledem selhávání státu. Narkotika totiž nemají vliv pouze na ekonomické výsledky země, ale také na její společnost, legitimitu vlády a v neposlední řadě i na bezpečnost.

Opium jako zdroj živobytí

Produkce opia se v Afghánistánu od začátku spojenecké intervence zvýšila, a to téměř pětinásobně. V roce 2002 se mák pěstoval na 74 000 ha, v roce 2017 pak už na 328 000 ha, kdy se do jeho produkce zapojilo 24 ze 34 provincií. [i] (UNODC and IRA MCN 2017) Ačkoli byl v posledních letech sestupný trend v rozloze půdy obdělávané k pěstování máku, v roce 2017 tomu bylo naopak. Bylo jím oseto o 63 % více polí a produkce opia stoupla na 9000 tun, což je meziroční nárůst o 87 %. (UNODC and IRA MCN 2016; UNODOC 2018) Téměř polovina objemu opia je rafinována na morfin nebo heroin, což zvyšuje příjmy pašerákům a usnadňuje jeho transport do světa. (Mashal 2017) Pokud jde o plochu orné půdy, mák se pěstuje na cca 2,7 %. (CIA 2017) Nejvíce opia je produkováno na jihu země v provinciích Hilmand (44 % afghánské produkce na 33 % orné půdy provincie) a Kandahár, a dále na západě v provincii Badghís. (UNODC and IRA MCN 2017: 15, 28) Afghánistán je největším světovým producentem opia. V závislosti na úrodě se na globálním trhu podílí 70 – 80 %. (UNDOC 2016: 27 srov. Coyne, Hall Blanco a Burns 2016: 102)

Zvýšení produkce opia je způsobeno několika faktory – zintenzivněním ozbrojeného konfliktu, a tedy omezenou možností pohybu, a ničením úrody a zavlažovacích systémů. V jeho důsledku také nedostatkem legálních příležitostí a poklesem vymahatelnosti práva. Podíl může nést i změna protipovstalecké strategie afghánské vlády, která se zaměřila na hustě obydlené oblasti. Venkov se tím dostává snáze pod kontrolu protivládních sil, jež z těžby opia profitují.

Lind,  Moene a Willumsen (2014: 949) označují pěstování máku za znamení utlačovaných v prostředí politické a ekonomické nestability a konfliktu. Přechod zemědělců na ilegální trh podle těchto autorů není způsobena jen tím, že financování povstání prostřednictvím drog je v Afghánistánu dlouhodobou strategií. Obyvatelstvo své chování přizpůsobilo situaci, ve které se země nachází, a drogový byznys představuje nové zdroje příjmu, moci a ochrany. Za okolností, kdy byla zničena závlahová infrastruktura, je klíčová i vyšší odolnost máku oproti alternativním plodinám.

Podíl drogového byznysu na HDP Afghánistánu je mezi 7 – 15 %. (IRA MCN 2015; srov. UNODC and IRA MCN 2017) Do roku 2007 však šlo až o 40 %. (Felbab-Brown 2016) Pokles je způsoben propadem ceny opia a růstem ekonomiky. Z jednoho hektaru je výnos okolo 2300 – 3600 dolarů v závislosti na každoroční produkci. Farmář přitom za kilo makové pryskyřice dostane 130 – 150 dolarů. (UNODC and IRA MCN 2017: 8) U pšenice, která je nejčastější alternativou opia, je to cca 500 dolarů, tedy asi čtvrtina až sedmina. (IRA MCN 2015: 24) Pěstování máku pak v ekonomice země tvoří více než 410 000 pracovních míst na plný úvazek a lidé za sklizní cestují z ostatních provincií i okolních zemí. (Coyne, Hall Blanco a Burns 2016: 107; UNODC and IRA MCN 2017)

V rámci protidrogové strategie Afghánistánu se tak s několika set tisíc lidí stávají zločinci. Neděje se tak jen v obrazném slova smyslu. Většina těch, co si chtějí udržet živobytí, se dostává pod ochranu drogových kartelů nebo uplácí vládu. U náhradních plodin je problematický jejich vývoz, kdy země není schopná konkurovat světovému trhu. (Coyne, Hall Blanco a Burns 2016) Udržení živobytí v tomto případě znamená také uchování přístupu k jídlu zdravotní péči, udržení dětí ve školách. (Felbab-Brown 2016) Zároveň se ale ukazuje, že ve vesnicích, u nichž není pěstován mák, chodí do škol vyšší procento dětí. (IRA MCN 2015: 27)

Ačkoli je opiátová ekonomika zdrojem příjmu mnoha Afghánců a velkou součástí HDP, přispívá také k negativním ekonomickým jevům jako jsou inflace, spekulace s nemovitostmi a holandské nemoci, jež činí ostatní sektory nekonkurenceschopnými. (Felbab-Brown 2016) Provincie s nejvyšší produkcí opia jsou také těmi, v nichž rapidně klesají investice. (IRA MCN 2015) Není překvapením, že jde o regiony, které jsou pod kontrolou povstalců. Toto má negativní dopad na jejich rozvoj i na popularitu vlády a důvěru v ni.

Propojení politiky a drogového byznysu

Drogový byznys je v Afghánistánu již od dob sovětské invaze spojen s warlordy, kteří se různým způsobem podíleli na moci. Příkladem může být současný viceprezident Abdul Rašíd Dóstum. Napojení drogového byznysu na státní správu má své kořeny také v přijímání a managementu pomoci. Vzhledem k nepříznivé bezpečnostní situaci bylo třeba zajistit dodávky rozvojové a humanitární asistence, čímž došlo k její militarizaci. Zabezpečení dodávek pomoci bylo outsourcováno místním velitelům a warlordům, kteří byli zapojeni do obchodu s drogami, a tak postupně získali moc a legitimitu. (Bojicic-Dzelilovic 2015)

Drogový byznys je v souvislosti s politikou spojován s korupcí a nejinak tomu je v Afghánistánu. Za Karzáího vlády byl usvědčený dealer jmenován šéfem protikorupční komise, načež dosadil další zkorumpované politiky do čela regionálních policejních stanic a prezidentův kandidát na velitele pohraniční stráže byl chycen při pašování heroinu. (Coyne, Hall Blanco and Burns 2016) Coyne, Hall Blanco a Burns  tvrdí, že korupci podporuje právě to, že je produkce opia zakázaná. Cokoli, co je zakázané, s sebou nese korupci, jež komoditě pomáhá obejít právo a všechny, co jsou zapojeni do jejího potírání.  (2016: 108)

S korupcí je spojena také kampaň vymycování makových polí. BBC World News (2013) představuje systém, kdy je armáda podplácena, aby nad makovými poli za podíl na zisku přivírala oči, a jako ochránci před zničením úrody jsou placeni právě povstalci. V tomto systému tedy neprofitují povstalci, ale přímo místní drogová mafie a jde o případ tzv. konfliktem vytvořené narkotikové produkce, jak ji popisují Lindt, Moene a Willumsen (2014). Zároveň dochází k napojení prodejců drog jak na vládu, tak na warlordy, což je činí takřka nepostihnutelnými. (Gulabzoi 2015)

Politická korupce nejenže narušuje protidrogovou politiku vlády, ale podkopává také ji samotnou, zatímco posiluje drogové kartely a povstalce. Afghánci vnímají svou zemi jako jednu ze čtyř nejzkorumpovanějších států světa (177/180). (TI 2018) Korupce a napojení na drogové kartely je podle Gulabzoie (2015) jedinou možností, jak se dostat na střední úroveň velení v policii a armádě. Drogový byznys tak na jednu stranu financuje vládu přílivem peněz, zbraní a dalších cenností, kterými jsou upláceni úředníci, a poté ji vysaje, jelikož peníze z drog jsou užity na financování skupin, které jí škodí. (ibid.)

Drogy jako zdroj společenského napětí

Ve stavu konfliktu je také mnohem jednodušší ignorovat zákon a s oslabeným tradičním společenským uspořádáním se snižuje i stigmatizace těchto aktivit. Ochranu tak namísto kmenové struktury nabízejí warlordi, kteří se živí výrobou a prodejem drog. (Lind, Moene and Willumsen 2014)

V zemi podle odhadů z roku 2009 užívalo drogy až 10 % populace mezi 15 a 64 lety.[ii] (UNODC 2014: 7) Novější data operují s počtem 1,6 milionu uživatelů drog ve městech a dalšími 3 miliony na venkově. (Felbab-Brown 2016) To odpovídá 14 % populace země, ačkoli běžná světová míra je okolo 5 %. (CIA 2017) Důvodů pro vysoký počet uživatelů drog je několik. Řadí se mezi ně dlouhotrvající konflikt, nezaměstnanost, snadná dostupnost, kulturně podmíněné tradice a nedostatečné vzdělání a prevence, užívání drogy v rodině, problémy v rodině, deprese, nedostatek možností aktivního trávení volného času, nedostatek léčebných zařízení, nezaměstnanost, migrace nebo nefungující komunita. (Abadi et al. 2015, Haidary 2015) Právě konflikt a jeho dopady se dají označit za původní příčinu ostatních důvodů pro užívání narkotik.

Nejvyhledávanější drogou jsou opioidy, mezi které se řadí především opium a heroin; dále Afghánci užívají kanabioidy, benzodiazepiny a kodeiny. (ibid.) Mezi obyvatelstvem není mnoho nitrožilních uživatelů heroinu, nicméně tento způsob konzumace drogy patří k hlavním zdrojům šíření AIDS v zemi. (Haidary 2015)  Právě díky snadné dostupnosti se k uživatelům dostávají drogy ve vysoké míře i od příbuzných (včetně nejbližší rodiny), což dále stěžuje protidrogovou politiku, jež se zaměřuje na dealery. (UNODC 2014)

Užívání drog má ve společnosti, jež je silně patriarchální a soustředěná na rodinu, negativní dopady. Podle výzkumu UNODC (2014) zvyšuje domácí násilí a sebepoškozování v přímém okolí uživatele. Dochází ke ztrátě zaměstnání, což je následně pobídkou k dalšímu užívání drog, a pádu do chudoby, včetně zadlužení. Drogově závislí pak za účelem získání peněz žebrají (nebo k tomu nutí své příbuzné či děti), kradou či provozují prostituci.

Negativní dopad na děti se projevuje v několika směrech. V domácnostech, kde je kouřeno opium nebo hašiš, jsou působení látek neúmyslně vystavováni všichni členové domácnosti. Dochází také k úmyslnému podávání opiátů dětem pro jejich tišící účinky, jelikož návštěva lékaře je komplikovanější (vzdálenost, finance) než sehnat drogu. (Al Jazeera English 2015) Děti dále kvůli závislosti rodičů opouští školy a jsou nuceny pracovat, čímž dochází jak k poklesu vzdělanosti, tak šíření dětské práce. (UNDOC 2014) Ta je v určitých případech příčinou ztráty zaměstnání dospělých, kteří dětem nemohou cenově konkurovat.

Drogy jsou pro afghánskou společnost negativní nejen z běžných důvodů, jako je zvyšování korupce, nezaměstnanosti nebo nefungující komunity. Rizikovou je také kombinace vysokého počtu uživatelů a nízkého povědomí o účincích drogy, principech závislosti nebo možnostech léčení. Především v souvislosti s tím, že uživatelé drog často uvádějí tlak vrstevníků jako důvod, který je k vyzkoušení drogy přivedl. (UNDOC 2014) Afghánci z Kábulu, kde se dá očekávat vyšší vzdělanost než na venkově, pokládají za nejzávažnější negativní následek užívání drog ztrátu společenského postavení včetně nesouhlasu rodiny a vězení. V letech, kdy byla prováděna zmiňovaná studie, tento pohled na následky užívání drog začal převažovat nad zdravotními komplikacemi. (Todd et al. 2016)

Léčebná střediska jsou situována především ve městech, ačkoli většina závislých žije na venkově. Počet klinik k roku 2015 udává Felbab-Brownová (2016) na 170 s kapacitou 39 000 osob, vláda operuje s čísly 123 a kapacitou 10,7 % uživatelů opia a heroinu z 1,9 – 2,4 milionu drogově závislých. (IRA MCN 2015) V zemi je na 20 zřízení, které poskytují služby ženám (kolem milionu závislých) a dětem (100 000 závislých). (Tamim 2018)

Drogový byznys a bezpečnost

Drogová mafie využívá vakua, které vzniklo odchodem většiny koaličních sil k dalšímu posilování beztrestnosti prostřednictvím uplácení pohraniční stráže, čímž se oslabuje kontrola hranic. Pokles počtu společných operací a de facto dohledu zahraničních armád vede k posílení propojení pašeráků a bezpečnostních složek. Snížení rozpočtů v důsledku klesajícího mezinárodního zájmu a pomoci má za důsledek o to vyšší klientelismus, jelikož ministerstvo pro boj s narkotiky a protidrogová policie byly schopny fungovat jen díky zahraničnímu financování. Podle Gulabzoi je pro bezpečnost a ekonomickou prosperitu Afghánistánu mnohem závažnější hrozbou korupce na středních a vysokých pozicích ve vládě než povstání Tálibánu. (Gulabzoi 2015)

Odhaduje se, že z pašování, prodeje a zdanění narkotik pochází okolo poloviny financí hnutí, a tedy na úspěchu protidrogové politiky nestojí porážka Tálibánu. (Felbab-Brown 2016) Zapojení velitelů Tálibánu do obchodu s drogami, jež je zdrojem osobního obohacení a moci, snižuje jejich ochotu k zapojení do mírového procesu, který by je o tyto výhody připravil. Patronace obchodu s drogami přináší povstalcům také politickou výhodu, jelikož si ochranou živobytí obyvatel získávají jejich přízeň. Tím, že vedou povstání, podkopávají autoritu vlády a omezují možnosti výdělku na venkově. Zároveň však pěstitele máku chrání před vládou, jejíž přítomnost je viditelná pouze ve snaze vymýtit maková pole, která se ukazuje jako všeobecně zbytečná a nepopulární. (ibid.) Stát i obyvatelstvo se tak dostávají do oboustranně neprospěšné situace, kdy je vlastní vláda vnímána jako největší hrozba pro přežití, zatímco povstalci z ní těží. (Coyne, Hall Blanco a Burns 2016)

Právě na mýcení makových polí se dá ukázat slabost administrativy. V roce 2016 se počet vyčištěných hektarů meziročně snížil o 91 % na pouhých 355. Eradikace probíhala v 7 provinciích (oproti předchozím 12) a vůbec se z bezpečnostních důvodů nedotkla těch, které jsou největšími producenty opia a zároveň pod kontrolou povstalců. (UNODC and MCN 2016) V roce 2017 se podařilo eradikovat 750 ha ve 14 provinciích, avšak ani zdaleka se neblíží nižším řádům tisíců z předchozích let. (UNODC and MCN 2017) Vláda se snaží zaměřit protidrogovou politiku také na výrobu drog, kdy zabavuje chemikálie potřebné k rafinaci na heroin a morfin a ničí laboratoře, jejichž výstavba je technicky nenáročná a jsou jich v zemi stovky. (Mashal 2017)

Závěr

Drogová problematika je v Afghánistánu zdrojem selhávání státu v několika ohledech. Jde o byznys, který tvoří nezanedbatelnou část HDP, je zdrojem příjmů pro obyvatelstvo, které často nezná nebo nemá jinou alternativu. Necitlivá protidrogová politika vlády snižuje její popularitu mezi obyvatelstvem, které následně hledá ochranu u alternativních struktur a ozbrojených aktérů. Posilování moci povstalců a drogových kartelů oslabuje legitimitu státu i vládu práva. Dalším problémem spojeným s drogovým byznysem je korupce. K uplácení dochází na všech úrovních státní správy a bezpečnostních složek, což dále podkopává legitimitu státu a jeho schopnost pokrývat potřeby obyvatelstva. Společnost se zapojuje do drogového byznysu a v rostoucí míře i do konzumace drog. Tato skutečnost je alarmující v podmínkách nedostatečné vzdělanosti a téměř neexistujícího systému léčby závislosti. Drogová ekonomika je zdrojem příjmu povstalců a překážkou v motivaci k mírovým rozhovorům. Slabá a zkorumpovaná vláda není schopna vést úspěšnou protipovstaleckou kampaň, která by byla schopná získat obyvatelstvo a rozbít alternativní bezpečnostní struktury, ať už se opírají o obchod s drogami, kmenové vazby nebo islamisty. V letošním roce se dá očekávat pokračování loňského trendu, kdy se oslabování vlády ve prospěch povstalců výrazně promítlo do růstu drogového byznysu.[i] Často se udává rozdíl mezi lety 2001 a současností, nicméně v tom roce Tálibán zakázal pěstovat mák, čímž se produkce opia výrazně snížila. Pro srovnání je třeba dodat, že v roce 2002 i 2003 byla plocha pěstování máku menší než v roce 2000. (UNODC and IRA Ministry of Counter Narcotics 2016) [ii] Tento věkový segment nicméně tvoří pouze okolo 60 % celkové populace země. (CIA 2017)

Použité zdroje:

Abadi, Melissa Harris, et al. 2015. „Gender differences in Afghan drug-abuse treatment: an assessment of treatment entry characteristics, dropout, and outcomes.“ Ethnicity & Health 20, no. 5, pp. 453-473.

Al-Jazeera English. 2015. ‪101 East – Afghanistan’s Billion Dollar Drug War. 6th May 2015. (https://www.youtube.com/watch?v=RmidGuRsQmY).

BBC World News. 2013. ‪Addiction – Afghanistan’s Secret Shame. 22th April 2013 (https://www.youtube.com/watch?v=2EUe_BKiWzE).

Bojicic-Dzelilovic, Vesna, et al. 2015. „Organised crime and international aid subversion/ evidence from Colombia and Afghanistan.“ Third World Quarterly 36, no. 10, pp. 1887-1905.

CIA. 2017. The World Factbook: Afghanistan. (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html).

Coyne, Christopher J., Hall Blanco, Abigail R. and Burns, Scott. 2016. „The War on Drugs in Afghanistan: Another Failed Experiment with Interdiction.“ Independent Review 21, no. 1, pp. 95-119.

Felbab-Brown, Vanda. 2016. „No Easy Exit: Drugs and Counternarcotics Policies in Afghanistan.“ Center for 21st Century Security and Intelligence Latin America Initiative. (https://www.brookings.edu/wp-content/uploads/2016/07/FelbabBrown-Afghanistan-final.pdf).

Gulabzoi, Najibullah. 2015. „The Narco-State of Afghanistan.“ The Diplomat. 12th February 2015. (http://thediplomat.com/2015/02/the-narco-state-of-afghanistan/).

Haidary, Abdul Shukoor. 2015. Socioeconomic factors associated with opioid drug use among the youth in Kabul, Afghanistan. Ritsumeikan Journal of Asia Pacific Studies 34, pp. 80 – 92.

IRA Ministry of Counter Narcotic. 2015. 2015 Afghanistan Drug Report. (https://www.unodc.org/documents/afghanistan/UNODC-DRUG-REPORT15-ONLINE-270116_1.pdf).

Lind, Jo Thori, Moene, Karl Ove and Frederik Willumsen. 2014. Opium for the masses? Conflict-induced narcotics production in Afghanistan. Review Of Economics And Statistics 96, no. 5, pp. 949-966.

Mashal, Mujib. 2017. Afghan Taliban Awash in Heroin Cash, a Troubling Turn for War. The New York Times. 29th October 2017. (https://www.nytimes.com/2017/10/29/world/asia/opium-heroin-afghanistan-taliban.html).

Tamim, Hamid. 2018. Afghanistan Has One Million Female Drug Addicts. Tolo News. 11th March 2018. (https://www.tolonews.com/afghanistan/afghanistan-has-one-million-female-drug-addicts.)

2018. 2018. „Corruption Perceptions Index 2017.“ Transparency International. 21st February 2018. (https://www.transparency.org/news/feature/corruption_perceptions_index_2017).

Todd, Catherine S. et al. 2016. „Change in attitudes and knowledge of problem drug use and harm reduction among a community cohort in Kabul, Afghanistan.“ Eastern Mediterranean Health Journal 22, no. 3, pp. 183-192.

UNODC. 2014. Impacts of Drug Use on Users and Their Families in Afghanistan. (https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/Studies/Impacts_Study_2014_web.pdf).

UNODC. 2016. World Drug Report 2016. Vienna: United Nations Office on Drugs and Crime. (http://www.unodc.org/doc/wdr2016/WORLD_DRUG_REPORT_2016_web.pdf).

UNODC. 2018. Executive Summary Conclusions and Policy Implications. In: World Drug Report 2018. Vienna: United Nations Office on Drugs and Crime.  (https://www.unodc.org/wdr2018/prelaunch/WDR18_Booklet_1_EXSUM.pdf)

UNODC and IRA Ministry of Counter Narcotics. 2016. Afghanistan Opium Survey 2016 – Executive Summary. (https://www.unodc.org/documents/press/releases/AfghanistanOpiumSurvey2016.pdf).

 UNODC and IRA Ministry of Counter Narcotics. 2017. Afghanistan Opium Survey 2017. https://www.unodc.org/documents/crop-monitoring/Afghanistan/Afghan_opium_survey_2017_cult_prod_web.pdf