V prostorách Míčovny Pražského hradu se letos konal jubilejní desátý ročník prestižní konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Ta se tradičně konala na velmi vysoké expertní i politické úrovni. Právě tato událost představuje svým formátem jedinečnou platformu pro debatu a vystoupení jednotlivých členů vlády, bezpečnostní komunity, ale také reprezentací jednotlivých parlamentních politických stran a hnutí. Nosným tématem konference byla, podobně jako minulý rok, ruská agrese vůči Ukrajině. S jistým časovým odstupem i délkou konfliktu však bylo toto téma diskutováno především z hlediska nutnosti budování obranných schopností a potřeby vytrvat v dlouhodobé a systematické podpoře Ukrajiny.

Na konferenci rozdělené do celkem pěti panelů a samostatného vystoupení Prezidenta České republiky dominovala kromě zmíněné ruské agrese vůči Ukrajině také témata, jako například pozice ČR v rámci mezinárodního uspořádání, obranná a bezpečnostní spolupráce v rámci NATO, nebo využití moderních technologií při obraně státu.

Po úvodním slovu předsedy pořádající organizace Jagello 2000 Zbyňka Pavlačíka vystoupili během oficiálního zahájení předseda vlády ČR Petr Fiala, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka, kteří ve svých projevech zhodnotili bezpečnostní situaci a výzvy, kterým čelí Česká republika.

Válka ohrožující evropskou bezpečnost

V rámci projevů vystupujících účastníků k došlo v kontextu více než rok trvajícího konfliktu na Ukrajině k jednoznačné shodě, že se tento konflikt přímo dotýká bezpečnosti České republiky, a to i přes rozdílné pohledy na nutnost přijetí některých opatření, které byly diskutovány v závěrečné politické debatě. Dle premiéra Petra Fialy hrozí scénář zamrznutí konfliktu, který by znamenal vytvoření centra trvalé bezpečnostní nestability ve východní Evropě, klíčové oblasti pro ČR, čemuž je nutné předejít. Dle slov premiéra je proto klíčové nepřipustit vyčerpání západní veřejnosti a nepolevit v poskytování podpoře Ukrajině do takové míry, aby byla schopná dosáhnout míru na základě ukrajinských podmínek.

„Poslední rok ukázal, že Rusko je v rámci své nepochopitelné agrese ochotno překročit prakticky všechny meze, i meze lidskosti.“ – Petr Fiala

Pozice České republiky ve světě

Ministr zahraničí Jan Lipavský ve svém vystoupení zdůraznil důležitost aktuálně formované Bezpečnostní strategie ČR, na které se podílí jeho resort a jejíž text aktuálně prochází schvalovacím procesem. Hlavní gros strategie je předpoklad, že kvůli zhoršujícímu se mezinárodnímu bezpečnostnímu prostředí není Česká republika v bezpečí a je ohrožena mocenskými ambicemi Číny, a především Ruské federace, které ohrožují soudržnost západního společenství. Pro ČR má členství v EU a NATO životní význam a stát, i jeho občané, musí být připraveni na všeobecné zhoršení situace. Připravenost státu, jeho institucí a občanů společně s vojenskou silou tvoří základní předpoklady pro získání respektu protivníků i důvěry spojenců, uvedl Lipavský.

„Stojíme na prahu globální konfrontace.“ – Jan Lipavský

Ministr zahraničí na konkrétních příkladech zdůraznil roli diplomatické služby a trend evropských států, které na ni aktuální situací kladou vyšší důraz. Odolnost mezinárodního společenství vůči hrozbám z Ruska a Číny bude záviset i na vysvětlení postoje aktérům v Africe a Asii. Dle slov Jana Lipavského navýšila Francie prostředky na obranu o třetinu a na diplomacii o 20 %. Ukrajina bude otevírat 10 nových úřadů napříč Afrikou v kontextu posilování ruské pozice na kontinentě a Estonsko jmenovalo zvláštního vyslance pro pět afrických zemí a otevírá první velvyslanectví v subsaharské Africe. Podobně posiluje svoji diplomatickou přítomnost v regionu i Polsko a další státy. Ministr Jan Lipavský zdůraznil také silnou českou tradici lidskoprávní agendy a ochotu poskytovat humanitární a rozvojovou pomoc. K vyšší míře angažovanosti ČR má přispět také příprava na kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN pro roky 2032-2033. „Období, kdy Evropa mohla čerpat svoji mírovou dividendu a zanedbávat své investice do bezpečnosti skončilo“ a dle ministra Lipavského je právě konflikt na Ukrajině jedním z aspektů ruské zahraniční politiky vůči západu, svobodnému světu a demokracii. K napravení vztahů s Ruskem nebude stačit pouze změna politické reprezentace, ale hlubší společenská změna, která umožní rezignaci na konfrontaci se svými sousedy zdůraznil Lipavský.

„Podlehli jsme omylu odložené potřeby, velké varovací doby, nereagovali na budíček z Krymu a mysleli jsme si, že Evropě nehrozí nebezpečí.“ – náčelník Generálního štábu Karel Řehka.

Minisryně obrany Jana Černochová ve svém projevu uvedla, že ČR aktivně posiluje své alianční vazby se svými spojenci a partnery. Konkrétní krok v této oblasti má představovat Dohoda ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA), která se týká jurisdikce, daňových odpovědností, logistiky a dalších praktických otázek. DCA podepsaná v květnu 2023 (a prezidentdem Pavlem ratifikovaná v srpnu 2023) uvádí seznam českých vojenských zařízení, které může americká strana využít a podmínky, za kterých se tak stane. Dohoda nezakládá automatický souhlas s pobytem amerických vojáků; o tom bude rozhodovat vláda nebo parlament v rámci platné legislativy. Dle ministryně obrany je tato dohoda ale společnou deklarací přátelství a ochoty dále prohlubovat vzájemnou spolupráci. Česká republika je v pořadí 24. zemí, která bilaterální dohodu o obraně se Spojenými státy podepsala. Tato smlouva dle vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Jana Jireše „naplňuje dikci Severoatlantické smlouvy a činí spojeneckou spolupráci v rámci NATO reálnou, praktickou a věrohodnou.“

Česká republika a její připravenost na válečný konflikt

Jedním z hlavních úspěchů vlády, které vyzdvihli všichni řečníci při zahájení konference, je přijetí legislativy stanovující dolní hranici obranných výdajů na 2 % HDP. Premiér Fiala ve svém projevu také zdůraznil důležitou roli českého obranného průmyslu jako sektoru s vysokou přidanou hodnotou, který přímo souvisí s ekonomickou silou i obranyschopností ČR. K bezpečnosti dle premiéra Fialy přispěla také diverzifikace dodávek zemního plynu, která snížila surovinovou závislost na Ruské federaci. Skrze spolupráci se skupinou ČEZ došlo k zajištění kapacit v nizozemském Emshavenu a Německém Wilhelmshavenu a Lubminu. Tyto terminály budou představovat rozšíření energetických zdrojů do doby, než se podaří pokročit ve výstavbě nové energetické sítě, nových obnovitelných zdrojů a nasazení nové generace jaderných reaktorů.

Připravovaná Bezpečnostní strategie bude mít za cíl také více zapojit širokou veřejnost do obrany státu. Tento aspekt vnímá ministryně obrany Jana Černochová jako klíčový k zajištění bezpečnosti ČR. Náčelník Generálního štábu generálporučík Karel Řehka během svého vystoupení upozorňoval na nutnost přípravy občanské společnosti, což souvisí i s budováním odolnosti. „Pokud slovo mobilizace, či konstatování zjevného faktu, že válku nejde zcela vyloučit, pokud to vyvolá ve společnosti paniku, koledujeme si o to, aby se taková společnost ve vážné krizi opravdu zhroutila.“ Cílem budování obranných schopností v rámci Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2035 je adaptace ozbrojených sil na moderní konflikty v duchu připravované Bezpečnostní strategie. AČR tak má představovat plnohodnotný příspěvek do „nového modelu“ sil, který buduje Severoatlantická aliance. Bližší detaily „nového modelu“ aliančních sil nejsou veřejné. Lze však předpokládat, že tento model odráží i obavy členských států Aliance po zahájení ruské invaze proti Ukrajině v únoru 2022. Státy, jako například Francie, nebo Německo ve svých strategických dokumentech reflektují vyšší míru rizika vypuknutí rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na území Evropy, s čímž souvisí i nové nároky kladené na alianční ozbrojené síly, které na konferenci nastínil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, viz níže.

Karel Řehka během svého projevu také zdůraznil, že prioritami při výstavbě těchto ozbrojených sil je zajištění moderních zbraňových systémů a technologií zajišťující digitalizaci bojiště včetně umělé inteligence využívané například k podpoře velení a řízení, ale také bezprecedentní míra připravenosti k okamžitému nasazení. V závěru svého projevu náčelník Generálního apeloval na urychlení akvizičního procesu, jehož délka brzdí rozvoj ozbrojených sil.

„Nikdy nesmíme zapomínat na to, že Ukrajina bojuje také za nás a za naše bezpečí.“ – Jana Černochová

Ministryně obrany Jana Černochová vyzdvihla rozhodnost ČR k materiální podpoře Ukrajiny, která patřila mezi první státy, jež poskytly munici bojovou techniku, včetně těžké. Dle ministryně Černochové je právě politika appeasementu krokem, který umožňuje agresorovi v pokračování konfrontační politiky.

Dopady války na Ukrajině na bezpečnost České republiky

V prvním panelu uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, že v aktuální chvíli je téma poválečné obnovy upozaděno na úkor vojenské pomoci. Klíčovými sektory, na které se při obnově Ukrajiny bude zaměřovat i Česká republika, bude doprava, zdravotnictví a energetika, v rámci kterých jsou již definovány konkrétní projekty. Klíčem k úspěchu pak má být celková atraktivita projektu obnovy země, která disponuje čtyřicetimilionovým trhem a jehož rekonstrukce bude podpořena již aktuálně připravovanými investičními projekty světových organizací.

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar upozorňuje na příležitosti, které může aktuální situace pro Českou republiku představovat. Kromě jasné deklarace pozice ČR mezi západními demokraciemi vidí Pojar velký potenciál například pro obranný průmysl nejen České republiky, ale také západních zemí, které souvisí i se zaplněním vakua po Ruské federaci na světovém zbrojním trhu, které tvoří zhruba 20 %, a které mohou zaplnit strategičtí rivalové. Další příležitosti je nalezení nových cest kooperace mezi státem a domácím průmyslem, modernizace armády, nebo získávání pracovní síly z řad ukrajinských občanů, kteří jsou dle Pojara pracovití, vzdělaní a kulturně blízcí, což zvyšuje jejich uplatnění na českém trhu práce. Tomáš Pojar na závěr svého vystoupení upozorňuje, že aktuální nálada české společnosti a proruské názorové proudy se v současnosti zásadně nevychylují od stoletého trendu, který je pro území České republiky typický.

Moderní technologie a role umělé inteligence

Ve druhém panelu poradce NATO pro kosmický průzkum a bezpečnost Ladislav Stahl uvedl že s exponenciálním nárustem získaných dat, na jejichž vyhodnocování již nestačí lidské kapacity, se stává umělá inteligence game changerem v analýze informací pro rozhodovací cyklus velení. Stahl vnímá roli umělé inteligence především v nahrazení rutinní lidské činnosti, například detekci a rozpoznávání umělých a vojenských cílů. V souvislosti s tím však dodává, že umělá inteligence v současné chvíli není na takové úrovni, aby byla schopna vyvozovat důsledky, či předvídat situaci na základě vyhodnocených dat.

Jerry Javornický, ředitel a spoluzakladatel společnosti SpaceKnow, upozornil na roli soukromého sektoru, který je v současné chvíli hnací silou technologického rozvoje s čímž souvisí také nutnost nalezení vhodného modelu kooperace se státem. Javornický očekává další prohlubování rozdílu mezi kapacitami státu a soukromého sektoru v oblasti informačního a technologického monopolu a dodal, že v současné chvíli disponuje většina států jenom zlomkem takových kapacit v porovnání se soukromými společnostmi. Stát by zároveň neměl regulovat vývoj moderních technologií a Javornický v tomto případě poukázal také na komparativní nevýhodu, kterou mohou taková omezení představovat v porovnání se státy „druhé strany“.

Summit NATO ve Vilniusu

Ve třetím panelu věnovaném připravovanému summitu NATO ve Vilniusu, který se konal 11. – 12. července 2023, vystoupil Martin Povejšil, vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí. Povejšil uvedl, že se bude Česká republika na summitu snažit o přijetí víceletého plánu, jehož cílem má být posílení a upgrade Ukrajinských ozbrojených sil. Dalším návrhem, se kterým přichází Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je vytvoření nového inkluzivního formátu pro komunikaci s Ukrajinou, která změní dosavadní komunikační rámec z formátu komise NATO-Ukrajina na formát, který by nečinil dělící čáru mezi NATO na jedné straně a spojenci na straně druhé. Vilniuský summit má dále představit sled konkrétních kroků, které by měly dovést Ukrajinu do aliance po ukončení války. Martin Povejšil naznačil také prohloubení spolupráce s Gruzií, Moldavskem, Bosnou a Hercegovinou, jižními partnery s důrazem na Tunisko a Mauretánii, či s partnery v Indo-Pacifiku, tedy Jižní Koreou, Japonskem, Austrálií a Novým Zélandem.

Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany uvedl, že dochází k obratu pozornosti NATO od typu operací za hranicemi aliance zpět ke kolektivní obraně například důrazem na budování robustních ozbrojených sil nebo závazkem věnování 2 % HDP na obranu. Právě od Vilniuského summitu se očekává, že zastřeší éru zvyšujícího důrazu na kolektivní obranu a přijme nové strategické a koncepční dokumenty, čímž bude určen jasný směr vývoje aliančních schopností. Tento směr mají definovat nové operační plány a s tím související požadavky na ozbrojené síly členských států.

Kompletní report ze summitu NATO ve Vilniusu od Simony Nikoléniové naleznete zde.

Jan Jireš naznačil, že aliance připravuje tzv. nový model sil, složený z 300 000 jedinců (100 000 + 200 000 ve dvou stupních pohotovosti), který má být schopný nasazení do 30 dnů. Tento tzv. Nový model sil má reagovat na aktuální situaci, kdy mizí varovací doba, a s ní i čas na postupné generování ozbrojených sil (například formou mobilizace, pozn. red.). S touto alianční vojensko-obrannou reformou souvisí i dva hlavní prvky zakotvené v připravované obranné strategii České republiky. Tím prvním je zajištění ozbrojených sil, které budou pro potřeby kolektivní obrany dobře vycvičené, personálně zabezpečené, secvičené se spojenci, interoperabilní v rámci aliance, dobře vybavené a udržitelné v boji. Druhým prvkem má být, vzhledem ke geografické poloze České republiky, jakožto spojnice s východním křídlem aliance, operační příprava a poskytování podpory při transportu, nebo přítomnosti spojeneckých jednotek.

State Partnership Program

V pořadí čtvrtý panel konference byl věnování 30 letům české spolupráce s Národní gardou Spojených států, na kterém vystoupili genmjr. Daryl L. Bohac, velitel Nebraské národní gardy a genmjr. Thomas M. Suelzer, velitel Texaské národní gardy. Thomas M. Suezler uvedl přidanou hodnotu společného partnerství v oblasti výcviku především v adaptaci amerických jednotek na středoevropské prostředí v případě potenciálního nasazení do Evropy a prohloubení interoperability mezi členskými státy NATO. Suezler také zmínil, že vzhledem k situaci v Pacifiku a v Evropě mění americké letectvo koncept, který bude disponovat proaktivnějším manévrovacím schématem a bude počítat s rychlými přesuny v případě úderu na vojenské základny. Velitel Nebraské národní gardy Daryl L. Bohac uvedl, že vzájemná spolupráce v kontextu války na Ukrajině bude prohloubena v oblasti výcviku z aktuální taktické úrovně dále na operační a strategickou.

„Očekávali jsme, že dobrovolně uzavřené mezinárodní smlouvy platí“

Prezident České republiky Petr Pavel ve svém projevu odsoudil déle než rok trvající agresi proti Ukrajině a mezinárodní vystupování Ruské federace. Prezident zdůraznil, že očekávání budování vztahů založené na politické i ekonomické spolupráci je zásadní, ale významnou chybou bylo přehlížení varovných signálů a spoléhání se na sdílení společných hodnot Putinova režimu. Prezident Pavel však ocenil vymezení se české společnosti proti ruské agresivní politice i navzdory těžkostem a upozornil na nutnost v tomto úsilí vytrvat.

Politická debata

Závěrečný pátý panel náležel debatě parlamentních stran a hnutí ohledně otázek bezpečnosti spjatými s hlavními tématy konference, na kterých vystoupili zástupci ANO 2011, KDU-ČSL, ODS, SPD a TOP 09. Napříč politickou reprezentací, s výjimkou SPD, panovala shoda v základních konturách bezpečnostního směřování České republiky a jejího podílu na kolektivní obraně a zvyšování výdajů na obranu. Hnutí SPD zastoupené na konferenci předsedou Tomiem Okamurou v duchu svého programu odsoudilo zvyšování zbrojního úsilí a jako hlavní místo nasazení AČR vnímá především území České republiky. Tomio Okamura také ostře odsoudil obrannou dohodu (DCA) podepsanou se Spojenými státy a potenciální přítomnost amerických jednotek připodobňoval k pobytu vojsk Varšavské smlouvy. Zástupce hnutí ANO Karel Havlíček v podstatné části hlavních témat konference souhlasil s vládními stranami. Ohledně uzákonění výdajů na obranu však nevnímá jako klíčové dosažení hranice 2 % HDP, ale spíše racionalitu při hospodaření s finančními prostředky.

Editor článku: Veronika Zwiefelhofer Čáslavová